Zprávy | Z archivu rubriky


Laureátem Ceny Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77, se pro letošní rok stal kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu. Nadace, jejíž cena má poukázat na "mimořádnou občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika", udělila Uzunogluovi cenu "za dlouholetý a neohrožený boj za lidská práva a lidskou důstojnost". ČTK to sdělil za organizátory František Janouch.

Uzunoglu je v Česku již 12 let bez výsledku souzen pro podezření z vydírání a omezování osobní svobody. V roce 1994 byl zadržen a strávil ve vazbě 31 měsíců. Dosud soudy nevynesly konečný verdikt. Trestní stíhání bylo v roce 2003 zastaveno, protože bylo porušeno právo obviněných na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě. To se nelíbilo ani žalobkyni, ani obžalovanému. Státní zástupkyně odmítla zavinění prodlevy; Uzunoglu zase věří, že jedině veřejné soudní líčení očistí jeho jméno.

Na pochybnosti o transparentnosti procesu v minulosti upozorňovaly význačné osobnosti, mimo jiné i bývalý ministr kultury Pavel Dostál. Skupina představitelů veřejného života letos v březnu v otevřeném dopise obvinila české politiky, soudce a státní zástupce z nečinnosti a selhání v kauze. Dopis podepsali například poslanci Taťána Fischerová a Svatopluk Karásek, někdejší mluvčí Charty 77 Dana Němcová, senátoři Jaromír Štětina a Karel Schwarzenberg, novinářka Petruška Šustrová či socioložka Jiřina Šiklová.

Uzunoglu je se třemi svými krajany obžalován za to, že se v roce 1994 údajně podílel na mučení jiných dvou krajanů. Uzunoglu tvrdí, že se stal obětí spiknutí. Soud by měl pokračovat koncem května.

Uzunoglu se narodil v roce 1953 v Turecku. Angažoval se v různých hnutích bojujících za práva Kurdů. Vystudoval v Praze lékařství a usadil se v Československu a Německu. Byl členem organizace Lékaři bez hranic. Podílel se na vydání kurdské gramatiky. Přeložil do kurdštiny části Bible a několik děl Karla Čapka. Do češtiny přeložil přísloví kurdského lidu. V roce 1979 byl vypovězen z Československa, vrátil se v roce 1990.

Cena byla ustavena ve Stockholmu v roce 1987. Ocenění připomíná postoj československého politika Františka Kriegla, který jako jediný z tehdejších představitelů odmítl po obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 podepsat potupný diktát. Loni Nadace Charty 77 cenu udělila československým občanům německé národnosti, kteří se před druhou světovou válkou, na rozdíl od většiny svých krajanů, odmítli připojit k nacistickému hnutí Konrada Henleina.

Z dotačního programu určeného pro zemědělce, kteří předčasně ukončí podnikání a farmy přenechají potomkům, dostal zatím peníze jeden zemědělec. Program přitom funguje od loňského jara a ministerstvo zemědělství na něj spotřebovalo desítky milionů korun. Kvůli české úpravě evropské normy a daňové zátěži z převodu podnikání se program zemědělcům nevyplatí, uvedla dnes Česká televize s tím, že jen vybudování informačního systému přišlo stát na 30 milionů korun.

Dotační program by měl podpořit mladé zemědělce, aby neodcházeli z oboru, a zároveň pomoci stárnoucím farmářům. Lze z něj získat až 200.000 korun. Žádost o zařazení do programu dosud podalo asi 320 zemědělců, peníze ale podle televize dosud dostal jen jeden.

"U nás dotační program znamená, že potencionální příjemce musí vynaložit daleko větší peníze na splnění všech formalit a předpisů, než co pak dostane ze státní kasy," řekl televizi jeden ze zemědělců. Ministerstvo zemědělství podle ČT přiznává, že dotační program je velmi složitý a že se žadatelům ani nemusí vyplatit. Letos v lednu chtělo dotace pro předčasné ukončení podnikání zrušit. Ohlasy ze zemědělských profesních organizací ale přispěly k tomu, že program bude pokračovat. Zemědělci však doufají, že se systém zjednoduší a nabídne na dotacích víc peněz.

Čeští zemědělci patří podle průměrného věku mezi nejstarší v Evropské unii, uvedla také televize.