Zprávy | Z archivu rubriky


Zákrok policisty proti ředitelce sekce lidských práv úřadu vlády Kateřině Jacques při prvomájové demonstraci je podle premiéra Jiřího Paroubka neomluvitelný. "Zasahující policista jednal zřejmě v přechodném pominutí mysli, to, co provedl, je neomluvitelné," řekl po setkání s Jacques Paroubek. Inspekce ministra vnitra by mohla uzavřít vyšetřování incidentu do konce týdne. Pokud se prokáže, že policista zneužil pravomoc veřejného činitele, bude propuštěn, uvedl ministr vnitra František Bublan, který zákrok považuje za neadekvátní a nechápe, proč policista takto postupoval. Jacques je kandidátkou Strany zelených do Poslanecké sněmovny. Tvrdí, že ji policista napadl a bil. Chce na něj proto podat trestní oznámení. Stěžovat si hodlá i na chování jeho kolegů, kteří incidentu pouze přihlíželi.

K okamžitému vyvození nekompromisních důsledků z tohoto incidentu ministra vnitra Bublana vyzvala skupina tvořená převážně senátory a poslanci. "Policie musí občany chránit, a ne zneužívat své moci, jak jsme toho opakovaně svědky," uvedli mimo jiné v textu, pod nímž jsou podepsáni například vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek, poslankyně Taťána Fischerová, senátoři Martin Mejstřík, Jaromír Štětina, Josef Jařab a další. K případu se vyslovila i řada nevládních organizací. Mimo jiné uvedly, že je třeba ho nejen okamžitě objasnit, ale také změnit systém vyšetřování podezření z trestné činnosti policie. Současný model, kdy se tím zabývá "opět policejní orgán", tedy inspekce, je podle nich nefunkční. Ve svém prohlášení proto mimo jiné žádají, aby politici v české legislativě zakotvili nezávislé přezkoumání.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec požádal policejního prezidenta Vladislava Husáka, aby postup policistů na demonstraci prošetřil. Podle mluvčího ministerstva Petra Dimuna se také obrátí na nejvyšší státní zástupkyni, po které bude požadovat prošetření zákonitosti zásahu a případné vyvození trestní odpovědnosti policistů, kteří prý "postupovali neobhajitelným způsobem". "Je to v zájmu samotné policie, aby se vypořádala patřičným způsobem s touto hrubou chybou," uvedl Dimun.

Letošní hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) by mohlo skončit dvoumiliardovým přebytkem. Počítá s tím nová verze zdravotně pojistného plánu, který by měla na svém nejbližším zasedání schvalovat vláda. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví David Rath. Podle něj se zatím za dobu existence VZP nestalo, aby skončila rok s přebytkem. Pojišťovna vznikla v roce 1993, od roku 2004 byla v deficitu, dodal ministr. Podle něj bude možné kladného výsledku dosáhnout ale jen tehdy, pokud VZP bude dál hospodařit tak jako v posledním půlroce a respektovat úhradové vyhlášky. Ministr nyní po půl roce nucenou správu nad VZP ukončil. Vyhlásil ji mimo jiné kvůli rostoucímu dluhu, který loni překročil 12 miliard korun. Poté, co stát začal platit vyšší pojistné za děti, důchodce či nezaměstnané a vložil do VZP několik miliard korun, klesl schodek na zhruba pět miliard korun.

Nový plán počítá s ukončením projektu internetových zdravotních knížek IZIP, do něhož VZP vložila zatím asi 300 milionů korun. Podle ministra byl pro VZP nevýhodný, je příliš drahý a navíc si pojišťovna nezajistila na program výhradní právo. Na programu dokládal již dříve napojení VZP na ODS. Ve společnosti IZIP totiž figurovali členové této strany. Antimonopolní úřad udělil minulý týden VZP kvůli knížkám IZIP dvě pokuty za celkem 800 milionů korun. Podle něj pojišťovna znemožnila konkurenční boj, když zakázku přidělila rovnou společnosti IZIP. Bývalá ředitelka VZP Jiřina Musílková uvedla, že projekt byl unikátní a v té době ho nikdo nenabízel. Program za dobu své existence sklidil několik domácích i zahraničních ocenění. Podle německého odborníka na internetové zdravotnictví, který projekt pro Evropskou komisi posuzuje, je v porovnání s podobnými zahraničními programy cena českého projektu směšná.

Zdravotnictví chybí koncepce a změna, investuje se do něj příliš mnoho peněz, ale ne nejlepším způsobem. Na tomto názoru se podle mluvčího krizového štábu lékařů a nemocnic Jiřího Pekárka shodli dnes prezident Václav Klaus s nespokojenými zdravotníky. Klausův tajemník Ladislav Jakl novinářům řekl, že prezident situaci ve zdravotnictví sleduje dlouhodobě a není mu jedno, že zdravotnictví je neklidné, destabilizované. Podle hlavy státu se to může dotknout pacientů, proto si pozval zástupce krizového štábu, uvedl Jakl. Při zhruba hodinové schůzce informovali zástupci krizového štábu Klause o svých výhradách k zákonu o neziskových nemocnicích. Normu i přes veto Senátu ve sněmovně schválili sociální demokraté spolu s komunisty. Prezident má do konce týdne čas na to, aby ji buď podepsal, nebo vetoval. Lékaři zaměstnaní v nemocnicích zákonneziskových nemocnicích naopak chtějí. Předseda Lékařského odborového klubu (LOK) Martin Engel požádá na středeční schůzce prezidenta Václava Klause, aby normu podepsal.

Přílohou zákona o neziskových nemocnicích je seznam 140 nemocnic. Automaticky by dostaly smlouvu s pojišťovnou. Další by ji ve výběrovém řízení teprve musely získat, nebo by jim pojišťovny hradily jen akutní péči. Ostatní léčbu by si platili pacienti sami. Ministerstvo by stanovilo i výši platů zaměstnanců neziskových nemocnic. Na podporu zákona o neziskových nemocnicích pořádal Lékařský odborový klub (LOK) petiční akci, získal 20.000 podpisů. Petici krizového štábu proti Rathově politice podepsalo 233.000 lidí.

V případě ohrožení státu nebo za válečného stavu bude moci sněmovna přijmout zákon do 72 hodin. Umožňuje to nové znění jednacího řádu, které podepsal prezident Václav Klaus. Novela zákona obsahuje konkrétní seznam případů, kdy může sněmovna rozhodovat ve zkráceném jednání. Půjde o návrhy na vyhlášení válečného stavu, vyhlášení stavu ohrožení státu, vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu, zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, a v neposlední řadě také o souhlas s vysláním ozbrojených sil do ciziny. Urychlené přijetí zákona umožňuje podle současných pravidel vyhlášení stavu legislativní nouze. Jednací řád ale neříkal, dokdy musí sněmovna v režimu legislativní nouze o navržených předlohách rozhodnout. Termín záležel jen na vůli šéfa sněmovny.

Prezident podepsal také návrh zákona o podpoře kultury, který umožňuje zavedení státních záruk za umělecká díla půjčená na výstavy. Pořadatelé výstav díky novému zákonu nebudou muset platit komerční pojištění. Státní záruky za zápůjčky jsou ve světě běžnou praxí. Při velkých mezinárodních projektech tvoří pojištění, pokud se platí komerčně, i čtvrtinu nákladů. U výstavy děl z doby Karla IV., jež se nyní koná na Hradě, to bylo asi 15 milionů korun z přibližně šedesátimilionových nákladů. Vládní návrh má také ministerstvu kultury umožnit, aby poskytovalo stipendia absolventům uměleckých škol. Norma má rovněž osvobodit od daně z příjmu ocenění, která uděluje. Nyní úřad řeší situaci tak, že ke stanovené sumě přidává ještě částku ve výši daně, kterou musí laureát z odměny odvést.