Zprávy | Z archivu rubriky


Významní představitelé českého vědeckého a akademického světa dali najevo znepokojení nad opakovanými kritickými prohlášeními prezidenta Václava Klause na adresu Evropské unie. Hlavě státu napsali, že jeho obavy o ztrátu národní a kulturní identity jsou liché, že se nenaplnily obavy z ekonomických problémů a že nepozorují nesnesitelný útlak bruselské byrokracie nebo deficit demokracie. Na 66 vědců a vysokoškolských profesorů zdůraznilo, že na rozdíl od prezidenta jsou pro evropské občanství, euroústavu a posílení Evropského parlamentu. "Se znepokojením sledujeme opakovaná kritická vyjádření prezidenta republiky k budoucnosti Evropské unie," stojí v prohlášení, které má ČTK k dispozici a jež bylo posláno na Hrad. Klaus je nyní na návštěvě Pobaltí: v Estonsku ve středu navrhl změnit podobu a směřování EU.

Pod dopisem jsou podepsáni například astrofyzik Jiří Grygar, český člen americké akademie věd Jan Bureš, bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci a senátor Josef Jařab, sociolog Jiří Musil, profesor JAMU Petr Oslzlý, filozof a bývalý prezidentský kandidát Jan Sokol, Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a další osobnosti. Reagují mimo jiné na projev prezidenta na shromáždění Učené společnosti České republiky. Zdůrazňují, že nesdílejí Klausův kritický pohled na proces evropské integrace a jeho srovnání s dřívějšími integračními snahami v rámci sovětského bloku považují na velmi nepřípadné. Klaus bývá pozorovateli označován jako euroskeptik, euroústavu odmítá jako nepotřebný dokument. Prezident se považuje za eurorealistu. Akademici jsou přesvědčeni, že zatím neschválená euroústava, která má být základním dokumentem EU, euroobčanství a europarlament zajistí Evropě důstojné místo ve světě, kde jsou klíčovými hráči USA, Čína, Indie, Rusko a další státy.

Vláda vyčlenila z pěti miliard určených na protipovodňová opatření pro programy ministerstva životního prostředí 350 milionů korun. Z toho 105,8 milionu korun dostane na modernizaci Český hydrometeorologický ústav. "Peníze jsou určeny na opatření nutná k zabezpečení a zdokonalení předpovědní a výstražné povodňové služby a na návrh a realizaci vybudování povodňového informačního systému," sdělila ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.

Na žádost ministra životního prostředí Libora Ambrozka kabinet poslal také přes 140 milionů korun na revitalizaci potoků a rybníků, které v krajině pomáhají zadržovat vodu, a tím snižují riziko záplav. Více než 100 milionů korun pak půjde na dekontaminaci půdy a sanaci starých naftových sond, které ohrožují životní prostředí a u nichž není znám vlastník.

Na žádost krajů vláda založila dva nové programy financování. První se týká podpory při obnově území postiženého letošní jarní povodní, druhý sanace naftových sond. Na likvidaci škod po záplavách, které na přelomu března a dubna způsobily v sedmi krajích odtávání sněhu a intenzivní deště, vláda vzala peníze z dividend společností Osinek a ČEZ. K uvolnění peněz bylo třeba změnit zákon o Fondu národního majetku a rozpočtu, ve stavu legislativní nouze normy urychleně schválil parlament.

Největší škody nahlásil Středočeský kraj, a to ve výši 1,2 miliardy korun. V Jihomoravském kraji napáchala velká voda škody za 1,08 miliardy korun. Jen zaplavení polí tam zemědělci vyčíslili na 300 milionů korun. Ústecký kraj nahlásil státu škody ve výši 904 milionů korun, Olomoucký ve výši 860 milionů. V Jihočeském kraji voda zničila majetek v ceně tři čtvrtě miliardy korun, na Pardubicku rozvodněné Labe napáchalo škody za 441 milionů, na Zlínsku za 394 milionů.

Členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů byli třetí rok za sebou navrženi Senátem na státní vyznamenání. Podle senátorů by jim měl prezident udělit Řád Bílého lva. Ani letos se ale tato nominace neobešla bez sporů mezi pravicovými senátory a zástupci levice, podle nichž se Mašínové při ozbrojeném odporu proti komunistickému režimu dopustili vražd. Nominaci Ctirada a Josefa Mašínových a Milana Paumera horní komora ve středu schválila nejtěsnější většinou, pro bylo 24 ze 47 přítomných senátorů. Navržení dalších tří členů skupiny, a to Václava Švédy, Zbyňka Janaty a Ctibora Nováka, kteří byli komunisty popraveni, získalo o sedm hlasů více.

Mezi odpůrce návrhu patřil předseda senátorů ČSSD Jan Rakušan, podle něhož Mašínové při probíjení na Západ zavraždili spoutaného policistu. Argumentoval právními definicemi vraždy. "Vraždy zajatců jsou zvláště zavrženíhodné a zbabělé," uvedl. Podle Jaromíra Štětiny (za Stranu zelených) byli Mašínové ve válce, ve které platí smutná zásada: "Jestliže nezabiješ, budeš zabit." Alena Palečková (ODS) připomněla osud Švédy, Janaty a Nováka, kteří byli po dopadení podle ní spíše zavražděni než popraveni. Podle senátorky byli připoutáni k zařízení, které roztahováním hlavu oddělilo od těla. Komunistický senátor Vlastimil Balín námitky opíral o to, že navržení Mašínů nepodpořil senátní organizační výbor.

Celkem Senát letos navrhl udělit vyznamenání 35 osobnostem. Jsou mezi nimi kromě válečných hrdinů například předseda Ligy proti rakovině Zdeněk Dienstbier, který koncem května oslaví 80. narozeniny, hudební historik a publicista Zdeněk Mahler, nominovaný na Řád T.G.Masaryka, kameraman Miroslav Ondříček a architekt Karel Černý, kteří se podíleli s Milošem Formanem na jeho oscarovém filmu Amadeus.

Prvním protestem proti tomu, že Poslanecká sněmovna v úterý nepřehlasovala veto prezidenta Václava Klause a neschválila novelu zákona na podporu kinematografie, je uzavření českého stánku na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Ve stánku, kde se česká kinematografie prezentuje prostřednictvím Českého filmového centra spolu s filmaři z Polska a Slovenska, bude stažena česká vlajka, uzavřen pultík a sejmut transparent. ČTK to oznámila Asociace producentů v audiovizi (APA). "Další protestní akce budou následovat," řekla ČTK mluvčí APA Pavlína Fechterová. Sněmovna neschválila zákon o fondu kinematografie, rozpočet fondu pro podporu nových českých filmů se proto nezvýší.

Zástupci APA budou chtít po ministru kultury Vítězslavu Jandákovi vysvětlení, jakým způsobem zákon v parlamentu obhajoval a proč před hlasováním řada sociálnědemokratických poslanců z jednací místnosti odešla a další se zdrželi hlasování. "Chceme, aby vyvrátil podezření z korupce," řekl ČTK v telefonickém rozhovoru z Cannes předseda APA Pavel Strnad. Ministr Jandák se proti požadavku vysvětlení svých kroků při schvalování zákona ohradil. "Je absurdní, že mi někteří producenti vytýkají malou aktivitu při schvalování novely," uvedl Jandák v dopise zaslaném ČTK. Za svou zásluhu považuje, že se mu novelu podařilo ve sněmovně prosadit poté, co ji poslancům vrátili senátoři. "Nebýt veta prezidenta republiky, tak by moje úsilí nebylo dočasně zmařeno," uvedl Jandák.