Zprávy | Z archivu rubriky


Hladiny většiny řek v Česku pozvolna klesají. Kritickou dobou na dolních tocích bude středeční odpoledne a večer. Prudký růst hladin se však neočekává. Poprvé po týdnu začalo pozvolna ustupovat Labe v Ústeckém kraji. Zhruba 1500 lidí, kteří opustili své domy a byty, se však zatím vrátit nemohou. Lidé se bojí předpovědi meteorologů, ale také rabování. Nejvíce prázdných příbytků je na Litoměřicku, kde Labe pohltilo obec Křešice. Trvají potíže s dopravou, komplikace čekají řidiče v Ústí, Děčíně i Litoměřicích. Temnou obcí zůstává zaplavené Hřensko. Také Dyje se zklidňuje, vážná situace je nicméně na Břeclavsku, kde obří jezero ohrožuje obec Novosedly. Podobně hladina Moravy se má na dolním toku zvyšovat. V okolních zemích se situace stabilizuje, problémy hlásí zejména Rakousko, kde Morava prolamuje hráze.

Zatímco v Čechách bude ve vyšších nadmořských výškách chladněji a čeká se sníh, na Moravě má být tepleji a bude zřejmě pršet - napadne až 30 milimetrů srážek. Situace by se mohla zkomplikovat hlavně v Beskydech. Určité riziko by se tak mohlo vyskytnout v povodí Bečvy a Olše, což by ovlivnilo průběh povodně na Moravě od Kroměříže. Dolní Morava má stoupat, kritickým místem je v Jihomoravském kraji hráz tři kilometry pod Hodonínem, která drží řeku v korytě. Na její pevnost dohlížejí vojenští záchranáři. U Mikulčic byla v uplynulých dnech hráz narušena. Za nadměrného úsilí vojáků byla ale zpevněna. Pokud by se protrhla, voda by zalila šest obcí tvořící na Moravském Slovácku oblast Podluží. Nadále velmi vážná je situace v obci Novosedly na Břeclavsku, kterou ohrožuje obří jezero vytvořené na polích rozbouřenou Dyjí. Hladina v jezeře stále stoupá. Dyje se jinak zklidňuje a její obří rozlivy nad vodním dílem Nové Mlýny na Břeclavsku jsou pod kontrolou.

Hladiny Lužnice a Nežárky, jež způsobují na jihu Čech největší škody, zvolna klesají. Ubývá také vody v rybníku Rožmberk, z něhož voda odtéká právě do Lužnice. Voda ale ve Veselí nad Lužnicí stále zaplavuje na 250 domů. Na návrat domů čeká přes tisíc evakuovaných.

V Olomouckém i Zlínském kraji již Morava klesla. Situace je stabilizovaná i u Napajedel a Tlumačova na Zlínsku, kde přítoky řeky Moravy vytvořily na polích laguny. Povodňová vlna, která v Olomouci v noci na neděli zaplavila místní části Chomoutov a Černovír a lokálně se rozlila i na jiných místech města, místy ještě způsobuje potíže obcím na jihu Olomouckého kraje. Před Citovem se vytvořilo dva kilometry široké jezero.

Z nejhoršího jsou patrně i v Hoříně na Mělnicku, který leží u soutoku Labe s Vltavou. Lidé tam nicméně nadále zpevňují hráze. Situace je totiž dále nejistá, protože Labe bude značně rozvodněné ještě minimálně do konce týdne. Stovky domácností, firem a průmyslových podniků ve středních Čechách mají od úterý opět připojenu elektřinu. V Praze stále platí druhý stupeň povodňové aktivity, hladina Vltavy by měla dále klesat.

Obce, které jsou z nejhoršího venku, pomalu sčítají škody. Jejich zástupci většinou odhadují, že řádění vodního živlu by letos mohlo mít mírnější následky než katastrofální záplavy z minulých let. Hasiči radí lidem, aby po opadnutí vody v postižených domech a bytech zkontrolovali statiku, rozvody elektrického proudu i kanalizaci. Měli by také zničit potraviny zasažené vodou a nechat vyčistit studny. Se žádostí o pomoc se mohou obrátit na humanitární střediska.

Nezaměstnaní lidé v Ústeckém kraji pomáhají při boji s velkou vodou. Společně s dobrovolníky plnili pytle s pískem a stavěli hráze. Úřady práce v Ústí nad Labem, Děčíně a Litoměřicích již nabídly pomoc obcím při odstraňování povodňových škod. Vyplývá to z informací, které od úřadů získala ČTK. Veřejně prospěšných pracovníků, které platí stát, využilo krajské město při budování hráze z pytlů na Střekovském nábřeží. "Patří jim velký dík," řekl ČTK ústecký primátor Petr Gandalovič. "I když hráz nevydržela, oddálila zaplavení nábřeží tak, aby bylo možné evakuovat občany," dodal.

Nezaměstnaní pomáhali již také v Děčíně. Zhruba 50 lidí z úřadu práce plnilo pytle s pískem. "Narychlo jsme je povolali v pondělí večer, kdy nastala kritická situace při plnění pytlů. Nezaměstnaní vystřídali vyčerpané zaměstnance technických služeb," řekl ČTK vedoucí odboru majetku města Tomáš Martinček. Lidi bez práce znovu radnice využije zřejmě při úklidu, až voda odpadne.

Litoměřický úřad práce již oslovil starosty obcí, které zaplavila voda. Stejně jako před čtyřmi lety někteří pomoc úřadu využijí a jiní nikoliv. "Je to případ od případu, někam nezaměstnané pošleme, někteří budou hledat pomoc jinde, nebo na to stačí sami," řekl ČTK ředitel litoměřického úřadu Ivan Vilím. V Ústeckém kraji je bez práce zhruba 68.000 lidí. Míra nezaměstnanosti je nejvyšší v republice, v únoru byla 15,7 procenta.

Záplavy omezí letos výjezdy Čechů do zahraničí maximálně o jedno procento. Na příjezdech a domácí turistice se téměř neodrazí, řekl na konferenci o cestovním ruchu analytik Jaromír Beránek. Podle něho voda poškodila asi 1,5 procenta domácností. Na případných opravách zatopených nemovitostí se ale budou zřejmě podílet také jejich příbuzní. Ti všichni zřejmě letos mírně omezí své výdaje na zahraniční turistiku. Přesto ale Beránek očekává, že do zahraničí vycestuje přes čtyři miliony Čechů. Meziročně to bude růst asi o čtyři procenta.

Domácí turistiku by povodně nijak zásadně ovlivnit neměly. Podle zjištění agentury Mag Consulting je vodou zasaženo asi 20 až 30 hotelů v regionech a zhruba 40 kempů. Buď jsou přímo zatopeny, nebo je voda ohrožuje, řekl Beránek. Fakt, že některé z nich neotevřou se zahájením sezony, ale dopad na celkové objemy domácí turistiky mít nebude. Podle odhadů tak letos stráví alespoň jednu dovolenou v Česku zhruba polovina Čechů. Meziročně to bude růst asi o tři procenta.

Příjezdy cizinců by velká voda vůbec neměla ovlivnit. Praha, která je hlavním lákadlem, zatím nijak zasažena není. Státní agentura CzechTourism již podle ředitele Rostislava Vondrušky informovala svá zahraniční zastoupení, že ne celá ČR je pod vodou a že záplavy mají pouze lokální charakter. Po skončení záplav chce CzechTourism zorganizovat konferenci zástupců krajů s diplomaty zemí, odkud do ČR přijíždí nejvíce turistů. Bude je informovat o dopadech záplav. Podle Beránka by do Česka mohlo letos přijet asi 6,7 milionu zahraničních turistů, což by byl růst o pět procent.

Tři letouny americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) se zajatci na palubě přistály dvacetkrát v Praze, zjistila organizace Amnesty International ČR (AI). Dodala, že podle letových záznamů zde měla inkriminovaná letadla mezipřistání. Již loni přinesla média informace o tom, že americké tajné služby převážely lidi podezřelé z terorismu k výslechu nebo věznění do zemí, kde mohou být vystaveni mučení, i přes české území. Utajenými operacemi Spojené státy porušily mezinárodní práva, uvádí AI, která požádala premiéra Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana o reakci ke zjištěným údajům. "Stát, který vědomě pomáhá nebo asistuje jiné zemi v porušování mezinárodního práva, nese za tento čin zodpovědnost," sdělil ČTK ředitel české pobočky AI Zdeněk Rudolský.

Vládní bezpečnostní odbor podle informací ČTK žádá o stanovisko Bublana a ministra obrana Karla Kühnla. Dodat ho mají do 12. dubna. Bublanova mluvčí Radka Kovářová ČTK řekla, že podle policie na české území nevstoupila v této souvislosti žádná osoba, která by nesplňovala předepsané podmínky. Dodala, že celá řada otázek položených AI se týká ministerstva dopravy a řízení letového provozu. Odpověď pro AI ministerstvo vnitra chystá.

Letadla soukromá a od předních leteckých společností, která si najímala CIA, měla mezi lety 2001 až 2005 využívat evropský vzdušný prostor. "Neexistují ale důkazy o tom, že vždy převážela zajatce," říká AI. Podle ní v Česku šestkrát přistálo a vzlétlo letadlo typu Boeing 737-7ET, číslo N313P-N4476S, dále jedenáctkrát letoun Gulfstream V s registrací N379P, N8068V a N44982 a také letoun Gulfstream IV, číslo N85VM-N227SV, který tu měl tři mezipřistání. Podle výpovědí tří převážených Jemenců lze usuzovat, že zajatci končili v Džibuti, Afghánistánu nebo východní Evropě.

Amnesty International zdůrazňuje, že CIA zneužívá leteckou praxi a obchodní dohody, aby mohla přepravovat zajatce, což je v rozporu s mezinárodním právem. Úmluva o mezinárodním civilním letectví dovoluje soukromým, nekomerčním letounům přelet nebo technické zastávky na území státu, aniž o tom jsou jeho úřady informovány. To je patrně důvod, proč CIA při převozu zajatců spoléhá na jiné než vojenské a oficiální letouny, konstatuje AI.

Evropská komise zahájila řízení pro porušení práva proti České republice i Slovensku za to, že nesprávně převedly do národního práva směrnice o otevření trhu s elektřinou a s plynem z roku 2003. K liberalizaci těchto trhů má dojít od 1. ledna příštího roku. Stejné opatření přijala EK vůči Rakousku, Belgii, Německu, Estonsku, Finsku, Španělsku, Francii, Řecku, Irsku, Itálii, Polsku, Lotyšsku, Litvě, Británii a Švédsku. EK v prvním sdělení nevysvětlila, co přesně které zemi vyčítá. Uvedla jen, že harmonizace práva v této oblasti je tak nesourodá a roztříštěná, že skutečně ohrožuje vznik jednotného trhu s energiemi, který EU potřebuje. Sdělila, že při zkoumání národního práva věnuje pozornost jak liteře, tak duchu příslušných směrnic.

Podle komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse jsou tyto dopisy členským státům znamením, že EK bere vážně svou roli strážce legislativy EU a skutečně zamýšlí vylepšit vnitřní trh EU otevřením energetických trhů. "Směrnice musí být převedeny do národního práva a aplikovány plně a rychle, pokud nám jde o to, abychom v Evropě dosáhli vysokého růstu a konkurenceschopnosti," uvedl komisař v prohlášení. Komisi zvláště zajímá, do jaké míry byl trh ve které zemi otevřen, jakou skutečnou možnost mají odběratelé si vybrat mezi dodavateli elektřiny a plynu, zda noví dodavatelé mají skutečně volný přístup na trh a zda na stav věcí dohlížejí silní nezávislí regulátoři. Zkoumá také, zda jsou ošetřeny zájmy spotřebitelů a zda zákony pamatují na základní právo být připojen k elektrické síti.

Čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie se podle ministerstva pro místní rozvoj zrychluje. V tuto chvíli je reálné, aby Česká republika vyčerpala minimálně 80 procent prostředků přidělených na rok 2004. Problémy ale má Praha, která na infrastrukturní projekty zřejmě vyčerpá minimum možné částky. Sdělil to ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Na tzv. operační programy v rámci strukturálních fondů má republika na rok 2004 přiděleno zhruba 10,5 miliardy korun. Čerpat ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti EU může ČR od svého vstupu do EU v květnu 2004. Celkem má na období 2004 až 2006 k dispozici zhruba 75 miliard korun. V letech 2007 až 2013 bude moci získat kolem 100 miliard korun ročně.

Největší problémy s čerpáním evropských peněz má Praha. U prostředků určených na infrastrukturní projekty dosud vyčerpala minimum částky. Stagnuje i počet uzavíraných smluv. "Trvá a prohlubuje se stav, který vede k domněnce, že alokace roku 2004 nemůže být vyčerpána," uvedl ministr. Důvodem je podle něj fakt, že Praha nečerpala předvstupní peníze z EU, pražský magistrát tak nemá se získáváním peněz z EU zkušenosti. Rychlejšímu čerpání prostředků bránily složité administrativní procedury. Ministerstvo pro místní rozvoj proto již podle Martínka udělalo desítky opatření, mimo jiné zjednodušilo systém rozhodování o přidělení peněz. "Teď už nejsou administrativní překážky zabraňující čerpání," uvedl ministr.

Senátor Jaromír Štětina plánuje, že předloží zákon, kterým by Česká republika uznala násilí na Arménech v tehdejší Osmanské říši v roce 1915 jako genocidu. Tehdejší vyhlazování Arménů Turecko odmítá za genocidu uznat. Někteří domácí a zahraničí politici to vidí jako možnou překážku pro vstup Turecka do EU. Arménské genocidě byla v úterý v Senátu věnována mezinárodní konference.

V dubnu 1915 tehdejší osmanská vláda zatkla přes 2300 významných arménských osobností. Arméni tento termín považují za počátek genocidy, při níž v následujících měsících a letech zahynulo až 1,5 milionu arménských obyvatel. Turecko ale tyto události spojuje s bojem proti Arménům, kteří podle něj kolaborovali s ruskými jednotkami. Tvrdí, že obvinění z genocidy má zpomalit přijetí země do Evropské unie.

Na popírání genocidy ze strany Turecka upozornil také náměstek ministra zahraničních věcí Arménie Arman Kirakosjan. "Skutečné změny v postoji k arménské genocidě zatím nevidíme, dochází pořád k jejímu popírání. Brání to tomu, aby se urovnaly naše vztahy s Tureckem," prohlásil.

Turecko, nástupnický stát Osmanské říše, chce vstoupit do Evropské unie a podle senátora Štětiny je důležité, aby se vypořádalo se svou minulostí. Impulzem k aktivitě bylo podle něj nedávné přijetí takového zákona na Slovensku. O slovenské zkušenosti se s účastníky konference podělil bývalý předseda slovenské vlády Ján Čarnogurský. Česká republika by se přijetím zákona přidala ke zhruba dvěma desítkám zemí na světě, které podobný zákon mají, mimo jiné k Francii, Rusku, Itálii, Švýcarsku, Kanadě či Slovensku.