Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér Jiří Paroubek se stal novým předsedou ČSSD. Do čela nejsilnější vládní strany ho v sobotu podle očekávání zvolil mimořádný sjezd v Praze. Do funkce místopředsedy se vrátil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Sjezd měl tři týdny před volbami nejen doplnit vedení, ale také demonstrovat semknutost strany a vymezit ji vůči ODS. Paroubkovo a Škromachovo zvolení se očekávalo, oba neměli konkurenta. Plánovaný scénář jednodenního jednání tak narušili jen odpůrci ČSSD, kteří vítali přijíždějící delegáty oblečeni jako pionýři s rudými pionýrskými šátky. Nesli transparenty s "budovatelskými" hesly připomínající komunistickou éru, v nichž kritizovali příklon strany ke KSČM i některé stranické aféry. Na to reagoval šéf sněmovny Lubomír Zaorálek, na jehož návrh přijal sjezd usnesení zakazující sociální demokracii uzavřít povolební koalici s komunistickou stranou. Usnesení se stejným zákazem přitom ČSSD přijala už před lety na sjezdu v Bohumíně.

Premiérovi, za jehož vlády výrazně vzrostly preference ČSSD, dalo hlas bezmála 92 procent delegátů. Škromacha volilo přes 89 procent delegátů. Nový předseda má nyní před sebou jasný cíl: "Vyhrát volby, porazit Modrou šanci ODS, rozbít možnou vládu panské koalice ODS, KDU-ČSL a zelených". Chce také stranu omladit a podstatně zvýšit počet jejích členů. Důrazně varoval před ODS, která by v případě volebního úspěchu přivedla zemi do "vulgárního kapitalismu 19. století". Oficiálním šéfem krátce před volbami byl Paroubek zvolen mimo jiné proto, aby ho prezident Václav Klaus, který podle ČSSD nadržuje ODS, nemohl "vyšachovat" z povolebních vyjednávání. Paroubek v sobotu znovu obvinil Klause, že se nechová jako nadstranický prezident, ale jako čestný předseda nejsilnější opoziční strany. Hrad to odmítl jako "obehranou písničku".

Uspořádat mimořádný sjezd tři týdny před sněmovními volbami bylo pro největší vládní stranu příležitostí zviditelnit se v médiích a předvést se v silné pozici vůči soupeřům. O sobotním mimořádném sjezdu ČSSD v Praze si to myslí politologové, které oslovila ČTK. Zvolením premiéra Jiřího Paroubka do čela strany podle politologa Bohumila Doležala strana normalizovala svůj stav. Pro Paroubka osobně to byl ale i velmi pragmatický krok, míní. "Hlavním důvodem, proč usiloval o zvolení, je vratká pozice, kterou by měl v případě volebního neúspěchu ČSSD jen jako bývalý premiér," řekl Doležal ČTK. Připomněl, že vedení strany slíbilo své odstoupení v případě, že v hlasování nezíská ČSSD 30 procent. Za populistický má Doležal Paroubkův výrok, že prezident Václav Klaus se nechová nadstranicky, ale jako předseda opoziční ODS. Sociální demokraté tvrdí, že oficiální potvrzení Paroubkovy pozice je pro ně určitou pojistku před prezidentem. Chtějí tak předejít možnému vyšachování Paroubka z povolebních jednání. V tom, že se prezident nechová nadstranicky, souhlasí s předsedou vlády politolog Tomáš Lebeda. "Ústava nicméně nevyžaduje, aby byl prezident nadstranický," řekl ČTK. Chybou vlády je, že se nedokázala shodnout na kandidátovi, který by pro ni byl vhodnějším partnerem, uvedl. Že bude Klaus prezidentem aktivním až aktivistickým, podle jeho názoru sociální demokraté museli očekávat, když pro něj hlasovali. "Všichni Václava Klause znali," zdůraznil.

Česká stomatologická komora (ČSK) se ostře postavila proti vyhlášce ministerstva zdravotnictví o takzvaných rámcových smlouvách. Ministr David Rath (ČSSD) podle zubařů porušil zákon, když vyhlášku předložil legislativní radě vlády bez předchozích vzájemných jednání. Některá její ustanovení navíc považují za protiústavní. Na sněmu ČSK, který v sobotu začal v Brně, proto sepsali otevřený dopis vládě. "Stomatologové a pan (Jiří) Pekárek si neustále vymýšlejí nějaké věci a já už to přestávám registrovat," reagoval na obvinění Rath. Smlouvy s pojišťovnami končí podle ministra u všech zdravotnických zařízení k 1. červenci. Protože se nebyli schopni zástupci poskytovatelů zdravotní péče a pojišťoven na novém textu těchto smluv dohodnout, připravil prý vyhlášku, podle které se nemocnicím prodlužují smlouvy o dva roky a soukromým ambulancím na neurčito. Rath uvedl, že takových smluv existuje asi 30.000. Rozhodnut je vyhlášku vydat, až mu vrátí její návrh legislativní rada vlády, která by ji měla projednat 15. května. "Kdybychom je (smlouvy) neprodloužili, tak by neměla žádná nemocnice, žádné zdravotnické zařízení v této zemi po 1. červenci smlouvu," dodal. V rámcových smlouvách stanoví zdravotní pojišťovny rozsah péče, kterou zaplatí. Pekárkovi vadí, že ministr Rath už předal návrh vyhlášky legislativní radě vlády, ačkoli se lékaři s pojišťovnami na zásadách těchto smluv nedomluvili.