Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus přijme ve středu demisi vlády Mirka Topolánka (ODS). Menšinový kabinet ODS pověří řízením země. S politiky parlamentních stran pak ihned zahájí jednání. Nového premiéra ale nepověří sestavením vlády dříve než po senátních a komunálních volbách. Volby se konají poslední dva říjnové víkendy. "Komunální a senátní volby jsou natolik vážná věc naší země, že není možné je degradovat tím, že bychom se hodiny a dny před nimi pustili do nějakého razantního souboje na celostátní politické sféře," uvedl. Kdyby ještě do voleb udělal politické kroky, což požadují sociální demokraté, považoval by to Klaus za pohrdání volbami.

Vládu složenou z občanských demokratů a nestraníků jmenoval Klaus začátkem září, měsíc poté se ministři připravují na demisi. Ve funkcích zůstanou do doby, než do Strakovy akademie přijdou jejich nástupci - což potrvá přinejmenším několik týdnů. Sněmovna vládě nevyslovila důvěru v úterý 3. října. Klause zastihla zpráva o rozhodnutí sněmovny v Singapuru, a proto se premiér rozhodl, že počká s rezignací až na jeho návrat do republiky. ČSSD ale tento týden Klause vyzvala, aby zbytečně neotálel, co nejdříve přijal demisi vlády a okamžitě začal jednat o novém politickém uspořádání. Česko tak ani čtyři měsíce po volbách nemá vládu, která by se opírala o většinu sněmovny a mohla se naplno ujmout moci. Rozdělení politických sil ve sněmovně totiž žádnou jednoduchou dohodu neumožňuje.

Teroristé chtěli v Praze unést Izraelce. S odvoláním na zdroje blízké zpravodajským službám o tom informovala Mladá fronta Dnes. Podle serveru Aktuálně.cz měl být únos proveden v okolí jednoho z pražských nádraží v centru metropole. Zatímco podle MfD měla být přepadena synagoga v Jeruzalémské ulici v Praze 1 blízko Hlavního nádraží, podle Aktuálně.cz se měla terčem útoku stát restaurace v ulici Na Poříčí, která leží nedaleko Masarykova nádraží a scházejí se v ní v Praze žijící Izraelci. Kvůli akci, kterou údajně připravovali muslimští extremisté, přijala vláda před dvěma týdny mimořádná bezpečnostní opatření. Žádný člen kabinetu Mirka Topolánka MfD informaci nepotvrdil. Ani informace Aktuálně.cz vládat oficiálně nekomentovala. Vláda zřejmě neměla jistotu, která z budov je tím pravým cílem, čemuž nasvědčuje i to, že bezpečnostní opatření platí v celém centru Prahy, napsal server Aktuálně.cz. Nebyl prý uveden ani konkrétní den, kdy má atak nastat, vláda proto doposud policisty z ulic neodvolala.

Podle MfD chtěli teroristé propuštění lidí podmínit splněním určitých požadavků, jejich přesný obsah tajné služby neznají. Podle předpokladů to mohly být obecné výzvy ke stažení amerických vojsk z Iráku nebo ukončení podpory Izraele ze strany Spojených států. Pokud by nebyly splněny jejich požadavky, budovu by vyhodili i s rukojmími do povětří, píše MfD. "To, co uvádíte, beru jako něco, co se v krajním případě stát mohlo, nikoli jako něco, co se stát mělo," řekl deníku nejmenovaný člen vlády. Ostatní oslovení ministři se omezili na konstatování, že nejsou oprávněni poskytovat jakékoliv informace.

Vyjednávači Evropské unie a Spojených států se dohodli na přechodné úmluvě o výměně dat cestujících v letecké dopravě na transatlantických linkách. Dohodu dosaženou na poslední chvíli schválili velvyslanci zemí EU. Finská ministryně spravedlnosti Leena Luhtanenová uvedla, že jde jen o přechodnou dohodu platnou do července 2007. Spojené státy požadují od roku 2003 informace o cestujících od leteckých společností v rámci boje s terorismem - vedle jmen například adresy, telefonní čísla, údaje o úvěrových kartách a platebních transakcích. Celkem šlo o 34 různých dat, které aerolinky musejí poskytnout americkým úřadům během 15 minut po odletu letadla do USA. Spojené státy varovaly letecké společnosti, že pokud informace nebudou včas předávat, hrozí jim pokuty do výše 6000 dolarů (přes 130.000 korun) na jednoho cestujícího a ztráty přistávacích práv.

Evropský komisař pro vnitro, justici a bezpečnost Franco Frattini dnes připustil, že k informacím budou mít přístup i další bezpečnostní složky, nejen celní služba, která údaje nyní dostává, a ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Tento přístup však nebude automatický prostřednictvím počítačové sítě, ale další agentury jako Ústřední zpravodajská služba (CIA) nebo Federální úřad pro vyšetřování (FBI) o ně musejí požádat. Přijímáme předávání dat dalším agenturám, ale jen těm, které mají srovnatelné standardy ochrany osobních údajů, shrnul postoj EU Frattini.

Česká dálniční síť se propojila se západoevropskou. Dálnice D5 Praha-Rozvadov navázala na německou dálnici A6. Němci zprovoznili dvaatřicetikilometrový úsek dálnice, který vede od hranic k severojižní dálnici Amberg-Řezno-Mnichov. "Němci uvedli do provozu posledních 8,5 kilometru," uvedl koordinátor stavby dálničního obchvatu Plzně Petr Otásek. Pokračování dálnice A6 až do Norimberku, zhruba 28 chybějících kilometrů královské cesty Via Carolina z Prahy, slíbili Němci dokončit v roce 2008. Řidičům se zkrátila doba cesty po 380 kilometrech dálnice z Prahy do Mnichova na necelé tři hodiny, o dvě hodiny méně než dosud. Oproti cestujícím ve vlaku ušetří téměř polovinu času. "Dnešním den je vyvrcholením všeho dobrého, co se za 17 let uskutečnilo v rámci kulturní a ekonomické spolupráce obou zemí," uvedl český ministr dopravy Aleš Řebíček. Místopředseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký dodal, že když nám k tomu bavorští kolegové pomohou, tak mohou do roka přestat fungovat hraniční přechody ke kontrole pohraničního styku.

Na dálnici D5 Praha - Rozvadov vznikl ve Štěnovicích u Plzně nejbezpečnější a nejmodernější silniční tunel v Česku. Jde o první dálniční tunel v ČR. Vede vrchem Valík a má délku 380 metrů, jeho ražená část měří 330 metrů. Stavba si vyžádala náklady 1,9 miliardy korun. Tunel je složen ze dvou tubusů. Každý z nich má dva pruhy a jeden odstavný, což žádný český tunel řidičům nenabízí, řekl ČTK šéf investorské firmy Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman. Pokud se v tunelu stane nehoda nebo k požár, přijedou záchranáři do deseti minut. Uvnitř tunelu je zařízení na vážení kamionů, měření rychlosti a kontrolu SPZ. Tato čidla kontrolují, podobně jako na velkých hraničních přechodech, zda vůz není kradený. Měří se v něm také počet vozů a kvalita vzduchu.

Krajský soud v Ostravě zprostil Petra Kellovského a dalších sedm lidí obžaloby z přípravy podvodu s falešnými cennými papíry neexistující americké banky v hodnotě 850 milionů korun. Podle soudu nebyl spáchán trestný čin. Obžaloba navíc neprokázala, že by souzení o padělání listin věděli. Soudce navíc rozhodl, že všem obžalovaným, kteří byli ve vazbě, bude vrácena kauce. Kellovský se na svobodu dostal po zaplacení pěti milionů korun. Státní zástupkyně, která pro Kellovského požadovala jedenáctiletý trest, se na místě odvolala a proti navrácení peněžních záruk si podala stížnost.

Padělky podle policie pocházejí z oblasti bývalé Jugoslávie, kde je vytiskla tamní zločinecká organizace. Postupně je pak šířila po Evropě. Podvodníci je při různých obchodech vydávali za humanitární pomoc USA pro Srbsko a Černou Horu postižené válkou. Soudce při zdůvodnění rozsudku obžalované rozdělil do dvou skupin. První, kde byl i Kellovský, šeky nikdy neviděla a připravovala jejich nákup. Druhá, která šeky měla, je do České republiky chtěla prodat ze Slovenska. Předseda senátu řekl, že obžaloba neprokázala to, že by Kellovský a jeho společníci o nezákonnosti šeků věděli. Druhá skupina se hájila tím, že cenné papíry získala z Jugoslávie a věděli o tom, že jsou po splatnosti a proto je nabízeli za nižší cenu. "Není nezákonné něco prodat pod cenou. Navíc šeky nechávali ověřovat v bance a nikdo nenaznačoval, že by se jednalo o padělky," řekla soudce. Připomněl, že i pracovnice americké banky šeky označila za padělky jen proto, že byly vydány v době, kdy emisní banka už neexistovala.