Zprávy | Z archivu rubriky


Hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík v pondělí odpoledne na deset dní vyhlásil stav nebezpečí pro katastrální území obce Libčany na Hradecku. Policie v pátek večer v obci odhalila skladiště soukromé firmy s více než 1000 druhů nebezpečných chemických látek. Vyhlášení stavu nebezpečí umožní soukromé společnosti Dekonta, aby pokračovala v monitoringu nalezených chemikálií a zahájila jejich třídění a likvidaci. Základní práce na zajištění chemikálií by mohly trvat týden až 14 dní, náklady zaplatí kraj.

Stav nebezpečí zvyšuje pravomoci hetmana i starostů ohrožených obcí. Mohou tak například lépe koordinovat záchranné práce i následné odstraňování škod. V případu Libčan umožní vyhlášení stavu například přístup na soukromý pozemek, kde je uskladněna většina chemikálií. Podle hejtmana Bradíka hrozí v případě neodborné manipulace možnost úniku kyanovodíku, což by ohrozilo životy lidí v okolí objektů, například dětí v libočanské škole. Objekty od pátku střeží policie.

Laboratoře Ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany v Kamenné u Příbrami, které vzorky chemikálií ze skladu zkoumaly, potvrdily, že v objektu byly i kyanidy. "Není to poplach, je to pravda," řekl ČTK ředitel ústavu Stanislav Brádka. Kyanidy obecně nejsou ve vodě a půdě stálé, rychle se odpařují a mohou je rozkládat mikroby. Jsou ale vysoce jedovaté pro ryby a ostatní formy vodních organizmů. Hrozí také riziko vyluhování do spodních vod. Všechny kyanidy působí jako dýchací jedy. Při požití, ve styku s pokožkou i při vdechnutí potlačují dýchací enzymy, které vážou kyslík, a ohrožují tak mozek a oběhový systém.

Policie dosud obvinila čtyři muže za podíle na nakládání s toxickými a chemickými látkami, v jehož důsledku mohlo dojít k přímému ohrožení života zaměstnanců firmy, občanů obce a životního prostředí.

Česká diplomacie bude prosazovat, aby Evropská unie jednala o členství Chorvatska a Turecka zvlášť. Při pondělní návštěvě Záhřebu to uvedl český premiér Jiří Paroubek. Dosud vede Brusel rozhovory s oběma státy, což chorvatští politici považují za zbytečné zdržování a usilují o separátní jednání. Praha podporuje také členství Chorvatska v NATO, řekl Paroubek po setkání se svým protějškem Ivem Sanaderem. Zdůraznil, že vstup do obou organizací přispěl k hospodářskému růstu České republiky a tytéž pozitivní dopady podle něj mohou očekávat i Chorvaté.

Premiér Sanader ocenil, že Češi patří mezi nejaktivnější zastánce chorvatského členství v unii. Podle průzkumu Eurobarometru se pro členství této země vyslovilo 76 procent českých občanů. Sami Chorvaté jsou ale o dost zdrženlivější, podpora přistoupení k EU se nyní pohybuje kolem 50 procent. Sanader ale prohlásil, že až se bude v jeho zemi konat referendum, budou jasně převažovat příznivci členství. Chorvaté si přejí vstoupit do EU v roce 2009, v brzké době čekají i pozvánku do Severoatlantické aliance. "Česká republika považuje západní Balkán za zónu svých životních zájmů. V případě, že to bude nutné, jsou čeští diplomaté připraveni se angažovat v urovnání určitých diskrepancí mezi některými státy tohoto regionu. My jsme vždycky cítili, že tady máme bratry, a od toho je odvozena naše politika," řekl předseda české vlády.

Oba premiéři jednali i o posílení obchodní spolupráce. Sanader vybídl české firmy, aby se vrátily do přístavu Rijeka, kterou opustily během jugoslávské války. Pro návrat podle něj hovoří dva argumenty - modernizace přístavu a výstavba železniční rychlodráhy do Záhřebu. Paroubek připomněl, že obchodní výměna mezi oběma státy činí 500 milionů dolarů a Chorvatsko každoročně navštěvuje odhadem 700.000 českých turistů. Postrádá ale masivnější investice z české strany i společné podniky.

Zástupci početné české komunity v Chorvatsku se těší respektu většiny místních obyvatel za to, jak si stále udržují jazyk, zvyky a kulturu svých předků. Část Chorvatů ale na Čechy žárlí, říká předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Leonora Janotová. "Máme místa, kde se všichni takříkajíc klaní české kultuře a těm nadšencům, kteří si zde po dvousetleté přítomnosti dokázali uchovat český jazyk a kulturu. Máme ale také místa, kde se možná trošku žárlí, že se nám Čechům tak dobře daří. Tam mají Češi problémy s používáním jazyka. Není to ale negativní vztah chorvatské společnosti, spíš pár jednotlivců, kteří se nedokáží vypořádat sami se sebou," řekla Janotová českým novinářům v Záhřebu. Spolu s dalšími krajany převzala z rukou premiéra Jiřího Paroubka, který je na návštěvě této balkánské země, šek na tři miliony korun. Peníze komunita použije na dokončení budovy České besedy v Rijece.

Beseda se stane centrem společenského a kulturního života nejen české menšiny v Chorvatsku. Předsedkyně České besedy Fanynka Husáková ČTK řekla, že hotova je již hrubá stavba a činnost se má naplno rozjet v příštím roce. Moderní prostory využije i 19 jiných menšinových spolků, město Rijeka i tamní župa. Uvádí se, že v Chorvatsku žije až 16.000 lidí s českými předky, nejvíce v okolí měst Daruvar, Bjelovar, Garišnica a Kutina. Janotová uvedla, že za éry Jugoslávie mohli Češi žijící u Daruvaru používat svou mateřskou řeč jako úřední jazyk. Po válce ovšem dvojjazyčné nápisy zmizely z ulic a při úředním kontaktu se musí používat výhradně chorvatština. Krajané ale tvrdí, že na používání češtiny mají zděděné právo dané ústavou. Paroubek slíbil, že se za používání českého jazyka na úřadech přimluví při rozhovoru se svým protějškem Ivem Sanaderem. "Věřím, že po urgenci pana premiéra se to podaří," uvedla šéfka krajanského sdružení. Zdůraznila, že chorvatský stát aktivity českého spolku maximálně podporuje, na nepochopení a neochotu narážejí jen u některých jednotlivců. "Myslí si, že bychom mohli ohrozit chorvatskou kulturu," tvrdí.

Tankisté, piloti i průzkumníci zamířili v pondělí do vojenského prostoru Libavá na Olomoucku, aby zde zkoordinovali své síly v rámci cvičení s názvem Pohled 2006. S vrtulníky, tanky a bojovými vozidly budou cvičit nejen přímý útok na protivníka, ale vyzkouší si také život v poli. V tomto složení cvičí vojáci, kterých se zde sešlo zhruba 200, vůbec poprvé. "Armáda podle nové koncepce vytváří takzvaná brigádní úkolová uskupení. Učíme se seřídit, cvičit a koordinovat činnost všech druhů vojsk pod jedním centrálním velením. Při cvičení využijeme znalosti letců vrtulníků, kteří by nás v případě nějakého nasazení do prostoru převáželi vrtulníky. Zároveň budeme cvičit s průzkumníky, kteří budou simulovat nepřítele," řekl ČTK mluvčí 7. mechanizované brigády Jiří Klement.

Tankisté budou v Libavé cvičit například překonávání vodních překážek, vojáky čeká také noční průzkum, cvičení dekontaminace osob a techniky či nálet bitevních vrtulníků na postavení roty. Chybět nebude ani vyhledávání sestřelených osádek vrtulníků. "Ve čtvrtek budou tankisté cvičit použití dýmových granátů. Je to nová věc, která se ještě nezkoušela. Tanky vystřelí granáty, které vytvoří dýmovou clonu, ve které mohou poté neviditelně zmizet," uvedl mluvčí brigády. Mechanizované, tankové, vrtulníkové, podpůrné a průzkumné jednotky budou ve vojenském prostoru Libavá cvičit do pátku. Cvičení Pohled 2006 se účastní 73. tankový prapor z Přáslavic, 23. základna vrtulníkového letectva z Přerova a 102. průzkumný prapor z Prostějova.