Zprávy | Z archivu rubriky


V dvouhodinové debatě se v neděli v České televizi utkali předseda ČSSD Jiří Paroubek a lídr ODS Mirek Topolánek. Šéf vlády a předseda nejsilnější opoziční strany se setkají ještě jednou, a to ve čtvrtek večer před volbami na obrazovkách televize Nova. Oba předsedové měli tentokrát za úkol v minutovém časovém limitu vyzvednout klady a zápory soupeře, vylosovat postupně z klobouku témata a vyjádřit se k nim, položit soupeři tři otázky a odpovědět na dotazy přítomných novinářů.

Předsedové dvou nejsilnějších stran si v duelu navzájem předhazovali údajné korupční skandály spjaté se stranou protivníka. "Od Bílé Hory se v této zemi nekradlo tak jako za vlád ODS," prohlásil Paroubek. Podle něj největší korupční kousky byly za vlád ODS. Pokud jde o údajné aféry ČSSD, Topolánek nejčastěji hovořil o nařčení šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho (ÚOOZ), podle kterého je politicky ovlivňováno vyšetřování korupční kauzy biolíh kolem bývalých členů ČSSD. Zametají se tam stopy, prohlásil Topolánek.

Česká ekonomika může v příštích čtyřech letech růst o pět až šest procent ročně, vyhraje-li volby ČSSD, uvedl předseda této strany Jiří Paroubek v diskusním pořadu České televize. Předseda opoziční ODS Mirek Topolánek odhaduje růst hospodářství v roce 2010 na sedm procent, zvítězí-li ve volbách jeho strana. Podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové je pěti i sedmiprocentní tempo růstu HDP možné, ale je chybné tvrdit, že toho dosáhne ta či ona nová vláda vzešlá z voleb. Ta totiž v krátkém období dvou či tří let nemůže výkon ekonomiky výrazněji, například o dva či tři procentní body, ovlivnit. Za současných podmínek je udržitelné tempo růstu zhruba kolem 5,5 procenta, řekl ČTK David Marek z Patria Finance. Napovídá tomu objem kapitálu a pracovních sil i vývoj produktivity práce. Zásadní reformy a změny v daních či legislativě by ale podle něj mohly přinést i růst výraznější.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek, stane-li se i budoucím premiérem, chce mezi prvními kroky zabránit realizaci programu, který podle něj prosazuje ODS. Hodlá předložit zákony na podporu mladých rodin, seniorů a na podporu kinematografie a modernizovat společnost. "Zabráním rovné dani, školnému, zvýšení plateb u lékaře, zničení zákoníku práce," uvedl premiér. Mezi Topolánkovy premiérské priority patří vyšetření kauz z posledních let. "Zabráníme vstupu komunistů do vlády a všech institucí, zrušíme zákony, které socialisti s komunisty schválili v posledních týdnech a zahájíme práce na prosazování našeho ekonomického programu," uvedl Topolánek. Podle něj mají potenciální koaliční partneři - KDU-ČSL a Strana zelených - liberálnější ekonomický program než dříve.

Předmětem Topolánkova škádlení byl stupínek, který ke svému řečnickému pultu dostal Paroubek, aby se s předsedou ODS výškově srovnal. "Aby se srovnaly naše možnosti, to bych před vámi musel klečet, a to nebudu," reagoval premiér.

Označení "veřejnoprávní" pro Českou televizi je podle ministra kultury Vítězslava Jandáka protimluv. "Buď je televize soukromá, nebo státní. Ne, že by to byla televize, která vysílá to, co si stát nebo současná vláda přeje, ale neměla by to být skupinka lidí, kteří si dělají prostřednictvím zpravodajství svou, někdy zvláštní a chaotickou politiku," řekl ministr v nedělní televizní debatě na Nově.

Jandák se do kritiky veřejnoprávní televize pustil v souvislosti s debatou o tom, zda by měla vzniknout nová komise pro posuzování televizních pořadů. Na třeboňské mediální konferenci počátkem května řekl Vojtěch Filip (KSČM), že by při ministerstvu kultury měla fungovat komise, před níž by držitelé licencí k televiznímu vysílání měli obhajovat své programy. "Byla by to etická komise," řekl v neděli ministr a odkázal na příklad Austrálie, kde podobná instituce vznikla údajně poté, kdy psychologové určili jako jednoznačnou příčinu některých kriminálních činů sledování určitých pořadů v televizi.

Stínová ministryně kultury Miroslava Němcová (ODS) k tomu uvedla, že pokud by ona vedla resort kultury, žádnou takovou komisi by nevytvářela. "V žádném případě, to je absurdní, zbytečné, žijeme ve svobodném světě, kde žijí dospělí, rozumní lidé, kteří si dokáží vybrat," ohradila se proti naznačené myšlence. Připomněla, že zákon stanoví, kdy a jaké pořady může veřejnoprávní televize vysílat. "Máme stanovené kontrolní rady, které mají etické komise a panely, které posuzují, kdy a co lze vysílat. Model, který je nastaven, s tím, že bude důsledně uplatňován, je dostatečný pro to, aby zde byla zabezpečena svoboda slova," řekla Němcová.

Místopředsedkyně sněmovny odmítla myšlenku, že by zasedla po volbách ve sněmovně, jíž by předsedal komunista. Jandák nejprve odmítal spekulovat, poté na dotazy moderátora, zda by chtěl být ministrem kultury ve vládě, která by se opřela o hlasy komunistů, odpověděl, že by mu záleželo především na podobě programového prohlášení vlády.

Pražský arcibiskup Kryštof se v neděli ujal úřadu metropolity Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, jímž byl zvolen na sněmu počátkem května. Slavnostní liturgie díkůvzdání v pražském katedrálním chrámu svatých Cyrila a Metoděje se zúčastnili hodnostáři ostatních pravoslavných církví z celého světa a další čestní hosté z jiných církví i z církevních a světských institucí a organizací.

Rozdělení církve na českou a slovenskou podle metropolity Kryštofa nepřipadá v úvahu. "Máme společné cyrilometodějské kořeny, žádný důvod k tomu není. Církev ostatně žije především ve farnostech," řekl ČTK. "V obou republikách působíme samostatně, ale máme jednotu, kterou zaručuje posvátný synod - sbor biskupů," dodal. Stal se nyní jeho předsedou a koordinátorem.

Sekretariát posvátného synodu zůstane podle něj na Slovensku, kde byl posledních šest let. "Stále se pokládám za Čechoslováka. Ostatně jsme si se Slováky bližší i prostřednictvím Evropské unie," poznamenal Kryštof. Na Slovensku pobývá často - na pravoslavné fakultě při univerzitě v Prešově působí už patnáct let v oboru církevní historie a rád by v tom pokračoval. V současnosti má pravoslavná církev podle Kryštofa zhruba 100.000 věřících, z nichž k 70.000 je občanů Slovenska a asi 30.000 České republiky.

V úřadu by se metropolita rád zasazoval o péči o novou generaci a o pomoc těm, kteří jsou ve společnosti mimo její produktivní část - o starší, o nemocné, o ty, kteří se o sebe nemohou postarat. V sociální sféře má pravoslavná církev v plánu vytvořit azylový dům, pečovat o matky s dětmi, které nemají kam jít, a pokračovat v práci pro integraci Romů. "Rádi bychom, aby našli sami sebe - nechceme z nich činit jiné lidi," řekl. Romská církevní obec a duchovní mise je v Rokycanech.