Zprávy | Z archivu rubriky


Civilní rozvědka ve čtvrtek zpřístupnila unikátní dokumenty z historie české špionáže. Návštěvníci internetových stránek Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mají otevřený přístup k archiváliím popisujícím fungování komunistické rozvědky, včetně některých špionážních "sólokaprů" z nedávné minulosti. Veřejnost se tak například dozví podrobnosti o spolupráci Státní bezpečnosti (StB) se sovětskou KGB a dalšími rozvědkami komunistického bloku. Písemnosti a fotografie se budou převážně vztahovat k letům 1948 až 1989. V některých případech se ale rozvědka rozhodla zpřístupnit i dokumenty od roku 1945. Už loni ÚZSI otevřela svou "kamennou" badatelnu, ve které v digitální podobě zpřístupnila například materiály týkající se roku 1989, pražského jara 1968 či boje StB proti československým emigrantům. Jde o tisíce stran písemností, ze kterých si návštěvníci mohou pořídit kopie.

Některé dokumenty bývalé komunistické rozvědky, označované jako první správa Sboru národní bezpečnosti (SNB), však veřejnosti přístupné nejsou. Podle mluvčího civilní rozvědky Bohumila Šrajera je důvodem specifický okruh informací, které rozvědka v zahraničí shromažďovala. V jejích archivech jsou uloženy citlivé údaje o cizincích, zahraničních diplomatech, ale také o budovách zahraničních tajných služeb a jejich zabezpečení. Zveřejnění údajů, které se často týkají současných spojenců České republiky, by mohlo poškodit české zájmy. Výběr zpřístupňovaných dokumentů však často kritizují někteří historikové, kteří ÚZSI obviňují z bezdůvodného zatajování důležitých informací.

Zpravodajský server Aktuálně.cz ve čtvrtek informoval, že obdržel od anonymního odesílatele dosud nedostupné telefonní odposlechy, které policie pořídila při vyšetřování údajné korupční aféry spojené s unionistickým poslancem Zdeňkem Kořistkou a ODS. Právní zástupci ODS připravují kvůli úniku a zveřejnění telefonních odposlechů několik trestních oznámení. Reagují tak na příspěvek zpravodajského serveru, který z kauzy zveřejnil část odposlechu hovoru šéfa ODS Mirka Topolánka s jeho asistentem Markem Dalíkem. Únik odposlechů prověří i Inspekce ministra vnitra.

Ministr vnitra František Bublan vyjádřil nad únikem odposlechů politování. Podle mluvčí ministerstva Radky Kovářové je přesvědčen, že "podobné manipulace" jsou nepřípustné a zájmem policie rozhodně nejsou. Obvinění, že odposlechy unikly od policie, je podle informací Bublana málo pravděpodobné - po ukončení vyšetřování případu byl totiž kompletní trestní spis už loni v únoru předán příslušnému státnímu zastupitelství, uvedla Kovářová. Přesto podle ní Bublan vydal pokyn Inspekci ministra vnitra, aby nařčení, že odposlechy unikly z policie, prověřila.

ODS předloni čelila podezření, že se prostřednictvím Topolánkova asistenta Marka Dalíka pokusila Kořistku uplatit deseti miliony korun, aby jí pomohl svrhnout tehdy vznikající kabinet Stanislava Grosse. Policie při několikaměsíčním vyšetřování kauzy pořídila se souhlasem soudu desítky hodin odposlechů, které ležely 18 měsíců v trezorech u policie a na státním zastupitelství, přičemž nikdo jiný k nim neměl mít přístup, napsal server. Odposlechy podle Aktuálně.cz jednoznačně neprokazují žádný trestný čin. Některé pasáže nicméně nasvědčují tomu, že Dalík spolu s dalším aktérem schůzky s Kořistkou, lobbistou Janem Večerkem, se domlouvali s ODS na společné strategii, jak se chovat během vyšetřování, a snažili se získat informace o jeho průběhu. Server napsal, že zajímavě na první pohled vypadá jediná pasáž - jde o část rozhovoru mezi Dalíkem a Topolánkem ze srpna 2004, v němž se baví o počátcích kauzy, kdy šéf ODS novinářům řekl, že jako slabé místo rodící se koaliční vlády vidí Kořistku.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda soudí, že země EU by se nyní neměly pokoušet domluvit se na novém textu evropské ústavní smlouvy. Ostatní cesty považuje za schůdnější - unie může dál fungovat na základě smlouvy z Nice, případně lze uvažovat o pokračování v ratifikaci původního znění euroústavy, což chce podle Svobody Německo. Tento text ale už dříve odmítli v referendu obyvatelé Francie a Nizozemska. Svoboda o svém názoru na další postup hovořil v Senátu, který informoval o nadcházejícím červnovém summitu unie v Bruselu. Řekl, že o tomto víkendu budou o budoucnosti EU hovořit ministři zahraničí na neformálním setkání v Rakousku. "Velmi varuji před nadšením, že je dobré teď otevírat evropskou ústavní smlouvu a vyjednávat nový text," prohlásil. Dosavadní smlouva z Nice by podle něj mohla vydržet "ještě řadu let".

Dalším velkým tématem červnového summitu EU bude podle Svobody nelegální migrace. Je patrné, že pokud Evropa nedokáže řešit klíčové problémy například v Africe, bude čelit čím dál většímu přílivu nelegálních přistěhovalců, uvedl. Pak by podle něj mohlo jít až o desítky milionů lidí ročně. Summit EU se dotkne i problematiky západního Balkánu, rakouské předsednictví má podle Svobody zájem na "hluboké angažovanosti" unie v této oblasti. K výsledkům referenda, které rozhodlo o odchodu Černé Hory ze svazku se Srbskem, ministr poznamenal, že výsledek lidového hlasování v Černé Hoře "pouze respektujeme, my ho nevítáme". Je podle něj naivní omyl se domnívat, že samotné referendum Černou Horu přiblíží vstupu do EU. "Bude-li se pokračovat v rozšíření Evropské unie v západním Balkánu, bude to vždy skupina zemí," prohlásil.