Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokracie budou při povolebních jednáních prosazovat, aby její zástupce obsadil funkci předsedy Poslanecké sněmovny. Současně její lídři odmítají úvahy, že by tuto ústavní funkci "vyměnili" za podporu budoucí vlády občanských demokratů, lidovců a zelených. Takové koalici chybí k potřebné většině jeden hlas, a proto hodlá jednat o případné podpoře či toleranci i s ČSSD. "Sociální demokracie by měla nárokovat funkci předsedy sněmovny, ale současně nebudeme podporovat pravicovou vládu," řekl novinářům místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Soudí, že na toto křeslo má sociální demokracie právo jako "druhý vítěz voleb" a "nejsilnější opoziční strana". ČSSD argumentuje také tím, že ODS už obsadila funkci prezidenta republiky, předsedy Senátu a její předseda Mirek Topolánek byl jako vítěz voleb pověřen sestavením nového kabinetu. Místopředseda ODS Ivan Langer podle Lidových novin připustil, že jeho strana by mohla ČSSD vedení sněmovny nabídnout.

Dolní komoru před volbami vedl sociální demokrat Lubomír Zaorálek. Sobotka zatím označil za předčasné úvahy, koho hodlá jeho strana do čela sněmovny nominovat. V pátek budou o obsazení funkcí v nově zvolené sněmovně jednat předsedové všech parlamentních stran. KSČM hodlá prosazovat, aby v čele poslaneckého sboru usedl zástupce levice. ODS zase dala najevo, že ve vedení komory nechce komunisty.

Vyjednavači ODS a ČSSD se sejdou v pátek dopoledne. Předsedové obou nejsilnějších stran Mirek Topolánek a Jiří Paroubek spolu podle některých médií neoficiálně hovořili už v úterý večer, oba politici to ale popřeli.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) předpokládá, že ustavující schůze sněmovny by se mohla konat 27. června. Do té doby by se měly parlamentní strany dohodnout na tom, jak bude nová sněmovna vypadat. O termínech a krocích k formování sněmovny Zaorálek informoval prezidenta Václava Klause. Prezidentovi se termín 27. června zdá být přijatelný.

Ve čtvrtek se také chystá schůzka KDU-ČSL a Strany zelených, v plánu jsou i třístranné rozhovory s ODS.

Jednání o vládě pokračují sérií oficiálních i neformálních schůzek. Středa ale nepřinesla žádný zásadní zvrat - stále platí, že ODS, lidovci a zelení se pokoušejí sestavit koalici, jejíž vznik ČSSD nechce umožnit.

Česká republika je mezi státy, o kterých se zmínila nová zpráva Rady Evropy o údajných tajných letech americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) s mimosoudně zadržovanými osobami podezřelými z terorismu. Zpráva RE byla zveřejněna v středu. Mise CIA, které v rámci boje proti terorismu spočívaly v odvlečení podezřelých osob k výslechu do jiné země, začínaly zpravidla na letištích v Německu, Ázerbájdžánu, Španělsku a Turecku, tvrdí zpráva. Dočerpávat pohonné hmoty umožňovala letadlům CIA podle autorů textu například letiště v Praze, Aténách, Římě, irském Shannonu a britském Glasgowě. Podezřelé osoby byly zadrženy v Bosně a Hercegovině, Itálii, Makedonii a Švédsku. Byly dopraveny k výslechům nebo dalšímu převozu do Polska, Rumunska, Egypta, Jordánska, Maroka, Afghánistánu, Pákistánu a Uzbekistánu, uvedli autoři zprávy.

Informaci, že na českém území i v jiných státech přistály pod zástěrkou civilního letu letouny CIA se zajatci, již dříve přinesla opakovaně Amnesty International, naposledy v dubnu. Podezřívá vlády, že nad těmito praktikami přinejmenším zavíraly oči. Amnesty International požádala o stanovisko českou vládu, která se obrátila na ministerstva vnitra a obrany. Ta podle svých vyjádření o takových přeletech nevědí. V dopise od ministra vnitra Františka Bublana se podle Amnesty International píše, že policie neměla podezření na případné nezákonné omezování svobody lidí v letadlech s mezipřistáním v ČR. Pokud by takovou událost zjistila, policie by zasáhla, napsal Bublan

Česká pobočka Amnesty International zprávu RE uvítala. "Jedno odhalení stíhá druhé a skutečný rozsah spolupráce evropských vlád na bezpráví se můžeme jen dohadovat. Vláda musí udělat vše pro to, aby mohla veřejnosti zodpovědět otázku, zda na území ČR docházelo k porušování mezinárodního práva," uvedla Amnesty International

"Je již jasné, i když zatím zdaleka nebylo možné zjistit úplnou pravdu, že úřady několika evropských zemí se s CIA aktivně podílely na nelegálních aktivitách a že jiné o nich věděly, ale zavíraly oči," uvedl šéf vyšetřujícího týmu, švýcarský politik Dick Marty, který zprávu zveřejnil v Paříži. Dodal, že vyšetřování aktivit CIA v Evropě by mělo pokračovat.

Prezident Václav Klaus vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která měla podle zákonodárců zamezit některým praktikám obchodních řetězců vůči dodavatelům. ČTK to oznámila prezidentská kancelář. S novelou nesouhlasili obchodníci, proti se postavila i Potravinářská komora. Zákon tak platit nebude; o vetu by totiž mohla hlasovat jen stará sněmovna, která to už ale nestihne. Nově zvolená dolní komora podle legislativních pravidel o tomto vetu hlasovat nemůže.

Prezident Václav Klaus ale podepsal novelu trestního zákona, která zavádí tvrdší tresty pro recidivisty a další pachatele závažných trestných činů, jejichž oběť zemře. Cílem novely je zabránit tomu, aby se pachatelé nejbrutálnějších trestných činů dostávali na svobodu a pokračovali v kriminální činnosti.

Prezident dále schválil novelu trestního řádu a zákona o policii, jež má policistům umožnit snáze a rychleji identifikovat pachatele trestné činnosti. Strážci zákona by v budoucnu mohli například získávat vzorek deoxyribonukleové kyseliny (DNA) od podezřelých či odsouzených navzdory jejich nesouhlasu.

Prezident zároveň podepsal zákon, který zařazuje některé potraviny, například kávu, čaj a čokoládové cukrovinky, do nižší pětiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. V základní 19procentní sazbě DPH tak zůstanou z potravin jen alkoholické nápoje. Nižší sazba daně u cukrovinek začne platit v den vyhlášení novely ve Sbírce zákonů. Podle Potravinářské komory a některých výrobců se změna daně pravděpodobně projeví ve zlevnění těchto výrobků. "

Občanští demokraté si v případné společné vládě s lidovci a zelenými zřejmě prosadí rovnou daň, budou ale muset přistoupit na odluku církví od státu či smlouvu s Vatikánem. ODS zároveň lidovcům přislíbila podporu jejich návrhům týkajícím se venkova. Uvedl to zpravodajský server Aktuálně.cz. KDU-ČSL podle něj na úterním jednání neměla s rovnou daní, která je předvolebním symbolem ODS, problém. "Zřejmě se to ale nebude nazývat rovná daň," uvedl jeden z lídrů občanských demokratů. Lidovecký předseda Miroslav Kalousek Aktuálně.cz potvrdil, že na daních se noví koaliční partneři s ODS shodnou. "Všechny tři strany chtějí daně v oblasti přímých snížit," řekl. Zároveň ale potvrdil, že tvrdší jednání se povedou u nepřímých daní.

Ministr dopravy Milan Šimonovský uvedl, že s ODS o církvích i církevním zákonu, který strana považuje za protiústavní, mluvili. "Nedá se říct, že bychom se už dohodli, vše ještě může dopadnout jinak, ale změny se udělat musí," podotkl. ODS se s lidovci také shodla na tom, že je nutné snížit byrokracii; obě strany budou mít zájem zrušit například ministerstvo informatiky a redukovat ministerstvo pro místní rozvoj. Rozpor v programech ODS a KDU-ČSL bude zřejmě v zahraniční politice směrem k EU. Proevropští lidovci ale zatím nechtějí říct, zda budou požadovat ministerstvo zahraničí. V případě zelených bylo podle serveru "třecích ploch" více.

I když veřejně politici tvrdí, že na schůzkách ještě o vládních postech nebyla řeč, v zákulisí o nich již diskutují, píše server. Pro lidovce má podle něj ODS připravena ministerstva zemědělství a kultury; o třetím postu ještě není definitivně rozhodnuto. Zelení mají šanci získat ministerstva životního prostředí a zřejmě i školství. Za ODS pak ve vládě zasednou Ivan Langer, Petr Nečas, Vlastimil Tlustý a Petr Gandalovič, ve hře je i poslankyně Lucie Talmannová a bývalý spolumajitel stavební a dopravní firmy Viamont Aleš Hřebíček.

K Nejvyššímu správnímu soudu míří první tři žaloby na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny.. Českému rozhlasu to potvrdila mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová Jednu z žalob podal sociální demokrat Philipp Janýr. Domnívá se, že ODS ovlivnila volby ve svůj prospěch nepodloženými obviněními představitelů ČSSD a že porušila volební zákon v takovém rozsahu, že rozhodujícím způsobem ovlivnila těsný výsledek voleb.

Podle stěžovatele zpráva, kterou ODS zveřejnila čtyři dny před volbami na své internetové stránce, pomlouvá a osočuje ČSSD a její představitele a především je bez důkazu obviňuje z trestných činů včetně vraždy. Janýr je přesvědčen, že tím ODS ovlivnila nerozhodnuté voliče v neprospěch ČSSD a připomíná, že pro další poslanecký mandát na úkor ODS chybělo ČSSD pouhých 338 hlasů.

Autor zprávy se podle Janýra "zřejmě dopustil trestného činu pomluvy ". Pachateli v takovém případě hrozí trest odnětí svobody až na dva roky. "Je-li nový poměr v parlamentu výsledkem trestného činu, nečestného a nepoctivého jednání, pak podle mého názoru je na místě volby zrušit," uvedl Janýr.

Volby zpochybnil už v sobotu, ještě před oznámením konečných výsledků, předseda ČSSD Jiří Paroubek. Zvažoval, že podá stížnost, která by se opírala o ustanovení volebního zákona, podle něhož o kandidátech a volebních stranách nesmějí být zveřejňovány nepravdivé údaje. Paroubek obvinil z nečestných praktik ODS, později však svou kritiku regulérnosti voleb zmírnil. Dosavadní premiér napadl i některá média a novináře, kteří žádají jeho omluvu a hrozí žalobou.

Na internetu se ihned po skončení voleb do sněmovny objevil text nazvaný Petice za odvolání generálního ředitele Národního památkového ústavu určená budoucímu ministru kultury. Její autoři navazují na několik předchozích petic a otevřených dopisů odborníků. Ti požadovali po ministrovi kultury Vítězslavu Jandákovi, aby šéfa státních památkářů odvolal, po řediteli NPÚ samotném pak aby odstoupil. Novou petici na adrese www.volny.cz/denpote dosud podepsaly dvě stovky památkářů, pedagogů, muzejníků, studentů a dalších občanů. Vzhledem k současné politické situaci se mezi lidmi v resortu jako o možném Jandákově nástupci spekuluje o představiteli lidovců či nestraníkovi.

Autoři petice rekapitulují kroky Jandáka v oblasti památkové péče, které zahájil loňským odvoláním všech ředitelů památkových ústavů. "Domníváme se, že spíše než o upřímnou snahu o změny, které i my pokládáme za potřebné, bylo jednání vedeno politickými cíli," píší. Součástí nekoncepčních změn se podle nich stalo také jmenování nového generálního ředitele NPÚ, kterým se stal Tomáš Hájek, od počátku odborníky kritizovaný. "Věříme, že obnova profesionálního kreditu Vámi spravovaného resortu pro Vás bude prvořadým a nezbytným úkolem. Prosíme Vás, abyste zvýšenou pozornost věnoval/a i oboru památkové péče a zabránil/a dalším nevratným změnám," uvádějí autoři petice a webu. Po Jandákově zatím neznámém nástupci proto žádají Hájkovo odvolání jako první možný krok k nápravě narůstajících problémů.