Zprávy | Z archivu rubriky


Za nevelkého zájmu Pražanů se v pondělí dopoledne konal pietní akt v Národním památníku na Vítkově k 61. výročí konce druhé světové války. Před nastoupenými čestnými jednotkami vzdali hold válečným hrdinům prezident republiky Václav Klaus, premiér Jiří Paroubek a další čeští politici. Slavnosti přihlíželo zhruba pět desítek diváků. "Myslím si, že tomu chybělo jediné, té atmosféře, a sice diváci," řekl po slavnosti ČTK premiér. Důvod malého zájmu veřejnosti vidí v tom, že akce "neměla téma". Když se v neděli na Vítkově ukládala urna ministerského předsedy Aloise Eliáše a jeho paní, bylo podle premiéra přítomno několikanásobně více lidí.

Pod jezdeckou sochou husitského vojevůdce Jana Žižky a znakem české lvice s nápisem Sláva hrdinům padlým za vlast položili politici pamětní věnce a uklonili se památce padlých. Mezi hosty slavnosti byli i pamětníci bojů. Jedním z nich byl Jaroslav Čermák. Bojoval ve francouzské armádě a byl při vylodění v Normandii. "Svážel jsem kolaboranty na Pankrác," popsal ČTK první dny po návratu do vlasti. Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková ČTK řekla, že účast na pondělní akci považuje za čest. S primátorem Pavlem Bémem pokládala u památníku věnec věnovaný hrdinům hlavním městem. Válka jí vzala otce, který byl poslancem za Českou národní stranu socialistickou. "Od roku 1945 pracuji v této organizaci, abych uctila památku svých rodičů. Mám to v srdci a mám čisté ruce," řekla.

Prezident Václav Klaus při příležitosti Dne vítězství na Pražském hradě povýšil do generálských hodností osm důstojníků. Šarži armádního generála, která je nejvyšší vojenskou hodností, obdržel náčelník generálního štábu Pavel Štefka a hodnost generála získal také ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák, jenž byl dosud plukovníkem. "Věřím, že všichni vnímáte úkoly jak české armády, tak policie, jako něco, co naše veřejnost intenzivně sleduje. Mnoho věcí, které mají dobrý začátek, mohou lehce nešikovným zásahem skončit. Věřím, že jste si toho vědomi a budete na tyto věci ve své činnosti dávat dobrý pozor," uvedl po jmenování prezident. Randák již dříve uvedl, že si nepřeje, aby se jeho tvář vzhledem k funkci, kterou vykonává, objevila v médiích. Před jmenováním si proto nechal narůst vousy a měl dioptrické brýle.

Z vojenských představitelů Klaus kromě Štefky povýšil do funkce generálporučíka náčelníka vojenské kanceláře prezidentské kanceláře Vlastimila Picka, do hodnosti generálmajora vojenského představitele Česka u Vrchního velitelství ozbrojených sil NATO v Evropě (SHAPE) Hynka Blaška a výložky brigádního generála bude nosit Libor Krejcar, který působí na ředitelství armádní logistické a zdravotnické podpory. Novými generály jsou také ředitel ochranné služby Lubomír Kvíčala, ředitel západočeské policie Antonín Moltaš a generální ředitel Vězeňské služby Luděk Kula. Na žádost premiéra Jiřího Paroubka prezident naopak nepovýšil do generálské funkce kvůli kontroverznímu prvomájovému policejnímu zásahu proti člence Strany zelených Kateřině Jacques policejního prezidenta Vladislava Husáka. Nové generály jmenuje při významných příležitostech tradičně prezident, který je vrchním velitelem ozbrojených sil, na návrh vlády.

Přibližně dvě desítky historických automobilů z druhé světové války v pondělí dorazily do Velichovek na Náchodsku. Jedenáctým ročníkem akce Mise Velichovky si vojenští nadšenci a majitelé historických vozů připomněli jednání Američanů o kapitulaci německé armády Střed, řekl ČTK organizátor akce Lukáš Kulhánek. "Z Prahy letos vyjelo přibližně deset vozidel, další se přidala později, zastoupeny byly americké i německé osobní a nákladní automobily," řekl Kulhánek. Kolona vozů vyrazila z Prahy již v neděli ráno a přes Kersko, Sadskou, Poděbrady a Chlumec nad Cidlinou dorazila na Velké náměstí v Hradci Králové, kde si je prohlídly desítky lidí. Konvoj v neděli dorazil do autokempu v Hořicích na Jičínsku, ze kterého vozidla v pondělí vyrazila do Velichovek. Bitevní ukázky se ve Velichovkách zúčastnilo na osm desítek mužů, pak se konal pietní akt u pomníčku americké armády.

Americký ozbrojený konvoj dorazil z Prahy do Velichovek 8. května 1945, aby s velitelem německé armády Střed maršálem Ferdinandem Schörnerem vyjednával o kapitulaci. Američané však po příjezdu zjistili, že Schörner již uprchl do Alp a vrátili se zpátky do Plzně. Pondělní ukázka boje amerických a německých vojáků ve Velichovkách byla smyšlená, protože Američané se s Němci ve Velichovkách nestřetli. Velichovky byly osvobozeny až 11. května poté, co se sovětská armáda probila z Polska. Německé jednotky se totiž úporně bránily v okolí Náchoda ještě 9. května.

Památku obětí komunistického bezpráví v pondělí v Mostě uctilo na 50 příslušníků českého a slovenského Svazu pomocných technických praporů (PTP). Mši za oběti komunismu sloužil v kostele svatého Václava katolický kněz Josef Hurt, jemuž asistoval místní farář Československé církve husitské. Účastníci pietního shromáždění si připomněli i oběť příslušníka 59. PTP v Mostě Františka Niedermertla, kterého 10. května 1952 smrtelně postřelil člen vojenské eskorty v mosteckých kasárnách. Okolnosti Niedermertlovy smrti prověřoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. "Nestalo se vůbec nic. Ti, kdo stříleli, byli Slováci. Tamní úřady však odmítly při vyšetřování spolupracovat. Člověk, jenž dal ke střelbě příkaz, stíhán nikdy nebyl," řekl ČTK člen mosteckého klubu PTP Václav Husák.

O zločinech komunismu hovořili v projevech i další příslušníci PTP a také hosté z Konfederace politických vězňů či studenti vyloučení po roce 1948 z vysokých škol. Od února 1948 do listopadu 1989 prošlo podle údajů PTP komunistickými žaláři 262.000 politických vězňů, z nichž na 4000 zahynulo a dalších 248 bylo popraveno. Pomocné technické prapory byly v letech 1950 až 1954 součástí československé armády. Nastupovali do nich lidé, kteří byli tehdejšímu komunistickému státu nepohodlní. Vykonávali těžké a často nebezpečné práce. Prapory prošlo na 60.000 lidí, naživu je jich asi desetina. Černé výložky nosili také faráři, příslušníci církevních řádů a další duchovní hodnostáři. Po skončení této vojenské služby většinou následovala diskriminace i v občanském životě.

Za prvomájový policejní zákrok vůči kandidátce Strany zelených Kateřině Jacques již padl první kázeňský trest. Policista, který měl na starosti zadní část průvodu neonacistů, byl za nečinnost potrestán snížením platu o deset procent na jeden měsíc. Novinářům to po schůzce s ministrem vnitra řekl policejní prezident Vladislav Husák. Další případné postihy budou ještě projednány. Zpráva, kterou si nechal Husák o incidentu vypracovat, má asi 15 stránek. Podle něj z ní vyplývají zejména problémy s plánováním akce, problémy při vlastní operaci i problémy s následnou mediální prezentací. "Nepřichází v úvahu selhání systémové, ale spíš je to podcenění přípravy a podcenění vlastní realizační fáze," konstatoval Husák. Přesto již jednu systémovou změnu Husák učinil, a to hned druhý den po incidentu. "Vydal jsem pokyn, aby při jakémkoliv nasazení většího počtu policistů byl při tak zvané instruktáži psycholog," uvedl Husák. Měl by policisty poučit, jak se mají chovat, ale zároveň odhadnout, zda konkrétní policista nevykazuje znaky enormní nervozity a podobně. Dodnes byli podle Husáka psychologové nasazováni jen u speciálních zásahových jednotek. Prezidium podle Husáka dá dále podnět Inspekci ministra vnitra, aby prověřila účast dalších osmi až deseti policistů, kteří se demonstrace neonacistů zúčastnili. "Chceme, aby se zjistilo, zda nespáchali trestný čin. V úvahu by připadal trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele z nedbalosti," uvedl Husák.