Zprávy | Z archivu rubriky


V otázce ratifikace evropské ústavní smlouvy se přístup Estonska a České republiky liší. Po úterní schůzce se svým estonským protějškem Arnoldem Rüütelem v Tallinnu to řekl český prezident Václav Klaus, který spolu s manželkou Livií zahájil státní návštěvu dvou pobaltských zemí - Estonska a Litvy. Zatímco Česká republika se k euroústavě zatím nevyjádřila, estonský parlament ji nedávno schválil. "V České republice je jednoznačný politický názor, že referendy ve Francii a Holandsku byl evropský ratifikační proces v podstatě zastaven, proto ratifikace není na pořadu dne," uvedl Klaus. Francouzští a nizozemští občané evropskou ústavu loni odmítli, a proces ratifikace se tak dostal do krize. Rozdíl mezi Prahou a Tallinnem podle Klause spočívá také v tom, že v Česku převládá názor, že záležitost musí posoudit občané v referendu. Vláda Jiřího Paroubka neměla ratifikaci dokumentu původně ve svém programu, do voleb však již zřejmě žádné kroky podnikat nebude.

Jde o první návštěvu české hlavy státu v Estonsku za více než deset let. V dubnu 1996 navštívil tehdejší prezident Václav Havel všechny tři pobaltské státy. Klaus na tiskové konferenci v tallinnském prezidentském paláci poznamenal, že je v Estonsku ve své šestnáctileté politické kariéře poprvé. Podle Rüütela i Klause jsou vztahy obou zemí velmi dobré, jisté rezervy však existují v hospodářské spolupráci. Českého prezidenta a jeho manželku Livii na cestě po Estonsku a Litvě doprovázejí dvě desítky podnikatelů. Klaus také uvedl, že české a estonské zahraniční priority nemusejí být vzhledem k odlišné geografické poloze identické. "Jsme si vědomi tragické minulosti vztahu Estonska ke svému nejbližšímu velkému sousedovi," uvedl na dotaz ČTK český prezident.

Sněmovna v úterý hlasy sociálních demokratů a komunistů přehlasovala prezidenta a znovu schválila nový zákoník práce. Zastánci této sporné normy tvrdí, že jde o moderní předpis, který umožňuje větší smluvní volnost, ale zároveň zachovává nezbytnou úroveň ochrany zaměstnanců. Kritici z řad pravicových politiků a podnikatelů soudí, že předloha snižuje konkurenceschopnost firem, zvyšuje náklady zaměstnavatelů a je výhodná jen pro některé odborové předáky. Lidi, kteří práci shánějí, podle pravice nový zákoník poškodí. Kritikům vadí v zákoníku například pasáž, podle níž by kolektivní smlouvu mohla uzavřít jen největší odborová skupina. Nelíbí se to ani menším odborovým centrálám, Federace strojvůdců kvůli tomu nedávno stávkovala. Naopak akci na podporu zákoníku v pondělí uspořádalo Odborové sdružení železničářů. Odboráři cestujícím rozdávali letáky a na devíti velkých nádražích v celé republice zdržovali odjezd některých vlaků. Také Českomoravská konfederace odborových svazů předlohu podporuje. Odborový svaz KOVO předminulý týden pohrozil důraznějšími protesty, pokud by zákoník nebyl přijat. Podle odpůrců zákoníku je však část předpisu v rozporu s Ústavou - jde o pasáž, podle níž by odbory mohly při ohrožení bezpečnosti práce rozhodovat o zastavení výroby. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ale uvedl, že stejné ustanovení je i v nyní platné legislativě.

Prezident Václav Klaus zdůvodnil své veto tím, že nový zákoník je nemoderní, není liberální a nezaručí potřebné změny. Kodex podle něj posiluje nerovnost mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, a to ve prospěch zaměstnanců. Zákoník zavádí například takzvaná konta pracovní doby. Firmy by mohly využívat své pracovníky tehdy, kdy by pro ně měly práci. V době s menším počtem zakázek by lidé měli pracovní dobu kratší. Celkový odpracovaný čas by se sčítal v kontech pracovní doby, nepřesáhl by ale dosud obvyklé množství. Norma má nabýt účinnosti 1. ledna 2007.

V České republice zřejmě vznikne síť neziskových nemocnic. Sporný návrh příslušného zákona, který prosazovali hlavně sociální demokraté a komunisté, sněmovna v úterý znovu schválila. Přehlasovala prezidentské veto, a to hlasy 110 ze 173 přítomných. Kromě poslanců ČSSD a KSČM pro zákon hlasovali i tři unionisté - Svatopluk Karásek, Petr Kott a Zdeněk Kořistka. Hlasování předcházela zhruba tříhodinová rozprava, ve které se oba názorové tábory opět navzájem obviňovaly ze lží a snahy rozkrást či ovládnout veřejné peníze ve zdravotnictví. Podobnou debatu na toto téma poslanci absolvovali již mnohokrát. Předloha možná skončí u Ústavního soudu. Její kritici z řad pravicových politiků již dříve uvedli, že pokud ji parlament nakonec schválí, tak se na ústavní soudce obrátí. Občanští demokraté navíc oznámili, že po volbách budou usilovat o zrušení zákona - tak rychle, aby se nestačil v praxi výrazněji projevit.

Předloha počítá v první fázi se vznikem více než 140 veřejných neziskových nemocnic, jejichž péči by hradily zdravotní pojišťovny. Zbývající zařízení by se mohla rozhodnout, zda se z nich "neziskovky" stanou. Nemocnice, které by se přeměnit nechtěly a neměly by smlouvy s pojišťovnami, by ze zdravotního pojištění dostávaly peníze jen za akutní péči. Ostatní zákroky by si lidé museli zaplatit. Podle kritiků normy takovým zařízením prakticky hrozí likvidace. Říkají, že rozhodnutí nemocnic by nebylo svobodné, ale vynucené. Soudí, že zákon povede ke znárodňování a ohrozí péči o pacienty.

Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) znovu kritizovala Českou republiku za údajnou diskriminaci Romů, za používání síťových lůžek a za zneužívání moci policie, a to i proti cizincům. Podobně jako loni zaznamenala také obvinění z nucených sterilizací. AI vydala svou pravidelnou výroční zprávu, kde zejména tvrdí, že západní demokracie zneužívají boje proti terorismu k omezování či přímo porušování lidských práv. Porušování práv policií nebo jinými mocenskými orgány zaznamenala organizace ve 114 zemích.

Podle Amnesty International jsou Romové v České republice obětí diskriminace nejen ze strany jednotlivců, ale také úřadů. Diskriminaci spatřuje v omezeném přístupu Romů k bydlení; podle organizace i navenek neutrální požadavky při přidělování bytů - například požadavek jisté úrovně vzdělání pro všechny členy rodiny - Romy znevýhodňuje. Zpráva poukazuje na případ Bohumína, který loni v červnu dal příkaz k vystěhování převážně romských obyvatel hotelového domu a místo, aby jim nabídl vhodné náhradní bydlení, chtěl oddělit muže od žen a ubytovat je v azylových domech. Případem se zabývá soud.

Pokud jde o špatné zacházení v rukou české policie, jsou jeho obětí podle tvrzení AI především lidé ve slabším postavení. Vedle Romů to jsou údajně cizinci, bezdomovci a narkomani. Mezi případy zaznamenává i loňský zásah proti účastníkům technoparty CzechTek, ale nevyslovuje na něj vlastní názor. AI znovu jako již několik let kritizuje skutečnost, že v ČR neexistuje systém vyšetřování stížností na policisty, který by byl zcela nezávislý na ministerstvu vnitra.

Amnesty se i letos zabývá klecovými a síťovými lůžky. Kritizuje loňskou novelu zákona, který podle ní tato lůžka nezakazuje, ale naopak legalizuje. Kritizuje i přijatý režim pro používání omezujících opatření. Rozhodnutí totiž mohou přijímat i zaměstnanci sociálních ústavů, kteří nejsou lékaři. Zákon navíc nepočítá s přezkoumáním takového rozhodnutí, nedává časový limit a nezavádí žádný mechanismus pro stížnosti. Uvedená pravidla jsou obvyklá v západních zemích. Ve zprávě, která byla v úterý vydána v Londýně, není doplněk, který rozeslala novinářům v ČR česká kancelář AI. Připomíná v něm letošní přijetí další novely zákona, která zpřísňuje regulaci omezujících opatření a vyžaduje pro jejich použití souhlas lékaře. AI v Praze uvádí, že tato novela podle některých odborníků užívání klecových lůžek již zakazuje.