Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident republiky Václav Klaus vetoval zákon o vyvlastnění. Podle jeho názoru je zákon v rozporu s Ústavou i Listinou základních práv a svobod. "Zákon vracím především z toho důvodu, že je paušálním vyvlastňovacím zákonem a že formulace v něm obsažené jsou zneužitelné," uvedl Klaus. Zákon nijak blíže nespecifikuje neurčitý právní pojem "veřejný zájem", který může jako jediný ospravedlnit zásah do Ústavou zaručeného vlastnického práva, uvedl prezident.

Zákon přijala sněmovna letos v březnu i s návrhy senátorů, kteří v únoru s požadavkem zpřesnit a doplnit zákon vrátili ho poslancům. Norma měla umožnit ve veřejném zájmu vyvlastnění pozemků či staveb za patřičnou náhradu. Majitelé vyvlastňovaných nemovitostí by tak měli dostat buď finanční odškodnění podle ceny v místě obvyklé podle znaleckého posudku, nikoli už podle cenových tabulek, nebo nově hmotnou náhradu, například nový pozemek. Stát by tak v zákonu dostal nástroj na urychlení výstavby silnic, dálnic a železnic.

Prezident tvrdí, že podle Listiny základních práv a svobod, předpisu s nejvyšší právní silou, je vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva možné ve veřejném zájmu, a to za náhradu a na základě zákona. Předložený zákon ale podle Klause nesplňuje listinou kladené požadavky.

Důvodem veta je podle Klause i to, že zatímco až dosud je možné na základě stavebního zákona vyvlastňovat pozemky kvůli veřejným stavbám, podle nového zákona by bylo možné vyvlastňovat i kvůli soukromé investici. "Úředník, a nikoliv demokratickou legitimitou disponující zastupitel, bude arbitrem mezi dvěma zájmy soukromých subjektů. (...) To není přípustné," napsal prezident.

Na protipovodňová opatření by měl dát stát v letech 2007 až 2010 zhruba osm až deset miliard korun, což je dvojnásobek proti původně předpokládaným čtyřem až pěti miliardám. Na posílení zdrojů se ve středu usnesla vláda. Počítá se přitom s tím, že bude k dispozici protipovodňový fond v rozsahu deseti až 15 miliard korun, jehož zřízení má kabinetu v krátké době navrhnout ministr zemědělství Jan Mládek. Fond má mít formu zvláštního účtu, na němž se sejdou peníze z rozpočtu, privatizace a hlavně z půjčky od Evropské investiční banky.

"Doznívající povodně ukázaly akutnost financování protipovodňové prevence," uvedl Mládek po jednání vlády. Již postavená protipovodňová opatření podle něj zabránila ohrožení majetku a obyvatel na řadě míst, například v Moravském Písku, v Otrokovicích ve Svitavách, v Napajedlech či pod vodním dílem Nechranice na Ohři.

Pro následující období má MZe seznam protipovodňových investic za zhruba 10,5 miliardy korun. Z něho by se měla podle efektivnosti vybírat akce pro druhou etapu programu prevence před povodněmi v letech 2007 až 2010. Podle Mládka půjde zřejmě spíš o menší akce, protože velké stavby podléhají dlouhému schvalovacímu procesu.

I při zajištění dostatečného množství peněz výstavba protipovodňových opatření v některých případech naráží na postoje ochrany přírody, vlastníků půdy a nemovitostí, i na odpor obcí k územním řízením a změnám územního plánu. Důsledkem je pak podstatné zdržení některých akcí, podotkl ministr.

Podle zprávy, kterou dnes kabinet projednal, bylo zatím z celkových 4,15 miliardy korun na první etapu programu prevence před povodněmi vynaloženo zhruba 2,9 miliardy korun. Financování jde z národních zdrojů a půjčky od Evropské investiční banky. Dokončeno nebo zahájeno bylo 312 stavebních akcí. Původní časový rámec let 2002 až 2005 stát kvůli komplikované přípravě některých investic prodloužil do roku 2007.

Zajímavé projekty a počiny dvaceti Českých center v zahraničí chce českému publiku představit vznikající pražská pobočka. Kavárna, galerie a po rekonstrukci i malý sál by se měly veřejnosti otevřít 20. dubna. "V Českých centrech v zahraničí se uskuteční více než dva tisíce kulturních i jiných akci. My bychom to rádi dali na vědomí i české veřejnosti," uvedla ředitelka pražského centra Dana Brabcová.

V prvním období svého fungování se výstavní aktivity centra zaměří především na současné výtvarné umění, design a architekturu. Kromě výstav centrum plánuje i přednášky nebo setkání se známými Čechy žijícími v zahraničí. Spolupráci chce také nabídnout pražským kulturním institucím ostatních zemí.

Pražské České centrum, které sídlí v Rytířské ulici, zahájí činnost výstavou Odlet. Šest současných českých výtvarníků v ní představí svůj pohled na šest evropských metropolí. Upozornit na zahájení provozu centra má 20.dubna i Noc literatury. Na devíti místech hlavního města budou čeští umělci číst ukázky z knih autorů 18 zemí, kde Česká centra působí.

Pražské centrum by mělo fungovat i jako informační středisko. "Zájemci zde naleznou například informace o programech jednotlivých center v zahraničí nebo pomoc při zprostředkování spolupráce se zahraničními institucemi," řekla Brabcová. Mělo by být zároveň i zázemím pro fungování a koordinaci práce Českých center.

Česká centra jsou nástupci kulturních a informačních středisek, jež působila v zahraničí od počátku 50. let až do rozpadu Československé federace. Po roce 1989 a vzniku České republiky byla jejich síť rozšířena i o státy západní Evropy a USA. V současnosti funguje 20 poboček v 18 zemích. V zahraničí prezentují Česká centra především českou kulturu, poskytují ale také informace turistům či podnikatelům.

Ombudsman Otakar Motejl má výhrady k práci policie při umísťování zadržených do policejních cel a také ke stavu těchto zařízení. Zákon mu od letošního ledna ukládá, aby cely kontroloval a dohlížel, zda jsou respektována práva zadržených. Pracovníci kanceláře ombudsmana již navštívili 110 policejních cel. O nedostatcích budou v nejbližších dnech informovat ministerstvo vnitra.

Ombudsman má výhrady k nejednotnosti policie při poučování zadržených o jejich právech a povinnostech či k jejímu postupu při bezpečnostních prohlídkách, ale například i k nedůstojným podmínkám v policejních celách. "Pořídili jsme i obsáhlou fotodokumentaci, která ukazuje, že jsou nutné i různé technické úpravy," řekl Motejl. V souvislosti s využíváním policejních cel podle něj je nutné nejen změnit vnitřní policejní předpisy, ale také doplnit zákon o policii a rovněž trestní řád. Zákon o policii by měl podle Motejla zpřesnit okolnosti, za nichž jsou zadržení poučováni o svých právech a povinnostech. Zákon by měl například vyjasnit právní režim, za něhož jsou agresivní zadržené osoby na cele poutány ke kovovým madlům. Za klíčové považuje ombudsman, aby zákon stanovil, že bezpečnostní prohlídku zadrženého může provádět pouze osoba stejného pohlaví bez účasti osoby opačného pohlaví. Důstojnost zadržených by mělo zlepšit oddělení toalety od ostatního prostoru v cele. Zatím tomu tak není, což může být pro zadržené choulostivé. V cele jsou obvykle umístěni dva lidé.

Trestní řád by měl být podle ochránce práv upraven tak, aby bylo zadrženému jasně přiznáno právo informovat o svém zatčení a celé situaci třetí osobu - tedy někoho ze svých blízkých. Veřejný ochránce práv také chce, aby policie do budoucna v celách ztlumovala silné osvětlení v noci a umožnila zadrženým se vyspat. Zatím se tak někde neděje s odůvodněním, že světlo je nutné pro provoz kamerových systémů zaznamenávajících dění v policejních celách.