Zprávy | Z archivu rubriky


Kuba v pátek obvinila českého diplomata Stanislava Kázeckého, jemuž odmítla prodloužit vízum a de facto jej vyhostila, z podvratné činnosti a práce pro Spojené státy. Rozhodnutí neprodloužit Kázeckému vízum Kuba přijala proto, že diplomat "neustále porušuje nařízení Vídeňské konvence, nechová se jako diplomat, setrvale uskutečňuje výzvědnou práci, podvratné úkoly a pracuje tu ve skutečnosti nikoliv pro českou vládu, nýbrž pro vládu USA", prohlásil kubánský ministr zahraničí Felipe Pérez Roque na tiskové konferenci po setkání s konžským ministrem zahraničí. Ministra citovala agentura EFE. Stanislav Kázecký ministrova obvinění v rozhovoru s ČTK odmítl. Z Kuby se český diplomat vrací o víkendu.

Podle kubánského ministra Kázecký "plní pokyny zvláštních služeb Spojených států, pracuje úzce s podvratnými aparáty z USA, věnuje se rozdílení peněz a tisku materiálů, snaží se zásobovat žoldácké skupiny a pomáhat v tom vládě Spojených států". "Nadto jsme ho několikrát museli vyšetřovat, protože se snažil fotografovat vojenská zařízení, proniknout nebo získat přístup do jejich blízkosti, na místa, kde nemá co dělat český diplomat, od nějž se očekává, že by tady měl zastupovat zájmy svého lidu a pracovat ve prospěch vztahů," řekl Pérez Roque. "Dle mého vědomí jsem nevstoupil na žádnou vojenskou základnu, nefotografoval jsem tam a už vůbec jsem neměl takový záměr," reagoval Kázecký na dotaz ČTK.

Česká vláda považuje rozhodnutí kubánských úřadů neprodloužit Kázeckému vízum za faktické vyhoštění a odmítla recipročně prodloužit vízum jednomu z kubánských diplomatů v Praze. "Česká reakce i to, co říká český ministr, mi starosti nedělá. Kuba brání svou svrchovanost a je třeba tuto zemi respektovat, a ani Češi, ani žádná jiná země nemůže nerespektovat zákony a svrchovanost naší země," poznamenal podle EFE kubánský ministr Pérez Roque.

Česká diplomacie považuje jednání kubánských úřadů za důsledek dlouhodobé a principiální politiky České republiky zaměřené na ochranu lidských práv a rozvoj občanské společnosti na Kubě. Černínský palác považuje nestandardní jednání Havany "za evidentní snahu o eskalaci vztahů mezi Českou republikou a Kubou".

Česko-kubánské vztahy jsou po pádu železné opony v roce 1989 napjaté a vyhrocují je nejrůznější konflikty. Kubánský vůdce Fidel Castro nese nelibě fakt, že česká vláda dlouhodobě podporuje kubánskou opozici. V mezinárodním měřítku Česko podporuje její úsilí o demokratizaci společnosti, v OSN již dříve Češi prosadili rezoluce odsuzující porušování lidských práv na Kubě. V EU patří čeští diplomaté k nejtvrdším kritikům Castrova režimu. Kubánské úřady zase čas od času zadržují české občany. Případ českého diplomata je tak další z řady roztržek mezi Prahou a Havanou.

Rakouská zbrojovka Steyr bude za případné zpoždění dodávek obrněných transportérů české armádě zřejmě platit o polovinu nižší penále, než se údajně předpokládalo. Informoval o tom Český rozhlas 1 -Radiožurnál. Ministerstvo obrany muselo při jednání s výrobcem na jedné straně ustoupit, jinde ale získalo výhodnější podmínky, citoval Radiožurnál mluvčího ministra obrany Andreje Čírtka. Mluvčí ale rozhlasu neřekl, o jaké výhody se jedná. Pokuta za každý den prodlení měla být podle zdrojů Radiožurnálu původně pět setin procenta z ceny za nedodané transportéry, ve smlouvě je nakonec o více než polovinu nižší sazba.

Rakušané si údajně také vymohli, že celková pokuta za nedodané vozy by nepřekročila 15 procent z ceny za všech 199 transportérů, což je 23,6 miliardy korun. Podle rozhlasu původně žádný limit nebyl stanoven. Ministerstvo tyto informace nepotvrdlo ani nevyvrátilo. Podle ministra obrany Karla Kühnla je termín dodávky prvních 17 obrněnců - podzim 2007 - pevně daný. ČTK to potvrdil i mluvčí Steyru v Česku Jan Piskáček.

Armáda hodlá smlouvu se Steyrem podepsat ještě v dubnu. Musí však počkat na vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který sice nedávno informoval, že se k tendru nebude vyjadřovat, protože mu taková věc nepřísluší, nakonec však rozhodnutí ministerstva zadat zakázku Steyru přezkoumá. Stížnost mu zaslala finská společnost Patria, jež se o rekordně drahý tendr také ucházela.

V letošních volbách do Poslanecké sněmovny se utká všech 26 politických stran a hnutí včetně jedné koalice, které se do nich přihlásily. Krajské úřady v pátek dokončily jejich registraci. Poprvé v historii sněmovních voleb nemusely vyřadit žádnou kandidátku, všechny splňovaly podmínky volebního zákona. O 200 křesel v dolní komoře parlamentu může podle zjištění ČTK bojovat celkem 5010 kandidátů. Je to o více než tisícovku méně než při volbách před čtyřmi lety, kdy na kandidátkách bylo 6068 mužů a žen. O jedno poslanecké místo tak bude letos bojovat v průměru 25 lidí. Počet kandidátů se může ještě snížit, rozhodne-li se některý z nich například odstoupit.

Také celkový počet kandidujících seskupení je letos o dvě nižší než v roce 2002, kdy si voliči mohli vybírat z 28 stran, hnutí a jedné koalice. Podle průzkumů se má ale letos zatím do sněmovny dostat jen pět z nich - ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a Strana zelených, která předloni poprvé bodovala i v senátních volbách. Udržet ve sněmovně se chce také vládní US-DEU. Další čtyři strany a hnutí, jejichž kandidáti už také uspěli ve volbách do Senátu, by rády získaly také zastoupení v dolní komoře. Jsou jimi SNK Evropští demokraté (SNK ED), hnutí Nezávislí (NEZ) a Liberální reformní strana (LiRA), která ale kandiduje jen v jednom kraji. Bez šancí alespoň na získání nároku na příspěvky ze státního rozpočtu není europoslanec Vladimír Železný se svými Nezávislými demokraty (NEZ/DEM).

Nespokojení zdravotníci tento týden zformovali další sdružení namířené proti počínání ministra zdravotnictví Davida Ratha. Jde o nestátní zdravotnická zařízení a polikliniky. ČTK jejich zástupci zaslali prohlášení, v němž oznámili, že podporují protesty organizované proti Rathovi krizovým štábem zdravotníků. Chtějí ale pořádat i vlastní protestní akce a sbírají podpisy pod vlastní petici. Rath o svých kriticích z řad zdravotnické veřejnosti říká, že jde o "ocásky ODS". Zdravotníci podle něj nemají k protestům důvod. Za skutečně reprezentativní organizaci považuje ministr například Českou lékařskou komoru (ČLK), která ho v minulosti opakovaně podpořila.

Nové sdružení v jednom ze svých požadavků hovoří právě i o ČLK. "Nepřipustit nebezpečnou koncentraci moci a peněz daňových poplatníků v rukou ministra zdravotnictví MUDr. Davida Ratha a jím ovládané České lékařské komory," píší jeho zástupci v prohlášení. Chtějí také zabránit omezování dostupnosti a kvality zdravotní péče, což podle nich hrozí kvůli ministerským vyhláškám. Žádají i zamítnutí zákonů, které údajně diskriminují provozovatele nestátních zdravotnických zařízení. Autoři prohlášení hodlají rovněž "zabránit návratu českého zdravotnictví do stavu před rokem 1989". V duchu svých požadavků organizují petici.

Rathovi kritici z řad pravicových politiků a části zdravotníků tvrdí, že ministr chce zcela ovládnout české zdravotnictví, jímž protéká zhruba 200 miliard korun ročně. Svými kroky podle nich Rath ohrožuje pacienty. Ministr si ale totéž myslí o těchto oponentech. Opakovaně uvedl, že se jen snaží udělat v českém zdravotnictví pořádek, a pacientům tak naopak prospět.

Městský soud v Praze poslal v pátek bývalého příslušníka komunistické Státní bezpečnosti (StB) Zbyňka Dudka na čtyři roky do věznice s dozorem. Dudek podle soudu v 80. letech v rámci tajné akce Asanace mučil dva odpůrce režimu, aby je donutil k emigraci, čímž zneužil pravomoc veřejného činitele. Odvolací senát tak zpřísnil předloňský rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1, který Dudkovi vyměřil tříletý trest. Původně byl s Dudkem obžalován a souzen také další bývalý příslušník StB Jiří Šimák; už v lednu ho odvolací senát městského soudu poslal do vězení také na čtyři roky.

Oba muži podle obžaloby nejprve v červnu 1981 týrali v pražské služebně StB v Bartolomějské ulici Zbyňka Benýška - podle žaloby ho bili pěstí do břicha a lili mu na hlavu vodu. O několik měsíců později podle spisu napadli disidentku Zinu Freundovou, které tloukli hlavou o zeď, kopali jí a vyhrožovali. Napadení se v obavě o svůj život skutečně odstěhovali: Benýšek emigroval do Rakouska, Freundová do Velké Británie. Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit lidi, kteří nebyli pro režim pohodlní, k trvalému opuštění země.

Soud s Dudkem jeho obhájci označili za politický proces, ve kterém se revanšisté snaží vypořádat s minulým režimem. Dudek v uvedené době pracoval u StB jako řidič a u žádné z událostí nebyl, tvrdili. Předsedkyně odvolacího senátu Jarmila Löffelmannová ale žádný z těchto argumentů neuznala. Rozhodnutí odůvodnila tím, že za dvojnásobný trestný čin s vysokou společenskou nebezpečností nelze uložit mírnější trest. Navíc soud u Dudka neshledal žádnou polehčující okolnost. Na argumenty, že Dudek trpí už jen samotným procesem, který se vleče 11 let, soudkyně uvedla, že za část těchto prodlev si může sám. Ačkoliv od spáchání údajných činů do jejich oznámení v roce 1995 uplynulo 14 let, případ nebyl promlčen. Období let 1948 až 1989 se totiž u podezření z politického pronásledování do promlčecí lhůty nezapočítává.

Mezi dalšími disidenty, které postihla akce Asanace, byli například hudebníci Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, duchovní Václav Malý, kněz a poslanec Svatopluk Karásek, rabín Karol Sidon, Petr Cibulka, spisovatelka Petruška Šustrová a herec Pavel Landovský. Kvůli akci Asanace začne na konci dubna u Obvodního soudu pro Prahu 1 další soud s bývalým příslušníkem StB Michaelem Ulbrichem. Podle obžaloby šikanováním a psychickým nátlakem nutil signatářem Charty 77 Jana Bednáře k emigraci do Velké Británie.