Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus přeje Polákům, že jim Spojené státy otevřely možnost cestovat do zámoří bez víz. Pozastavil se ale nad podmínkami, které umožňují získat bezvízový statut pouze Varšavě, zatímco Česku ani Slovensku ne. "Já to Polsku přeji, nemám v tom ždibíček závisti nebo nepřejícnosti. I když musím pozdvihnout obočí nad použitým kritériem, které země si zaslouží mít bezvízový styk a které ne," řekl Klaus ČTK během návštěvy Litvy.

Země, jejichž občané by měli na zkušební dobu dvou let cestovat do USA jen s pasem, musí být členy EU, vojensky pomáhat Američanům ve válce v Iráku či v Afghánistánu jednotkou nejméně o 300 vojácích a nesmí představovat pro USA bezpečnostní riziko. Zákon ale ještě neplatí, na návrhu se musí shodnout Senát i Sněmovna reprezentantů Kongresu.

Český vojenský kontingent v Iráku a Afghánistánu je podle daných podmínek ovšem menší. Premiér Jiří Paroubek i ministr zahraničí Cyril Svoboda již dříve odmítli možnost, že by Praha kvůli zrušení víz zvyšovala počty svých jednotek v zahraničních misích. Diplomatické kruhy upozorňují, že Američané v návrhu zákona vyjmenovávají jen některé mise. Pokud by vzali v úvahu vedle operace Trvalá svoboda například i operace ISAF a další mise pod hlavičkou NATO, Česko by limit splnilo. V Afghánistánu je kolem 220 Čechů, v Iráku je stovka vojáků. Další čeští vojáci jsou na Balkáně.

Klaus soudí, že Česká republika by nyní neměla volit nějaká razantní gesta. "Nerad bouchám někde na dveře, snažím se zdvořile zaťukat," prohlásil český prezident. Paroubek minulý týden uvedl, že zruší-li USA vízovou povinnost pro polské občany, bude česká diplomacie usilovat o to, aby americký Kongres zrušil víza také pro Čechy. Ministerstvo zahraničí vítá už to, že se vízová otázka v Kongresu vůbec otevřela. Český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář dodatek k imigračnímu zákonu přivítal jako "dobrý začátek" politického řešení otázky zrušení amerických víz pro Čechy.

O odstranění víz pro české občany, kteří cestují do USA a Kanady, usilují čeští politici zatím marně už od 90. let. Občanům obou zemí přitom k návštěvě Česka stačí jen cestovní pas.

Únik odposlechů vyvolal v předvolební atmosféře další rozpory na politické scéně. Již před dvěma týdny varovala právní kancelář ODS média, že pokud se k nim odposlechy dostanou a zveřejní je, vystavují se riziku trestního stíhání. Proniknutí odposlechů na veřejnost pak ODS označila za "nehorázné zneužití bezpečnostních složek v předvolební kampani, které zásadním způsobem ohrožuje regulérnost parlamentních voleb a narušuje elementární důvěru občanů v právní stát, státní moc a její instituce". Za tento "bezprecedentní atak na základní demokratické principy" je podle ODS přímo zodpovědný předseda vlády, ministr vnitra a policejní prezident.

Únik odsoudil premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek. Ministra vnitra Františka Bublana a policejního prezidenta Vladislava Husáka požádal o neprodlené prošetření celého případu. Bublan vyjádřil nad únikem odposlechů politování. Obvinění, že za něj může policie, je podle jeho informací málo pravděpodobné - po ukončení vyšetřování případu byl totiž kompletní trestní spis už loni v únoru předán příslušnému státnímu zastupitelství. Ministr vnitra tak nepřímo naznačil, že vinu za úniky by mohlo nést státní zastupitelství. Vesecká v souvislosti s tím ve čtvrtek uvedla, že vše nechá prošetřit.

ODS předloni čelila podezření, že se prostřednictvím Topolánkova asistenta Marka Dalíka pokusila uplatit deseti miliony korun poslance Unie svobody Kořistku, aby jí pomohl svrhnout tehdy vznikající kabinet Stanislava Grosse. Policie při několikaměsíčním vyšetřování kauzy pořídila se souhlasem soudu desítky hodin odposlechů. Kořistka v minulých dnech vyslovil obavy, aby odposlechy nebyly zničeny. Odposlechy podle Aktuálně.cz jednoznačně neprokazují žádný trestný čin. Některé pasáže nicméně nasvědčují tomu, že se Dalík spolu s dalším aktérem schůzky s Kořistkou, lobbistou Janem Večerkem domlouvali s ODS na společné strategii, jak se chovat během vyšetřování, a snažili se o něm získat informace.

Akademie věd se distancovala od skupiny vědců, kteří dali ve středu najevo znepokojení nad opakovanými kritickými prohlášeními prezidenta Václava Klause o Evropské unii. "Akademie věd České republiky, jakožto vědecká nepolitická instituce, se zásadně nevyjadřuje k politickým záležitostem. Názor některých vědců je toliko jejich osobním názorem," uvedl předseda Akademie věd Václav Pačes v prohlášení, které poskytl ČTK.

Šestašedesát vědců a akademiků Klausovi napsalo, že jeho obavy o ztrátu národní a kulturní identity jsou liché, že se nenaplnily obavy z ekonomických problémů a že signatáři nepozorují nesnesitelný útlak bruselské byrokracie nebo deficit demokracie. Reagovali tak mimo jiné na nedávné vystoupení hlavy státu na zasedání Učené společnosti. "Jsem z toho smutný a uráží mě to," reagoval dnes na iniciativu prezident Václav Klaus během návštěvy Litvy. "Jestli jsme to dopracovali tak daleko, že na akademický projev se píší petice a jako za komunismu rezoluce, tak je to skutečně velice smutné a mě mrzí, že se to u nás mohlo stát," řekl Klaus novinářům.

Prohlášení podepsal například předseda Učené společnosti astrofyzik Jiří Grygar, český člen americké akademie věd Jan Bureš, bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci a senátor Josef Jařab, sociolog Jiří Musil, profesor JAMU a někdejší blízký spolupracovník prezidenta Václava Havla Petr Oslzlý, filozof a bývalý prezidentský kandidát Jan Sokol a další osobnosti.