Zprávy | Z archivu rubriky


Evropská komise nevylučuje, že pokud budou Spojené státy pokračovat v restriktivní vízové politice vůči novým zemím EU, navrhne sama členským státům unie odvetná opatření. V Bruselu to v pondělí sdělil nejmenovaný činitel EK dva dny před summitem EU-USA, při kterém bude tato věc projednávána. Spojené státy uplatňují vízovou povinnost pro občany ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Litvy, Lotyšska, Estonska, Malty, Kypru a ze starých zemí Řecka. Občané Slovinska jako jediné nové země unie cestují přes Atlantik bez víz. EU na tuto diskriminaci pravidelně poukazuje a chce, aby Spojené státy přistupovaly vůči všem členským zemím unie stejně. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda na posledním zasedání šéfů diplomacií EU minulý týden žádal, aby se tato otázka stala předmětem summitu. Všech 10 vyjmenovaných zemí dalo v tomto směru Evropské komisi mandát, aby ji nastolila. Z výroků představitele EK je zřejmé, že to předseda EK José Barroso učiní.

"Nevylučuji, že komise by mohla navrhnout proti USA opatření, ke kterým ji zmocňují předpisy EU," uvedl zmíněný zdroj. Upřesnil, že by mohlo jít o zavedení víz pro americké diplomaty a vojáky cestující do EU, případně plošně pro všechny americké občany. Bez detailů se zmínil také o ekonomických sankcích. Dodal ovšem, že zavedení plošné vízové povinnosti z evropské strany by mělo "nesmírně negativní dopad na cestování a na obchod" a tudíž "by narazilo na podstatné potíže v Radě EU", tedy při projednávání členskými státy. Ty by případné rozhodnutí schvalovaly kvalifikovanou většinou. Podle diplomatů se jako nejschůdnější jeví vízová povinnost pro držitele diplomatických a služebních pasů, protože tím by se jen zavedla reciprocita - bezvízový režim pro cestování do USA platí výlučně pro turisty, tedy nikoli pro lidi včetně diplomatů a dalšího personálu, kteří tam jedou pracovat. Američtí diplomaté však víza do EU nepotřebují.

Zakladatel harvardských privatizačních fondů Viktor Kožený tvrdí, že velká část harvardského majetku byla zpronevěřena na Slovensku podnikatelem Jurajem Širokým. V prohlášení z bahamského vězení, kde Kožený devátý měsíc čeká na verdikt o vydání do Spojených států kvůli údajné korupci, rovněž uvedl, že peníze Harvardu zaslané na Slovensko byly použity jako úplatek pro ČSSD a slovenské politiky. Široký tato tvrzení odmítl a Koženého označil za nedůvěryhodnou osobu. Podle Koženého údajně "potvrzených informací" velká část harvardského majetku přesahující sto milionů amerických dolarů "byla proprána a rozkradena na Slovensku panem Širokým a jeho manželkou s použitím společností, které vlastní a ovládají". "Toto se odehrálo za aktivní spolupráce Ľudové banky a jejího ředitele, který byl úzkým spolupracovníkem Širokého v československé rozvědce. Odsledovaný tok peněz míří do Širokého firem a zčásti zpět k osobnímu obohacení Borise Vostrého," uvedl Kožený v rukou psaném prohlášení. Koženého sdělení obdržela ČTK v New Yorku prostřednictvím jeho právních zástupců. Boris Vostrý je bývalý předseda představenstva Harvardského průmyslového holdingu (HPH), který je spolu s Koženým v České republice stíhán pro zpronevěru majetku v hodnotě téměř 14 miliard korun. Vostrý, dlouholetý zaměstnanec bývalé československé tajné policie StB, žije ve středoamerickém Belize.

Premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek znovu naznačil, že sociální demokracie by mohla dovolit existenci vlády ODS, lidovců a zelených. Rozhodne prý program takového kabinetu. "Nechceme dělat politiku nulové tolerance," řekl v pondělí novinářům. Pro ČSSD je podle něj nepřijatelná například privatizace veřejných služeb, rovná daň či navýšení daně z přidané hodnoty u potravin a léků. Paroubek míní, že s koaličními stranami by se ČSSD mohla shodnout například na podpoře rodin s dětmi a zachování otevřenosti vůči Evropě. Paroubek se v neděli večer sešel s předsedou ODS Mirkem Topolánkem, který se snaží zformovat vládu své strany, lidovců a zelených. Vznikající koalice má ale ve sněmovně jen 100 hlasů z 200, a shání proto podporu ČSSD. Premiér již před setkáním s Topolánkem naznačil, že by mohla jeho strana kabinet tolerovat. Do té doby byl přitom ve svých výrocích na adresu koalice ODS, zelených a KDU-ČSL odmítavější a vzkazoval jí, že bez ČSSD si nebude moct ani umýt ruce. Po nynější schůzce s šéfem ODS byl opět vstřícnější, i když ODS zároveň doporučil, aby "zanachala triumfalismu" a uvědomila si, že nemá většinu. Jinak si ale atmosféru rozhovoru s Topolánkem pochvaloval. "Otevřenost jednání mě naplňuje nadějí, že můžeme k sobě získat důvěru," prohlásil. Topolánek v pondělí zdůraznil, že vylučuje promítnutí jakýchkoli programových ústupků vůči ČSSD do připravované koaliční smlouvy. Zároveň ale uvedl, že se stále nevzdává naděje na podporu své vlády z řad socialistů.