Zprávy | Z archivu rubriky


První ze čtyř předvolebních televizních duelů mezi předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem a šéfem opoziční ODS Mirkem Topolánkem byl plný slovních útoků, nechyběly ani ironické věty. Podle imagemakera Mirka Svobody byl ale duel podstatně klidnější než předchozí střety obou politiků. Lépe podle něj dopadl Paroubek. Podle politologa Zdeňka Zbořila ležel nad debatou stín facky, kterou v sobotu uštědřil Miroslav Macek (ODS) ministru Davidu Rathovi (ČSSD). "Topolánek v sobě proto měl nejistotu, což kompenzoval zbytečnou agresivitou," řekl ČTK. Šéf ODS odmítl na závěr pořadu podat Paroubkovi ruku.

"Oba to brali velmi vážně, o to víc byli nervózní," ohodnotil chování politiků Svoboda pro ČTK. Paroubkova kamenná tvář a sezení podle něj napovídaly, že je premiér nervóznější než kdy před tím. Topolánkův křečovitý úsměv ale působil hůř, míní poradce v otázkách vystupování. Největší chybu podle Svobody Topolánek udělal, když na závěr pořadu nepodal soupeři ruku. Za trapnou a neobjektivní záležitost pak označil chvíli, kdy Topolánek Paroubka obvinil z padělání průzkumů veřejného mínění. Šéf ODS uvedl, že agentura najatá sociálními demokraty má už výsledek hodnocení duelu veřejností, podle něj vyzněl pro Paroubka v poměru 57 ke 43 procentům. "Chytil ho fantas," komentoval jeho slova Paroubek. Připustil ovšem, že průzkum s podobným výsledkem existuje, týká se ale otázky, koho by voliči raději viděli na místě premiéra. V zhruba 50 minutovém duelu se měli lídři stran vyjadřovat ke rodinné a daňové politice svých stran. Topolánek i Paroubek napadali programy soupeře. Vedle argumentů často padala slova o tom, že soupeřova strana žádný program nemá.

Za neuvěřitelně pokleslou konfrontaci bez vítěze, poraženého a hlavně argumentů má duel politolog Rudolf Kučera. Žádné argumenty podle něj v debatě nepadly, což duel odlišuje od obdobných debat, které se odehrávají v zahraničí. "Duel byl o jedno patro níž, což je dáno nižší politickou kulturou obecně," souhlasil Zbořil. Další duel čeká Paroubka a Topolánka za týden. Bude zhruba dvojnásobně dlouhý. Poslední diskusní pořad s šéfy největších stran je naplánován na předvečer voleb.

Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek vyzval Miroslava Macka, aby kvůli sobotnímu napadení ministra zdravotnictví Davida Ratha zvážil členství v ODS. Uvedl to v nedělním diskusním pořadu televize Prima. Macek Rathovi na sněmu stomatologů vlepil pohlavek, čímž si podle svých slov vyřizoval osobní spor z ministrem. Macek ČTK řekl, že nemá žádné důvody k vystoupení ze strany a neuvažuje o tom. Za svým činem si stojím, všichni mi dají zapravdu, uvedl. ODS se od Mackova činu distancovala, což předseda strany zopakoval. Uvedl také, že Mackův útok byl důsledkem ostrých slovních napadení, které Mackovi adresoval Rath. "Reakce Macka byla absolutně neadekvátní," dodal Topolánek.

Místopředseda ODS Petr Nečas v nedělním diskusním pořadu České televize Macka nepřímo vyzval k tomu, aby definitivně odešel z veřejného života. Soudí, že je dostatečně zodpovědný, aby dokázal tuto věc vyhodnotit. Macek je bývalým místopředsedou ODS, nyní působí jako externí poradce prezidenta Václava Klause. Nečas připustil, že incident ODS může poškodit a řekl, že premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek a předseda KSČM Vojtěch Filip se již snaží konfliktu v tomto smyslu využít.

Politolog Tomáš Lebeda zpochybnil názor, že šlo o ryze soukromou věc. "To, že si někdo předem promyslí takovýto útok, provede ho, tak to samozřejmě není věc soukromá," uvedl v České televizi. Nerad by se prý dočkal toho, aby se v tuzemsku stalo normou, že na ministra, ať už za jakoukoli stranu, je možné podobně útočit.

Českobratrská církev evangelická napsala dopis kubánskému vůdci Fidelu Castrovi s žádostí o bezodkladné propuštění tamních vězněných obhájců lidských práv. Žádá ho také podle své mluvčí, aby státní moc na Kubě respektovala občany, kteří ku prospěchu vlastní země usilují o důstojný život ve svobodě. Synod církve, jehož letošní zasedání v neděli skončilo v Praze, zároveň informoval o tomto kroku Světovou radu církví a další mezinárodní církevní organizace. Vyzval je, aby důrazně a vytrvale věnovaly pozornost diskriminovaným křesťanům a pronásledovaným aktivistům na Kubě a aby se v podobných případech neomezovaly v ekumenických kontaktech na oficiální, režimem uznané představitele církví.

Evangelíci uspořádali před několika dny v Praze seminář o Kubě jako výzvě pro evropskou a světovou ekumenu. Zdůraznili na něm, že tamní diktatura je srovnatelná s tím, co zažili lidé ve střední a východní Evropě v době takzvaného reálného socialismu. Světová rada církví však Kubu vidí především jako rozvojovou zemi, kde je důležitější otázka sociální spravedlnosti než lidská práva. Evangelíci nyní napsali prostřednictvím kubánského velvyslanectví Castrovi, že s velkou pozorností a úctou sledují úsilí stále většího počtu kubánských občanů o takové uspořádání tamní společnosti, které by přineslo více svobody a odpovědnosti pro každého občana a zařadilo zemi mezi respektované demokratické státy světa.

Národní hřbitov v Terezíně na Litoměřicku v neděli ožil vzpomínkami na bojovníky za svobodu a oběti války. Památku mrtvých přišlo uctít téměř tisíc lidí. Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková upozornila, že v Česku chybí mladí lidé, kteří by štafetu připomínání si minulosti převzali. "Bohužel se na tragické události zapomíná a nám je to velice líto," řekla ČTK Dvořáková. "Ve škole se děti neučí o 360.000 obětech z druhé světové války. Neví o utrpení lidí, kteří šli bojovat za svobodu své vlasti," uvedla. Český svaz bojovníků za svobodu se podle Dvořákové bude snažit po volbách přesvědčit příštího ministra nebo ministryni školství, aby věnovali historii větší péči. "Pokud národ nezná svoji minulost, je nebezpečí, že hrůza války se může opakovat," zdůraznila Dvořáková.

Místopředseda vlády pro ekonomiku Jiří Havel ve svém projevu uvedl, že je nebezpečné zlehčování či dokonce popírání minulosti. "Ať jde o nesmysly opakované neonacisty či účelovou lež, kterou dokonce šíří oficiální propaganda některých íránských státních představitelů," uvedl Havel. Květiny k pylonům položili čeští politici a zástupci velvyslanectví zhruba 30 zemí. Po položení věnců pod popravčí zeď a projevech zazněla pod vlajkou České republiky a Evropské unie křesťanská a židovská modlitba, kterou přednesl vrchní zemský rabín Karol Sidon. Pietní akt ukončil pěvecký sbor úryvkem z třetího dějství Verdiho opery Nabucco.

Národní hřbitov leží mezi Malou pevností, v níž pražské gestapo zřídilo policejní věznici, a městem Terezín obehnaným hradbami. V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do věznice, ghetta a nedalekého koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 lidí. Na 150.000 z nich byli Židé, kteří strádali v ghettu. V důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek jich 35.000 zemřelo v Terezíně. Většina ostatních našla smrt ve vyhlazovacích táborech.