Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna v úterý odpoledne zhruba po hodině přerušila svoji ustavující schůzi. Znovu by se měla sejít ve čtvrtek, kdy bude mimo jiné hlasovat o vedení dolní komory. Sněmovna udělala první nezbytné kroky ke svému ustavení. Poslanci složili slib a potvrdili složení sněmovní volební komise. V jejím čele bude stát Petr Tluchoř (ODS). Bez této komise se výběr předsedy a místopředsedy dolní komory a veškeré volby v nadcházejícím volebním období neobejdou. Členové komise volby technicky zajišťují, což znamená, že vydávají hlasovací lístky a počítají výsledky, které také oznamují. Sněmovna rozhodla rovněž o tom, že sněmovní mandátový a imunitní výbor bude mít dvanáct členů. Kandidáty na funkci předsedy sněmovny, místopředsedy, členy imunitního výboru a ověřovatele sněmovny mohli poslanci podávat do úterního odpoledne.

Poslanci již dopoledne převzali od ministra vnitra Františka Bublana osvědčení o svém zvolení. Ve sněmovně je 88 nových tváří. Ustavujícího zasedání se ale nezúčastnil Miloš Patera (ODS), který je nemocen. Poslanecký slib bude moci složit na první schůzi, které se zúčastní.

Ve čtvrtek by měli poslanci ustavit mandátový a imunitní výbor, který vzápětí ověří platnost zvolení všech poslanců. Až poté dolní komora přistoupí k tajné volbě svého předsedy a jeho zástupců. Následně ještě projedná návrhy na zřízení svých výborů a ustavující jednání ukončí. Volby členů a předsedů výborů a komisí se zřejmě uskuteční až na další schůzi.

Po ukončení ustavující schůze podá demisi kabinet Jiřího Paroubka. Demisí současné vlády vznikne prostor pro zformování nového kabinetu, který vytvoří zástupci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Nová vláda by pak mohla zřejmě v srpnu sněmovnu požádat o vyslovení důvěry. Situaci ale komplikuje fakt, že tato koalice má rovných 100 hlasů, tedy stejně jako opoziční sociální demokraté a komunisté.

Nevládní organizace ze 30 evropských zemí, včetně České republiky, vyzvaly v úterý Evropskou komisi, aby řešila "závažné nedostatky" společné evropské azylové politiky. Špatné je podle nich především ustanovení, podle kterého musejí uprchlíci požádat o azyl v první členské zemi Evropské unie. Země na vnějších hranicích EU údajně tento nápor nezvládají a imigranti jsou tak často vraceni do nedemokratických a pro ně nebezpečných zemí. Organizace, mezi nimiž je i česká Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) nebo Poradna pro uprchlíky (PPU), se obrátily otevřeným dopisem na komisaře pro justici a vnitřní věci Franka Frattiniho. Dopis je dostupný na www.ecre.org.

"Evropské státy se snaží vyhnout odpovědnosti za žadatele o azyl, a tím uprchlíky vystavují nebezpečí pronásledování," uvedl Peer Baneke, generální tajemník Evropské rady pro uprchlíky a exil (ECRE), která sdružuje 80 organizací na pomoc imigrantům. Unie by podle něj měla v budoucnu najít "spravedlivější, humánnější a fungující alternativu" své současné azylové politiky.

Takzvaná Dublinská úmluva o uprchlících podle zprávy ECRE nebere v potaz skutečnost, že šance na přiznání uprchlického statusu se v jednotlivých zemích EU velmi liší. Úmluva, jejímž cílem je zamezit tomu, aby uprchlíci žádali o azyl v několika státech, stanoví, že žádost o azyl vyřizuje první stát EU, na jehož území žadatel vstoupil.

Evropská rada pro uprchlíky a exil mimo jiné doporučuje, aby úřady v jednotlivých zemí zajistily "plnohodnotnou a řádnou azylovou proceduru" osobám přemístěným v rámci nařízení Dublin II. To stanoví, že imigranty lze vracet zpět do zemí, kudy do unie vstoupili. Rada v tomto směru rovněž vyzývá k lepšímu sjednocování rodin. Nezletilci bez doprovodu by podle ní měli být z působnosti Dublinu II vyňati.

Zkvalitnit práci svých vojáků v zahraničních misích chtějí země visegrádské čtyřky vzájemnou výměnou zkušeností. Dohodli se na tom v úterý představitelé jejich armád ve Vyškově. Podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky jsou pro Česko například důležité zkušenosti Polska z jeho mise v Iráku, kde polští vojáci dohlížejí na rozsáhlé území. "My máme také cenné zkušenosti. V jednotlivých zemích si naši vojáci udržují velmi dobré styky s tamním obyvatelstvem. Na práci našich vojáků máme již léta kladné odezvy," řekl Štefka ČTK. Připomněl, že Česko mělo se Slovenskem v rámci mírových operací v Kosovu společnou jednotku. Podle generála nelze vyloučit, že by podobné jednotky mohla vytvořit i visegrádská čtyřka. Kdysi již tento nápad padl, zatím ale nebyl realizován, doplnil Štefka.

Pro českou armádu jsou podle něj velmi zajímavé nejen zkušenosti Polska z působení v Iráku, ale také například příprava vojáků na zahraniční mise, použití techniky, nebo práce s vojáky, kteří se při některé operaci dostanou do šoku. Za důležité považuje Štefka i informace k financování misí. Česká armáda má nejpočetnější zahraniční zastoupení - přibližně 600 vojáků v zemích bývalé Jugoslávie. Stovka specialistů české vojenské policie školí v jižním Iráku budoucí irácké policisty. V Afghánistánu se počet Čechů brzy zvýší na 220. Česká armáda převezme v prosinci na tři měsíce řízení letiště v Kábulu. V různých zemích světa má pak ČR i 17 vojenských pozorovatelů.

Vybudování americké protiraketové základny v České republice by bylo jednoznačně prospěšné pro její bezpečnost. ČTK to řekl náčelník armádního generálního štábu Pavel Štefka. Češi by se podle něj měli do konce září vyslovit k tomu, zda s umístěním základny v ČR souhlasí. Pak bude na USA, zda si pro stavbu zařízení vyberou Česko, Polsko, nebo Maďarsko. Štefka zdůraznil, že cílem současných jednání je zjistit pouze to, zda je k uskutečnění projektu v ČR politická vůle, bez níž nelze nic podnikat. "Pokud k dohodě dojde, bude nutné vystavět novou základnu. Patrně by nešlo o obrovskou základnu na jednom místě. Záleží na tom, jaké by měla mít parametry. Ale to jsou otázky utajované, které nikdo nebude chtít vysvětlovat," uvedl generál.

Některé informace zveřejněné v médiích o projektu označil za "ne moc přesné". Mladá fronta Dnes informuje o tom, že by základna mohla vzniknout 30 kilometrů od Brna na místě staré raketové základny v obci Rapotice. "Jestliže někdo říká, že to bude tam nebo onde, tak si vymýšlí," zdůraznil Štefka. Připomněl, že protiraketové základny obecně vojenští experti považují za nejmodernější systémy obrany. Základna by měla být vybavena obrannými střelami země-vzduch a měla by sloužit k ochraně střední Evropy.

České zapojení do "protiraketového deštníku" slíbil v USA v roce 2002 bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík. S účastí na protiraketové ochraně počítala v roce 2003 nová bezpečnostní strategie státu. Ministr zahraničí Cyril Svoboda tehdy řekl, že jsou možné čtyři stupně zapojení: od aktivní politické podpory po rozmístění raket. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek nyní doplnil, že existují dva projekty protiraketové obrany. Jeden budují USA, druhý zvažuje NATO na základě rozhodnutí, které bylo přijato v roce 2002 na pražském summitu aliance. "Pokud by se ve střední Evropě budovala základna protiraketové obrany, šlo by tedy o společnou ochranu evropského i amerického kontinentu," řekl.

Protiraketová základna, o jejímž umístění v České republice uvažují USA, by byla pro většinu lidí téměř neviditelná. Silo s pravděpodobně pouze jednou střelou by totiž leželo zhruba 40 metrů pod zemí na odlehlém místě. Přítomnost strategické zbraně by prozrazoval jen shluk nenápadných budov v okolí, uvedl expert na protiraketovou obranu, jehož jméno má ČTK k dispozici. "S betonovými sovětskými základnami, které dřív byly v Československu, by to nemělo nic společného," uvedl. Komplex by se spíše podobal podzemnímu městečku. "Obyvatele v okolních obcích by raketa nijak neohrožovala, nehrozí ani její výbuch v podzemí. I v případě odpálení by ji lidé sotva viděli," tvrdí odborník.

Zařízení by podle něj znamenalo velký ekonomický přínos, na druhou stranu by ale zviditelnilo Česko v očích teroristů. Obsluhu jedné střely by zajišťovalo asi 200 amerických vojáků a desetkrát víc lidí, většinou místních, by se staralo o chod základny zvenku. K tomu je nutné připočíst zisk pro řadu místních firem, uvedl znalec. Pokud by se Česko a Spojené státy dohodly na spolupráci proti raketovému nebezpečí ze strany některých asijských režimů, bylo by to podle něj asi v rámci NATO a týkalo by se to dalších evropských zemí.

Propojení americké a alianční protiraketové obrany by bylo výhodné i podle českého ministerstva obrany a českého velvyslance při NATO Štefana Füleho. "Jednotlivé rakety by zřejmě byly v různých státech stovky kilometrů od sebe, stejně tak radary a další zařízení. Třeba rakety v Čechách a radary v Polsku, nebo obráceně. Všechno by to propojoval složitý elektronický systém," odhaduje odborník. Podle něj existuje v Česku řada míst, kde by podzemní komplex mohl vzniknout. Nebylo by to ale prý zřejmě v žádném ze současných vojenských újezdů, jež armáda používá k výcviku.

Letošní léto hodlá bývalý prezident Václav Havel strávit převážně na své chalupě na Hrádečku u Trutnova. V plánu má ale i několik akcí. "V neděli se soukromě setká s kubánským aktivistou, hercem a režisérem Andym Garciou," řekl ČTK exprezidentův tajemník Jakub Hladík. V pondělí Havel převezme spolu se spisovatelem Arnoštem Lustigem v pražském Karolinu doktorát Západní michiganské univerzity a ve druhé polovině příštího týdne zamíří na Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech. Na konci července se bývalý prezident chystá do Uherského Hradiště, kde navštíví Letní filmovou školu. Zhruba o měsíc později se zúčastní Letní žurnalistické školy v Havlíčkově Brodě.

Koncem září pak čeká Havla cesta do bavorského Pasova, kde spolu s bývalou ministryní zahraničí USA Madeleine Albrightovou převezme cenu Lidé v Evropě. Ocenění bylo poprvé uděleno loni. Dostávají ho lidé, kteří se zasloužili o porozumění mezi národy. Oba laureáti se také zúčastní debaty o lidských právech a možnostech jejich ochrany ze strany Evropské unie, Spojených států a OSN.

V říjnu čeká exprezidenta oslava sedmdesátin a desátý ročník konference Forum 2000, na kterou do Prahy přijede například tibetský duchovní vůdce dalajlama. V polovině října pravděpodobně odletí Havel a jeho žena Dagmar na čtyři měsíce do Spojených států.

Havel nedávno navštívil Londýn, kde se konala světová premiéra hry anglického autora českého původu Toma Stopparda Rock 'N' Roll. V Londýně se setkal také s princem Charlesem, s nímž mluvil mimo jiné o ochraně památek. Následníka trůnu a jeho ženu Camillu podle svých slov pozval do Prahy.