Zprávy | Z archivu rubriky


Neodstraní-li spolkový stát Sasko-Anhaltsko do konce dubna nelegálně navezený komunální odpad z Libčevsi na Lounsku, zlikviduje ho český stát a Německu pošle fakturu. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) tak v pondělí reagoval na už třetí úmyslně založený požár odpadu v Libčevsi. Ambrozek také pohrozil, že pokud Německo nedodrží stanovenou lhůtu, předá případ k Soudnímu dvoru Evropských společenství. "Budu také požadovat, aby českou rovinu celé záležitosti důsledně vyšetřila policie."

Premiér Jiří Paroubek naznačil, že vláda Libčevsi pošle peníze na to, aby se obec s problémem vypořádala. Prostředky by pak stát vymáhal na německé vládě. Předseda vlády zároveň Ambrozka kritizoval za údajně pomalý postup. "Myslím si, že by bylo nejlepší, kdyby celá věc byla řešena okamžitě tím, že by se daly peníze Libčevsi. Pak bychom to vymáhali po německé vládě. To měl podle mého názoru pan ministr udělat," prohlásil v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Paroubek doufá, že samospráva zajistila ostrahu dalších nelegálních skládek v České republice, aby nezačaly také hořet. V možnostech malých obcí to podle něj není, těm je nutné pomoci. Pak musí ministr životního prostředí důrazně jednat s Německem o tom, aby uhradilo náklady České republiky, uvedl premiér. Na dotaz, kolik na tyto věci uvolní český stát peněz, premiér uvedl, že nyní může jít řádově o miliony.

Paroubkův partner v televizní diskusi, předseda Strany zelených Martin Bursík, soudí, že odpovědnost je hlavně na samosprávě - obcích a krajích. Bursík si nedovede představit, na základě jaké smlouvy či zákona hodlá ČR vymáhat od Německa náhradu. Domnívá se, že selhala koordinace ministerstev vnitra, zahraničí a životního prostředí. "Společně měly kontaktovat německou stranu a vyjet do Bruselu a snažit se měnit evropskou direktivu," dodal. Když hoří takováto skládka, je to podle Bursíka "strašný průšvih" a do ovzduší se uvolňuje řada škodlivých látek.

Strana zelených má v klíčových věcech programově o něco blíž k sociální demokracii než k ODS. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl předseda zelených Martin Bursík. Dodal však, že jedna věc je program ČSSD, druhá jeho naplňování. "To, co je na papíře, to je významně odlišné od toho, jak se projevovala sociální demokracie v posledních dvou volebních obdobích," uvedl.

Průzkumy různých agentur zatím naznačují, že Strana zelených má šanci získat ve volbách přes pět procent, takže by se dostala do sněmovny. Začalo se proto spekulovat s kým a za jakých podmínek by zelení mohli vytvořit vládu. Premiér a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek počátkem března prohlásil, že kdo volí zelené, podporuje tím automaticky i pravicovou koalici SZ, ODS a lidovců. Koncem března ale předseda vlády řekl, že si umí představit menšinovou vládu ČSSD i se zelenými. Bursík již dříve uvedl, že jeho strana nepodpoří žádnou vládu s účastí komunistů, tedy ani menšinovou s tichou podporou KSČM, jak o ní uvažuje v případě volebního vítězství Paroubek.

Premiér v ČT vyloučil koalici s občanskými demokraty. ODS má nyní podle průzkumů největší podporu voličů. Paroubek odmítl i koalici s komunisty. "Nikdy jsme o tom neuvažovali," prohlásil. Dodal, že další alternativy povolebního uspořádání připadají v úvahu. ČSSD by ale podle něj byla jen v takové vládě, v níž by dokázala prosadit svůj program. Kdyby se sociální demokraté na takovém kabinetu nedohodli, půjdou raději do opozice, dodal.

Premiér a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek i předseda Strany zelených Martin Bursík tvrdí, že jejich strany budou po volbách prosazovat přímou volbu prezidenta. Oba také v pořadu České televize Otázky Václava Moravce kritizovali současnou hlavu státu Václava Klause. Paroubek uvedl, že ČSSD by v příštích volbách mohla podpořit někoho, jako je například ombudsman Otakar Motejl. Šlo by podle něj o nestranickou a respektovanou osobnost, která by mohla získat širší politickou podporu. Z Paroubkova vyjádření ale vyplynulo, že o Motejlovi hovořil jako o příkladu takové osobnosti, nikoli jako o konkrétním kandidátovi. Paroubek mimo jiné uvedl, že kdyby se přímá volba osvědčila, mohli by pak lidé přímo volit i hejtmany a starosty. Zelení přímou volbu hejtmanů a starostů podporují.

Předseda zelených míní, že pokud by se podařilo prosadit přímou volbu hlavy státu, najednou se ukáže, že kandidátů je víc, než když volí prezidenta parlament. "To mohou být lidé z akademické sféry," uvedl. Nyní to podle něj mohou být jen kandidáti, kteří mají dobré vztahy s politickými stranami. Současného prezidenta by podle Bursíka zelení nepodpořili. Kdybychom byli už v tomto parlamentu, tak by Václav Klaus na Hradě nebyl. Ať si to nebere nijak osobně, ale prostě jeho pohled na svět je výrazně odlišný," prohlásil. Paroubek mimo jiné řekl, že Václav Klaus "často vystupuje jako čestný předseda Občanské demokratické strany".

Na oslavu Velikonoc si našli čas i lidé v Křešicích na Litoměřicku a Hřensku na Děčínsku, jež byly nejvíce postiženými obcemi při nedávných záplavách. Své domovy muselo opustit v obou obcích na 800 lidí, nyní vodou poničené stavby a zařízení bytů vysušují a uklízejí. "Přesto jsem dnes potkala řadu koledníků včetně dospělých mužů a viděla spoustu krásných barevných vajec," řekla ČTK starostka Křešic Ludmila Juříková. "Dokonce nám svítí sluníčko, což sváteční náladu umocňuje. I když lidé zažili kvůli povodni trauma, mysleli si, že to bude mnohem horší. Proto už nejsou ve stresu. Zatímco před čtyřmi lety u nás dosáhly škody po záplavách 290 milionů korun, nyní to bude do deseti milionů," uvedla Juříková.

Lidé z Křešic už se smířili se stavbou protipovodňového valu, který by je měl ochránit před dvacetiletou vodou. "Nebudeme ale v žádném případě souhlasit s variantou, kterou nám nabídli. Odřízla by totiž čtvrtinu obce. Nechceme ani betonovou zeď, ale přírodní sypaný val," doplnila Juříková. Osobně dává přednost vybudování lužních lesů a rozlivových luk, jež by záplavy absorbovaly. "Nemáme ale jinou šanci, než s valem souhlasit. Vláda totiž pohrozila, že v opačném případě bychom při dalších možných povodních už s pomocí státu nemohli počítat," dodala. Názor kolegyně z Křešic podporuje i starosta Hřenska Josef Černý. Obec totiž leží v soutěsce mezi skalními masivy. "Pokud nebudou rozlivy a vybudují se hráze, pak všechnu tu zadrženou vodu schytáme my jako poslední obec na Labi v Čechách," uvedl.

I když voda v Labi znovu o půl metru stoupla, a nervozita obyvatel Hřenska tak přetrvává, i oni si v pondělí připomněli svátky jara tradiční koledou, hospodyně navařily a obarvily a ozdobily vajíčka. "Pokračuje však především intenzivní úklid a vysoušení domů. Hřensko profituje především na turistickém ruchu, ale návštěvníků je tu zatím pochopitelně málo," dodal Černý. Evakuaci kvůli velké vodě letos zažilo 98 z asi 190 obyvatel obce.

Zástupci americké armády a členové military klubů odhalili v pondělí v Boršově nad Vltavou obnovený pomník americkému letci Raymondu Reuterovi. Pilot na konci druhé světové války zahynul poblíž obce v troskách sestřeleného letounu. Květiny k pamětní desce, na den a téměř hodinu přesně 61 let po události, položili americký vojenský atašé Frank Morgese, jihočeský hejtman Jan Zahradník a zástupci české armády. U donedávna poničeného pomníku, zhruba půl kilometru za obcí, se v deštivém odpoledni sešlo přes 100 obyvatel obce. Pietnímu aktu předcházela jízda vojenských jeepů budějovického klubu Veteran Army Vehicles.

"Nad pomníkem je borovice, která podle záznamu zachytila část letadla. Do dnešního dne je v její koruně patrná stopa po neštěstí, vada ve vzrůstu," řekl v proslovu boršovský starosta František Homolka. Smutnou válečnou událost připomíná rovněž ulice K Pilotovi vedoucí k pamětnímu kameni.

Místo, kde se stíhačka amerického pilota zřítila, objevil na začátku 90. let minulého století amatérský vojenský historik František Hokr. Nalezl i zbytky sestřeleného mustangu, které si v pondělí lidé mohli prohlédnout. O podobné osudy spojeneckých, ale i německých letců se zajímá několik desetiletí. "Pátrání, zjišťování a identifikace trvalo tři roky. Nyní je vidět, že to mělo smysl," řekl Hokr při slavnostním ceremoniálu.

Letadlo tehdy osmadvacetiletého Reutera bylo sestřeleno 17. dubna 1945. Eskadra stíhaček, jíž Reuter velel, tehdy doprovázela spojenecké bombardéry při útoku na letiště v německém Eisendorfu, Klatovech a Praze. Jižně od hlavního města zasáhla Reuterův stroj protiletadlová střelba, když spolu s dalším letadlem pronásledovali německý messerschmitt.

Stíhačky Jas-39 Gripen dostanou rok po příletu do České republiky nový software a některé systémy. První dvě letadla jsou již v servisu ve Švédsku, další je vystřídají během roku. Modernizace všech 14 strojů, s níž armáda počítala v rámci smlouvy o pronájmu, by měla skončit za rok a půl, řekl ČTK velitel vzdušných sil Ladislav Minařík. První gripeny Česko obdrželo loni 18. dubna.

K provozu gripenů nemá výhrady ani jeden z prvních pilotů přeškolených na nové stroje Petr Mikulenka. "Rok byl velice náročný a další bude také, ale piloti i technici jsou spokojeni. Neměli jsme žádné nebezpečné incidenty," řekl Mikulenka ČTK.

Mezi hlavní úkoly podle letce nyní patří doškolení poslední skupiny pilotů a přestavba čáslavské základny, kde stíhačky sídlí. V červnu se kvůli výluce letiště na půl roku přestěhují do Pardubic. Až se před koncem roku vrátí do Čáslavi, skončí zároveň výcvik letců. Vojsko bude mít k 12 jednomístným a dvěma dvoumístným strojům 21 pilotů.

Smlouvu o desetiletém pronájmu letounů, kterou vláda podepsala před dvěma lety, doprovází offsetové programy. Zpětné investice konsorcia Gripen do české ekonomiky by měly do roku 2014 dosáhnout 25 miliard korun, což je zhruba 130 procent ceny pronájmu stíhacích letadel.

Gripeny loni v létě nahradily v ostraze českého vzdušného prostoru sovětské stíhačky MiG-21. Od té doby zasahovaly ve třech "ostrých" akcích -nad území Německa doprovodily dopravní letoun tureckých aerolinií a na podzim krátce po sobě pomáhaly arménskému airbusu a malému letounu Cessna letícímu z Varšavy do Prahy. Minařík řekl, že nové stíhačky se zatím nebudou zapojovat do cvičení ve vzdálených státech, ukážou se tak zřejmě pouze na akcích v Česku nebo v sousedních zemích.