Zprávy | Z archivu rubriky


Politici hledají východisko ze složité povolební situace, která kvůli rozložení sil v nově zvolené Poslanecké sněmovně nemá přímočaré řešení. I když volby po deseti letech vyhrála ODS, s lidovci a zelenými se ve dvousetčlenné komoře může opřít jen o stovku poslanců. Zbylých sto křesel obsadí levice - sociální demokraté a komunisté. Jako první zkusí sestavit vládu předseda vítězů Mirek Topolánek, kterého si na pondělí pozval na Hrad prezident Václav Klaus. Ochotu s ODS jednat už projevili lidovci i Strana zelených, naopak předseda ČSSD Jiří Paroubek navrhuje odchod do opozice. Komunisté navrhli přechodnou "vládu národní shody", ale narazili na nezájem ostatních stran.

Napjatou atmosféru po sobotním oznámení patových výsledků voleb umocnil Paroubek, který odmítl uznat porážku, zpochybnil regulérnost hlasování a obvinil ODS z nečestného boje. Klause prohlášení premiéra a jeho srovnání nynější situace s únorem 1948 šokovalo a ostře jeho slova odsoudil. Jiří Paroubek v neděli svá slova mírnil. Chce s případnou stížností vyčkat, jak dopadnou trestní oznámení, které před volbami podal na Topolánka a policejního důstojníka Jana Kubiceho. "Zpochybnění bylo včera, dneska je dnes," řekl Paroubek, který se s jasnou podporou v této věci nesetkal ani ve své mateřské straně. Politici ODS míní, že Paroubkovy výroky zpochybňující hlasování zkomplikovaly rozhovory o spolupráci obou nejsilnějších stran.

Mirek Topolánek prohlásil, že chce zodpovědně jednat o sestavení vlády, která by se pokusila získat důvěru nově zvolené sněmovny. Z povolebních jednání přitom nevylučuje ani ČSSD, nepřizve jen komunisty. Paroubek nejprve řekl, že své své straně doporučí odchod do opozice. ČSSD by podle něj ani netolerovala Topolánkovu menšinovou vládu. Po odpoledním jednání stranických špiček se k oběma otázkám vyjádřil vyhýbavě. Naznačil jen, že do opozice ČSSD odejde, když ODS, lidovci a zelení vytvoří koaliční vládu.

Premiér míní, že Topolánkovi se stejně nepodaří fungující středopravicovou koalici dohodnout a že v takovém případě by mohl sestavovat nový ministerský tým opět on. Všichni lídři se nicméně shodli v tom, že úvahy o možném "přetahování" poslanců do opačného politického tábora - s cílem získat potřebný hlas pro utvoření většiny - se jejich stran netýkají.

Pokud by Topolánek vládu nedal dohromady, dal by svou funkci k dispozici. Šéf KSČM Vojtěch Filip své křeslo již nabídl kolegiu výkonného výboru strany, které ale jeho rezignaci odmítlo. Komunisté po letošních volbách ve sněmovně oslabí, stejně jako lidovci. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek se odpovědnosti za slabý výsledek své strany nezříká. Nepřímou výzvu ministra zahraničí Cyrila Svobody k rezignaci pokládá za úsměvnou. Když se šéfovi české diplomacie nepodařilo v Praze získat pro lidovce ani pět procent, musí ukázat na někoho jiného, uvedl Kalousek.

ODS získala rekordních 35 procent hlasů, polepšila si tak o 23 poslanců na 81. Vládní ČSSD volilo 32 procent lidí, k dosavadním 70 mandátům získala další čtyři. KSČM si dost pohoršila - za necelých 13 procent hlasů bude mít jen 26 poslanců. Ztratila také KDU-ČSL, kterou volilo sedm procent lidí, bude mít 13 poslanců. Straně zelených vyneslo šest procent hlasů šest mandátů a ve sněmovně vystřídá vládní unionisty, kteří úplně propadli. K volbám přišlo 64,47 procenta oprávněných voličů, což je téměř o 6,5 procenta více než před čtyřmi lety.

Podle většiny zahraničních reakcí české volby skončily nejspíš ve slepé uličce a nezaručují stabilitu v zemi. V rovnocenném rozložení křesel ve sněmovně mezi levicí a pravicí totiž nevidí zvláštní naději na sestavení funkční většinové vlády. Některé hlasy označily za možné východisko vytvoření takzvané velké koalice ODS a ČSSD.

Americká zpravodajská stanice CNN obyvatelům ČR předpovídá, že je čeká jen "prodloužení handrkování" nebo předčasné volby.

Rozhodování českých voličů ve volbách svědčí o bipolarizaci politického života se dvěma dominujícími formacemi, ODS a ČSSD, usoudil belgický analytik Jean-Michel De Waele ze Svobodné bruselské univerzity. Předpokládá, že dosavadní verbální konfrontace politiků však hatí šance na případný vznik "velké koalice" jako únikové cesty ze slepé uličky. "Za tohoto napětí si lze těžko představit, že by měli dost moudrosti se bavit o společném vládnutí," usoudil De Waele. "Velkou koalici" by podle něj případně mohli sestavit politici "druhého sledu" v ODS a ČSSD. Volby podle politologa potvrdily politickou rozpolcenost země; varoval před možností zablokování politické situace v ČR. Poukázal zároveň na to, že obtíže se sestavováním vládní většiny jsou v ČR pravidlem, což "nastoluje otázku, zda by nestálo za to uvažovat o změně volebního systému" z poměrného na většinový. Jako další komentátoři ocenil vysokou volební účast, která také podle něj způsobila, že lidé hlasovali užitečněji, tedy pro dvě hlavní politické strany. "Jsme svědky jasné bipolarizace, na kterou doplatili jak křesťanští demokraté, tak komunisté. Slabé skóre komunistů je ostatně dalším významným momentem těchto voleb," uvedl.

Komentátoři poukázali kromě jiného na historické vítězství a současně nevyhraněnost Zelených a na euroskepticismus spojovaný s vítěznou stranou ODS a proevropské postoje jejích možných koaličních partnerů. Pokud se ODS podaří vytvořit kabinet, stane se Česko podle agentury Reuters po Polsku druhou zemí, která získá po vstupu do EU euroskeptičtější vládu.

Podle Reuters voliči sice měli rozporuplné pocity z chystaných reforem ODS, ale sociální demokraty chtěli vytrestat za korupci. Politická slepá ulička odráží rozdělení české společnosti, z níž část volá po výrazných reformách, aby země byla konkurenceschopnější, a část prosazuje širokou sociální síť, napsala agentura.

Belgická televize podotkla, že sociální demokraté prohráli navzdory zdravé ekonomice, protože byli zapleteni do korupčních skandálů a obviněni ze styků s organizovaným zločinem.

Podle německého nedělníku Welt am Sonntag se strategie Mirka Topolánka, který sliboval rovnou daň, důchodovou reformu a boj s byrokracií, ukázala jako správná.

O větší důvěru voličů přišla ČSSD podle německé DPA kvůli neprůhledným korupčním aférám, do nichž se zapletla řada členů strany, a také svou "koketérií" s komunisty, čímž se stala neatraktivní zejména pro mladší voliče. "Topolánek může oslavovat vítězství..., ale ani premiér Paroubek se přes volební porážku nemusí stydět. Vždyť ještě před několika měsíci hrozil jeho ČSSD debakl," poznamenala DPA.

Propad KSČM rakouský Kurier připisuje propagandě, která vyvolala u Čechů obavu, aby se komunisté za přispění ČSSD nedostali znovu k moci.

Zahraniční novináře ale nezaujal jenom výsledek. Francouzská agentura AFP a další média si všimla projevu Paroubka, v němž v sobotu večer zpochybnil regulérnost voleb. AFP ho označila dokonce za "vzteklého" premiéra. Rakouská agentura APA konstatovala, že řada Čechů i voličů ČSSD byla otřesena Paroubkovým sobotním večerním projevem.

Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt ocenil předvolební kampaň, která byla podle něj prvním volební bojem, v němž žádná velká demokratická strana nelovila hlasy protiněmeckými hesly. Zdůraznil, že sudetští Němci jsou připraveni k dialogu s každým českým politikem, který k němu přistoupí pravdivě a s otevřeným srdcem.

Politologové si nemyslí, že se strany po pátečních a sobotních volbách do Poslanecké sněmovny dohodnou na změně volebního systému z poměrného na většinový, aby tak zabránily těsným volebním výsledkům a komplikacím při sestavování vlád po volbách. Strany se sice na změně volebního systému shodují, ale nemají přesnou představu o tom, jak ho docílit.

Skeptický je k možnosti změny volebního systému politolog Zdeněk Zbořil. "Reálné by to bylo v okamžiku, kdyby vznikla velká koalice. Protože těch 155 hlasů (ODS a ČSSD) by tady mohlo vyhlásit třeba království," řekl ČTK. Myslí si ovšem, že teď, kdy jsou ODS a ČSSD na kordy, taková koalice spíše nevznikne. "Přímá volba prezidenta a změna na většinový systém jsou díky těmto volbám ve hvězdách," uvedl. Také sociolog Ivan Gabal nevidí předpoklady pro změnu volebního systému. Navíc si myslí, že většinový systém by nebyl moc přínosný. Rovněž politolog Ladislav Cabada si myslí, že změna volebního systému nic nevyřeší. Klíčem k řešení patového výsledku je podle něj to, že politické strany začnou hovořit o potřebách reforem a hledat kompromisní varianty jejich řešení. "Změna volebního systému je záplata na to, že ve společnosti není jednoznačná politická vůle," řekl ČTK politolog Bohumil Doležal. Připomněl zhruba pět let starou změnu volebního zákona, která preferuje velké strany proti malým. "Kdyby se volilo jako v roce 1992, měl by dnes strakatý blok ODS, KDU-ČSL a zelení většinu," dodal.

Těsnými až patovými výsledky skončily prakticky všechny sněmovní volby v posledních letech. Zejména ve velkých stranách jako v ODS a ČSSD se proto opakovaně začalo uvažovat o tom, že problém by odstranila změna poměrného volebního systému na většinový. Velké strany si od této změny slibují, že by o moc bojovaly jen mezi sebou a nemusely by uzavírat povolební koalice s menšími stranami, které tím získávají větší podíl na moci, než odpovídá jejich volebním výsledkům či postavení ve společnosti.

Většinový volební systém je historicky starší než systém poměrného zastoupení. Voliči v něm dávají hlas konkrétnímu kandidátovi, obvykle v malém volebním obvodu. Mandát získává jeden kandidát, a to ten, který obdržel většinu hlasů. V systému poměrného zastoupení odevzdává volič hlas politické straně, případně politickému hnutí či koalici, které získávají mandáty podle toho, jaký byl poměr mezi jimi získanými hlasy. Volí se ve větších vícemandátových obvodech.

Podle Ústavy se většinový volební systém nyní používá při volbách do Senátu, poměrný pak při volbách do sněmovny. O největší změnu volebního zákona v posledních letech se na přelomu století pokusily ODS a ČSSD v době, kdy mezi nimi platila opoziční smlouva, na jejímž základě nevládní ODS tolerovala - a fakticky držela u moci - menšinový kabinet ČSSD.

V lednu 2000 ODS a ČSSD podepsaly pět doplňků opoziční smlouvy, jejichž součástí byla i rámcová dohoda o podobě volebního zákona, který by zvýhodňoval větší strany. Dohoda předpokládala, že předloha bude platit od 1. ledna 2002. Schválily ji obě komory parlamentu, ale nepodepsal tehdejší prezident Václav Havel. Ve zdůvodnění svého kroku mimo jiné uvedl: "Domnívám se, že měnit v takovémto rozsahu volební systém do Poslanecké sněmovny je legitimní pouze formou změny Ústavy ČR na základě dohody převážné části politické reprezentace."

Sněmovna sice jeho veto přehlasovala, ale prezident a skupina převážně čtyřkoaličních senátorů podali podnět k Ústavnímu soudu, aby ústavnost předlohy prověřil. Ústavní soud v lednu 2001 téměř všechny námitky uznal.

Patový výsledek voleb neumožní podle ekonomů nastartovat důležité ekonomické reformy. Zřejmě se tedy neuskuteční reforma daní, penzijního systému či zdravotnictví. Česká měna bude v příštích dnech reagovat mírným oslabením, stejně jako akcie na pražské burze. Vyplývá to z odpovědí analytiků, které ČTK oslovila.

Očekávané mírné oslabení koruny bude pozitivní pro exportéry, poznamenal analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. "Akciové trhy budou nejspíše reagovat silněji, přece jen náhled zahraničních investorů na politickou situaci je podstatným faktorem pro tvorbu cen na pražské burze cenných papírů," dodal. Tragicky ale výsledek voleb investoři podle něj brát nebudou. "Problémem zůstává možný slabý mandát (nové vlády), který nebude stačit na řešení podstatných problémů naší země - daňová progresivní politika nejspíše nedozná změn, reformy veřejných rozpočtů, důchodů i zdravotnictví zůstanou stále viset v vzduchoprázdnu," uvedl Procházka. Letos ale republice podle něj ekonomická krize nehrozí.

Analytici zároveň připomínají, že ekonomika je dobře nastartovaná a žije si svým setrvačným životem. Bezprostřední zásadní změny proto nečekají. "Spíš jde o to, co bude za rok, za dva," řekl analytik ČSOB Petr Dufek. Dodal, že vláda, která by se opírala o 100 hlasů ve sněmovně, by stála před problémem téměř u každého hlasování. "A to samozřejmě nepřispívá k politické stabilitě," doplnil. Stěžejní pro finanční trh a celé hospodářství je podle Dufka nyní to, jestli se podaří sestavit novou vládu a jak rychle. "Čím déle bude nejistota trvat, tím nepříznivější to bude pro českou měnu i ekonomiku," poznamenal analytik.