Zprávy | Z archivu rubriky


Šéf ODS Mirek Topolánek v úterý řekl, že občanští demokraté, lidovci a zelení jsou blízko k podpisu koaliční smlouvy. ODS podle něj zatím neuvažuje o tom, že by sestavila menšinovou vládu bez dvou menších koaličních partnerů, kterou by mohla tolerovat ČSSD. Zároveň ale tuto variantu zcela nevyloučil. "Jsou to pusté spekulace, to neznamená, že to nemůže být jedna z variant, ale v tuto chvíli to nikdo neví," reagoval Topolánek na informace některých médií o tom, že ODS a ČSSD směřují k dohodě o budoucí menšinové vládě ODS bez dalších partnerů. Koaliční smlouva ODS, lidovců a zelených podle něj naopak má velké šance, že bude podepsána. "Šance, že bude tato koalice vládnout, závisí na tom, jaké bude faktické programové prohlášení té budoucí vlády, jestli se pro ni podaří vyjednat podporu," řekl Topolánek novinářům po jednání poslaneckého klubu ODS.

Jednání o menšinovém kabinetu ODS, který by tolerovala ČSSD, by podle některých spekulací přišla na řadu v případě, že by koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených nezískala důvěru sněmovny. Strany rodící se koalice ve dvousetčlenné sněmovně disponují pouze sto hlasy a bez podpory některého z poslanců ČSSD nebo KSČM v hlasování o důvěře neuspějí. Pokud by levice první Topolánkovu vládu "potopila", otevřela by se cesta k dohodě o menšinovém kabinetu, který by tvořila buď jen ODS, nebo ODS s některou z menších stran. Sociální demokraté by podle informací některých deníků chtěli, aby v takové menšinové vládě nebyli lidovci. Podle neoficiálních informací ČTK občanští demokraté vědí o tom, že se ČSSD snaží lidovce z nové vlády "vyšachovat." Zatím ale nechtějí tomuto tlaku podlehnout a s KDU-ČSL stále počítají. "O menšinové vládě jsme se zatím nebavili," řekl ČTK jeden z poslanců ODS. Zároveň ale připustil, že jednání o budoucí vládě jsou stále otevřená. "Jediné, co je nyní jisté, je, že velká koalice je vyloučená," řekl. ODS a ČSSD podle něj mezi sebou před volbami vykopali příliš hluboký příkop, který nelze během několika týdnů či měsíců zahladit.

Topolánek zdůraznil, že si nenechá od ČSSD diktovat, jak má složit koaliční vládu a nebude jí dělat ani programové ústupky. "Zatím předvádí Jiří Paroubek spíše silácké výroky. Říká si dopředu, co by mělo, nebo nemělo být součástí koaliční smlouvy, což je v dané chvíli nepřijatelné," řekl. Zároveň ale zopakoval, že je připraven u ČSSD hledat podporu pro svůj kabinet. Ještě tento týden se proto chce s Paroubkem znovu sejít na utajeném místě a jednat s ním mezi čtyřma očima. V pátek by se pak mohly sejít vyjednávací týmy ODS a ČSSD. Termín ale zatím není jistý, uvedl lídr občanských demokratů.

Program budoucí koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených zatím ještě není hotov. Ani po sedmihodinovém jednání v noci na úterý lídři stran nedokázali uzavřít všech šest kapitol, které tvoří program budoucí vlády. Rozpory zatím existují především v daňové a energetické politice. V jednání o nevyřešených otázkách budou politici pokračovat ve středu.

Schůzku šéfů stran a stranických vyjednávacích týmů poznamenaly spory mezi Martinem Římanem (ODS) a předsedou zelených Martinem Bursíkem. Bursík v pondělí prohlásil, že existují rozpory mezi tím, co bylo při formování programu koalice dohodnuto na úrovni předsedů stran, a tím, k čemu dospívají expertní skupiny stran případné budoucí koalice. Říman ho pak označil za "rozbíječe dohod". Prohlásil také, že sedět ve vládě s Bursíkem nebude snadné. Podle Bursíka však i nadále zůstává vůle k dohodě. Deklarovali ji i šéf lidovců Miroslav Kalousek a případný premiér formující se vlády, předseda ODS Mirek Topolánek.

V napjaté atmosféře došli vyjednavači ke kompromisu ohledně jízd kamionů po silnicích o víkendu. Chtějí omezení vrátit ke stavu, který platí do 1. července. V kapitole školství bude zavedení poplatků za vysokoškolská studia na rozhodnutí lídrů. Shoda panuje v názoru na odsunutí jednotných maturit. Budou, až začnou platit i dosud nepřipravené rámcové programy vzdělávání. Střeodpravá vláda také chce vrátit žákům možnost hlásit se na více než jednu střední školu. Státní dotace bude koalice rozdělovat rovnoměrně mezi privátní a veřejné školy.

Koalice chce podle stínového ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) zrušit sporný zákon o neziskových nemocnicích, jejichž podporou podmiňuje souhlas s existencí stovkové vlády předseda ČSSD Jiří Paroubek. Julínek řekl, že koalice nabídne socialistům alternativu. Neupřesnil však jakou. Koaliční program bude podle něj tak obecný, že se v něm neobjeví, zda mají pacienti platit za recepty v lékárnách a pobyt v nemocnicích.

Na schůzce se podle předsedy hospodářské komory Jaromíra Drábka, který reprezentuje lidovce, nemluvilo o dalším požadavku ČSSD - zachování sporného zákoníku práce. Strany se podle něj dohodly na principech k tématu zaměstnávání. Znovu budou politici jednat také o jaderné energetice. "Je to otázka, do jaké míry cítíme potřebu výstavby nových zdrojů. Zdá se, že ten konečný text bude mluvit o tom, že to vláda nebude prosazovat," řekl primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič (ODS).

Spory jsou také v daňové problematice. Ekonomický expert zelených Jaromír Soukup ČTK řekl, že politici dolaďují ještě dohody u DPH a spotřebních daní. ODS chce totiž u DPH sjednotit dvě stávající sazby, menší koaliční strany ale mají výhrady. ODS nebude prosazovat jednoroční daňové prázdniny pro živnostníky. Shoda naopak panuje v pasáži programového prohlášení, která se týká rodiny, kultury a občanských práv. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová novinářům řekla, že koaliční strany jsou zajedno v tom, že by měla být přijata smlouva s Vatikánem.

Politici si na nalezení shody ve všech bodech programu dali čas do středy. Ve druhé polovině týdne budou předsedové stran středopravicové koalice v čele s Topolánkem jednat o personálním obsazení ministerských funkcí. Už minulý týden se domluvili na rozdělení ministerstev v počtu devět pro ODS, tři pro lidovce a tři pro zelené. Koaliční smlouvu se chystají předsedové ODS, zelených a lidovců podepsat příští týden.

ČSSD i po úterním jednání poslaneckého klubu trvá na svých programových požadavcích, které předložil ODS její předseda Jiří Paroubek. Očekává také, že prezident Václav Klaus pověří v případě neúspěchu šéfa ODS Mirka Topolánka sestavením nové vlády Paroubka. Po zasedání klubu to novinářům řekl dosluhující šéf sněmovny Lubomír Zaorálek. Sociální demokraté argumentují tím, že v demokratických zemích je běžné pověřit v případě neúspěchu vyjednavače vítězné strany sestavením vlády vyjednavače druhé nejúspěšnější strany. "Jsou to běžné parlamentní zvyklosti," uvedl Paroubek.

Chce-li ODS toleranci pro vládu s lidovci a zelenými, musí zapomenout na rovnou daň, privatizaci zdravotnických zařízení a naopak nesmí zvýšit DPH u potravin a léků. Nová vláda by také nesměla zrušit nový zákoník práce. Zachovat by musela proevropskou politiku, podporu zahraničním investicím, vytvářet nová pracovní místa. Sociální demokraté podle Paroubka také nehodlají vpustit soukromý kapitál do důchodového zabezpečení. Programové požadavky budou určitě trvat, potvrdil při odchodu ze zasedání klubu novinářům. Balíček požadavků ale označili představitelé ODS za zcela nepřijatelný. Zaorálek řekl, že sociální demokraté jsou připraveni s občanskými demokraty o těchto programových prioritách jednat. "Každý musí něco ze své jinakosti zapomenout, abychom se hnuli z místa," uvedl. Někteří poslanci během zasedání klubu ale už hovořili o tom, že nynější varianta vlády ODS s lidovci a zelenými je mrtvá.

V kuloárech se objevily také informace, že by byla pro ČSSD přijatelnější menšinová váda ODS bez zelených a hlavně bez lidovců. Zatímco o takové možnosti Paroubek řekl, že je to pouhá spekulace, ministr průmyslu Milan Urban uvedl, že v tuto chvíli nelze vyloučit žádnou variantu. Podle Zaorálka na jednání klubu nezaznělo, že ČSSD nebude podporovat vládu, ve které budou lidovci.

Podoba nové sněmovny zůstává i po úterní schůzce zástupců parlamentních stran nejasná. Není zřejmé, kdo bude v čele dolní komory, kolik bude místopředsedů, ani jak budou složeny jednotlivé výbory. Politici se pouze definitivně dohodli na tom, že ustavující schůze začne 27. června. Na tom se ale předběžně shodli již dříve. Zástupci stran se znovu sejdou v pondělí 26. června. Jejich jednání komplikuje fakt, že zatím není definitivně rozhodnuto ani o tom, kdo nakonec vytvoří vládu a kdo zůstane v opozici. Rozdělení míst ve sněmovně se přitom do značné míry odvíjí právě od podoby kabinetu.

Jedním ze sporných bodů je momentálně i otázka, zda a jak rychle bude možné ustavit poslanecký klub Strany zelených, která má šest poslanců. K ustavení frakce je podle jednacího řádu sněmovny potřeba nejméně deseti poslanců. Zástupkyně zelených Kateřina Jacques novinářům řekla, že ČSSD a komunisté nejsou ochotni garantovat, že sněmovna nutnou změnu jednacího řádu opravdu schválí. "My jsme do této chvíle vycházeli z toho, že na tomto je obecná shoda," uvedla. Nyní se ale podle ní zdá, že to tak "úplně není". "Pro nás je to principiální věc, od které se odvíjí všechno ostatní," dodala. Šéf klubu KSČM Pavel Kováčik prohlásil, že proti vzniku klubu zelených nic nemá, ale nemůže něco slibovat, když o tom ještě nejednal s dalšími komunistickými poslanci. Místopředseda ODS Ivan Langer naznačil, že občanští demokraté by případně byli ochotni zeleným pomoci a čtyři poslance by jim "půjčili". Klub Strany zelených by tak formálně splňoval podmínku deseti členů, a mohl by vzniknout ještě předtím, než se změní jednací řád.

Bezpečnostní situace na jihu Iráku se nadále zhoršuje. Do nebezpečí se dostala už i britská základna Šaíba nedaleko Basry, kde působí čeští vojáci, řekl v úterý ráno po příletu 10. kontingentu vojenských policistů ze země velitel skončené mise Jiří Neubauer. O nepříjemných zážitcích mluvili i další vojáci. V Iráku je tento týden na další tři měsíce vystřídala čerstvá jednotka. "Sektářské napětí v Basře dosáhlo takové míry, že se z města stalo druhé nejhorší město po Bagdádu," uvedl Neubauer, který má za sebou řadu zkušeností z předešlých kontingentů. "Když to srovnám s minulostí, tak situace nyní byla daleko více napjatá a eskalovaná," tvrdí. Napětí podle něj vzrostlo po loňských parlamentních volbách, po nichž trvalo několik měsíců, než se v Bagdádu podařilo sestavit vládu. Zhoršení bezpečnostní situace přičítá také rostoucí nenávisti mezi většinovými šíity a menšinovými sunnity nejen ve středním Iráku, ale i v oblasti Basry.

Vojáci, které po příletu z Iráku oslovila ČTK, mluvili o častém ostřelování Šaíby různými druhy raket. Nechtěli však uvádět podrobnosti s tím, že zprávy o vzrůstajícím riziku v misi by mohly znepokojit rodiny příslušníků nového kontingentu. Ti, co byli v Iráku podruhé či potřetí, tvrdí, že situace je nyní podstatně horší. Informace o pádu raket na českou základnu nepřímo potvrdil i Neubauer. "Drtivá většina koaličních základen je denně ostřelována minomety či raketomety. Vždy to znamená vysoké nebezpečí," konstatoval. Všichni Češi jsou však podle něj dobře vycvičeni a nikomu z nich se zatím nic nestalo.

Česko posílá vojenské policisty k Perskému zálivu od prosince 2003. Stočlennou misi, jež působí společně s britskými a dánskými jednotkami v rámci mnohonárodních sil, každý rok schvaluje vláda a parlament.

Praktičtí lékaři, ale nejen oni, budou možná ordinovat déle než dosud. Ministr zdravotnictví David Rath jim vyhláškou nařídil ordinační dobu sedm hodin denně, zatím bylo minimum čtyři hodiny. Rath v úterý řekl, že řada praktiků skutečně jen čtyři hodiny denně ordinovala, což považuje za velmi zvláštní. Vede to podle něj k tomu, že lidé pak chodí rovnou do nemocnic, a ty jsou tedy přetíženy banalitami. Sedm hodin denně budou muset podle vyhlášky ordinovat i zubaři. Jejich dosavadní povinné minimum bylo sice vyšší než u praktických lékařů, i pro stomatology to ale znamená zvýšení. Vyhláška ministerstva zdravotnictví už podle Ratha vyšla ve Sbírce zákonů a nabyla účinnosti 16. června. Netýká se zdaleka jen ordinačních dob. Soukromým lékařům prodlužuje smlouvy na dobu neurčitou, zavádí novinky do sjednávání pohotovosti a sjednocuje dobu splatnosti na 30 dnů pro všechna zdravotnická zařízení.

Vyhlášku, která upravuje takzvanou rámcovou smlouvu, s předstihem kritizoval mluvčí krizového štábu soukromých lékařů, lékárníků a malých nemocnic, prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek. Již 9. června uvedl, že soukromí lékaři a zubaři se textem řídit nebudou. "Žijeme v právním státě a právními normami jsou povinni řídit se všichni," řekl tehdy Rath. Uvedená vyhláška není jediným předpisem, který momentálně ministerstvo vydává. Rathovi kritici označují tyto vyhlášky za ministrovo "poslední sbohem". Dosluhující vláda premiéra Jiřího Paroubka totiž podá v dohledné době demisi. Musí to udělat po ustavující schůzi sněmovny, která začne asi 27. června.

Dopravních nehod letos ve srovnání s loňským rokem přibývá v Česku rychlejším tempem. Jejich tragické následky jsou sice od roku 1990 nejmírnější, poslední sledovaný měsíc květen byl ale dosud nejtragičtějším v letošním roce. Vyplývá to ze statistik, které na internetu zveřejnilo policejní prezidium. Policisté letos od ledna do konce května asistovali u 84.385 nehod, což je o 4527, tedy zhruba o 5,7 procenta, více než loni. Počet nehod je tak od roku 1990 třetí nejvyšší, řidiči havarovali častěji už jen v roce 1990 (86.711 nehod) a před šesti lety (86.343 nehod). Počet mrtvých při letošních nehodách se za prvních pět měsíců zastavil na čísle 343, což je o sedm méně než v dosud nejmírnějším loňském roce. Poprvé za posledních 17 let klesl počet usmrcených za prvních pět měsíců roku pod 350. Nejvíce mrtvých při nehodách zaznamenali policisté v roce 1994, kdy jich bylo 533.

Květnové nehody si však vyžádaly letos dosud nejvíce usmrcených lidí, celkem 85. O 14 obětí tak překonaly do té doby nejhorší měsíc, duben. Naopak zatím nejmírnější byl únor s 57 usmrcenými, poté leden s 64 a březen s 66 mrtvými. Z 343 letos usmrcených lidí bylo 143 řidičů osobních aut, 68 spolujezdců, 60 chodců, 28 cyklistů, 23 řidičů motocyklů, deset řidičů nákladních vozů, čtyři jejich spolujezdci, dva řidiči autobusu, dva spolujezdci na motocyklu, jeden řidič traktoru, stejně tak spolujezdec na malém motocyklu a také jeden řidič pojízdného pracovního stroje.