Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo zahraničí pošle Indonésii, postižené v noci na sobotu zemětřesením, humanitární pomoc do výše pěti milionů korun. Rozhodl o tom ministr zahraničí Cyril Svoboda. O konkrétní částce a podobě pomoci bude rozhodnuto v pondělí, řekl mluvčí ministerstva Vít Kolář. Stane se tak poté, co český velvyslanec v Indonésii Jaroslav Veselý projedná s příslušnými indonéskými úřady, jaká forma pomoci je pro postiženou oblast nejaktuálnější a jaké jsou jejich konkrétní požadavky.

V sobotu ráno zasáhly otřesy půdy o síle 6,2 stupně Richterovy škály bývalé hlavní město Indonésie Yogyakartu a jeho okolí na ostrově Jáva. Neštěstí si vyžádalo životy více než 3000 lidí, nejméně 12000 lidí bylo zraněno. Mezi dosud potvrzenými zemětřesení zřejmě nejsou žádní Češi. ČTK to telefonicky z místa neštěstí řekl český velvyslanec v Jakartě Jaroslav Veselý.

Na indonéský ostrov Jáva jsou připraveni okamžitě vyrazit členové pohotovostní jednotky Záchranné brigády kynologů. Českému rozhlasu to potvrdil výcvikář Jaroslav Sedlák. Zatím čekají, zda české Ministerstvo vnitra požádá o pomoc indonéská vláda.

České humanitární organizace pomoc zatím nechystají, ale nevylučují, že se nakonec pro nějaký druh pomoci rozhodnou.

Česká katolická charita o pomoci zatím ještě nerozhodla. Jasno bude možná v neděli, uvedl vedoucí humanitárního oddělení charity Vojtěch Rálek. Pokud by se pro pomoc přece jen rozhodli, pak by využili peněz z konta pro Indonésii, které založili poté, co oblast poničila na konci roku 2004 vlna cunami. Věra Exnerová ze společnosti Člověk v tísni řekla, že situaci v Indonésii sledují. Zatím čekají na podrobnější informace o rozsahu škod a podle toho se rozhodnou. Nejpozději v pondělí by mělo být jasné, jestli postižené oblasti pomohou a jak, dodala.

Bývalí političtí vězni, kteří prošli v 50. letech pracovními tábory v okolí Jáchymova na Karlovarsku, se v sobotu setkali při pietní akci Jáchymovské peklo. Většina z řečníků ve vystoupeních u pomníku obětem komunistického režimu a vykonstruovaných procesů varovala před stále rostoucím vlivem českých komunistů.

Účastníků setkání bývalých politických vězňů rok od roku ubývá. Letos se jich sešlo na 17. ročníku kolem čtyř stovek. Na vysokou úmrtnost pamětníků hrůz lágrů a komunistického režimu upozornil i předseda Konfederace politických vězňů Slovenska Josef Vaník. "Stále nás ubývá a lepší to nebude. Proto bychom měli odkaz předávat dál pro další generace. Brát s sebou na tyto akce naše děti, psát o tom, hledat v archivech. Ne kvůli pomstě, ale aby se nezapomnělo," poznamenal Vaník.

Předsedkyně Konfederace politických vězňů ČR Naďa Kavalírová kritizovala vládu a parlament za to, že stále nebyl zákonem uznán třetí odboj. Podle ní tedy stát nepřipustil, že političtí vězni komunistického režimu existují. Kavalírová také připomněla, že cíle konfederace se stále nepodařilo zcela naplnit. "Zůstává naším cílem, aby ti, kteří se podíleli na procesech proti lidskosti a na likvidaci lidí, došli odpovědnosti," dodala.

Na území bývalého Československa bylo v 50.letech asi 15 táborů nucených prací s kapacitou 20.000 až 30.000 míst a prošlo jimi na 100.000 vězňů.

Tisíce lidí v sobotu odpoledne v Příboře na Novojičínsku sledovaly otevření rodného domu zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda 150 let po jeho narození. Pásku do domku pod příborským náměstím, který byl opraven a přeměněn v muzeum věnované jeho nejslavnějšímu rodákovi, přestřihl prezident Václav Klaus. Do Příbora přijeli z Británie a Rumunska rovněž čtyři potomci Sigmunda Freuda a mnoho dalších hostů z Česka i ciziny. "Velice rád jsem přijal záštitu nad akcí, protože Freud není jen kus českých, ale i kus světových dějin a byla doba před Freudem a po Freudovi," řekl Klaus na improvizovaném pódiu před domem. Freud se v něm narodil 6. května 1856 a s rodiči zde žil do roku 1859. Poté se rodina odstěhovala do Vídně. Freud zemřel 23. září 1939 v Londýně, kam utekl před fašismem.

Freudův rodný dům město koupilo v loňském roce za čtyři miliony korun, za zhruba pět milionů ho nechalo zrekonstruovat. Opravu Příbor financoval ze svého i státního rozpočtu. Město by také chtělo vybudovat projekt za zhruba 300 milionů korun, jehož součástí by mělo být i kongresové a informační centrum. Na svůj záměr ale nezískalo peníze z Evropské unie. Plánů se však nevzdává. K výročí Freudova narození Příbor připravil i novou publikaci o městě a také o svém rodákovi nazvanou Freudův Příbor. Kniha Bohuslava Žárského popisuje Freudův život a historický vývoj města.

Slavnost udělala příznivý dojem na pravnuky Sigmunda Freuda. "Je to velmi dojemná záležitost, přijet do rodiště našeho pradědečka, jsme velmi dojati muzeem, které tady vzniklo," svěřila se novinářům pravnučka Caroline Penny Freudová z Londýna. Její příbuzný David Freud věnoval muzeu knížku o zvířatech v Alpách, kterou jeho pradědeček dostal coby premiant třetí třídy v obecné škole. Poznamenal, že muzeum se může stát základním kamenem růstu turistického ruchu, které by mělo být podpořeno i adekvátním počtem hotelů.

Šéfa české diplomacie Cyrila Svobodu při cestách do zahraničí nadále pronásledují poruchy letadel. Tentokráte mu technické problémy vládního speciálu při sobotním startu zkomplikovaly let do Vídně. V klášteru Klosterneuburg u rakouské metropole se o víkendu koná neformální schůzka ministrů zahraničí Evropské unie. "Zní to, jakoby někdo neskutečně žertoval, ale pilot se musel s letadlem vrátit a startovat znovu. Byla tam nějaká závada. Ale asi měli s sebou brašnu s nářadím, takže to opravili na místě," žertoval Svoboda poté, co do Vídně dorazil s téměř hodinovým zpožděním oproti původnímu plánu. Vzhledem k časové rezervě to však ministrovu účast na debatě o budoucnosti Evropské unie nijak neohrozilo. Se stejným letounem se ještě ministr chystal i ke zpáteční cestě do Prahy.

Naposledy zkomplikoval cestu šéfa české diplomacie do zahraničí problém s vládním letounem letos v únoru, kdy stroji kvůli mrazu v Ankaře nenastartovaly motory a Svobodův program v Turecku se tak zhruba o dvě hodiny zpozdil. Loni v červenci muselo letadlo s šéfem diplomacie neplánovaně přistát v Mauritánii kvůli závadě na hydraulice. Náhradní součástku dopravil z ČR jiný letoun a delegace po několika hodinách pokračovala v cestě původním strojem do Jižní Ameriky. V listopadu 2004 prasklo čelní sklo armádnímu letounu Challenger, v němž letěl Svoboda na Blízký východ. Vládní speciál se pak musel vrátit do Prahy. Se stejným strojem měl týž rok v březnu problémy i prezident Václav Klaus v Portugalsku, kde vinou špatného připojení letištního tahače byl poškozen podvozek stroje. Kvůli prasklině na čelním skle armádního Challangeru musel Klaus loni v dubnu přistát v Mnichově a na pohřeb papeže Jana Pavla II. do Říma pak letěl náhradním Tu-154.

Problémy s letadly takzvané vládní letky, která nyní provozuje zastaralé stroje sovětské výroby a novější kanadský letoun CL-601 Challenger, vedly loni k rozhodnutí české vlády strojový park postupně obměnit. První nový letoun typu Airbus A-319 koupí ČR koncem roku, druhý má být dodán v roce 2007.

Proslulý Hurvínek loutkáře Josefa Skupy má od soboty vlastní sochu v nadživotní velikosti. Vytesána je z růžové indické žuly a monument se jmenuje Veselý pomník. Nápad na vztyčení pomníku legendární divadelní postavičce vzešel z hlav místních radních. Nezvyklým počinem chtějí uctít nejen Hurvínka, ale i jeho duchovního otce Josefa Skupu, který v Chrástu pobýval a jehož dům tu dodnes stojí. ČTK to řekl starosta Jan Mastný. Dvoumetrový pomník je široký 90 centimetrů a hluboký půl metru. Vznikl v kamenické dílně Václava Chlupsy v Záluží a Jaromír Nedorost ho vytvořil během šesti týdnů. Hurvínek vystupuje z kamene a růžově zbarvená žula vytváří podle autora zcela jinou atmosféru než tradiční šedá nebo černá barva. "Do Chrástu jezdil Josef Skupa na letní byt. Dokonce je tady garáž, kde parkoval autobus, jenž divadelníky vozil na představení. Ale Skupův vztah k Chrástu dosud nic nepřipomínalo," uvedl starosta. Hurvínek zdravící vztyčenou rukou kolemjdoucí má působit optimisticky a navozovat dobrou náladu. "Ze sochy byla nadšená i Helena Štáchová, ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka. Veselý pomník je první oficiální připomínkou pobytů Josefa Skupy v Chrástu. Všichni to sice vědí, ale oba, tedy Skupa i Hurvínek, si určitě od nás takové uznání zaslouží," poznamenal Mastný.

Helena Štáchová s sebou na odhalení přivezla i Hurvínka, který byl podle ní s výtvorem rovněž spokojen. Ke svým osmdesátinám dostal nejen sochu, ale před nedávnem i pamětní desku v Praze 6. "Doufejme, že to bude pomník, který se bude stále líbit všem a neskončí jako některé jiné sochy. Je to první tak velký pomník, který Hurvínek má. Jeho malá soška je ještě na hrobě Josefa Skupy. Možná ale nebude poslední, protože jsem se dověděla, že ho snad chtějí postavit i v Chebu," uvedla Štáchová.