Zprávy | Z archivu rubriky


Polsko-česko-slovenská Solidarita, původně ilegální hnutí, dala základ nové česko-polské spolupráci. Na její tradici mohou Češi a Poláci nyní stavět při prosazování společných zájmů v Evropě, řekl v sobotu ČTK v jihopolské Vratislavi šéf české diplomacie Alexandr Vondra. Ministr zahraničí se zúčastnil ve městě, které hrálo klíčovou roli ve formování česko-polských vztahů, zahájení konference k 25. výročí založení hnutí. "Už v minulosti jsme viděli, že se vyplatí bojovat společně, proto bychom v tom měli pokračovat," zdůraznil Vondra. Vratislav je pro Česko branou na sever, proto by podle Vondry stálo za to posílit infrastrukturu, aby si obě strany byly ještě blíž než dnes. "Je tu založena tradice, která může být inspirací do budoucna," dodal. Konference ve Vratislavi pokračuje celý víkend. Promluví na ní zástupci Česka, Polska i Slovenska. Součástí akce jsou výstavy, koncerty a filmové projekce.

Vznik tehdy Polsko-československé Solidarity v roce 1981 znamenal podle politiků zúčastněných na konferenci průlom v sousedských vztazích. Do té doby byly všechny pokusy podle Vondry umělé. "Mezi Čechy a Poláky bylo dost nedůvěry. U nás byla tendence se na Poláky dívat jako na veksláky a oni se na Čechy dívali jako na zbabělce," popsal Vondra. V 80. letech minulého století se začaly party mladých lidí v utajení scházet v horách na česko-polských hranicích. "Samozřejmě to přinášelo i celou řadu humorných historek. V mlze jsme se třeba ztratili, a když jsme uviděli postavu, nevěděli jsme, zda je to státní policie nebo polský kolega," vzpomíná Vondra. Rozdíl mezi národy byl podle něj při schůzkách patrný. "Podebatovali jsme, popili a Poláci poté zaveleli k husímu pochodu a sestupovali zpět do vnitrozemí, zatímco my jsme, pod vedením Václava Havla, bloudili po lesích a obtěžkáni získanými písemnostmi se chaoticky hledali," popsal ministr, který se schůzek v Krkonoších, Beskydech či Orlických horách účastnil téměř každých čtrnáct dní. "Byl to opravdu sportovní výkon," podotkl.

Američtí kongresmani vyzývají vládu Spojených států, aby zahájila dialog s novými zeměmi Evropské unie usilujícími o bezvízový styk s USA. V dopise adresovaném ministryni zahraničí Condoleezze Riceové také nabádají k podpoře spolupráce s těmito státy s cílem zjednodušit cestování. Dopis vzešlý z iniciativy demokratického poslance Dennise Kuciniche a s podporou jeho republikánského kolegy Johna Shimkuse podepsalo dohromady 25 členů Kongresu USA. Kucinich věří, že další poslanci a senátoři se k němu připojí, až se vrátí na Kapitol po listopadové volební přestávce. Signatáři mimo jiné připomínají červnový závazek administrativy prezidenta George Bushe ze summitu Spojených států a Evropské unie ve Vídni, kde USA "souhlasily s důležitostí vzájemného bezvízového styku mezi USA a EU". Podle kongresmanů je nyní nutný "konkrétní čin", stojí v dopise, jehož kopii získala ČTK v New Yorku.

Český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář označil dopis za "sympatický pokus získat podporu Kongresu". Právě federální parlament má ve Spojených státech rozhodující pravomoc zařadit země do bezvízového programu. Pozorovatelé se shodují, že bez podpory vlády by takové snahy ovšem neměly velkou šanci na úspěch.

Vízová praxe je dosud taková, že držitelé pasů nových členů EU při cestách do USA víza potřebují, zatímco Američané směřující opačným směrem nikoli. Do Spojených států mohou bez víz cestovat jen občané 27 států světa. Mezi nimi je většina starých členských zemí EU, z nováčků jen Slovinsko.

Celkem 34 petic, pod které se podepsalo téměř 276.000 lidí, vyřizovala v prvním pololetí letošního roku Poslanecká sněmovna. Nejvíce lidí, a to přes 233.000, se podepsalo pod petici, kterou chtěli zdravotníci zabránit přijetí zákona o neziskových nemocnicích. Uvedená petiční kampaň byla jednou z největších v uplynulém čtyřletém volebním období sněmovny. Informaci o peticích připravil pro sněmovnu její petiční výbor.

Jednou z větších petičních akcí prvního pololetí byla také petice s názvem "Zrušme komunisty". Podepsalo ji 11.535 lidí. K této petici za zákaz propagace komunismu se již v roce 2005 na internetových stránkách www.zrusmekomunisty.cz připojila řada občanů, kteří tímto způsobem podpořili senátní návrh novely trestního zákona.

Stejně jako ve druhé polovině roku 2005 i v první polovině letošního roku byly sněmovně doručeny petice odmítající uzákonění registrovaného partnerství osob téhož pohlaví. Ve čtyřech peticích se proti těmto svazkům postavilo 61 lidí. Ve druhém pololetí loňského roku dostala sněmovna k uvedené problematice 15 petic, které podepsalo více než 5000 lidí. Další petice se týkaly například nesouhlasu s výzkumem kmenových embryonálních buněk, požadavku na omezení propagace násilí ve sdělovacích prostředcích, požadavku na zvýšení trestů za týrání zvířat a nesouhlasu se zavedením takzvaných státních maturit.

Petice pro sněmovnu shromažďuje její petiční výbor. Podle jejich zaměření je pak předává příslušným výborům dolní komory. Obecně platí, že obsahuje-li petice požadavek na změnu nějakého zákona, její text dostanou všechny poslanecké kluby a příslušné odborné sněmovní výbory a ministři. Poslanci a ministerstva zváží, zda změnu zákona navrhnou.

Hod šanonem, jízda na kancelářské židli nebo již tradiční sprint na 777 metrů - v těchto disciplínách se v sobotu v centru Prahy utkali úředníci a manažeři při třetím ročníku Běhu kancelářských krys. Letošní novinkou této recesistické akce byl mimo jiné šplh úředníků, řekl ČTK Pavel Cingl z pořádající společnosti Exupery. "Chtěli jsme, aby se manažeři a úředníci setkávali také jinde než jen ve svých kancelářích. Aby při tom navíc pobavili sebe i diváky," vysvětlil Cingl, jak soutěž vznikla. Mezi prvními, kteří se postavili na startovní čáru byl pražský primátor Pavel Bém. "Není to klání sportovní, ale zábava, recese. Beru to jako šanci ukázat, že i úředník umí běhat a házet šanonem," řekl ČTK poté, co udýchaný doběhl do cíle. V závěrečném hodnocení se sice neprobojoval do čela, ale bylo to nejspíše kvůli tomu, že nevyužil možnosti obout si sportovní boty a běžel v polobotkách.

Právě sportovní obuv byla jedinou výjimkou ve společenském oděvu, který úředníkům a manažerům předepisuje jejich podniková etiketa. Udivení Pražané a návštěvníci metropole proto užasle hleděli na mladé ženy v kostýmcích či muže v oblecích a kravatách, kterak s šanony v rukách a mobilními telefony přiloženými k uchu chvátali z Ovocného trhu Celetnou ulicí, kolem Prašné brány a ulicemi Na Příkopě a Havířskou zpět na Ovocný trh. Soustředěné závodníky se navíc neobvykle snažil povzbudit moderátor akce Pavel Anděl, když jim během závodu volal na mobilní telefony. Pokud by se jim nedovolal, mohli být diskvalifikováni. Pádící úředníci se proto zbytkem dechu hlásili do telefonu.

Odměna, tedy víkendový pobyt pro dva a zapůjčený automobil, byla asi dostatečně lákavá, protože se přihlásilo několik desítek závodníků. "Chystáme další ročník a věříme, že Běh kancelářských krys se již stane tradicí," dodal Cingl.

Symbolickým otočením klíče ve vodě vodáci v Suchdole nad Lužnicí na Jindřichohradecku uzamkli v sobotu řeku, a rozloučili se tak s vodáckou sezonou. Po toku Lužnice do Majdaleny vyrazilo asi 50 lodí, další desítky lidí přihlížely 27. ukončení sezony jen ze břehu. "Bezpečné to je, tady se málokdy stane, že by tu byl nějaký úraz. I když si pamatuji, že letos utopili lidé asi tři lodě," řekl ČTK člen vodáckého klubu v Suchdole nad Lužnicí Josef Franta. Letošní ročník je podle něj výjimečný, protože vodákům zcela netradičně přeje počasí. Slunce ale odvážlivců ochotných sednout do lodi nepřilákalo více než jindy. "Bývalo tu 600 i 700 lidí," podotkl Franta.

Zamčení Lužnice přihlížel také senátor Jaromír Štětina, který je dlouholetým vodákem. "Pozvali mě suchdolští vodáci, tak jsem rád přijel, poněvadž si myslím, že je to úžasná a výjimečná akce. Nikde na světě nezamykají řeku, děje se to jen v Česku a je to výraz toho, že Česko je vodácká velmoc," řekl ČTK Štětina. Do vody se ale neodvážil, vodáky sledoval jen ze sedla bicyklu. "Oni pojedou pomalu, protože je málo vody a budou brodit víc než plout," podotkl.

Řeka Lužnice, která je považována za vodáckou Mekku, je důležitým zdrojem vody pro rybníky třeboňské pánve. Pramení v rakouské části Novohradských hor, sbírá vody z plochy 4226 čtverečních kilometrů a do Vltavy se vlévá po 187 kilometrech poblíž Týna nad Vltavou. Vodáci zahajují plavbu většinou v Suchdole nad Lužnicí nebo v Chlumu u Třeboně a podle stavu vody mohou plout až k ústí do Vltavy.