Zprávy | Z archivu rubriky


Vedení ODS, KDU-ČSL a Strany zelených v neděli při separátních zasedáních schválila koaliční smlouvu, kterou zástupci těchto stran podepíšou v pondělí. Rozhodnutí se očekávalo. Výkonná rada ODS navíc vyzvala dosavadního premiéra Jiřího Paroubka, aby podal demisi své vlády. Poslaneckému klubu ODS doporučila, aby na funkci předsedkyně Poslanecké sněmovny nominoval Miroslavu Němcovou a na funkci místopředsedkyně Lucii Talmanovou. Republiková rada zelených v neděli také pověřila předsednictvo strany, aby vyjednávalo s ČSSD o podpoře zeleno-pravé koalice. Předseda Martin Bursík vysvětlil, že pověření vytváří zeleným prostor pro jejich aktivní vstup do vyjednávání o podpoře koaliční smlouvy.

Podle smlouvy bude patřit mezi priority trojkoalice EU, občan, rodina, vzdělání a kultura, právní stát bez korupce, zdravé veřejné finance, moderní ekonomika a nová pracovní místa a kvalita života ve městě i na venkově. Koalice by například chtěla více profitovat ze členství v EU, reformovat její zemědělskou politiku, ale také posílit roli otců při výchově dětí. Smlouva obsahuje pojistky, jež mají zabránit tomu, aby některá z vládních stran ve sněmovně hlasovala s opozicí nebo navrhovala změny v zákonech proti vůli partnerů. Pozměňovací návrhy poslanců by měli v klíčových otázkách "kontrolovat" šéfové poslaneckých frakcí či stran.

Podle politologů smlouva obsahuje body, v nichž musela ODS ustoupit menším stranám. Uvedli, že reálný význam dokumentu není velký, protože bez dohody s ČSSD bude koalice svůj program jen těžko prosazovat. Ekonomičtí analytici mimo jiné tvrdí, že navrhovaná reforma veřejných financí může zemi pomoci v dalším ekonomickém rozvoji. Pozitivně hodnotí zjednodušení daňového systému, naopak jim ve smlouvě chybí důraz na snižování schodků veřejných financí.

I když koalice smlouvu podepíše, základní problém tím neodstraní. ODS, KDU-ČSL a zelení mají ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně 100 poslanců, tedy stejně jako ČSSD a KSČM. K vyslovení důvěry vládě je přitom nutná nadpoloviční většina hlasujících poslanců. Kdyby jich tudíž hlasovalo všech 200, vláda by pro důvěru potřebovala 101 hlas.

Předseda ČSSD a premiér Jiří Paroubek odmítl postoj prezidenta Václava Klause, který ho nechce automaticky pověřit sestavením vlády, kdyby trojkoalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených neuspěla. Paroubek novinářům řekl, že nedostane-li vznikající koaliční vláda důvěru sněmovny, měl by nastoupit jiný vyjednavač. "Pokud by to prezident myslel vážně, tak bych řekl, že pokračuje v tom svém aktivistickém stylu řízení tohoto úřadu, takže se chová jako čestný předseda ODS," řekl v neděli Paroubek. Paroubek také připomněl, že ODS a ČSSD v době opoziční smlouvy předložily společně návrh zákona, kde se vymezovalo, jak by se měl prezident v podobných situacích chovat - tedy nejprve pověřit sestavením vlády předsedu vítězné strany a v případě jeho neúspěchu šéfa druhé nejsilnější strany. "Pokud ODS a její čestný předseda změnili názor, tak by to měli říct a měli by také říci proč," řekl Paroubek. Neodpověděl na dotaz, zda by měl případně větší šanci sestavit vládu než předseda ODS Mirek Topolánek. "To se uvidí," řekl pouze. Někteří občanští demokraté v tomto týdnu argumentovali tím, že při vládních krizích v minulém volebním období pověřoval prezident sestavením vlády opakovaně zástupce nejsilnější strany, tedy ČSSD. Po demisi vlády premiéra Vladimíra Špidly sestavil nový kabinet Stanislav Gross. Vládu, která přišla po něm, vedl Paroubek.

Občanská demokratická strana stále nemá jistotu, zda se její hospitalizovaný poslanec Miloš Patera zúčastní čtvrtečního jednání Poslanecké sněmovny, na kterém má být volen nový šéf dolní komory. "Neumím v tuto chvíli říci, jestli bude schopen, nebo nebude, jestli kvůli tomu požádáme o odklad hlasování, nebo nepožádáme," řekl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce místopředseda ODS Ivan Langer. O možném požadavku na odklad termínu volby nového vedení sněmovny ODS zatím nijak nejednala. Mluvčí ODS Jiří Sezemský ale v sobotu ČTK informoval o tom, že Patera se čtvrtečního hlasování chce zúčastnit.

Možnost odložit důležité čtvrteční volby nového vedení sněmovny připustil v pořadu i ministr vnitra František Bublan. "To čtvrteční hlasování nemusí být ještě dané," prohlásil. Připomněl, že na úterní schůzi dostanou poslanci osvědčení a zvolí mandátový výbor, který musí osvědčení ověřit. "A to je možné až poté, co Nejvyšší správní soud řekne, že byly vypořádány všechny stížnosti, žaloby, které byly podány (ohledně neplatnosti voleb)," vysvětlil. Kvůli riziku, že Nejvyšší správní soud může zpochybnit nějaký mandát, by bylo podle něj lepší počkat, až se se všemi žalobami vypořádá. Soud na to má lhůtu do 7. července.

Rodící se koalici ODS, KDU-ČSL a Strany zelených přitom i s Paterou chybí v Poslanecké sněmovně stále jeden hlas k získání většiny. Právě v této souvislosti bude důležitý každý hlas nejen při hlasování o důvěře vládě, ale už při čtvrteční volbě předsedy a místopředsedů dolní komory. Pro zvolení každého z těchto funkcionářů je třeba podpora nadpolovičního počtu hlasujících poslanců. Pokud by se Patera nemohl volby sněmovního vedení zúčastnit, občanští demokraté, lidovci a zelení by měli dohromady 99 hlasů, sociální demokraté a komunisté pak společně rovných 100 hlasů. Kdyby hlasovalo 199 poslanců, vítěz by potřeboval nejméně právě 100 hlasů. I s Paterou je situace patová - sto na sto.

Severoatlantická aliance není spokojena se zněním části českého zákona o ochraně utajovaných skutečností a požaduje jeho změnu. Nelíbí se jí, že čeští poslanci a senátoři se mohou dostat k tajným materiálům bez bezpečnostní prověrky Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). "Nejzásadnějším rizikem je, že by NATO mohlo zvažovat, že zamezí České republice přístup k utajovaným informacím," řekl v televizním pořadu Otázky Václava Moravce šéf NBÚ Petr Hostek. Tento týden jednal s bezpečnostním ředitelem NATO Thomasem McKeeverem, který podle Hostka požadavek na úpravu českého zákona vznesl. Audit Severoatlantické aliance konstatoval, že český právní řád není v souladu s legislativou NATO. Zejména v otázce nakládání s utajovanými informacemi, které vznikají v alianci a dále se vyměňují. "V tomto případě je na místě, aby týmy právníků začaly diskutovat o možné změně zákona, respektive o jeho doplnění," míní šéf NBÚ.

Ministr vnitra František Bublan by podpořil změnu zákona, podle kterého se mohou poslanci a senátoři bez prověrky seznamovat s utajovanými skutečnostmi v rozsahu nezbytně nutném pro výkon jejich funkce. Místopředseda ODS Ivan Langer nevidí důvod, proč by se všichni poslanci a senátoři měli seznamovat se všemi dokumenty Severoatlantické aliance. "Nepamatuji se, kdy bychom na výboru pro obranu a bezpečnost projednávali nějaký utajovaný dokument Severoatlantické aliance," řekl v diskusním pořadu České televize. "Já bych byl pro změnu praxe," oponoval Bublan, který se přiklání k tomu, aby si bezpečnostní prověrku obstarali senátoři zahraničního výboru a poslanci branného výboru. Mohli by se podle něj někdy s dokumenty NATO seznamovat. Nyní totiž podle ministra hrozí, že kdyby do bruselské centrály NATO senátor či poslanec na jednání o utajovaných skutečnostech dorazil, nebude vpuštěn. "Já bych ho klidně nechal stát za dveřmi, protože se nedomnívám, že by se tam vedla jednání, která by musel senátor znát," dodal k tomu Langer.

Energetický program Strany zelených, který počítá se zákazem výstavby dalších jaderných reaktorů i rozšiřování těžby elektrárenského uhlí, vystavuje Českou republiku sankcím. V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce na ČT24 to řekl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Martin Pecina. Místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová to odmítla s tím, že její strana v žádném případě neohrožuje tržní prostředí.

Společnost ČEZ podle Peciny již začala realizovat rekonstrukci uhelných elektráren. Pokud by ji musela na základě energetického programu zelených přerušit, vystavila by se sankcím ze strany ÚOHS a možná i Evropské unie. Podle Peciny by to totiž znamenalo zneužití dominantního postavení ČEZ, které by ohrozilo situaci na trhu České republiky i sousedních států.

Kuchtová v televizi připomněla platné usnesení vlády o neprolomení územních těžebních limitů, ke kterému se koaliční smlouva hlásí. Podle ní tedy nejde o ohrožení trhu, ale o zachování stávající situace. Stejně tak v oblasti jaderné energetiky ministerstvo životního prostředí v jedné z variant návrhu energetické politiky hovoří o zastavení dalšího rozšiřování jaderných elektráren. Materiál sice nebyl oficiálně přijat, ale jde o reálnou variantu, která neohrožuje infrastrukturu, dodala Kuchtová.

Podle nedělního tiskového prohlášení Peciny by v důsledku realizace programu Strany zelených bylo v Česku postupně zavřeno více než 60 procent kapacit pro výrobu elektrické energie. "O soutěžním prostředí za těchto podmínek vůbec nelze hovořit. Masivní dovozy elektřiny by převážily nad vlastní výrobou a výsledkem by byl trh dodavatele, který by si zcela nekompromisně diktoval podmínky konečným zákazníkům. Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů přitom není plnohodnotnou náhradou," uvádí. Navíc nelze přehlížet, že rentabilnost výstavby a provozu těchto alternativních způsobů výroby je zajištěna jen díky masivním dotacím od státu, které logicky zvýhodňují jednu skupinu výrobců na úkor druhých a vedou v konečném důsledku ke zdražení elektřiny. Jestliže se vyloučí nebo zásadně omezí dva způsoby výroby elektrické energie, postihne to citelně nejen ty soutěžitele, kteří tímto způsobem již dnes vyrábí, ale i ty, kteří by chtěli na trh s touto technologií vstoupit a konkurovat tak stávajícím hráčům, píše Pecina v prohlášení.

Před patnácti lety, v červnu 1991, ukončila sovětská armáda 23 let trvající "dočasný" pobyt na území Československa. Poslední transport se sovětskými vojáky a technikou opustil území republiky 21. června, protokol o ukončení odsunu sovětských vojsk byl podepsán 25. června a 27. června republiku opustil i poslední sovětský voják, tehdejší velitel generál Eduard Vorobjov, jenž odletěl z Prahy do Kyjeva.

Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla rozmístěna sovětská vojska. To se změnilo po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. Jednotky z Maďarska, Bulharska, Polska i bývalé NDR československé území opustily, sovětská vojska však zůstala. Jejich pobyt byl následně "legalizován" smlouvou o dočasném pobytu sovětských vojsk, kterou Národní shromáždění schválilo 18. října 1968.

Požadavek na stažení sovětských okupačních vojsk se stal základním bodem oficiálních i spontánních reakcí na události ze srpna 1968. Ve vědomí národa trval i po mocenském prosazení normalizace, ale prostor pro jeho vyjádření se přesunul prakticky jen do neoficiální sféry. První sovětské jednotky Československo opustily již v květnu 1989, ovšem tehdy šlo pouze o snížení počtu ozbrojených sil SSSR, které ohlásil bývalý generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov. V rámci tohoto snížení měla být v letech 1989 až 1990 z Československa stažena tanková divize a čtyři samostatné prapory.

Po listopadu 1989 byl jedním z prvních požadavků veřejnosti odchod všech sovětských vojsk z Československa. Vláda vydala již 3. prosince stanovisko, v němž označila vstup vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 za porušení norem vztahů mezi suverénními státy a zároveň navrhla zahájit jednání o stažení vojsk a odškodnění za způsobené újmy. Obdobné stanovisko přijalo 12. prosince také stále ještě komunistické Federální shromáždění, které prohlásilo smlouvu o pobytu sovětských vojsk za neplatnou.

Stovky lidí si v neděli na místě někdejší osady Ležáky na Chrudimsku připomněly 64. výročí vypálení této osady nacisty. V údolí, kde na místech původních devíti domů stojí žulové náhrobky s vytesanými kříži, účastníci uctili památku 52 vyvražděných obyvatel. Řečníci se v projevech shodli na tom, že i po několika desítkách let od události je nutné neustále připomínat hrdinství obyvatel Ležáků.

"Nesmíme na oběti zapomenout. Mohlo by se nám stát, že bychom si tu historii mohli prožít znovu, a úkolem nás politiků je, abychom tomu zabránili," řekl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podle premiéra Jiřího Paroubka je i v současném světě podobných událostí hodně: "To také ukazuje, proč čeští vojáci a policisté musejí být na různých stanovištích ve světě, protože nám to nemůže být lhostejné."

Ceremoniálu, při němž hosté postupně pokládají květiny a věnce ke každému pomníčku ve vypálené osadě, se zúčastnily také sestry Šťulíkovy, které jediné masakr přežily. "Na tu dobu se bohužel nepamatuji. Mně nebyly tři roky, když mě odvezli, takže všechno znám z vyprávění a z fotografií," řekla Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková. Její dcera připravuje již druhou publikaci s unikátní obrazovou dokumentací vypálené osady. "Je potřeba to připomínat. Nejhorší je, že člověk vidí, co se děje ve světě. Jsou to hrůzy, které se opakují zase jinde," řekla Doležalová.

Nacisté Ležáky vypálili 24. června 1942 v rámci odvety za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ležáky byly vypáleny dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Gestapo odhalilo, že z lomu Hluboká poblíž osady udržovali parašutisté vysílačkou Libuše spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Dospělí obyvatelé byli odvlečeni do Pardubic a ještě téhož dne bez soudu popraveni. Děti byly poslány do vyhlazovacího tábora v polském Chelmnu. Dnes je místo osady národní kulturní památkou.