Zprávy | Z archivu rubriky


Při policejním zákroku proti šéfce vládní sekce pro lidská práva a kandidátce Strany zelených Kateřině Jacques chyboval nejen policista Tomáš Čermák, ale možná i velitelé na všech úrovních. V Sedmičce televize Nova to v neděli řekl ministr vnitra František Bublan. Policejní systém podle něj selhal v tom, že se na zákroku podíleli i řadoví policisté, kteří pro zásahy při demonstracích nejsou speciálně vycvičeni. "Už jsem uložil policejnímu prezidentovi, aby posoudil odpovědnost všech policistů na všech řídících úrovních. To řízení probíhá a podle těch průběžných výsledků mohu říci, že se tam skutečně jeví nějaké systémové pochybení," řekl Bublan v telefonickém rozhovoru s moderátorem Sedmičky.

Účast nekompetentních policistů na zákroku kritizoval již v pátek premiér Jiří Paroubek. Bublan bude o dalším postupu v pondělí jednat s policejním ředitelem Vladislavem Husákem. "Teď je na něm, aby toto zhodnotil a udělal patřičné kroky, případně potrestal ty, kteří pochybili," řekl Bublan v Sedmičce. Zdůraznil přitom, že speciální jednotky zvládly zásah profesionálně. Policejní velitelé podle něj ale udělali chybu při koordinaci zásahu, když přesně nevymezili roli dalších policistů, kteří se na něm podíleli. "Musí to někdo řídit a musí někdo přesně říci, co kteří policisté mají dělat, a tito policisté neměli zasahovat do demonstrace," řekl ministr.

Jacques s několika členy Strany zelených protestovala na pražském Palackého náměstí proti prvomájové demonstraci neonacistů. Podle vlastních slov byla brutálně napadena policistou, který ji údajně bezdůvodně zbil. Inspekce ministra vnitra se chystá navrhnout státnímu zástupci, aby ho kvůli nepřiměřenému násilí začal stíhat. Policista patřil k oddílu, který nemá speciální výcvik pro zásahy při manifestacích.

V postkomunistickém světě hrozí podle bývalého prezidenta Václava Havla nový úkaz - neofašismus či plíživý fašismus. K této myšlence jej přivedl prvomájový incident, při němž policie zakročila proti Kateřině Jacques. Havel policejní zákrok odsoudil. Zároveň uvedl, že čeští politici svými výroky často přispívají k atmosféře příznivé pro rozvoj neonacismu. "Mám dojem, že někteří naši politici svými vyjádřeními, bezděky, aniž třeba chtějí, k tomu přispívají, k této atmosféře příznivé pro takovéto nálady," řekl exprezident v nedělních Otázkách Václava Moravce České televize. Podle Havla jde například o výroky ohledně romského koncentračního tábora v Letech, o používání klecových lůžek v psychiatrických léčebnách či o právech homosexuálů. "Třeba když se mluví o tom, že ten náš koncentráček nebyl tak úplně špatný jako ty cizí, že cizáci nemají co říkat, jestli naši handicapovaní budou v klecích, když se dává najevo, že menšina jinak sexuálně orientovaná nemá co vyskakovat," uvedl Havel. Podle něj se za podobnými slovy skrývá jakýsi vlastenecký ideál etnické čistoty, který je velmi nebezpečný. Neonacistická hnutí podle něj v Česku existují, jsou organizovaná, mají vlastní sdělovací prostředky. "Dlouho se zdálo, že k nim byla policie shovívavější než k těm mladým nadšencům s vlajícími vlasy, kteří naopak proti tomu protestují," konstatoval Havel. To podle něj dává důvod k určitému zneklidnění. Politici by proto měli podle exprezidenta na tyto skutečnosti upozorňovat a varovat před nimi. "To může začít naprosto nenápadně, ale těch konců těžko dohlédnout," dodal Havel.

Několik vážných nehod potkalo české turisty, kteří o prodlouženém víkendu zamířili do sousedního Rakouska. Tragicky skončil výlet pro 59letého řidiče a jeho desetiletou vnučku, kteří v neděli nad ránem zemřeli po autohavárii na Západní dálnici A1 poblíž St. Georgenu v Horních Rakousích. Starší vnučka byla z místa nehody převezena do nemocnice ve Vöcklabrucku.

I rekreační sportovní aktivity českých turistů si vyžádaly asistenci rakouských záchranářů. Dva z horolezců slaňovali v sobotu v podvečer na Kobenwandu v Dolních Rakousích, když jednomu z nich praskl závěs a nešťastník spadl do osmimetrové hloubky. Jeho přítelkyně mu poskytla první ošetření a vyrozuměla záchrannou službu, která zraněného dopravila do lékařského zařízení v Neunkirchenu.

Pohotovost měli v neděli nad ránem také na jihu země v Korutanech, v oblasti nejvyšší hory Grossglockneru, kde se při pokusu o zdolání Pallaviciniho žlabu zřítil další český horolezec. Podle místních policejních orgánů šlo o 29letého alpinistu, který vyrazil do obtížného terénu se třemi přáteli a z vrchní třetiny 3540 metrů vysokého masivu sklouzl krátce po sedmé hodině ranní poté, co se mu nepodařilo dostatečně pevně zaseknout cepín. Jeden z jeho kolegů jej sice jistil na laně, avšak to na ostré skalní hraně prasklo. Mladík při pádu utrpěl pouze několik pohmožděnin a oděrek, přesto byl vrtulníkem přepraven do nemocnice v Lienzu.

Verdikt v procesu o vydání irského finančníka českého původu Viktora Koženého do Spojených států by měla bahamská soudkyně vynést 19. května. Původně tak měla učinit v pátek 5. května, ale krátce před tím oznámila žalobci a obhajobě, že své rozhodnutí o dva týdny odkládá. Na dotaz ČTK to sdělil člen právního týmu Koženého, bahamský advokát Philip Davis.

Nepotvrdily se původní informace od policejních zdrojů, že závěrečné jednání ohlášené na minulý pátek bylo odročeno kvůli Koženého náhlé nemoci. Soudkyně Carolita Bethelová je podle dobře informovaných kruhů v bahamském hlavním městě Nassau známá častým odkládáním jednání a rozhodnutí. Potvrzuje to i Koženého kauza: od loňského října, kdy rozhodovala o jeho propuštění na kauci, i poté od února, kdy zvažuje jeho vydání, odročila proces nejméně desetkrát.

Bývalý český občan obžalovaný v USA za korupci v Ázerbájdžánu zůstává osmý měsíc na Bahamách ve vazbě v nechvalně známé trestnici Fox Hill. Pokud by soudkyně s jeho vydáním souhlasila a bahamský ministr zahraničí Fred Mitchell ho do USA vydal, hrozí mu trest až několika desítek let vězení. Jestliže by soud k jeho vydání nesvolil, měl by být podle dřívějšího vyjádření bahamského prokurátora Francise Cumberbatche propuštěn na svobodu. V každém případě se ovšem očekávají odvolání, která konečné rozhodnutí s vysokou pravděpodobností podstatně oddálí.

Jistou prodlevu při konečném rozhodnutí může způsobit i žádost o Koženého vydání do České republiky, kde je jako zakladatel a bývalý prezident harvardských investičních fondů stíhán pro podíl na zpronevěře 13,6 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že česká extradiční žádost přišla do Nassau dříve než americká, měl by ministr Mitchell při svém rozhodování nejdříve posoudit ji. Česká žádost zatím ale nebyla ani předložena k soudnímu projednání, které stejně jako v případě amerického podnětu může s předpokládanými odvoláními trvat i několik let.