Zprávy | Z archivu rubriky


Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede i v příštích čtyřech letech její dosavadní předseda Milan Štěch, který je současně senátorem za ČSSD. Delegáti sjezdu ČMKOS vybrali také tři místopředsedy. Své funkce obhájili Jaroslav Zavadil a Zdeněk Málek. Trojici doplnila právnička konfederace Marcela Kubínková. Je to vůbec poprvé v historii, co se do vedení dostala žena.

Konfederace zastřešuje 33 odborových svazů se 610 tisíci členy. Členská základna se ale postupně ztenčuje. Ještě před čtyřmi lety jich bylo zhruba 900 tisíc.

Česko by mělo po dalším rozšíření EU chránit svůj pracovní trh, bude-li ohrožen, řekl po svém znovuzvolení předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. O zavedení přechodných opatření vůči Bulharsku a Rumunsku, které by měly do unie vstoupit napřesrok, se již dříve zmínil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Podle Štěcha by se ČR měla snažit ochránit své zájmy prosazováním evropské směrnice o službách tak, aby se firmy a pracovníci museli řídit pravidly státu, v němž působí. "Přijdou pracovníci, kteří nabídnou, že budou dělat podle předpisů Bulharska nebo Rumunska za čtvrtinové mzdy. Zaměstnavatel samozřejmě kvůli zisku a snižování nákladů sáhne po nich," řekl Štěch. Česko by pak podle něj mělo důsledně kontrolovat dodržování předpisů. Odbory přitom dříve omezení volného pohybu pracovníků po EU ostře kritizovaly.

Podle názoru Milana Štěcha "lidé v Česku málo stávkují." Nedávno sám vyzval zaměstnance, aby se domáhali vyšších platů pomocí stávek. Podle odborů, které na růst mezd tlačí, totiž platy neodpovídají současnému růstu české ekonomiky a lidé chudnou. Podle Štěcha je třeba přitvrdit.

Velká voda z Česka nadále ustupuje, třetí stupeň povodňové aktivity platil v sobotu v poledne už jen na Labi, Lužnici a Nežárce. V zasažených oblastech pokračuje úklid, postupně je třeba odčerpat zaplavené prostory a začít vysoušet budovy. Armáda pomohla na třech místech se stavbou provizorních mostů. V Praze pokračuje demontáž protipovodňových zábran.

Problémová zůstává podle hydrologů situace na jihu Moravy v oblasti nad nádrží Nové Mlýny na Břeclavsku, kde se rozlitím řek Dyje a Jevišovky vytvořila obří jezera. Voda se stahuje zpět do koryt pomalu a u Novosedel bude pravděpodobně nutné čerpání vysoce výkonnými čerpadly. Tam, kde ještě stále brání vodě v rozlivu hráze, je pravidelně kontrolován jejich stav.

Čerpá se také na řadě míst Středočeského kraje. Ve Vrdech na Kutnohorsku zajišťuje armáda dodávky pitné vody. Výkonné čerpadlo je nasazeno na odčerpávání laguny i v Kojetíně na Přerovsku a odčerpávání vody z objektů pokračuje rovněž v Litovli.

Voda ustupuje i v jižních Čechách. Ve Veselí nad Lužnicí a Soběslavi pokračuje čerpání vody z domů, distribuce vysoušečů a desinfekčních prostředků. Lužnice v Bechyni se v poledne držela přesně na hodnotě pro vyhlášení třetího povodňového stupně. Nežárka překračuje tuto hranici o 12 centimetrů.

Mimořádně se v těchto dnech kontroluje také kvalita vody v řekách. Zatím její zhoršení nebylo zaznamenáno.

Výraznější srážky očekávají v meteorologové v neděli na severovýchodě území, na horách budou od pondělka ve formě sněhu. Déšť ale žádné větší problémy nezpůsobí, krátkodobě se mohou zvýšit pouze hladiny horských potoků, což zpomalí pokles hladin významnějších toků.

Američané začínají chápat, že vízová asymetrie s Českou republikou je problémem, který by mohl narušit "výsostně pozitivní" vzájemné vztahy, domnívá se předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Pavel Svoboda (US-DEU). Situace, kdy Češi potřebují k návštěvě Spojených států víza, zatímco občané USA cestují do ČR bez nich, je ze strany USA dlouhodobě neudržitelná, řekl Svoboda ČTK v New Yorku, kde poslanecká delegace končí o víkendu svoji cestu po Spojených státech, během níž navštívila také Chicago, San Francisco, Sacramento, Houston a Washington.

Zrušení víz by občan USA v žádném případě nepocítil, uvedl Svoboda. Argument, že si vízovou politikou chrání Spojené státy svůj trh práce, podle něho přestává být aktuální, protože Češi k práci v zahraničí stále častěji využívají možností otevírající se Evropy, kde si také při klesajícím kurzu dolaru vydělají více. Svoboda je přesvědčen, že "nazrál čas pro lobbování". Pokud by se podařil začátek změny vědomí v hlavách senátorů a kongresmanů, tak by to byla dobře vykonaná práce, řekl poslanec s odkazem na jednání se členy Kongresu.

Senátor Luděk Sefzig (ODS), předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie, jehož členové se ve Washingtonu a New Yorku připojili k poslanecké delegaci, uvedl, že Českou republiku vnímají Američané "jako mimořádně kvalitního spojence". Členové Kongresu české senátory a poslance podle něho ujistili, že o vízové asymetrii vědí a pozorně naslouchali argumentům, proč by měla být víza zrušena. Sefzig ale nedokázal odhadnout žádný termín.

Velké změny v americké vízové praxi v blízké době neočekává ani senátor Karel Schwarzenberg. Trvání víz není podle něho důsledkem myšlení z doby studené války, ale zneužívání turistických víz pro ilegální práci.

Schwarzenberg byl překvapen, jak velký ohlas ve Spojených státech nalézá role ČR na poli mezinárodní politiky. Důvodem je podle něho jasný postoj při důsledné obraně lidských práv, zejména na Kubě, na Ukrajině, v Bělorusku či Barmě.

Při setkáních s krajany Čeští poslanci a senátoři se dotkli i problému korespondenčního hlasování při parlamentních volbách. "Je zřejmé, že dříve či později musíme korespondenční volbu zavést, protože omezujeme právo statisíců občanů, kteří žijí ve Spojených státech a chtějí volit," řekl ČTK poslanec Svoboda.

Tři desítky lidí si v sobotu u památníku v Letech na Písecku připomněly tragický osud Romů, kteří za druhé světové války zahynuli v místním sběrném táboře. Romové k památníku položili květiny a věnce. Za zesnulé se u příležitosti Mezinárodního dne Romů pomodlili při zádušní pravoslavné bohoslužbě.

"Dnes máme krásné počasí. Stojíme vedle velkovýkrmny vepřů a kupodivu dnes není cítit nic. Snad si šéfové vepřína domysleli, že je dnes Mezinárodní den Romů, a utáhli nějaké kohoutky," řekl po mši romský pravoslavný kněz David Dudáš. Podle něj jsou Lety 60 let po válce významnější než za války. "V době zla byl tento tábor jedním z táborů, dnes je toto místo mezinárodním symbolem pro ponížení a utrpení Romů ve světě," dodal.

Romové požadují přemístění vepřína, který stojí na místě bývalého tábora. Chtějí také vybudovat důstojnější památník obětem. Stát do červnových voleb již zřejmě nestačí vepřín odstranit. Kabinet podle premiéra Jiřího Paroubka zatím v lokalitě nechá vybudovat pomník obětem romského holokaustu. "Je nám líto, že tu není žádný politik. Je vidět, že nemají zájem a neberou v úvahu romskou otázku a problém s prasečákem," řekl novinářům organizátor vzpomínky Ervín Olah.

Podle historických pramenů zahynulo v táboře v Letech 326 lidí a přes pět stovek vězňů skončilo v Osvětimi. Nedaleko vepřína stojí od poloviny 90. let památník.