Zprávy | Z archivu rubriky


S pozvolným ústupem velké vody nabývá na intenzitě otázka, jak pomoci postiženým regionům. Povodeň nicméně stále neopadla - hladiny řek klesají jen zvolna, na řadě míst mohou záplavy trvat týden či dva. Lidé se tak začínají obávat, co stojící voda udělá s jejich staveními. Napjatá situace nadále panuje na jižní Moravě, komplikace přetrvávají i na severu Čech. Srážky by ale neměly pokles hladin ovlivnit, na Moravě by se však mohly zvednout hladiny horských toků. Stav ohrožení zůstával na 23 místech, druhý povodňový stupeň platil na 37 úsecích. Situace se stabilizovala a zklidňuje se vlivem nízkých srážek a nízkých teplot.

Napětí nadále panuje zejména na Moravě. Novosedly stále ohrožuje obří jezero vytvořené na polích řekou Dyjí. Pod bedlivou kontrolou musí být v Jihomoravském kraji také hráz táhnoucí se po pravém břehu řeky Moravy pod Hodonínem. Pokud by se narušila, hrozí zalití šesti obcí tvořící na Moravském Slovácku oblast Podluží. Velké vody se nadále obává i Břeclav, které by pomohlo snižování odtoku z nádrží Nové Mlýny. Znojemská přehrada je plná dřeva splaveného z Národního parku Podyjí. Na průtoku vody v Moravě se zatím nijak neprojevily ani dešťové a sněhové srážky, vytrvalý déšť ale může zvýšit hladiny na některých řekách Moravskoslezského kraje. Nejvíce může voda stoupat na horním toku Odry a v povodí Olše. Rozhodně by ale neměla ve velké míře ohrozit zástavbu. V Olomouckém kraji s napětím očekávají, jak výrazné budou srážky. Déšť by mohl zvýšit hladinu Bečvy až na druhý stupeň.

V Ústeckém kraji jsou stále uzavřeny desítky silnic, zaplavené zůstává Hřensko, vodu na návsi mají i Křešice a další obce na Litoměřicku. Lidé, kteří museli před několika dny opustit své domovy, se stále nemohou vrátit. Přibývá těch, kteří před vodou odešli k příbuzným, ale nyní již žádají města o náhradní bydlení.

Rozvodněné středočeské řeky dále klesají, i když stav ohrožení ještě platí v Mělníku, Brandýse nad Labem, Poděbradech i dalších menších obcích především v blízkosti soutoku Labe a Vltavy. Situaci se podařilo stabilizovat i v Hoříně, kde zpevnili hráze. Labe ovšem klesá pomalu, a zatopené nemovitosti tak mohou být zalité vodou ještě několik dnů. Krizový štáb Spolany Neratovice rozhodl o postupném obnovování výroby všude tam, kde to podmínky dovolují.

Obyvatelé Veselí nad Lužnicí začínají s úklidem po povodni. Hasiči odčerpávají vodu z prohlubní a půjčují lidem vysoušeče. Lidé také dostávají čistící prostředky a pomůcky. Statik prohlíží domy, zda je rozvodněné řeky Lužnice a Nežárka nepoškodily. Obyvatelům pomáhají i psychologové armády a hasičů. Voda již z většiny zaplavených ulic ustoupila, drží se jen na několika málo místech.

Vláda schválila ve středu návrh na navýšení státního rozpočtu o pět miliard korun, které budou sloužit jako rezerva na odstraňování povodňových škod, případně na protipovodňová opatření. ČTK to řekla mluvčí vlády Lucie Orgoníková. Kabinet rovněž rozhodl o tom, že o úvěr na modernizaci bydlení s nízkým úrokem budou moci požádat lidé, které postihly záplavy, bez rozdílu věku. Pět miliard korun vláda získá z dividend společností ČEZ a Osinek a ze snížení základního kapitálu Osinku. Neměl by se tak prohloubit letošní schodek státního rozpočtu, který je plánován ve výši 74,4 miliardy korun. "Dvě miliardy korun použije vláda z dividend společnosti ČEZ. Celkem 2,69 miliardy korun získá z dividend společnosti Osinek a přes 300 milionů korun snížením základního kapitálu společnosti Osinek," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci.

Do doby, než valné hromady společností schválí navrhované kroky, bude vláda podle Sobotky hradit povodňové škody z rezerv státního rozpočtu. "Valné hromady by měly rozhodnout do měsíce," řekl dále Sobotka. Pro schválení uvedených opatření chce vláda rovněž požádat o vyhlášení stavu legislativní nouze. Pokud se nevyčerpá celých pět miliard na odstraňování škod, budou podle Sobotky peníze využity i na budování nových protipovodňových opatření nebo budou převedeny jako rezerva do dalšího roku. Naopak, pokud bude potřeba více peněz, vláda je připravena podniknout odpovídající opatření, uvedl ministr. Vláda podle něj bude žádat i o pomoc z fondů Evropské unie.

Státní fond rozvoje bydlení má letos na úvěry na modernizaci bydlení celkem tři miliardy korun. Vláda totiž zároveň schválila Martínkův návrh na navýšení rozpočtu fondu o dvě miliardy na tyto účely. Další miliardu korun kabinet schválil vlastníkům nemovitostí postižených záplavami ve formě dotací. Prostředky rovněž z fondu bydlení získají obce, které je pak poskytnou majitelům bytového fondu. Úvěr na modernizaci bydlení dosud mohli čerpat jen lidé do 36 let, kteří žijí v manželství či pečují o nezletilé dítě. Úvěr je úročen dvěma procenty ročně se splatností deset let.

Vláda chce vytvořit fond, z něhož se budou čerpat peníze na výstavbu protipovodňových opatření či na výkup domů, které opakovaně zatopila voda. Ve fondu by bylo asi deset až 15 miliard korun. Peníze by si stát půjčil od Evropské investiční banky (EIB). Splácel by je 20 až 25 let, takže by se příliš nezatížila dluhová služba státu, řekl ČTK při středeční návštěvě Litoměřic premiér Jiří Paroubek. "Protipovodňová opatření by se realizovala v jednotlivých povodích v průběhu několika let, protože nemáme iluze, že by se to všechno stihlo za rok nebo za dva," uvedl Paroubek. Řekl, že již mluvil s EIB. "Jsou ochotni poskytnout tyto peníze bez potřeby spolufinancování," doplnil. Peníze na vznik hrází a dalších zábran by kromě povodí mohly čerpat i obce.

Šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý ČTK řekl, že zřízení zvláštního fondu navrhovali občanští demokraté už po katastrofálních povodních v roce 2002, ČSSD ho ale tehdy odmítla. ODS navrhovala vyčlenit 50 miliard korun z prodeje Českého Telecomu na zvláštní povodňový účet. Vláda návrhu vytýkala, že předem počítal s penězi z privatizace určité společnosti. Občanským demokratům se zase nelíbí, že si nyní chce Paroubkův kabinet na zřízení fondu půjčit. "Půjčka je zase jenom další dluh. To chtějí jenom do zvláštního šuplíku ukrýt další dlužní úpis," uvedl Tlustý.

Stát by podle premiéra realizoval i dobrovolné výkupy těch nemovitostí, které jsou v záplavových územích opakovaně zaplavovány, a kam se třeba občané nebudou chtít vrátit. Lidé by dostali určité náhrady. "Musíme vymyslet systém, jak těmto lidem budeme nabízet vhodné pozemky k tomu, aby tam mohli začít stavět," uvedl Paroubek.

Vláda prodloužila stav nouze, který v neděli kvůli záplavám vyhlásila v sedmi krajích, do 19. dubna. Původně mělo opatření skončit 10. dubna. Ministr vnitra František Bublan řekl, že opatření přijala vláda nikoli proto, že by hrozilo další nebezpečí, ale kvůli rychlejší likvidaci škod. Většina hejtmanů oslovená ČTK krok vlády přivítala, počítají totiž s tím, že se s povodňovými škodami budou potýkat dlouho. Krok vlády zpochybnil středočeský hejtman Petr Bendl. Je přesvědčen, že postiženým obcím, ve kterých už kraj vyhlásil stav nebezpečí, to fakticky nepomůže. "Rozhodně stav nouze likvidaci povodňových škod neurychlí. Spíš by situaci pomohlo, kdyby vláda vydala jasná pravidla, co všechno bude obcím propláceno," řekl Bendl ČTK. Vadí mu, že se vláda nezabývala zejména tím, jak co nejrychleji doručit obcím tisíce a desetitisíce korun na konkrétní věci. Pokud místo toho zveřejnila, že dá na likvidaci povodňových škod pět miliard, ač nezná skutečnou výši škod, pokládá spíš za populismus než za věcné řešení.

"Speciálně pro náš kraj, který se patrně bude s velkou vodou potýkat v rámci Česka nejdéle, je to dobrá zpráva," řekl Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Prodloužení stavu nouze mu umožní využívat vojáky, hasiče, firmy a občany k práci na aktuálních protipovodňových opatřeních či následně na odstraňování škod. I v Ústeckém kraji počítají s tím, že od nich velká voda neodteče hned. "Pokud bude zapotřebí, požádám premiéra i o prodloužení nového termínu stavu nouze, byť jen pro Ústecký kraj," řekl ČTK ústecký hejtman Jiří Šulc. Jihočeský hejtman Jan Zahradník připomenul, že od stavu nouze se odvíjí i termín, do kterého musejí kraje nahlásit škody. "Žádosti o náhradu nákladů na obnovu území musíme vládě podle zákona předložit do sedmi dnů po jeho odvolání," řekl.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek naznačil, že zřejmě vyhlásí na žádost vlády stav legislativní nouze. Opatření by mělo umožnit rychlé parlamentní projednání vládních návrhů na získání financí k odstranění povodňových škod. "Je to situace, která již tady byla. V podobných situacích jsem vyhověl. Budu se tím vážně zabývat," řekl ČTK Zaorálek. Vláda rozhodla, že na odstraňování povodňových škod uvolní pět miliard z Fondu národního majetku (FNM) a dividend firem ČEZ a Osinek. Kvůli uvolnění peněz musela vláda změnit zákon o FNM a rozpočet. Změny tak musí schvalovat i sněmovna. Legislativní nouze by měla umožnit, aby peníze byly uvolněny ještě do konce dubna. Řádná schůze sněmovny přitom bude zahájena až v úterý 18. dubna. Uvolnění peněz z FNM pak bude muset schvalovat i Senát.

Ve stavu legislativní nouze může sněmovna určitý návrh zákona projednat a schválit rychleji než v obvyklých termínech, kdy tři čtení předloh trvají čtvrt roku i déle. Podle jednacího řádu vyhlašuje zmíněný stav na určitou dobu šéf sněmovny, a to na návrh vlády. Učiní tak za mimořádných okolností, kdy jsou základním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů či bezpečnost státu nebo kdy hrozí značné hospodářské škody. Sněmovna jako celek může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit. Sněmovna k tomuto opatření již sáhla několikrát.

Elektrárenská skupina ČEZ zlevní zaplaveným domácnostem na dva měsíce dodávky elektrické energie, kterou budou lidé potřebovat zejména k vysoušení příbytků. O slevu 350 korun z ceny megawatthodiny silové elektřiny mohou požádat zaplavené domácnosti zásobované skupinou ČEZ v západních, středních, severních a východních Čechách a na severní Moravě. Průměrná domácnost díky tomu při odstraňování následků povodní podle výpočtů ČEZ ušetří za dodávky zhruba 800 korun. "Chceme i touto formou lidem pomoci v tíživé situaci tak, aby se co nejrychleji mohli vrátit k normálnímu životu. Vysoušení objektů způsobí občanům i vyšší spotřebu elektřiny. Náš povodňový tarif by měl zvýšené náklady na vysoušení nejen kompenzovat, ale po dobu dvou měsíců přinášet postiženým domácnostem patrnou úlevu z plateb za elektřinu," řekl ČTK generální ředitel ČEZ Martin Roman.

Zvýhodněná sazba bude platit od 7. dubna do 7. června. Každý produkt silové elektřiny, který skupina ČEZ nabízí, bude mít svoji povodňovou variantu se slevou 350 korun z ceny za MWh a s nulovou pevnou měsíční cenou za silovou elektřinu. "V nejvíce využívaném tarifu Standard činí sleva 30 procent. V celkové platbě za elektřinu se silová elektřina promítá zhruba polovinou," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. O povodňový tarif mohou lidé požádat prostřednictvím speciálního formuláře, který získají například na internetových stránkách skupiny ČEZ či v jejích obchodních kancelářích.

Jako spekulaci označilo ministerstvo dopravy informace, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) převážela letecky zajatce pod zástěrkou civilních letů s mezipřistáním i na českém území. Ministerstvo dopravy a ministr zahraničí Cyril Svoboda mezipřistání v ČR nepotvrdili. Ministerstvo dopravy dále uvedlo, že USA a Česká republika by neporušily úmluvu o mezinárodním civilním letectví, pokud by na českém území přistála a následně z něj vzlétla letadla s civilní registrací. Mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková a Svoboda tak reagovali na informace Amnesty International ČR (AI), podle nichž prý v Česku dvacetkrát přistály tři letouny se zajatci podezřelými z terorismu na palubě. Američané je údajně tajně převáželi k výslechu nebo věznění do zemí, kde mohou být vystaveni mučení.

AI žádá o stanovisko premiéra Jiří Paroubka a ministerstvo vnitra. Podle úřadu vlády se k věci má vyjádřit ministerstva obrany a dopravy, které také odkazuje na řízení letového provozu. Vyjádření letového provozu se ČTK nepodařilo získat, obrana stanovisko připravuje. Svoboda uvedl, že o příletech nemá informace.

Žižková ČTK řekla, že USA a ČR jsou vázány úmluvou o civilních letadlech. Ta říká, že veškerá letadla smluvních států používaná na nepravidelných letech mohou přelétávat a přistávat na jejich území bez povolení, pokud nejsou využívány pro obchodní účely. Amnesty International soudí, že CIA zneužívá leteckou praxi a obchodní dohody, aby mohla přepravovat zajatce, což je v rozporu s mezinárodním právem. "Stát, který vědomě pomáhá nebo asistuje jiné zemi v porušování mezinárodního práva, nese za tento čin zodpovědnost," sdělil v úterý ČTK ředitel české pobočky AI Zdeněk Rudolský.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ)se pod vedením bývalého ředitele Tomáše Kadlece dopustil závažných chyb při provádění bezpečnostních prověrek. Mohlo se tak například stát i to, že osvědčení pro práci s přísně utajovanými informacemi dostali bývalí agenti komunistické Státní bezpečnosti (StB). Vyplývá to ze zprávy o vnitřní kontrole v NBÚ, kterou ČTK poskytla protikorupční organizace Růžový panter. Zpráva podle organizace potvrzuje, že Kadlec a další lidé z někdejšího vedení NBÚ zneužili svého postavení a s prověrkami manipulovali.

Interní kontrola prověřovala, jak NBÚ postupoval při udělování prověrek v letech 1999 až 2002. V září loňského roku byl o výsledcích vyšetřování informován premiér Jiří Paroubek. Sněmovní komise pro kontrolu NBÚ se s nimi seznámila začátkem března. Kontroloři mimo jiné zjistili, že úřad lehkovážně uděloval prověrky lidem, kteří byli evidováni jako důvěrníci či agenti StB. Místo důkladného prověření těchto lidí se referenti v některých případech spokojili s informací, že jejich spis byl skartován. Jindy jim stačilo to, že se osoba při pohovoru chovala klidně a hovořila otevřeně, píše se ve zprávě.

Závažné nesrovnalosti odhalila kontrola také v zápisech do spisů, vedení pohovorů a komunikaci se zpravodajskými službami. Spisy obsahující citlivé informace si podle kontrolorů zaměstnanci NBÚ prohlíželi, aniž by do příslušné kolonky uvedli své jméno a důvod, proč se s dokumentem chtějí seznámit. "Do tabulky se nikdy nezapisoval ředitel NBÚ, přestože podepisoval vyhodnocení i osvědčení a měl v držení celý bezpečnostní spis," píše se dále ve zprávě.

Takzvaná degresivní marže na léky, která se s rostoucí cenou přípravku snižuje, by měla v Česku platit od srpna. Dohodu o klesající obchodní přirážce s představiteli majitelů a provozovatelů lékáren podepsali ve středu ministři financí a zdravotnictví Bohuslav Sobotka a David Rath. Zástupci majitelů lékáren považují výsledek za kompromisní řešení, které by mělo být ale jen přechodné. Od ledna se snížila marže na léky z 32 na 29 procent. Od srpna by na medikamenty do 150 korun měla připadnout přirážka 33 procent, na preparáty nad 5000 korun pak deset procent. "Průměrná marže, která je dnes 29 procent, se tak sníží na 28,5 procenta," upřesnil ministr Rath. Obchodní přirážky pro léky mezi 150 a 5000 korunami nyní podle ministra odborníci "dopilovávají". Konečný návrh dostanou k posouzení zdravotní pojišťovny, představitelé zaměstnavatelů i odbory. Po připomínkách by ministr financí měl vydat cenový výměr, který marži stanoví, dodal Rath.

Schůzky na ministerstvu financí se zúčastnili zástupci Grémia majitelů lékáren a Asociace provozovatelů lékáren. Chyběli představitelé České lékárnické komory, která Rathova rozhodnutí kritizuje. Nesouhlasila například s lednovým tříprocentním snížením marže na léky. Tento krok podle ní ohrožuje až čtvrtinu z 2200 lékáren, a to zejména ty menší na venkově. Vedení komory již dříve uvedlo, že ministr ztratil jeho důvěru a jednat s ním už nebude.