Zprávy | Z archivu rubriky


Pro další rozšíření Evropské unie se vyslovili prezidenti středoevropských a jihoevropských států, kteří jednali v bulharském letovisku Varna. Českou republiku na summitu zastupoval prezident Václav Klaus. Účastníci summitu, který se konal pod heslem Současnost a budoucnost střední Evropy, jednali především o rozšiřování Evropské unie a o prohloubení regionální spolupráce. "Jsme proti ukončení procesu rozšiřování a jsme rozhodně pro další rozšíření Evropské unie," prohlásil na schůzce Václav Klaus, jehož slova citovala španělská agentura EFE.

Podobně také slovenský prezident Ivan Gašparovič podle DPA řekl, že po chystaném vstupu Bulharska a Rumunska se nesmí EU uzavřít. Gašparovič se vyslovil i pro přijetí Chorvatska, zatímco polský prezident Lech Kaczynski upozornil, že by se nemělo zapomínat ani na ostatní státy bývalé Jugoslávie. Podle bulharského prezidenta Georgi Parvanova vstup Bulharska a Rumunska do Evropské unie přispěje ke stabilizaci Balkánu. "V západní části Balkánu je demokracie velmi křehká, ale jasná evropská perspektiva jí může upevnit. Realita této perspektivy ale ve značné míře závisí na tom, zda se Bulharsko a Rumunsko stanou členy Evropské unie," řekl ve svém vystoupení Parvanov. "Evropa nemůže být jednotná, dokud nebudou do Evropské unie přijaty všechny středoevropské a jihoevropské státy," prohlásil rumunský premiér Calin Popescu Tariceanu. Chorvatský prezident Stjepan Mesič vyslovil názor, že jedině sjednocená Evropa může být skutečným a silným partnerem Spojených států.

Nejvyšší představitelé středoevropských států se v rámci summitu setkali i s předními zástupci hospodářského sektoru a diskutovali s nimi o partnerství při rozvoji infrastruktury v regionu. Těchto jednání se měli kromě jiných účastnit šéfové firem Siemens, DaimlerChrysler a peněžních ústavů Bank Austria Creditanstalt a Evropské banky pro obnovu a rozvoj a česko energetické společnosti ČEZ. Summitu se zúčastnili šéfové šesti členských států EU - České republiky, Slovenska, Rakouska, Polska, Slovinska a Litvy - a prezidenti Chorvatska, Albánie, Makedonie, Bosny a Hercegoviny, Moldavska, Ukrajiny a Bulharska. Rumunsko zastupoval předseda vlády.

Premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek považuje napadení ministra zdravotnictví Davida Ratha bývalým místopředsedou ODS Miroslavem Mackem za politický útok. Vyzval prezidenta Václava Klause, aby vůči svému dlouholetému poradci Mackovi přijal opatření. Premiér na mimořádné tiskové konferenci prohlásil, že dlouholetý místopředseda ODS Macek je i nadále neformálním mluvčím ODS. Občanští demokraté navíc podle něj přispívají k napjaté atmosféře tím, že nevysloveně souhlasí s násilím směřovaným vůči levicovým stranám.

Prezident se v současné době nebude k sporu Ratha s Mackem vyjadřovat, reagoval na Paroubkovu výzvu Klausův mluvčí Petr Hájek. Občanská demokratická strana se od Mackova činu distancovala. Podle Paroubka je ale distanc pouze předvolebním tahem ODS. "Distancujeme se od způsobu, jakým řešil svůj spor Miroslav Macek s Davidem Rathem, jakkoli pro něj a jeho ženu máme lidské pochopení a jakkoli jsme přesvědčeni, že doktor Rath ve svých osobních urážkách zachází příliš daleko," stojí v prohlášení ODS.

Paroubek konstatoval, že se sociální demokraté nenechají zastrašovat. "Předpokládám, že pana prezident má stejné zájmy na politické kultuře v této zemi," uvedl na adresu Klause, čestného předsedy ODS. Odmítl, že by situaci politicky zneužíval. "Nic nepolitizuji, takové útoky do politiky nepatří," uvedl. Kdyby podle něj šlo o soukromou záležitost, jak tvrdí Macek, měl si s ministrem věc vyříkat například na "chodbě ministerstva", nikoli na veřejném shromáždění. Premiér připomněl, že před měsícem byl napaden komunistický poslanec Jiří Dolejš. S odkazem na napadení kandidátky Strany zelených Kateřiny Jacques konstatoval, že útok na Ratha je třetím vážným fyzickým napadením v průběhu kampaně. Nenávistnou atmosféru mají podle Paroubka na svědomí pravicoví politici, kteří mlčenlivě přihlížejí slovním útokům na levici. V této souvislosti premiér vyzval občany, aby takové násilí odmítli. Pachatelé útoku na Dolejše jsou zatím neznámí, Jacques zmlátil policista.

Za primitivní považují útok Miroslava Macka na ministra zdravotnictví Davida Ratha politologové. Soudí, že ačkoli Macek nepatří k současným špičkám nejsilnější opoziční strany, může jeho chování ovlivnit výsledek voleb. "Je vnímám jako člen ODS, sociální demokracie to může použít k předvolební ofenzivě," řekl ČTK politolog Michal Klíma. Nijak významně se ale podle něj incident do výsledků hlasování nepromítne.

Podle Zdeňka Zbořila může Mackův čin ODS poškodit kvůli tomu, že občanští demokraté deklarativně oznámili, že se v debatách nebudou pouštět do inzultací. "Málo platné, Macek upozornil, že existuje dědictví ODS 90. let a že takoví lidé v občanské demokracii jsou. Je to důkaz toho, že nemá vychování," uvedl Zbořil. Konstatoval, že kdyby se incident stal v Mackem oblíbených Spojených státech, už by byl zastřelený ministerskou ochrankou.

Incident je podle Zbořila důkazem obecného zhrubnutí mravů. Atmosféra před letošními volbami podle něj není dobrá, do souvislostí mu v tomto směru zapadá i napadení kandidátky zelených Kateřiny Jacques policistou při demonstraci proti neonacismu. Klíma nevidí situaci tak černě. Je podle něj sice faktem, že pro české kampaně není volební násilí typické, dnešní incident je podle něj ale jen pouhou shodnou náhod. "Nemyslím si, že by kampaň byla zvlášť vyhraněná, je klidnější než v Polsku a Maďarsku," konstatoval.

Představenstvo České lékařské komory, z jehož 19 členů jen tři zastupují nemocniční lékaře a ostatní mají privátní praxe, vydalo prohlášení, že důvody protestů soukromých lékařů vedených krizovým štábem chápe. Pocity ohrožení vnímané soukromými lékaři považujeme za oprávněné, řekl ČTK po jednání představenstva jeho člen Zorjan Jojko, který je výkonným místopředsedou Sdružení ambulantních specialistů. Prezident ČLK Milan Kubek, který proti usnesení hlasoval, ČTK řekl, že je považuje za ukvapené. "Je jednostranné, zcela eliminuje lékaře zaměstnance, kterých je v ČLK většina, a komora je povinna hájit zájmy všech lékařů," řekl.

Kubek se již dříve od akcí krizového štábu distancoval. Na rozdíl od nespokojených soukromých lékařů Kubek podporuje přijetí zákona o neziskových nemocnicích. Odmítá zapojovat lékařskou komoru do politických bojů, jak to podle něj činí představitelé stomatologické a lékárnické komory, které mají ve štábu své zástupce. Podle ministra zdravotnictví Davida Ratha stojí za týdnem neklidu ODS. Kubkovi vadí, že usnesení bylo přijato bez porady s předsedy okresních sdružení a zatahuje komoru proti vůli jeho a dalších šesti členů představenstva, kteří také hlasovali proti, do politických předvolebních bojů.

Jojko ČTK řekl, že představenstvo se shodlo, že politické reprezentace by nadále neměly zatajovat veřejnosti, že mezi současnými možnostmi medicíny a ekonomickými možnostmi zdravotního pojištění je stále se prohlubující rozpor. Politici to prý tají od roku 1993. "Řešení tohoto rozporu vysokými pokutami zdravotnickým zařízením a mnohdy těžko udržitelnými limity považuje představenstvo za nepřijatelné," prohlásil Jojko. Podle něj toto řešení deformuje vztah lékaře s pacientem a může ohrozit dostupnost a kvalitu péče o nemocné.

Pamětníci z řad politických vězňů uctili v sobotu v areálu pražského motolského hřbitova památku obětí komunistického režimu. Účastníci aktu položili věnce k místu, kde je uloženo 78 uren neznámých politických vězňů, kteří byli v 50. letech minulého století popraveni nebo zahynuli ve vězení. Jejich ostatky byly v motolském hřbitově uloženy tajně v květnu 1965. Vládu na dnešním pietním aktu zastupovali ministři kultury Vítězslav Jandák a zahraničních věcí Cyril Svoboda, za sněmovnu dorazil její předseda Lubomír Zaorálek a za senát jeho místopředseda Jiří Liška. Největší zastoupení pak měli pamětníci a členové Konfederace politických vězňů, vojenští legionáři, sokolové a skauti.

"Přišel jsem tady především poděkovat politickým vězňům za jejich trpělivost, kterou projevují s tím, že společnost jako celek se učí chápat, jak významnou složkou jsou oni a co připomínají. Oni se postavili za určité hodnoty evropské kultury ve chvíli, kdy to znamenalo těžký střet s diktaturou a jsou statisíce těch, kteří na to doplatili," řekl ČTK Zaorálek. I v současné klidné době je podle něj potřeba si připomenout to, že i díky politickým vězňům jsou v ČR živé hodnoty, které jsou podstatné pro Evropu a její kulturu. "Jejich význam je větší, než si dnes často dokážeme uvědomit," podotkl šéf sněmovny. Je přesvědčen, že stejně jako u německých antifašistů musí Česká republika najít i v případě politických vězňů způsob, jak zadokumentovat historii protikomunistického odboje.

Na pietním aktu zazněla i modlitba, kterou pronesl evangelický duchovní a poslanec Svatopluk Karásek. "Považuji za velmi důležité si připomínat tu minulou dobu, mít paměť a vyvozovat z toho důsledky pro dnešek, aby současná doba nebyla od toho odtržená. Jsem ostře proti tomu, aby se ty minulé praktiky a komunismus vrátily. Na druhou stranu náš boj musí být nenásilný a myšlenkový a i vůči nepříteli musíme zachovávat úctu a lidskou důstojnost," uvedl Karásek. Podle něj je rozdíl mezi dobou minulou a současnou, ale společnost si ho prý musí hlídat nikoli násilím, ale myšlenkou a morálními a etickými způsoby.

Za 42 let komunistické vlády zemřelo v Československu nebo bylo popraveno zhruba 8000 lidí, dalších asi 235.000 bylo odsouzeno.

Tisíce lidí si v sobotu v areálu československého opevnění v Hlučíně-Darkovičkách připomněly 68. výročí mobilizace a zároveň 70 let od zahájení výstavby pohraničních pevností, které měly tehdejší Československo chránit před německým agresorem. Podobné akce jsou ideální příležitostí, jak lidem připomenout historii a zároveň předvést novou armádní techniku, řekl ČTK náčelník generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. "Armáda je založena na tradicích, na tom, že uznává vlajku a další symboly. Toto opevnění je součástí historie, kdy vojáci se chtěli bránit a nemohli. Připomínat si toto výročí je správné, stejně jako ukázat lidem, jak to tehdy mohlo vypadat, kdyby se Československo bránilo. Je to zároveň příležitost seznámit lidi s tím, co mohou od armády čekat nyní," řekl Štefka.

Vojáci ze záložních jednotek předvedli asi pěti tisícovkám diváků simulovanou bitvu o pevnost, následně armáda představila své výsadkáře a specialisty, kteří ukázkově zlikvidovali velitelské stanoviště nepřítele. Dalších několik tisícovek lidí si přišlo v odpoledních hodinách, kdy už areálem neburácely výbuchy a výstřely, prohlédnout současnou výzbroj české armády i jednotlivé pevnosti.

Osud pevností na Hlučínsku je smutný stejně jako osud Československa v roce 1938. Pohraniční oddíly je musely opustit bez boje. Německé armádě pak důmyslné obranné systémy během války sloužily jako inspirace pro budování vlastních opevnění na západní frontě. Nakonec se betonové monumenty, které se před válkou stavěly na severní hranici s Polskem, staly úkrytem německých vojáků, kteří je použili při snaze zastavit jednotky osvobozující tuto část Slezska.

Zlínský filmový festival poprvé obohatí také výstava prací, které vytvořily dětí žijící v českých uprchlických táborech. Mladí výtvarníci ve svých kresbách ztvárnili národní pohádky, příběhy, bajky, pověsti nebo filmové hrdiny. Díla vzešla během roku z různých volnočasových aktivit, které jsou pro děti v táborech organizovány. Na výstavě lidé zhlédnou přibližně šest desítek nejzdařilejších děl, řekla ČTK mluvčí festivalu Helena Hudečková. Výstava nazvaná Nový domov začne 28. května. Díla lidé uvidí v galerii Fórum v prostorách Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Do uprchlických táborů přišly tyto rodiny z nejrůznějších koutů světa, převážně ze států bývalého Sovětského svazu, afrického kontinentu a Dálného východu. Cílem volnočasových a preventivních aktivit je poskytnout žadatelům o azyl možnost smysluplného trávení volného času, stejně tak by však měly napomáhat vytváření bezkonfliktních vztahů s veřejností, a to nejen v lokalitách azylových zařízení. Děti se tak společně účastní například výtvarných dílen, navštěvují dětská centra, čajovny, knihovny nebo sportoviště. Pro děti předškolního věku, a nejenom pro ně, jsou ve všech azylových zařízeních zřízena dětská centra, která jsou vybavena obdobně jako mateřské školy. Děti zde získávají základní hygienické návyky a učí se práci a životu v kolektivu. Učí se zde také zvyklostem, které jsou dané pro hostitelskou zemi a překonávají společně také jazykové bariéry. Ve výtvarných dílnách mají k dispozici kromě běžných výtvarných potřeb také keramické pece a grafické lisy.

Komponovaná přehlídka lidových krojů spolu s vystoupením folklorní souborů z Ostravy, Chrudimi, Kostelce na Hané a Prahy zahájila v sobotu v pražském letohrádku Kinských VII. národopisnou slavnost. Bude pokračovat i v neděli, kdy budou všechny expozice v objektech pražského Národního muzea otevřeny zdarma. I tam doplní jejich prohlídku bohatý doprovodný program. Řada návštěvníků využila slavnosti k prohlídce letohrádku, kde byla loni na podzim po devatenácti letech a generální rekonstrukci otevřena nová reprezentativní expozice nazvaná Musaion neboli "chrám múz". Do té doby byly sbírky národopisného oddělení Národního muzea od roku 1986 nepřístupné. Ředitelka národopisného oddělení a komisařka expozice Jiřina Langhammerová se rozhodla pro živou prezentaci, v níž se exponáty k návštěvníkům dostávají nejen klasickou "vitrínovou" cestou. Zájemci například mohli sledovat vznik figurálních dřevořezeb a podmaleb na skle, poučit se o způsobech zdobení staročeského perníku, výrobě zvykoslovných předmětů z kukuřičného šustí, drátenictví a pletení košů a ošatek z proutí.

Národopisné oddělení spravuje na 200.000 sbírkových předmětů. Jen zhruba jediné procento mohlo být vystaveno, a o to cennější jsou. Stálá expozice v 1. patře je pojata v celcích, vyjadřujících vztahy lidové, zejména rustikální kultury a prostředí jejího vzniku. V přízemí objektu čekají na návštěvníky živé provozy řemeslné a rukodělné práce, v nichž se střídají mistři svého oboru. Letohrádek vznikl v letech 1827 - 1831 jako letní vila šlechtické rodiny Kinských. Národopisné muzeum českoslovanské založené v roce 1896 se později spojilo s Národním muzeem. Po prodeji majetku Kinských v zahradě na Smíchově městu Praze tam získalo trvalé sídlo.