Zprávy | Z archivu rubriky


Pro trvání na vízech pro české občany nemá Kanada podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody žádný důvod. "Nikdy jsem neslyšel jediný racionální argument z druhé strany," řekl ČTK a krajanskému tisku v Torontu, kde v pátek zahájil čtyřdenní návštěvu Kanady. O vízech chce Svoboda v pondělí hovořit s kanadskými představiteli při jednáních v hlavním městě Ottawě. Praha dlouhodobě odmítá nevyvážený stav, kdy Češi pro cesty do Kanady víza potřebují, zatímco Kanaďané jezdí do České republiky bez nich. Stejný asymetrický model panuje i ve vízovém vztahu se Spojenými státy a Austrálií. Česká diplomacie je připravena si změnu stavu vynutit na Kanadě právní cestou, kterou umožňuje členství v Evropské unii. "Můžeme, a to také říkám že vážně uděláme, podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku, abychom solidarity dosáhli. Žaloba bude znít tak, že buď EU zavede víza vůči Kanadě, nebo Kanada zruší víza nám. Jsem přesvědčen, že jsme v právu," prohlásil ministr. Vedle politických jednání s vrcholnými představiteli je podle něj důležité ovlivňovat také názory kanadské veřejnosti. "Chceme aktivizovat naše krajany, významné představitele veřejného života, podnikatele a další, aby tlak (na zrušení víz) šel zevnitř," řekl. S Kanadou Češi už bezvízový režim měli. Rok a půl trvající období ale skončilo přistěhovaleckou vlnou českých Romů, po níž Kanada v říjnu 1997 víza jednostranně obnovila. K recipročnímu opatření se Praha odhodlala o čtyři roky později, v roce 2004 ale v souladu s politikou EU víza pro Kanaďany zrušila. Kanada chce podle dřívějších vyjádření příští rok vízovou povinnost pro české turisty přezkoumat.

Stejný postup jako proti Kanadě ale nelze uplatnit vůči Spojeným státům, upozornil ministr. "Formálně, opakuji formálně, USA tvrdí, že se žádná diskriminace neděje. Spojené státy mají zákon o upuštění od vízové povinnosti (Visa Waiver Program), v němž se říká, že nárok na zrušení vízového režimu má ta země, jejíž počet zamítnutých žádostí klesne pod tři procenta. My se pohybujeme kolem devíti procent," připomněl. Spojené státy podle Svobody namítají, že na zrušení víz čekaly například Belgie nebo Rakousko řadu let, a že se tedy k Čechům nebo ke Slovákům chovají stejně jako předtím ke starým členům EU. "V tom mají pravdu," připustil ministr. "Já ale říkám, že se svět podstatně změnil," dodal a poukázal na české spojenectví s USA v boji proti světovému terorismu a při prosazování demokracie a lidských práv. Změna postoje USA k vízové otázce by také pomohla čelit protiamerickým náladám nejen v České republice, domnívá se Svoboda.

Čeští občané žijící ve světě by měli podle ministra zahraničí Cyrila Svobody své volání po korespondenčním hlasování doložit vyšší účastí v letošních volbách do Sněmovny. Volební účast v zahraničí byla před čtyřmi lety minimální a ani letos není dosavadní zájem větší. V roce 2002 hlasovalo kolem půl procenta z odhadovaného množství krajanů s volebním právem. Svoboda v Torontu v pátek oficiálně otevřel nový český generální konzulát, na němž budou moci čeští občané v letošních červnových volbách hlasovat. I když v Torontu a jeho okolí žije odhadovaných několik tisíc lidí s českým občanstvím, do voličského seznamu se zatím zapsalo jen pár desítek z nich. Účast českých krajanů ve volbách v roce 2002 byla "mizivá, ne-li téměř nulová", řekl Svoboda v Torontu novinářům. Podle něho jde o "velký rozpor mezi deklarací práva volit a faktickou účastí ve volebním procesu". Hlasovat v zahraničí je možné pouze osobně na zastupitelských úřadech, což v případě Kanady a Spojených států je celkem na sedmi místech. Svoboda, jak řekl, si uvědomuje, že jezdit do vzdálených volebních místností je pro krajany komplikované. Na druhou stranu ale podle něho zkušenost ukazuje, že i tam, kde tento problém není, volí především zaměstnanci zastupitelských úřadů a jen pár krajanů. Na české politické scéně je v zásadě shoda, že korespondenční volba zavedena má být, řekl ministr. Připomněl, že příslušná novela volebního zákona loni na podzim Poslaneckou sněmovnou neprošla kvůli dílčí otázce preferenčních hlasů.

Stát by podle ministryně školství, tělesné výchovy a sportu Petry Buzkové měl pomoci českému sportu, který se dostal do potíží kvůli financování Sazka Areny v Praze-Libni. Měl by ale obejít podle ní již nevěrohodný Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) a spolupracovat přímo s jednotlivými sportovními svazy. V televizní diskusi Otázky Václava Moravce také ministryně prohlásila, že generální ředitel Sazky Aleš Hušák na svém místě nemá co dělat. Valná hromada ČSTV v sobotu zvolila popáté předsedou největší sportovní organizace Vladimíra Srba. Ten ve svém projevu několikrát kritizoval stát za nedostatečnou podporu sportu. Buzková jeho kritiku označila za "absolutní drzost". Podle ní za současnými potížemi s financováním českého sportu stojí právě ČSTV.

Český svaz tělesné výchovy, sdružující 76 sportovních svazů, loni dostal ze státního rozpočtu 638 milionů korun a od Sazky 509 milionů, což bylo o 185 milionů méně, než předpokládal rozpočet. Vedení Sazky rozdíl zdůvodňuje nově stanovenou povinností odvést DPH, která ho stála 220 milionů. Problém by však nevznikl, kdyby Sazka nemusela ročně splácet zhruba 600 milionů korun za výstavbu Sazka Areny. Předseda ČSTV Srb odmítl tvrzení, že je ČSTV špatným hospodářem. Připustil, že Sazka Arena mohla být levnější. "Například tím, že by stát na její výstavbu poskytl garance," řekl Srb a znovu tak potvrdil, že státní podporu sportu považuje za nedostatečnou.