Zprávy | Z archivu rubriky


Na 5000 Čechů se letos rozhodlo vybírat poslance na některém ze zastupitelských úřadů v zahraničí. Je to více než při premiéře před čtyřmi lety, kdy na velvyslanectví přišlo hlasovat ve sněmovních volbách 3700 Čechů, kteří žili či pracovali v cizině. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Richard Krpač. Do zvláštních seznamů českých voličů v zahraničí se podle něj nechalo zapsat 4975 lidí. Počet Čechů, kteří přijdou hlasovat na velvyslanectví, se může ještě zvýšit s ohledem na ty, kteří by svého práva využili s voličským průkazem od domovské obce. Kromě krajanů totiž v zahraničí mohou hlasovat i občané, kteří během voleb budou na dovolené nebo pracovní či studijní stáži.

Nejvíce Čechů se podle Krpače zapsalo k volbám v Bratislavě, a to 365. "Vysoké počty jsou samozřejmě v Severní Americe v těch místech, kde je silná krajanská komunita," uvedl mluvčí. V New Yorku se zapsalo 259 lidí, v Torontu 167, ve Washingtonu 135. Ze západoevropských metropolí dosáhl počet registrovaných voličů nejvýše v Londýně (306). V Bělehradě se zapsalo 293 a v Bruselu 250 voličů. Více než sto Čechů se rozhodlo volit v Dublinu, Paříži, Moskvě a Bernu. Proti volbám v roce 2002 podle mluvčího trochu překvapivě vzrostly počty v zemích, které otevřely pracovní trh pro české občany - v Británii a Irsku.

Pokud budou Češi chtít hlasovat v cizině s voličským průkazem, mohou o něj požádat buď osobně, anebo písemně s notářsky ověřeným podpisem. Písemná žádost musí být obecnímu úřadu doručena nejpozději do 26. května, osobně lze požádat až do 31. května. Hlasovací lístky pro volby v zahraničí obdrží voliči ve volební místnosti ve dnech voleb. Svou totožnost budou muset prokázat platným českým cestovním pasem nebo občanským průkazem.

Čeští občané v zahraničí si budou počátkem června vybírat poslance z kandidátek předložených v Jihočeském kraji. Budou hlasovat na některém ze stovky českých vyslanectví a konzulátů. Poprvé mohli tuto možnost využít při volbách v roce 2002, kdy ale přišlo hlasovat minimum z odhadovaného počtu až 70.000 voličů. Mezi nejčastějšími důvody nízké volební účasti krajanů uváděli experti nechuť lidí zejména v rozlehlejších zemích překonávat kvůli volbám značné vzdálenosti mezi místem pobytu a zastupitelským úřadem. Ministerstvo vnitra a Senát i kvůli tomu připravili návrh na zavedení možnosti hlasovat poštou. Sněmovna jej ale loni na podzim nepřijala.

Prezident Václav Klaus kritizoval negativní předvolební kampaň. Při diskusi se studenty pražského gymnázia to označil za novinku a nečestnou věc, která může zmást voliče. Vyhnul se jmenování strany, které se kritika týká, odpovídal ale na dotaz k plakátům ČSSD s nápisy ODS minus. Záponou kampaň má za naprosto nehoráznou. Proti jeho výroku se ohradil sociálně demokratický vicepremiér hospodářství Jiří Havel. Novinkou v české politice je podle něj naopak zapojení prezidenta do předvolební kampaně. "Z úcty k prezidentskému stolci bych si však nedovolil toto počínání nazvat nehorázným," uvedl Havel v tiskovém prohlášení.

Rafinovaně vytvořené billboardy, ke kterým se ČSSD přihlásila, podle Klause mohou způsobit, že někteří lidé nemusí poznat, že jde o negativní kampaň. "Divím se, že to není nějak postižitelné," řekl prezident, který byl řadu let předsedou ODS a nyní je jejím čestným předsedou. Uvedl, že zažil mnoho předvolebních kampaní. Negativní kampaň je novinkou, dodal. Podle Havla zamlčuje nejsilnější opoziční strana v posledních fázích volební kampaně svůj volební program a schovává svého volebního lídra. "Musíme kvality programu i povedeného lídra prezentovat sami. Kdo se vyhýbá čestnému boji, nemá nárok na známkování protivníka," uvedl. Napadl také šéfa ODS Mirka Topolánka, když řekl, že Topolánkovi rostou preference, jen pokud nemluví a neukazuje se na veřejnosti. Prezidentova slova podle něj potvrzují, že stejně je tomu i s programem ODS.

V Česku, které si prožilo deformaci tradičních hodnot komunistickým režimem, hrozí zpochybňování a odsuzování antikomunistického hnutí. Zaznělo to ve středu na konferenci Vyrovnání s komunismem a hodnoty v české politice, kterou v Praze uspořádal konzervativní Občanský institut. Jeho ředitel Roman Joch upozornil na nebezpečí snah představitelů ČSSD "delegitimizovat" antikomunismus, a tím v očích veřejnosti naopak legitimizovat komunismus. Připomněl výroky premiéra Jiřího Paroubka z minulého týdne, který využil napadení komunistického poslance Jiřího Dolejše k odsouzení "nepřiměřeného protikomunistického štvaní", ODS a médií za vyvolávání ducha nesnášenlivosti a studené války. "Vláda antikomunistického teroru v této zemi v roce 2006 hrozí asi tak, jako v roce 1930 v Německu hrozila vláda surového sionismu," řekl Joch k některým komentářům útoku na Dolejše.

Místopředseda a poslanec ODS Petr Nečas prohlásil, že komunismus se podílel vědomě a usilovně zejména na deformování a rozbíjení tradičních hodnot demokratické společnosti, jejích komunit a norem chování. Vyrovnání se s komunismem je podle něj záležitost spíše generační. Senátor za Cestu změny Martin Mejstřík, autor návrhu zákona o zákazu propagace komunismu, vidí cestu i v právních normách. Zopakoval, že při platnosti zákona o protiprávnosti komunistického režimu nemůže být v českém parlamentu "komunistická partaj". "Komunistická strana Čech a Moravy musí být zrušena," prohlásil. Mejstřík se vyslovil v zájmu návratu k demokratickým hodnotám také pro dokončení nápravy křivd obětem komunistického režimu, jejich náležité ocenění a pro snížení výsluh exponentům KSČ. Vyzval také k poskytnutí finančního příspěvku na vybudování Památníku obětem komunismu, který vzniká v USA.

Eurozatykač v České republice nadále platí. Ústavní soud odmítl návrh zákonodárců ODS, kteří požadovali zrušení několika souvisejících ustanovení v trestním zákonu a trestním řádu. Eurozatykač umožňuje mimo jiné vydání českých občanů do jiného státu EU kvůli trestnímu stíhání. Podle soudu to není protiústavní. "Jsou-li čeští občané poživateli výhod spojených se členstvím v EU, je nutno akceptovat i jistou míru odpovědnosti," řekl soudce zpravodaj František Duchoň. Evropský zatykač umožňuje efektivnější spolupráci při odhalování zločinu na evropské úrovni.

V EU mají čeští občané podle soudu zaručen spravedlivý proces. "Všechny členské státy jsou vázány standardy ochrany lidských práv, které jsou uznávány i v České republice," řekl Duchoň. Platnost eurozatykače v ČR by prý bylo možné pozastavit, pokud by se úroveň dodržování lidských práv v některé ze zemí EU výrazně snížila. Podle ÚS by také neměly být vydávány osoby, jejichž trestná činnost byla zcela či dílem páchána na území České republiky, což prý eurozatykač umožňuje. Ministr spravedlnosti Pavel Němec rozhodnutí Ústavního soudu přivítal. "Česká republika tak bude moci nadále využívat plných výhod efektivnějšího postihu trestné činnosti v rámci Evropské unie," uvedl Němec.

Zrušení sporných ustanovení navrhla skupina poslanců a senátorů ODS v listopadu 2004. Opírali se o Listinu základních práv a svobod, která garantuje, že člověk nesmí být nucen k opuštění vlasti proti své vůli. "Eurozatykač přichází s principy, které zasahují do základů právního státu," podotkl právní zástupce zákonodárců Aleš Gerloch.

Vláda chce v příštím týdnu schválit memorandum ke smlouvě s jihokorejskou automobilkou Hyundai, která hodlá za asi 29 miliard korun postavit v severomoravských Nošovicích svou továrnu. Poté nebo i souběžně může souhlas s touto smlouvou projednat zastupitelstvo Moravskoslezského kraje. V Nošovicích to ve středu řekl premiér Jiří Paroubek. "Poté předpokládám, že 15. května buď já, nebo ministr průmyslu a obchodu Milan Urban poletíme do Koreje a 16. května může být podepsána smlouva," dodal. K termínu slavnostního zahájení stavby premiér řekl pouze to, že se uvidí po 16. květnu.

Na dotaz ČTK dodal, že ve vládní delegaci by měl být moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský. Pozvání na cestu do Koreje obdržela také nošovická starostka Dana Tichá. "Jsem překvapena a pozvání přijmu," reagovala. Starostka premiérovi sdělila, že po vystěhování lidí z Nošovic kvůli zóně má obec 900 obyvatel. Lidé teď mají podle ní obavy z hluku a prachu, které stavba automobilky přinese. Obchvat Frýdku-Místku za 3,5 miliardy korun, který by oblasti pomohl, ale není možné zahájit, dokud se tamní zastupitelstvo nedohodne na konkrétní variantě, vysvětlil ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr.

Na premiéra před nošovickou restaurací čekalo asi 50 místních občanů. Jeden z nich, Miroslav Havlas, Paroubkovi vyčetl, že nošovičtí museli kvůli Hyundai prodat své pozemky velmi lacino. "Vy si tu lítáte jak na rekreaci a pole jste nám vzali mafiánským způsobem. Přinutili jste nás prodat levněji, než jsme mohli," rozhořčil se Havlas, jenž patřil mezi sedm posledních vlastníků, kteří odmítali prodat. Za svůj pozemek inkasoval zhruba deset milionů korun. Premiér odpověděl, že s ním souhlasí. "Kdyby platil vyvlastňovací zákon, který jsem prosazoval, mohli jste namísto 140 korun dostat 250 korun za metr čtvereční. Ten zákon ale začne platit od 1. ledna 2006," dodal.

Česká republika se odvolala proti březnovému arbitrážnímu rozhodnutí ve sporu s japonskou společností Nomura, respektive její nizozemskou firmou Saluka. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva financí Petra Krainová. Česká republika podle rozhodnutí arbitrážního tribunálu neochránila investici Nomury do tuzemské banky IPB na základě porušení závazku "rovného a spravedlivého zacházení". Tribunál však podle mluvčí MF nedostatečně rozlišoval mezi Nomurou a Salukou při hodnocení časového aspektu své pravomoci rozhodovat o nárocích Saluky, která jediná - na rozdíl od Nomury - je žalobcem v této arbitráži. Podle Krainové ČR totiž změnila svou koncepci veřejné podpory bankám předtím, než první část akcií IPB od Nomury v říjnu 1998 získala Saluka, která se tak až v tomto okamžiku stala zahraničním investorem požívajícím ochrany podle česko-holandské dohody. "Česká republika proto žaluje o určení, že rozhodčí tribunál nemůže rozhodovat o domnělých nárocích Saluky založených na změně koncepce veřejné podpory České republiky," uvedla Krainová.

Odvolání podalo Česko u švýcarského federálního nejvyššího soudu v úterý. "Pokud švýcarský soud odvolání vyhoví, příslušnou část rozhodčího nálezu nezruší, avšak rozhodčí tribunál se nebude moci otázkou veřejné podpory dále zabývat v následující, takzvané kvantové fázi arbitráže," dodala mluvčí s tím, že "protože rozhodčí nález ze dne 17. března není konečný, může se ČR odvolávat jen proti otázkám pravomoci tribunálu rozhodovat o otázkách, o kterých již rozhodl."

Česká konsolidační agentura, která pro stát spravuje nedobytné pohledávky, postrádá půl miliardy korun. Jde o peníze, které poslala kvůli zhodnocení na zahraniční účty dceřiná společnost ČKA, akciová společnost IMOB, a nyní neví, kde přesně jsou. Napsal to zpravodajský server Aktuálně.cz. Celou operaci si společnost IMOB vyzkoušela už před dvěma lety. Tehdy poslala do zahraničí 500 milionů korun a po 80 dnech získala peníze zpět i s úrokem. Totéž pak šéf firmy Jan Šik zopakoval i loni. Peníze poslal do Švýcarska a když se nyní představitelé ČKA začali po půl miliardě shánět, zjistilo se, že na transakci neexistuje žádná smlouva a reálně hrozí, že stát o půl miliardy přijde. "Upřímně: Nevíme, kde ty peníze jsou. Podali jsme už kvůli tomu trestní oznámení pro podvod. Případ bude řešit policie," cituje server předsedu dozorčí rady firmy IMOB Pavla Peška.

Protikorupční policie ve spolupráci s Vrchním státním zastupitelstvím začíná případ vyhodnocovat. ČTK to sdělil Zdeněk Zelenka z Policejního prezidia. Policie trestní oznámení obdržela v pátek minulého týdne faxem a v úterý písemně, vyšetřování je tedy podle Zelenky na naprostém začátku. Konsolidační agentura i dozorčí rada firmy IMOB tvrdí, že vinu nese výhradně ředitel Šik. Ten měl povinnost o celé transakci informovat nejen ostatní členy představenstva, ale i dozorčí radu. Nyní ale všichni tvrdí, že to byla jeho akce "na vlastní pěst", píše server. ČKA už Šika odvolala ze všech funkcí, uvádí Aktuálně.cz.