Zprávy | Z archivu rubriky


Svůj "sen o Evropské unii" jako společenství suverénních států představil český prezident Václav Klaus v noci na středu SELČ v Los Angeles ve své přednášce pro tamější organizaci World Affairs Council. "Navrhuji nově vymezit celé pojetí EU, ... vrátit se k mezivládnímu modelu evropské integrace, k původnímu konceptu odstraňování všech druhů bariér, k důsledné liberalizaci a k otevírání trhů," řekl. Vyslovil se pro minimalizaci politických zásahů do lidských aktivit. Tam, kde jsou nevyhnutelné, by se měly odehrávat co nejblíže občanům - na úrovni měst, regionů a států - a nikoli v Bruselu. Svobody, demokracie a prosperity v Evropě se podle Klause nedosáhne pomocí nedostatku demokracie, supranacionalismem, etatismem, zvyšováním počtu zákonů, sledováním a regulací.

Evropa podle Klause potřebuje politický systém, který nesmí být obrácen v trosky "postmoderní interpretací lidských práv" s převahou práv skupinových nad individuálními, oslabováním národních demokratických institucí, ztrátou potřebné soudržnosti uvnitř států a působením nejrůznějších nevládních organizací. Hospodářství nesmí být poškozováno nadměrnou státní regulací, rozpočtovým deficitem, státní ochranou určitých oborů nebo podniků a obtížným zákonodárstvím týkajícím se trhu práce, soudí Klaus. Sociální systém se musí zbavit všemožných překážek, "více než štědrých" sociálních dávek, nejrůznějšího přerozdělování příjmů a dalších forem státního paternalismu.

EU potřebuje systém vztahů spojujících jednotlivé státy. Tyto vazby nesmějí spočívat na falešném internacionalismu, na nadnárodních organizacích a na nepochopení globalizace, ale na dobrém sousedství svobodných a suverénních zemí a na mezinárodních paktech a smlouvách, řekl prezident. V parafrázi obrazného výroku někdejšího ministra zahraničí USA Henryho Kissingera "dejte mi telefonní číslo do Evropy" uvedl, že do EU nemá být jedno číslo, ale 25 - do každé země zvlášť.

Poslanec a místopředseda KSČM Jiří Dolejš se stal obětí útoku neznámých pachatelů. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik ve středu ve sněmovně uvedl, že Dolejše po schůzi sněmovny u stanice metra útočníci povalili na zem a deset minut do něj kopali. Vyčítali mu údajně jeho komunistické smýšlení. Incident vyšetřuje policie. Mluvčí pražské policie Eva Miklíková ČTK potvrdila, že poslance na Praze 6 zbili tři muži ve věku 30 až 32 let. Pachatelé jsou zatím neznámí. Útočníci prý poslance začali slovně napadat krátce poté, co vyšel ze stanice metra. "Verbálně na něj útočili pro jeho komunistické smýšlení a poté ho bili a kopali," řekla Miklíková. Poslanec musel být ošetřen v nemocnici a napadení nahlásil policii.

Událost vyšetřují pražští kriminalisté. Zatím neznámé útočníky podezírají z násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci a výtržnictví. Na lékařské zprávě nyní závisí, zda bude zahájeno také trestní řízení pro úmyslné ublížení na zdraví. Podle Kováčika neznámí pachatelé svůj atak doprovázeli slovy "ty hnusnej komunisto". Dodal, že s Dolejšem mluvil ve středu ráno. Není ale podle něj "v obličeji příliš k poznání". Kováčik poznamenal, že bude-li společnost tolerovat například výrobu a distribuci triček s nápisem zabij komunistu, posílíš mír, "možná dnes bude přepaden Dolejš nebo třeba Kováčik, zítra již to může být třeba Hašek, (Michal, předseda poslanců ČSSD) a pozítří to může být obecně jakýkoli politik". "Byl surově napaden a zbit jeden z nás politiků, kandidátů do Poslanecké sněmovny, vrcholových politiků v této zemi, byl surově napaden člen poslaneckého klubu KSČM," dodal Kováčik.

Podobný incident se stal počátkem roku 1997 tehdejšímu poslanci ČSSD Pavlu Dostálovi poblíž malostranského sídla sněmovny. Dodnes se však nepodařilo zjistit, kdo byl pachatelem a co bylo jeho motivem. Podle dosavadních informací přitom nemělo jít o náhodný útok, neboť útočníci cíleně pořezali poslance v obličeji a slovně jemu i jeho rodině vyhrožovali. Incident se dostal na jednání Poslanecké sněmovny zhruba rok poté. Sněmovní debata ale neměla konkrétní vyústění.

Věkové omezení pro umělé oplodnění se zřejmě nebude týkat manželských či partnerských párů. Pro anonymní dárkyně vajíček by měl ale platit věkový limit od 18 do 35 let, pro anonymní dárce spermií bude horní hranice o pět let vyšší. Sněmovna na návrh Senátu upravila zákon o výzkumu na lidských kmenových embryonálních buňkách. Předloha v původní verzi bránila muži po čtyřicítce darovat mladší partnerce spermie. Nyní normu posoudí ještě prezident.

Poslanci vyhověli Senátu i v dalších bodech upravujících pravidla pro asistovanou reprodukci. Zákon bude například přikazovat zachování anonymity dárců a neplodných párů. Předejít by se tak mělo tomu, aby dítě mělo dva známé otce - jednoho biologického a jednoho podle matriky. Neplodné páry by také nemusely podstupovat nákladná genetická vyšetření, která by jejich snahu o potomka zbytečně prodražovala a komplikovala. Záležet bude vysloveně na posouzení lékařů.

Norma má zejména stanovit podmínky pro výzkum na lidských embryích; vědcům má umožnit práci s oplodněnými vajíčky, která nebyla využita při asistovaném oplodnění a byla by zničena. Výsledky výzkumu mají pomoci rození zdravých dětí a léčbě nemocí, které současná medicína léčit neumí. Kmenové buňky mají schopnost přeměnit se v jakoukoli buňku či tkáň. Podle odborníků jimi lze léčit závažné nemoci nebo napravit poškozené tkáně.