Zprávy | Z archivu rubriky


Hladiny řek pomalu, ale vytrvale klesají. Přispěla k tomu především absence srážek a citelné ochlazení, při němž noční teploty sestupují několik stupňů pod bod mrazu. Další srážky se podle předpovědi očekávají až v neděli, hladiny vodních toků tak budou klesat i nadále. Na místech, kde voda opadla, začíná úklid. Pokračuje rovněž sčítání škod, podle předběžného odhadu agentury Standard & Poor´s Ratings Services by mohly vystoupit zhruba na dvě miliardy korun. Je tedy zřejmé, že letošní poškození budou mnohem nižší než při posledních velkých záplavách v roce 2002, i ve srovnání s rokem 1997. Před čtyřmi lety škody činily kolem 70 miliard a v roce 1997 asi 63 miliard Kč. Velká voda se letos tolik nedotkla památek - Národní památkový ústav předběžně vyčíslil škody na čtyři miliony. Největší, asi dvoumilionová škoda vznikla v parku u zámku Lednice, který je součástí Lednicko-valtického areálu zapsaného na seznam UNESCO.

Míst s nejvyšším stupněm povodňové aktivity stále ubývá. Ohrožení dál platí v Mělníku, Ústí nad Labem a Děčíně na dolním Labi, na dolní Lužnici v Bechyni a na Moravě ve Strážnici. Hladina Labe v Ústí má podle předpovědi vodohospodářů do soboty klesnout na 725 centimetrů, což je o 1,5 metru méně, než měla při úterní kulminaci. Obvykle má řeka dva metry. Voda poklesla i v Hřensku na Děčínsku. Nyní dosahuje zhruba k hotelu Praha. Obec podle starosty Josefa Černého zůstává nadále uzavřená. Po špatných zkušenostech z povodní v roce 2002 navíc nemá zájem o cizí pomocníky a zůstane dlouho zavřena i pro povodňové turisty. V Mělníku Labe klesá ještě rychleji, než se očekávalo. Hladina se dostala již na úroveň šesti metrů, zatímco v pondělí vystoupala až na 739 centimetrů. Nyní klesá tempem dva až tři centimetry za hodinu. Pokud se pokles nezpomalí, stav ohrožení by mohl přestat platit v sobotu dopoledne. Povodně pomíjejí také na jihu Moravy, kde od pátku nikde neplatí třetí stupeň povodňové aktivity. Voda nadále hrozí jen obcím u jezer a lagun, které se vytvořily v polích. Stabilizovaná situace je i v Novosedlech na Břeclavsku, které ohrožuje rakouský potok Bockgraben. V Olomouci, Litovli a jejich okolí večer skončí stav nebezpečí, který v pátek večer vyhlásila bezpečnostní rada Olomouckého kraje. Zřejmě na několik týdnů až měsíců se protáhne vyšetřování příčin protržení hráze v Horce nad Moravou na Olomoucku, jež nezadržela vodu v noci na neděli. Podle serveru Aktuálně.cz za protržením hráze, kvůli které se část Olomouce ocitla pod vodou, zřejmě stojí pokus o záchranu části lužního lesa. Také hladina jihočeské Lužnice neustále klesá, třetí stupeň už platí jen v Bechyni. Většina lidí, jimž voda zaplavila obydlí, se už vrátila domů a začala s úklidem. Radnicím se hlásí dobrovolníci, kteří chtějí lidem postiženým povodněmi pomoci. Hasiči však stále nemohou z velké části zatopených sklepů čerpat vodu, protože hladina řeky je ještě příliš vysoká.

Pražský primátor Pavel Bém je přesvědčen o tom, že protipovodňová ochrana české metropole je jedna z nejmodernějších v Evropě. Magistrát do výstavby zábran dal dosud 1,9 miliardy korun. Bém na páteční tiskové konferenci poukázal na to, že stát pro tyto účely poskytl Praze jen sedm milionů korun. Byly využity na úpravy kanalizace. "Považuji přístup vlády za nezodpovědný," uvedl primátor. Očekával, že po velkých povodních v roce 1997 na Moravě a v roce 2002 bude stát stavět protipovodňovou ochranu měst a obcí ve větším rozsahu. "To se bohužel nestalo. Věřím, že se tak stane po letošní povodni," podotkl Bém.

Po záplavách v roce 1997 magistrát postavil první část zábran, které v srpnu 2002 ochránily před pětisetletou vodou Staré Město. Začátkem následujícího roku padlo rozhodnutí, že je potřeba chránit město jako celek, nejen historické jádro. "Vznikl tak zcela jedinečný projekt na evropské úrovni," soudí Bém. Nyní je Praha před velkou vodou chráněna v úsecích od Modřan po Libeň a od Smíchova po Stromovku. Přenosná hrazení, zdi a zemní valy byly postaveny 30 centimetrů nad úroveň katastrofální pětisetleté povodně, která v Praze způsobila před čtyřmi lety ztráty za 27 miliard korun. Příští rok by mělo být hrazení hotovo také na Zbraslavi, v Radotíně, Chuchli a v Troji. Na Zbraslavi bude proti stoleté vodě. "Mělo by stačit," uvedl primátorův náměstek Jan Bürgermeister. Zbraslav totiž leží u Vltavy ještě nad soutokem s Berounkou.

Pražská protipovodňová opatření nejsou jen zábrany, zdůraznil Bürgermeister. Třeba na soutoku Vltavy a Berounky mají vzniknout těžbou štěrkopísku jezera, která zvýší schopnost zadržovat vodu v tomto záplavovém území. "V současné době se už rozhoduje o první těžbě," uvedl. Zástupci města připomínají i funkci přehrad vltavské kaskády, které při menších povodních dokážou řídit průtok vody Prahou a záplavy zmírnit. Bylo tomu tak při letošní povodni, kdy nakonec město zasáhla jen dvouletá voda. Při velkých povodních vodní díla metropoli nepomohou.

Nový zákon o střetu zájmů, který má zpřísnit kontrolu majetku veřejných činitelů, může od příštího roku začít platit. Normu v pátek podepsal prezident Václav Klaus. Předloha podstatně rozšiřuje okruh politiků a úředníků, kteří by mu měli podléhat. Oznámení o osobním zájmu, vedlejších činnostech, příjmech a majetku získaném během výkonu funkce by měly podávat tisíce veřejných funkcionářů: od starostů a placených zastupitelů obcí po premiéra, od policistů po soudce, od úředníků ve vedoucích funkcích po představitele České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu. Pravidla mají platit i pro ombudsmana nebo ředitele tajných služeb.

Někteří odpůrci předlohy označovali zákon na hraně ústavnosti a prosazovali, aby se povinnosti nadále vztahovaly jen na zákonodárce, členy vlády a šéfy ústředních správních orgánů. Nová norma totiž podle nich mimo jiné přináší zásah do nezávislosti soudců, zavádí nerovnost mandátu zastupitelů a znamená nárůst počtu úředníků, kteří by oznámení evidovali. Je prý navíc obtížně použitelná v případě starostů malých obcí, kteří by oznámení měli podávat sami sobě.

Norma nově zavádí pokuty za porušení nebo nedodržení zákona, které by se měly pohybovat od 30.000 do půl milionu korun. Ukládat je má Nejvyšší správní soud, což se nezamlouvalo jeho předsedovi Josefu Baxovi. Oznámení mají být k dispozici i v elektronické podobě, nahlížení do nich má být evidováno. Zneužití získaných informací by podléhalo až stotisícové sankci.

Nevládní protikorupční organizace Transparency International kritizovala, že zájemci by se před nahlédnutím do evidence majetků museli nejprve osobně zaregistrovat. Za problém pokládá i to, že se zákon nebude vztahovat na manžele a manželky veřejných funkcionářů, jen na majetky ve společném vlastnictví. Zákon má nabýt účinnosti 1. ledna příštího roku.

Odborářů v Česku ubývá a i v příštích letech budou odbory nejspíš své členy ztrácet. Novinářům to na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů řekl její předseda Milan Štěch. Důvodem je podle něj restrukturalizace průmyslu, odchod důchodců z odborů a hlavně nezájem mladých. Konfederace sdružuje 33 svazů s 610.000 členy. Přitom před čtyřmi lety při posledním sjezdu zastřešovala 900.000 lidí. Získání nových odborářů si jako jeden z hlavních úkolů přitom Štěch vytýčil před čtyřmi lety po svém zvolení do čela ČMKOS, která je největší odborovou centrálou v Česku. Podle předáka se konfederaci pod jeho vedením nové členy získat podařilo. Vstoupily do ní totiž čtyři další svazy a jeden vystoupil, sdružují ale méně lidí.

"Nedáváme si cíl, kolik lidí bude v odborových svazech. Členů odborových organizací ale ubývá," uvedl Štěch. Podle něj odbory opustili důchodci, kterým již firmy neposkytují výhody ze sociálních fondů. Zanikly také mnohé velké státní podniky. V nových firmách trvá podle předáka několik let, než v nich odborové organizace vzniknou. Zaměstnavatelé navíc prý často brání jejich založení, podotkl Štěch. "U mladých lidí trvá většinou delší dobu, než na vlastních problémech zjistí, že je dobré mít odborovou organizaci," dodal.

Podle premiéra Jiřího Paroubka je úbytek odborářů v Česku přirozený. "V situaci, kdy nejsou žádné sociální boje, je přirozené, že řada lidí bere výdobytky jako automatickou věc, nepotřebuje se zúčastňovat odborářské práce," řekl novinářům na sjezdu premiér. Podle něj odbory nemají důvod proti vládě a zaměstnavatelům vystupovat, protože v zemi roste reálná mzda a životní úroveň. Dodal, že sociální dialog v Česku funguje, takže se prakticky nestávkuje.

ČSSD je připravena ve sněmovně přehlasovat Senát i případné veto prezidenta republiky Václava Klause a prosadit navrhovaný zákoník práce. Na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů to řekl premiér Jiří Paroubek. Zákoník ve sněmovně sociální demokraté prosadili naposledy spolu s komunisty, stejně tak nejspíš učiní i nyní. Senát normu totiž zamítl. Poslanci budou o pracovním kodexu znovu rozhodovat na schůzi, která začne 18. dubna.

Podle Paroubka je norma moderní a pomáhá zaměstnancům i zaměstnavatelům. Odbory normu podporují, zaměstnavatelé ji kritizovali. Podle ministra práce Zdeňka Škromacha je navrhovaný pracovní kodex liberálnější. Řídí se prý zásadou: co není zakázáno, je dovoleno. Nynější úprava vyznávala naopak heslo: co není dovoleno, je zakázáno. Spory kolem zákoníku vyvolávaly mimo jiné paragrafy o odborech. Podle nové normy by měly kontrolovat bezpečnost práce a při jejím ohrožení by mohly rozhodnout o zastavení výroby. Podle některých podnikatelů tak odboráři chtějí ovlivňovat hospodářskou politiku firem. Odpůrci kodexu již dříve upozorňovali na to, že by úprava mohla být neústavní. Menší odborové svazy a profesní organizace označují za diskriminační ustanovení o tom, že by zaměstnavatelé mohli uzavírat kolektivní smlouvu jen s nejsilnější odborovou organizací. Federace strojvůdců ČR na protest zorganizovala půlhodinovou stávku na dráze.