Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus přijal ve středu na Pražském hradě z rukou premiéra Mirka Topolánka demisi jeho vlády. Současný kabinet poté pověřil dočasným výkonem funkcí do jmenování další vlády. O tom, kdo bude sestavovat vládu novou, chce Klaus rozhodnout až po senátních volbách. Hned ve čtvrtek plánuje zahájit jednání s představiteli parlamentních stran. Topolánek po podání demise řekl, že při nynějším rozložení politických sil jsou možnosti pro sestavení akceschopné a fungující vlády vyčerpány. "Proto se domnívám, že nejrychlejší cestou k takovéto vládě jsou předčasné volby. Myslím to jako řešení, které by mělo být přijatelné pro všechny," uvedl.

Klaus menšinové vládě ODS, od jejíhož jmenování uběhlo 38 dní, poděkoval za to, co vykonala. "Myslím, že jedna věc je naprosto jasná, že tato vláda ukázala, že má úsilí o to, aby vládla, má úsilí o to, aby udělala krok vpřed a že se snažila nezůstávat stát na místě...." podotkl prezident. Dodal, že za dobu fungování ve funkci hlavy státu přijímal již čtvrtou demisi vlády. "To je poměrně velké číslo a něco to o naší zemi vypovídá. Něco to říká o naší politické situaci, o rozložení politických sil u nás," řekl.

Topolánkův tým tak bude zřejmě vládnout ještě několik týdnů. Občanští demokraté přitom doufají, že jako vítězové voleb dostanou ještě jeden pokus k sestavení vlády. Jejich šéf Topolánek je ochoten se kvůli tomu dokonce stáhnout do pozadí. Úřednickou vládu, která by zemi dovedla k předčasným volbám, by tak měl sestavovat nestraník. Druhá nejsilnější strana - ČSSD - si ale myslí, že nyní by měl dát prezident šanci jejich předsedovi Jiřímu Paroubkovi. Ten totiž tvrdí, že je schopen sestavit kabinet a získat pro něj podporu parlamentu.

Pokud by se ani napodruhé nepodařilo vybrat premiéra a vládu, která by obdržela důvěru poslanců, následoval by podle ústavy ještě třetí pokus. Právo navrhnout premiéra by měl sociálnědemokratický předseda sněmovny Miloslav Vlček. Ten byl ale zvolen po příslibu, že odstoupí, kdyby selhaly dva předchozí pokusy a měl by vybírat premiéra.

Deficit státního rozpočtu může v letošním roce přesáhnout až 100 miliard korun kvůli nižšímu aktuálnímu odhadu výběru daní v letošním roce. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr financí Vlastimil Tlustý v souvislosti se zprávou o plnění státního rozpočtu v prvním pololetí letošního roku. Podle původního návrhu ministerstva financí by měl letos deficit činit 74,4 miliardy korun. Podle aktuální prognózy daňových odborů ministerstva financí však nelze v letošním roce počítat s vyššími příjmy z daní. Ty byly v červnu odhadnuty ministerstvem na deset miliard korun. Nyní ovšem odhady počítají spíše s tím, že stát na daních letos získá o 2,5 miliardy korun méně, než plánoval. Navíc podle zprávy o plnění rozpočtu, kterou vláda projednala, letos schodek rozpočtu nebude plánovaných 74,4 miliardy korun, nýbrž 90 miliard korun. Důvodem nárůstu je předčasná úhrada záruky vůči ČNB a vyšší výdaje na důchody v celkové výši 25 miliard korun. "Připočteme-li tedy k částce 90 miliard korun výše uvedená fakta, pak výsledný schodek může překročit 100 miliard korun," uvedl Tlustý.

Daňové příjmy letos měly přinést do rozpočtu podle původního návrhu 473,2 miliardy korun. Poslední odhad pro letošní rok ovšem počítá s daňovými příjmy 470,7 miliardy korun. Nižší výběr daní je podle stínového ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) způsoben větším dopadem společného zdanění manželů a zavedením daňových paušálů pro živnostníky do státního rozpočtu, než se čekalo. "Polepšili si rodiny s dětmi a živnostníci na úkor příjmů státního rozpočtu," sdělil ČTK Sobotka.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek soudí, že korupční aféra s čerpáním peněz z EU je selháním jednotlivců. Skutečnost, že je vedle někdejšího šéfa kabinetu Zdeňka Doležela do aféry zapleten i člen ČSSD, starosta Budišova na Třebíčsku Ladislav Péťa, je podle něj šokující. Paroubek uvedl, že okamžitě po zveřejnění těchto informací podnikl takové kroky, aby byl starosta z ČSSD vyloučen. Dodal, že informace ke kauze má zatím pouze z médií. "Vedení ČSSD je opravdu mimořádně šokováno odhaleními, která učinila Policie ČR v souvislosti s případem korupce při přidělováním peněz z EU," uvedl šéf ČSSD. Dodal, že strana se od podobných korupčních afér distancuje a plně podporuje práci policie a všech jejích složek, které jsou zapojeny do boje s korupcí.

Pracovníci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zatkli v úterý tři lidi podezřelé z vydírání a nezákonných postupů při čerpání finančních prostředků z evropských fondů a státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj. Jde údajně o bývalého šéfa kabinetů premiérů Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka Zdeňka Doležela, Ladislava Péťu a úředníka ministerstva zemědělství Miloslava Řehulku. Doležel je širší veřejnosti známý také z aféry kolem údajných úplatků při privatizaci Unipetrolu. Kvůli domnělé žádosti o pětimilionový úplatek je Doležel od dubna stíhán pro pokus o podvod. Paroubek zdůraznil, že Doležel už není členem ČSSD a že ho z úřadu vlády propustil loni v létě poté, co se seznámil s jeho aktivitami kolem privatizace Unipetrolu.

Někdejší předseda vlády Stanislav Gross odmítá jakékoli spojení s případem kolem šéfa svého tehdejšího kabinetu Zdeňka Doležela a od bývalého podřízeného se distancoval. "Pro mě pan Doležel skončil už před rokem a půl," řekl Gross krátce před svou výpovědí na policii, kde vysvětloval okolnosti privatizace petrochemického holdingu Unipetrol. V souvislosti s prodejem této firmy polskému PKN Orlen byl Doležel již v dubnu obviněn z pokusu o podvod. Při tajné schůzce s polským lobbistou Jackem Spyrou údajně souhlasil s úplatkem "pěti na stole v českých" (pěti milionů korun). Setkání obou mužů ale natočila skrytou kamerou televize Nova, která jejich rozhovor následně zveřejnila.

Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič dočasně zastavil financování všech projektů na čerpání peněz z evropských fondů, které spadají pod Společný regionální operační program (SROP). Reagoval tak na zatčení tří lidí podezřelých z podvodu a vydírání při získávání těchto prostředků. Lidem, kteří předložili podezřelý projekt, podle něj dosud nebyly žádné peníze vyplaceny. Ministerstvo chce nyní co nejrychleji všechny projekty prověřit vnitřní i vnější kontrolou. Audit by se měl týkat všech projektů od konce roku 2004. "Budu se snažit, aby tato kontrola probíhala co nejkratší dobu, protože my máme vlastně zájem opačný," řekl ministr. Vzhledem ke skluzu v čerpání prostředků z EU totiž nedávno vydal příkaz, aby se posuzování projektů a jejich uvolňování naopak zrychlilo.

Speciální tým policejního prezidia vyšetřuje podezření, že se chystala vražda šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho. Uvedl to zpravodajský server Aktuálně.cz. Informace podle serveru získaly bezpečnostní složky při vyšetřování aktivit skupiny kolem bývalého šéfa kabinetu premiérů ČSSD Zdeňka Doležela, který byl v úterý zatčen kvůli podezření z machinací s dotacemi z EU a vydírání. Právě z několikaměsíčních odposlechů aktérů případu vyplynulo, že existuje plán na Kubiceho likvidaci.

Podle Aktuálně.cz se začal rodit v době, kdy Kubice předložil poslancům svou zprávu, podle níž se politici snaží manipulovat citlivé kauzy. "Informace o chystané vraždě byly k dispozici na přelomu května a června. A to jak z policie, tak z tajné služby. Policejní prezident následně nechal vytvořit speciální tým, který tyto informace pod dozorem státního zastupitelství prověřuje. Zatím nebyl nikdo obviněn," řekl serveru zdroj obeznámený s vyšetřováním. Policejní prezidium potvrdilo, že se prověřováním vraždy zabývá. Detaily ale odmítlo sdělit. "Případ prověřujeme, ale nic dalšího nelze zveřejnit," uvedl náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení František Snopek. Také Kubice nechtěl zprávy o své údajné likvidaci komentovat.

Z odposlechů a dalších důkazů týmu podle informací Aktuálně.cz vyplynulo, že plán na odstranění Kubiceho počítal s několika fázemi. Policista měl být nejprve diskreditován v médiích, obviněn Inspekcí ministra vnitra a postaven mimo službu. Teprve poté měl být zabit, ale tak, aby to vypadalo, že pod tlakem okolností spáchal sebevraždu. Policie má podle serveru podezření, že první část tohoto plánu, tedy skandalizace, už začala. Někteří novináři totiž v minulých dnech obdrželi stostránkový dokument s názvem Obchodní a majetkové vztahy rodiny plk. Jana Kubiceho. O jeho obsahu počátkem října informoval deník Šíp. "Spis obsahuje řadu podezření, která by měl Kubice věrohodně vysvětlit," napsal deník.

Ministr dopravy Aleš Řebíček nařídil společnosti Kapsch zastavit výstavbu systému na výběr elektronického mýta pro kamiony. Učinil tak na základě verdiktu krajského soudu v Brně. Zákaz bude trvat nejméně do 17. října, kdy se má soud zakázkou zabývat. Podle mluvčí ministerstva Marcely Žižkové se soud nezabývá postupem ministerstva při výběru dodavatele, ale kroky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ten letos v březnu potvrdil přidělení zakázky společnosti Kapsch, která v tendru nabídla až třetí nejnižší cenu, a umožnil tak podpis smlouvy s ministerstvem dopravy. Rozhodnutí poté u soudu napadla společnost Autostrade, která byla kvůli formálním nedostatkům z tendru vyřazena.

Pokud se zavedení mýtného systému zpozdí z dohodnutého termínu 1. ledna 2007, chce ministerstvo pro nákladní kamionovou dopravu nad 12 tun zachovat systém dálničních známek. Měly by přitom platit stejné sazby jako v letošním roce. Bude to však vyžadovat změnu zákona o pozemních komunikacích ve zkráceném řízení. Zpoždění projektu by podle Žižkové také znamenalo nižší výnos z výběru mýtného pro stát a méně prostředků na výstavbu silnic a dálnic. Stát by měl ročně z mýtného získat kolem osmi miliard korun. Pro příští rok odhadovalo ministerstvo dopravy čistý výnos po odečtení nákladů 2,8 miliardy. Smluvní sankce za pozdější zavedení mýta se podle neoficiálních informací pohybují až do pěti milionů korun denně. Ze 171 mýtných bran zatím Kapsch postavil třetinu. Firma i ministerstvo před rozhodnutím soudu tvrdily, že systém začne fungovat bez dalšího zpoždění.