Zprávy | Z archivu rubriky


Tři týdny po volbách stále není jasné, jakým způsobem nová vláda sestavovaná vítěznou ODS získá důvěru nově zvolené sněmovny. Zvrat v dosavadním vývoji nepřinesla ani další schůzka mezi předsedou ODS Mirkem Topolánkem a šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem, který se konala - opět bez přítomnosti novinářů - ve středu večer. Znovu se lídři obou nejsilnějších stran sejdou v pátek, poprvé po volbách na předem avizované schůzce ve sněmovně. Ještě před nimi budou vládní program a obsazení ministerstev dolaďovat občanští demokraté, lidovci a zelení. Stále častěji se ovšem objevují úvahy, že ČSSD trojkoalici pravého středu nedá šanci, ale vstřícnější by mohla být k užší sestavě, nejlépe bez lidovců. "Teď by si měly vychutnat ty tři strany, co si nadrobily," reagoval na takové varianty Paroubek.

Skepticky vidí naděje vznikajícího kabinetu i budoucí premiér. "Šanci tomu dávám tak 50:50, podle prozatímních vyjádření a toho, co vím, se ten koncept zdá být mrtvý," citovaly Topolánka Hospodářské noviny. "Já jsem na to přišel už ten den, kdy skončily volby," poznamenal Paroubek. Obě menší strany ale Topolánkova slova nevnímají nijak kategoricky, stále věří, že jejich společný projekt může přežít klíčové hlasování ve sněmovně. "Ten koncept v žádném případě není mrtvý a já jsem to tak ani nepochopil," uvedl šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek. "Jsou to dvě paralelní práce, první na programu a dohodě, druhá je hledání podpory. Z našeho pohledu můžeme ovlivnit jen první část, prosadit do modelu koaliční vlády maximum programu," soudí předseda zelených Martin Bursík. ČSSD se podle Topolánka snaží "vyšachovat" z vlády KDU-ČSL. Kalouskově straně nemůže zapomenout loňskou vládní krizi, která vedla k demisi Stanislava Grosse. "Daleko více než program je ruší trojkoaliční koncept. Nevydýchali spolupráci s KDU-ČSL," uvedl Topolánek v Hospodářských novinách.

Strany se zatím nedokázaly shodnout ani na obsazení funkcí ve vedení sněmovny, kterou čeká v úterý ustavující schůze. Pokud politici brzy nenajdou kompromis, může se volební pat příští týden přenést i na parlamentní půdu a teoreticky by mohl po určitou dobu ochromovat jednání sněmovny. Z toho se pak mohou odvíjet další spory. Dosluhující Paroubkova vláda musí podat demisi právě po ustavující schůzi dolní komory, ta ale podle některých výkladů nemůže skončit, než poslanci zvolí předsedu sněmovny. Dohodu o podobě dolní komory ztěžuje panující nejistota, kdo bude vládnout a kdo zůstane v opozici.

Pokud se koaličním stranám podaří sestavit kabinet, chtějí přidat do názvu ministerstva práce a sociálních věcí ještě slovo rodina jako důkaz toho, že rodinnou politiku považují za svou prioritu. Uvažují také o tom, že by jeden z vicepremiérů měl na starosti evropské záležitosti. Koordinoval by přípravy na přijetí eura, české předsednictví v EU či agendu evropských fondů.

Vyřízení víza do Austrálie, které je možné získat přes internet, bude brzy trvat jen několik minut. Australská vláda totiž zařadila Českou republiku mezi země, jejichž občané dostávají víza automaticky po zaregistrování na internetu. Nyní českou žádost vyřizuje úředník a vydání víza trvá průměrně šest týdnů. Do značně zjednodušeného režimu, v němž je původní "patnáctka" EU, se Česko dostane do zhruba čtyř týdnů spolu se Slovinskem, Estonskem a Lotyšskem. "Považuji to za velký úspěch české diplomacie," řekl ČTK ministr zahraničí Cyril Svoboda. Vízum bude nadále stát 70 australských dolarů (asi 1200 korun). Austrálie má vízum ze všemi zeměmi světa s výjimkou Nového Zélandu. Australané mohou do Česka cestovat bez víz.

Z deseti nováčků v EU tvoří Češi 40 procent turistů. Zájemci o vízum mohou bližší informace a dotazník nalézt na adrese www.immi.gov.au. V jednoduché proceduře nebudou potřeba potvrzení o pojištění ani výpis z účtu. "Koupíte si letenku, vložíte do počítače údaje z pasu. Tím se vízum vyřeší," uvedl ministr.

Česká diplomacie dlouhodobě usiluje o to, aby USA, Kanada a Austrálie pro Čechy víza zrušily. Snaží se o to i prostřednictvím Evropské unie. Zatím tyto země svůj postoj nemění. Na cesty přes Austrálii nepotřebují Češi tranzitní vízum. Austrálie je zrušila loni. Tranzitní vízum se nevyžaduje, pokud má cestující zajištěnou letenku pro odlet z Austrálie a neopustí tranzitní prostor letiště. Musí odletět do osmi hodin po příletu a mít doklady požadované pro vstup do cílové země.

Evropská unie by mohla přijmout "reciproční" opatření, pokud Spojené státy budou dále uplatňovat vízovou povinnost vůči deseti členským zemím unie. Řekla to ve čtvrtek v Bruselu členka Evropské komise pro zahraniční vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová. Na jednání zahraničního výboru Evropského parlamentu komisařka vyjádřila naději, že se situace bude kladně vyvíjet. "Jinak budeme muset směřovat k určité reciprocitě," řekla bývalá rakouská ministryně zahraničí bez upřesnění, jaká opatření a kdy by mohla být přijata.

Ve své předchozí zprávě v lednu EK usoudila, že zatím není potřeba přijímat odvetné kroky proti třem zemím, které požadují víza od některých občanů EU. Kromě USA se jedná o Kanadu a Austrálii. Vízová politika Washingtonu, který ji zdůvodňuje bezpečnostními hledisky, vyvolává stále větší nevoli zemí, kterých se to týká, tedy Česka, Polska, Maďarska, Slovenska, Slovinska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Kypru a Malty. EK doufala, že středeční summit EU-USA ve Vídni bude příležitostí ke konkrétnímu kroku směrem k řešení této otázky, ale nestalo se tak, citovala agentura AFP nejmenovaného mluvčího komise.

EU má do poloviny července vypracovat zprávu, ve které by mohla navrhnout reciproční opatření proti USA. Pro přijetí zprávy bude potřebná kvalifikovaná většina 25 členských států, dodala AFP. Spojené státy na vídeňském summitu obecně uznaly, že je třeba řešit otázku zrušení vízové povinnosti pro občany deseti členských zemí EU včetně Česka. Nezavázaly se však k žádnému konkrétnímu kroku ani termínu.

Součástí rozsáhlých bezpečnostních opatření, která přijala rakouská strana v době středeční návštěvy amerického prezidenta George Bushe ve Vídni, bylo i uzavření vzdušného prostoru v okruhu 70 kilometrů kolem rakouské metropole. Jak informuje agentura APA, největším "narušitelem" tohoto prostoru byl zatím neznámý Čech. Uzavřený vzdušný prostor byl podle této informace narušen ve středu jen dvěma větroni, které do něj zahnaly nevyzpytatelné vzdušné proudy, a hlavně pak malým soukromým motorovým letadlem z České republiky. Jeho pilot se přes varování pokusil dokonce dvakrát proletět zakázanou zónou při svém letu k jadranskému pobřeží. Neznámým ale zřejmě dlouho nezůstane, protože posádce rakouské stíhačky, která jej nakonec donutila změnit kurz na západ od Vídně, se podle APA podařilo delikventa vyfotografovat. Až se vrátí domů, bude ho tam už očekávat trestní oznámení, k němuž bude fotografie přiložena jako důkaz, napsala APA.

Český Úřad pro odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod, který obdobné incidenty šetří, zatím informaci o narušení rakouského zakázaného prostoru nemá. Podle inspektora Milana Pecníka v takových případech incident šetří úřad země, v jejímž prostoru se problém stal. Narušitele čeká správní řízení, jehož výsledkem je obvykle finanční pokuta pro velitele letadla. Je také možné, že bude platit náklady na let stíhačky, která ho donutila změnit kurz.

Opatření proti terorismu nejsou podle europoslankyně Jany Hybáškové v České republice dostatečná. Je mimo jiné třeba zavést centrální registr bankovních účtů, trestní odpovědnost právnických osob a parlamentní kontrolu zpravodajských služeb a zakázat prodej neregistrovaných karet mobilních telefonů, řekla Hybášková, bývalá velvyslankyně ČR v Kuvajtu. Programové prohlášení současné vlády týkající se boje proti terorismu, u jehož vzniku prý stála, podle ní nebylo naplněno. Europoslankyně nyní sepsala seznam kroků, které je podle ní nutné učinit. Soupis předá ministerstvu vnitra a sněmovnímu výboru pro zahraniční styky, obranu a bezpečnost. Opatření by měla být součástí programu nové vlády, uvedla Hybášková.

Poznatky o tom, že by se ČR mohla stát terčem teroristů, podle ní nyní neexistují. Jsou ale poznatky o tom, že Česko je zneužíváno k praní špinavých peněz, o nichž je možné se domnívat, že mohou být použity i k financování terorismu, řekla europoslankyně. Je podle ní také nutné, aby zpravodajské služby byly odpovědné za sdílení informací. Měl by se rovněž zlepšit vztah mezi soudy, státními zastupitelstvími a policií. "Není možné, aby bylo mařeno sledování a vyšetřování a boj proti praní špinavých peněz," uvedla Hybášková. Podle ní je třeba také například změnit zákon o loteriích, protože kasina jsou v rukou lidí, kteří mají blízko k organizovanému zločinu.

Řada navrhovaných opatření nebyla přijata údajně kvůli tomu, že omezují ochranu osobnosti. Podle Hybáškové by ale měla opačný dopad. Jako příklad uvedla registr účtů. "V momentě, kdy finanční policie rozesílá na 30 bank v ČR dotaz na bankovní účet konkrétní osoby, se velice často stává, že v dalších bankovních operacích nejsou vlastně tyto bankovní domy ochotny s postiženými osobami jednat," uvedla europoslankyně.

Ministr zdravotnictví David Rath podal trestní oznámení na senátora ODS a stínového ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Podle ministra je důvodné podezření, že Julínkovo občanské sdružení Reforma zdravotnictví financují zahraniční výrobci léků. Julínek Rathova obvinění odmítl a řekl, že financování jeho sdružení je legální. Podle Rathových právníků se Julínek dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele. "Jako senátor i předseda zdravotního výboru Senátu je veřejným činitelem a z této pozice mohl ovlivňovat řadu otázek významných pro sponzory svých publikací, které byly ve svých důsledcích předvolební agitací ODS v oblasti zdravotnictví," uvedl Rath v trestním oznámení, jehož text poskytl novinářům. Rath proto rovněž Julínka vyzval, aby zveřejnil jména firem a společností včetně částek, jakými jeho sdružení přispěly.

Podporu zájmů zahraničních firem vidí Rath v tom, že Julínek veřejně vystupuje proti návrhu zákona, jímž chtěl ministr zasáhnout do úhrad léků tak, aby neplatilo Česko výrobcům více než jiné země EU. Rath Julínkovi vytkl, že podporuje snahu firem o co nejvyšší úhrady léků ze zdravotního pojištění. Julínek v těchto dnech opakovaně varoval, že Rath chce snížit úhrady léků z pojištění, takže doplatky pacientů stoupnou, třeba lidé s rakovinou budou doplácet na svůj lék tak vysoké částky, že pro ně budou nedostupné. Podle Julínka rovněž hrozí, že někteří výrobci odejdou z českého trhu. Julínek označil obvinění ze strany Ratha "za zoufalý projev velmi stresovaného člověka, protože mu hrozí obvinění z defraudace více než 13 milionů korun". Stejný názor má i předseda Senátu Přemysl Sobotka. Za Rathovými kroky vidí křeč člověka, který sám čelí trestnímu oznámení.

Při likvidaci skladu nebezpečných chemikálií ve Chvaleticích na Pardubicku pomůže speciální průzkumná jednotka z 31. brigády chemického vojska. Armádu požádal o pomoc Pardubický kraj. Do Chvaletic vyrazilo z liberecké posádky 19 vojáků se šesti vozidly. Do jejich výbavy patří přístroje, schopné téměř okamžitě zjistit, jaké nebezpečné látky se v Chvaleticích nacházejí, řekl ČTK mluvčí brigády Karel Navrátil. "Náš průzkumný odřad při svých zásazích přesně určuje druhy a množství chemikálií i to, jak jsou nebezpečné a co by se mohl stát, kdyby je například spláchly přívalové deště. Dokážeme také doporučit způsoby, jak nebezpečné látky zneškodnit," prohlásil Navrátil.

Ve Chvaleticích policisté a inspektoři životního prostředí minulý týden objevili skladiště nebezpečných chemikálií v bývalém průmyslovém areálu. Podle předběžných průzkumů se na místě nacházejí stovky tun kyanidů, solí těžkých kovů a další sloučeniny. Pokud by se promíchaly, mohla by se z nich stát i explozivní směs či bojové otravné látky. Likvidace chemikálií si ve Chvaleticích vyžádá desítky milionů korun. "Ochrana obyvatelstva před velkými průmyslovými haváriemi patří mezi naše úkoly. Výjezd do Chvaletic je první ostrou akcí, při níž se budeme podílet na likvidaci nebezpečných chemikálií," konstatoval Navrátil.

Liberecká 31. brigáda se jako součást sil okamžité reakce NATO zaměřuje nejen na boj se zbraněmi hromadného ničení, ale také na odstraňování následků průmyslových a živelných pohrom. Liberečtí chemici jako první veleli mnohonárodnímu praporu NATO.