Zprávy | Z archivu rubriky


S opravami chyb v seznamu léků, které dostanou občané bez doplatku, ministr zdravotnictví David Rath počítá. Rath to v pátek řekl ČTK. Ministerstvo zveřejnilo seznam v úterý, jako inzertní příloha deníku Právo vyšel ve středu, k nahlédnutí je také na webu ministerstva www.mzcr.cz. Lékárníci ve čtvrtek upozornili, že seznam je plný chyb a pro pacienty nepoužitelný.

"Pokud by se prokázaly v seznamu chyby, dají se opravit, na druhou stranu bych to nepovažoval za věc rozsáhlou a tragickou," řekl ministr. Podle něj si lékárníci trochu vymýšlejí, aby občany odradili od užívání plně hrazených léků, protože mají z doplatků značné zisky. "Seznam lékárníkům určitě radost neudělal a taky udělat neměl, měl ji udělat občanům," uvedl Rath. Podklady pro seznam dostalo ministerstvo od Všeobecné zdravotní pojišťovny, ministr předpokládá, že bude schopna chyby najít.

Proti ministrovu výroku, že lékárníkům seznam vadí, protože přicházejí o zisky, se ohradil prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. "To je nesmysl. Nám je jedno, jestli se doplácí nebo ne, naopak budeme raději, když se doplácet nebude, pro nás to je jednodušší," řekl Chudoba ČTK. Vysvětlil, že doplatek není příjmem lékárny. Úhradu za vydané léky, které nakoupí lékárník od distributorů, dostává od zdravotní pojišťovny a částečně od pacientů.

Mluvčí VZP Eva Nováková ČTK řekla, že ministerstvo se na pojišťovnu zatím s žádostí o opravy seznamu neobrátilo. Ministerstvo podle ní dostalo podklad s 2700 názvy léků. "Oni z toho vybrali 1700, ale jsou tam chyby. Za ně v žádném případě VZP nemůže," zdůraznila Nováková.

Česká republika získala od Evropské komise souhlas s poskytováním národních dotací na opravy panelových domů. Novinářům to řekl ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Žadatel tak bude moci od Státního fondu rozvoje bydlení získat více než 100.000 eur (2,8 milionu Kč) během tří let, což byl dosavadní limit. Budou však existovat jiné bariéry. "Poskytování dotací bude omezeno limity regionální podpory, které jsou ale dostatečně vysoké," řekl ČTK generální ředitel fondu bydlení Jan Wagner. Konkrétní podmínky, za jakých se budou peníze na opravy panelových domů poskytovat, budou podle Martínka známy příští týden.

Fond bydlení má letos na program Panel, kterému Evropská komise poskytla souhlas, vyčleněno 400 milionů korun. Dalších 400 milionů je určeno na opravy havarijních stavů panelových domů, kde jsou dotace nyní také omezeny 100.000 eur (2,8 milionu Kč) jednomu žadateli během tří let. V tomto případě bude třeba pro zrušení limitu novelizovat nařízení vlády.

Kvůli dosavadnímu omezení poskytování státních peněz byly pozastaveny či úplně odloženy desítky rekonstrukcí domů za stovky milionů korun po celé České republice, uvedl na konci března Svaz českých a moravských bytových družstev. Odborníci uvádějí, že opravy panelových domů jsou pomalé. Důvodem jsou zejména chybějící finanční prostředky. Celkové náklady na opravy bytů a domů na panelových sídlištích v ČR se odhadují na 300 až 400 miliard Kč.

České kraje a slovenské samosprávné celky chtějí společně jednat s Evropskou unií o otázce romské menšiny, problematice povodní a o vlivu na dotace v příštím plánovacím období. Během jednání na mezinárodních stavebních veletrzích v Brně se na tom shodli hejtmani a šéfové slovenských žup. Situace Romů v obou zemích je podobná, stejně jako v Polsku a Maďarsku, ještě závažnější bude problém po vstupu Bulharska a Rumunska do unie, řekl novinářům košický župan Zdenko Trebuľa.

Podle něj je potřeba společně působit na Evropskou unii, aby se problematikou Romů začala zabývat. "Není to jen národní problém, týká se to celé Evropy," míní. Na Slovensku žilo loni asi 450.000 Romů, v Česku je to podle neoficiálních údajů zhruba 250.000 lidí. Na jejich diskriminaci dlouhodobě upozorňují organizace na podporu lidských práv.

Podle romských aktivistů nemá 70 procent romských dětí v ČR šanci získat plnohodnotné základní vzdělání, protože končí ve zvláštních školách. Podobně jen šest procent mladistvých studuje na středních školách. Důsledkem je pak prý i nezaměstnanost 76 procent Romů. Právě to chtějí kraje změnit. Důraz budou klást na vzdělání a mají už i konkrétní návrhy. Možností je například povinné zaškolování dětí už v předškolním věku. Děti na základní škole by pak měly dostat také vzdělání, aby v něm mohly pokračovat dál. Slovensko samo by na takový projekt finančně nestačilo, s pomocí EU by se však opatření zavést dala, dodal Trebuľa.

Právě na rozdělování peněz z Bruselu chtějí mít kraje v příštím plánovacím období v letech 2007 až 2013 větší vliv. Kraje by s EU mohly výrazněji řešit i dopravní infrastrukturu, míní středočeský hejtman Petr Bendl. "Je zde řada věcí, které unie v této oblasti připravuje a měli bychom se zaměřit na společnou koordinaci kroků," vysvětlil. Lepší spolupráci chtějí české a slovenské úřady navázat i kvůli povodním. Koncem května se proto například sejdou bratislavský župan Vladimír Bajan a jihomoravský hejtman Stanislav Juránek.