Zprávy | Z archivu rubriky


Za prvomájový policejní zákrok proti kandidátce Strany zelených Kateřině Jacques již padl první kázeňský trest. Policista, který měl na starosti zadní část průvodu neonacistů, byl za nečinnost potrestán snížením platu o deset procent na jeden měsíc. Po schůzce s ministrem vnitra to řekl policejní prezident Vladislav Husák. Další případné postihy budou ještě projednány.

Policisté, kteří dohlíželi na prvomájovou demonstraci neonacistů nesouhlasí s tím, že by akce byla podceněna, špatně naplánována a špatně provedena, jak tvrdí policejní prezident, ministr vnitra a premiér. Zásah Tomáše Čermáka vůči kandidátce zelených Kateřině Jacques, která proti neonacistické akci protestovala, byl podle jeho kolegů jeho osobním selháním, nikoliv selháním velitelů a dalších policistů. "Vzal to moc osobně," řekl ČTK jeden z policistů, který se akce v blízkosti Čermáka účastnil. Nepřál si zveřejnit své jméno. Zajišťování neonacistické demonstrace podle něj probíhalo podle zcela stejných pravidel jako všechny podobné akce předtím. Stejný systém a způsob řízení dosud vždy fungoval. Policista nesouhlasí s tím, že by akce byla podceněna.

Kateřina Jacques šla podle policisty s transparentem za neonacistickým průvodem. Připustil, že šla poklidně a nijak neprovokovala. Čermák ji přesto po chvíli vyzval, aby odešla. Byla prý už příliš blízko konce neonacistického průvodu. "Bál se, že by se mohl některý z neonacistů odtrhnout a napadnout ji," uvedl nejmenovaný policista. Jacques měla podle něj Čermákovu výzvu uposlechnout a odejít. Pak si mohla třeba stěžovat. Jacques ale prý vykřikla: "Tak si mě klidně předveďte." Čermák v této chvíli situaci neustál a vrhl se na ni. "Nebylo to z jeho strany košer," připustil policista.

Místní oddělení policie Nové Město nyní podle tiskového mluvčího pražské policie Tomáše Hulana shromažďuje písemné podklady k události. Po jejich vyhodnocení rozhodne, zda oznámí obvodnímu úřadu podezření, že se Jacques dopustila přestupku - neuposlechnutí výzvy policie.

Inspekce ministra vnitra hodlá státnímu zástupci navrhnout, aby Čermáka obvinil za zneužití pravomoci veřejného činitele, zváží také návrh na stíhání pro ublížení na zdraví. Premiér Jiří Paroubek prohlásil, že očekává stíhání i dalších policistů z místa a personální zásahy.

Policistům z akce se zásahy premiéra Paroubka nelíbí. "Vypadá to jako stíhání na politickou objednávku," komentoval to jeden z nich. Upozornil také na to, že vyšetřování probíhá nezvykle rychle. Podle něj ale nejde o skutečné vyšetření celé události, ale spíš o rychlé nalezení nějakých obětí.

Oběti údajného policejního násilí podávají k Ústavnímu soudu stížnost, v níž požadují zrušení současného způsobu vyšetřování hrubého a násilného chování policistů. Není prý v souladu s rozhodováním Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ústavní stížnost zprostředkovala nezisková organizace Liga lidských práv.

Policisty v České republice vyšetřuje buď Inspekce ministra vnitra, nebo vnitřní kontrolní odbory policie. "Alespoň jeden z těchto policejních orgánů tvoří součást šetření ve všech případech porušení zákona ze strany policistů. Evropský soud pro lidská práva však požaduje, aby vyšetřování případů nelidského nebo ponižujícího zacházení prováděl od samého počátku nestranný a nezávislý orgán," řekl ČTK Jiří Kopal z brněnské pobočky Ligy lidských práv. Ústavní soud by podle ligy měl zrušit ta ustanovení trestního řádu a policejního zákona, která vyšetřování policistů upravují. Pokud to neučiní, chtějí se obrátit ke štrasburskému soudu. "Byli bychom ale raději, kdyby věc rozhodnul Ústavní soud," řekl Kopal s tím, že Evropský soud pro lidská práva rozhoduje spory několik let.

Prostřednictvím ligy podává stížnost jednak Martin Petrusek, kterého prý bili policisté, a jednak Ondřej Holous s Pavlem Kuchařem, jimž policisté při zásahu na technoparty CzechTek hodili do auta dvě dýmovnice. Petruska prý policisté bili na stanici, kam byl předveden, protože u sebe neměl občanský průkaz. V obou případech Liga lidských práv, která poskytuje bezplatnou právní pomoc, vyčerpala všechny zákonné cesty k potrestání policistů. Podala trestní oznámení, které bylo odloženo, a poté stížnost státnímu zástupci. Proto se oběti obracejí na Ústavní soud.

Bývalý prezident Václav Havel u příležitosti oslav Dne Evropy znovu prohlásil, že by na Pražském hradě měla trvale vlát vlajka Evropské unie. Řekl to v úterý v kavárně Slavia v rámci projektu Café d'Europe, kdy se v jeden den v 27 kavárnách ve 27 evropských hlavních městech sešli přední evropští spisovatelé, aby společně přečetli své "Evropské příběhy". Současný prezident Václav Klaus se již dříve vyjádřil, že nevidí jediný důvod, proč by na Hradě měla vlát vlajka EU permanentně.

"Navštívil jsem mnoho sídel hlav států v Evropě a vždy tam vlála. Tak nevím, proč by u nás nemohla," řekl Havel. Vlajku EU se na Hradě pokusili v minulém roce v rámci protestního happeningu vztyčit hudebník Michael Kocáb a výtvarník Bořek Šípek. Jejich záměr ale zmařila v samém počátku Hradní stráž. To, že vlajka na Hradě nevisí trvale, Havel tehdy označil téměř za skandální.

V kavárně Slavia se v úterý sešly osobnosti z politické i kulturní sféry, aby si poslechly Havlovo vystoupení. Nechyběli mezi nimi ani premiér Jiří Paroubek, ministr zahraničí Cyril Svoboda, eurokomisař Vladimír Špidla či šéf českého PEN klubu Jiří Dědeček. Podle Havla by se EU měla znovu zamyslet nad svým postavením v globalizovaném světě. "Evropa by neměla myslet pouze na okamžitý prospěch, ale i na zájem budoucích generací", uvedl. Zdůraznil také, že Evropa by měla ukázat, že mnoho jejích národů může spolupracovat, aniž by se tím cokoli ztrácelo z jejich samostatnosti. Exprezident rovněž vyzval Evropany, aby šetrněji zacházeli s vlastní planetou.

Den Evropy 9. května každoročně slaví všechny členské státy unie jako vzpomínku na vyhlášení takzvané Schumanovy deklarace z roku 1950, kterou tehdejší francouzský ministr zahraničí Robert Schuman zahájil evropský integrační proces.

Navzdory předvolebním výrokům některých politiků v Praze a Bratislavě jsou česko-slovenské vztahy pevné, prohlásili po úterním setkání ministři zahraničí obou zemí Cyril Svoboda a Eduard Kukan. Pravicový politik Kukan, který je v Praze na jednodenní návštěvě, však zároveň naznačil, že původně plánovanou oficiální cestu do Česka změnil na pracovní, aby se nemusel setkat s českým premiérem Jiřím Paroubkem.

Paroubek na dubnové konferenci slovenské levicové strany Směr-sociální demokracie ostře kritizoval reformy pravicové koalice premiéra Mikuláše Dzurindy a označil je za "experimenty na lidech, ve společnosti a v ekonomice". Zdůraznil, že Češi mají vyšší mzdy a nižší ceny než Slováci. Když podobné výroky opakoval, ze Slovenska se ozvaly výhrady.

"Volby se konají v prostředí Evropské unie. Podpora politických stran navzájem je normální napříč unií. Jde ale o to, aby se to dělalo s určitou mírou, hlavně tak, aby to nenarušilo vzájemné vztahy," řekl dnes v Praze novinářům Kukan. Paroubek má podle něj výhrady hlavně proti straně SDKÚ-DS, jejímž je Kukan členem. Parlamentní volby se budou v Česku i na Slovensku konat v červnu.

Svoboda uvedl, že výroky poznamenala předvolební atmosféra, a je podle něj třeba se nad ně povznést. Česká vláda nechce zasahovat do vnitřních záležitostí Slovenska, ubezpečil.

Slovenský ministr financí Ivan Mikloš ve Slovenském rozhlase označil Paroubkovy výroky za očerňování sousední země, za neadekvátní a nekorektní.

Slovní přestřelky neodradily politiky z obou břehů řeky Moravy od předvolebních návštěv. Slovenský premiér Dzurinda (SDKÚ-DS) před časem osobně podpořil ODS na jejím setkání v Olomouci. Komunisté na Slovensku zase očekávají předáka české KSČM Vojtěcha Filipa, ten by měl podle poslance za KSS Karla Ondriaše přijet na stranický mítink dva dny před volbami 15. června.