Zprávy | Z archivu rubriky


Na mnoha místech České republiky i o víkendu pokračoval boj s velkou vodou. K postiženým oblastem se přidaly některé další, tisíce lidí zůstávají mimo domov. Zdramatizovala se situace zejména na Moravě, kde se u Olomouce protrhla hráz a zatopila část města. Zvedala se a ještě poroste hladina Labe, na Litoměřicku se obávají vzniku rozsáhlého jezera upomínajícího na povodně z roku 2002. Voda zcela zatopila Hřensko na Děčínsku. O víkendu přišli o život dva lidé, jejichž smrt se dává do souvislosti se záplavami. Velká voda tak už pravděpodobně má na svědomí sedm životů. Stav nebezpečí platí v postižených místech Jihomoravského, Olomouckého, Jihočeského, Zlínského, Středočeského, Ústeckého a Pardubického kraje. Hladiny většiny rozvodněných řek již nerostou, jsou na svých maximech z minulých dní či mírně klesají. I tam, kde již voda nestoupá, ale bude klesat velmi dlouho. Tento stav vytváří podle odborníků vysoké riziko nestability ochranných hrází, což potvrzují současné případy jejich narušení.

Nové problémy nastaly na Moravě, kde se v noci na neděli protrhla hráz u Horky nad Moravou a zatopila obec a část Olomouce. V neděli hráz opravili. Obyvatele několika jihomoravských obcí začalo ohrožovat veliké jezero, které vzniklo spojením rozvodněné Dyje a řeky Jevišovky, v těchto místech by se mělo evakuovat skoro 4000 lidí. Lidí, které povodeň vyhnala z domovů, stále přibývá. Na některých místech se ale naopak již vracejí domů.

Stoupat ještě má hladina Labe na jeho středním a dolním toku, zaplavují se silnice, bez elektřiny jsou stovky domácností. Po neratovické Spolaně výrobu zastavila i ústecká Setuza. Na pondělní kulminaci Labe čekají lidé v obcích na Mělnicku. Počítá se přitom s evakuací přibližně 2000 lidí. Hřensko na Děčínsku, postižené povodněmi v roce 2002, voda zatopila zcela. Strach mají lidé poblíž soutoku Labe a Ohře na Litoměřicku, kde by mohlo vzniknout obrovské jezero jako v roce 2002. Rozsáhlé evakuace tam zatím odkládají. Důvodem je pozastavení vzestupu hladiny Labe.

Lidé již nahlásili České pojišťovně na 1900 záplavových škod odhadem za více než 100 milionů korun. Nejvíce hlášení je z jižních a východních Čech a stále více se jich objevuje z jižní Moravy. Lidem pomáhají při povodních vojáci, armáda o víkendu zvýšila jejich počet. V terénu je nyní 234 vojáků, kteří pomáhají na 20 místech stavět protipovodňové zábrany nebo evakuují občany z nejohroženějších oblastí.

Hejtmani krajů, které sužují rozsáhlé záplavy, kritizovali přístup státu při budování protipovodňových zábran. Vláda podle nich nesplnila své sliby po povodních v roce 2002 a poskytla jen zlomek peněz, které byly potřeba pro účinnější ochranu před nynější přírodní pohromou. Už teď hejtmani odhadují škody způsobené letošní povodní v řádech desítek až stovek milionů korun. Ústecký hejtman Jiří Šulc v diskusním pořadu České televize řekl, že na Labi se od posledních záplav nepostavil ani metr protipovodňových zábran či staveb. Povodí Labe podle něj nedostalo na tyto projekty od státu ani korunu, zatímco třeba město Ústí nad Labem investovalo 30 milionů korun. "Jestli někdo zaspal, tak to byl stát, který nesplnil popovodňové sliby," reagoval Šulc na nedávnou kritiku premiéra Jiřího Paroubka, že Ústí se mělo na záplavy vody připravit lépe.

Primátor Ústí Petr Gandalovič se ke kritice vlády přidal. Ústí podle něj mělo připraveno na protipovodňová opatření 30 milionů korun. Povodí Labe ale s vybudováním potřebných hrází počítalo až na rok 2007. Celý projekt má přijít na půl miliardy. Gandaloviče, který je v Ústí přímým rivalem premiéra Paroubka v blížících se volbách, předseda vlády napadl kvůli nezvládnutí situace. Primátor kritiku odmítl, Paroubek podle něj věc jen zpolitizoval.

Jiří Paroubek řekl, že v první etapě stát vynaložil na opatření proti velké vodě čtyři miliardy korun, stejnou částku uvolní v letech 2007 až 2010. Některé projekty podle něj nelze financovat, protože nejsou připraveny. Slíbil ale, že vláda zhodnotí, co lze do budoucna zlepšit - kde je třeba opravit hráze, začít budovat přehrady či poldry. Pomoc podle něj přijde i z Evropské unie. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek uvedl, že například v Jihočeském kraji nebyly za čtyři roky nalezeny peníze na odbahnění rybníků, takže neměly prostor pro zachycování vody. Škody v Jihočeském kraji v roce 2002 byly vyčísleny na 2,5 miliardy, do protipovodňových opatření ale směřovalo jen 850 milionů korun, řekl.

Podle Paroubka nestačí na změnu pouze peníze. Naznačil, že kvůli budování suchých poldrů a přehrad by podle něj bylo vhodné změnit zákon o vyvlastňování tak, aby se hodil i na tyto případy. Podle Kalouska taková změna není nutná, protože se lze domluvit s vlastníky a toto věcné břemeno jim nahradit finančně. Prevence je podle něj daleko levnější než napravování škod po katastrofě. Pomoc postiženým občanům podle šéfa lidovců nemůže být menší než před čtyřmi lety, kdy stát nabízel výhodné půjčky i dotace až 200.000 korun na rekonstrukci vodou zničených bytů a domů.

Paroubek zatím nepovažuje za nutné, aby se mimořádně scházela sněmovna. Takou možnost nabídla vládě opoziční ODS. Nevyloučil, že kvůli vyšším výdajům na odstranění povodňových škod se může zvýšit deficit rozpočtu - zatím je ale předčasné o tom spekulovat, když ještě nebyly vyčísleny škody. Místopředseda ODS Ivan Langer v České televizi uvedl, že vláda při protipovodňové ochraně zaspala. Výhrady má i k nynějším výjezdům premiéra a ministrů do zaplavených oblastí. "K čemu jim je ministr, který přiletí vrtulníkem, když se na ně valí velká voda. Co dělali do té doby?" řekl opoziční politik. Předseda KSČM Vojtěch Filip se obává, že s opadnutím vody opadne i zájem státních úřadů. Spíše než sněmovna by se podle něj měl urychleně sejít rozpočtový výbor a schválit případné mimořádné výdaje.

Humanitární organizace Člověk v tísni již dostala 23.000 dárcovských SMS. Jelikož každou textovou zprávou lidé přispějí třiceti korunami, na konto obětem povodní již touto formou dorazilo 690.000 korun. ČTK to řekl Tomáš Vyhnálek, který má pomoc při záplavách na starosti. Sbírky a další pomoc také organizují Český červený kříž, evangelická Diakonie, Česká katolická charita, sdružení ADRA a další. Vzhledem k tomu, že bankovní konta vznikla teprve před několika dny, není zatím jasné, kolik peněz se na sbírkách už sešlo. "Myslíme si, že naše hlavní pomoc nastane, až začne voda opadávat," uvedl Vyhnálek. Podle něj momentálně není evakuovaných tolik jako při katastrofálních povodních v roce 2002 a místní úřady situaci zvládají. Organizace proto zatím situace sleduje a nevysílá do postižených oblastí například kamiony s vodu a dekami jako před čtyřmi lety.

Už nyní ale chystá distribuci vysoušečů, které má na skladech. Počítá také s pomocí při rekonstrukcích škol a veřejných budov i pomoci vytopených lidem. Pro pomoc zřídil Člověk v tísni účet 555111222/0300, zájemci můžou přispět zasláním dárcovské SMS zprávy ve tvaru DMS POVODNE2006 na číslo 87777.

Evangelická Diakonie začala organizovat nábor dobrovolníků, kteří by v postižených oblastech pomáhali vyklízet a čistit poškozené objekty. Sdružení se jim postará o ubytování, dopravu i nářadí, takže nebudou zatěžovat samotné obce. "Už dnes víme že dobrovolníci půjdou do Veselí nad Lužnicí, Litoměřicka a Olomoucka," řekl ČTK ředitel evangelické Diakonie Pavel Vychopeň. Zájemci se můžou přihlásit na číslech 242 487 831/829,816,821. Přispět lze také na bankovní účet 5555555379/0800.

Postiženým pomáhá také Česká katolická charita. Její mluvčí Jan Oulík ČTK informoval, že prostřednictvím místních poboček už její členové například pomáhali při ubytovávání lidí ve Veselí nad Lužnicí. Aktivní jsou také ve Znojmě nebo Břeclavi. Plzeňský štáb v sobotu odjel na Litoměřicko, aby zjistil, jak zde můžou pomoci. Číslo účtu katolické charity na pomoc obětem povodní je 369-369369369/0800, variabilní symbol 906.

Český červený kříž oznámil, že pro postižené povodní má k dispozici vysoušeče. Už v sobotu zřídil humanitární bankovní účet 20150217/0100.

Na Mělnicku, Táborsku, Litoměřicku, Znojemsku, v Ústí nad Labem a v povodí Sázavy již působí psychosociální týmy, vyslané humanitární organizací ADRA. Jejich úkolem je pomoci lidem s překonáním stresu. Od pondělí začne takový tým působit také v Olomouci. Vedle této pomoci ADRA v postižených oblastech organizuje dobrovolníky pomáhající při odklízení naplaveného bahna. Zapůjčuje také vysoušeče a poskytuje poradenskou službu při obnově poškozených budov. Také ADRA vyhlásila sbírku, číslo účtu je 211211211/0300, variabilní symbol 444.

K solidaritě s postiženými vyzvali čeští biskupové. Kardinál Miloslav Vlk požádal všechny věřící o zapojení do aktivit katolické charity.

Záplavy, to nejsou jen informace o zaplavených obcích, evakuacích lidí či průtocích vody. Podobná přírodní pohroma je také zkouškou politické reprezentace a záleží na chování politiků, zda si v očích veřejnosti polepší, nebo pohorší. Dva měsíce před volbami to může být z jedním z faktorů, podle nichž se budou voliči rozhodovat. Politolog Ladislav Cabada ČTK řekl, že záleží na tom, v jaký okamžik se politik v zaplavené oblasti objeví a jak se tam chová. "Může to vyvolat buď pocit, že se o nás politici v těžké situaci zajímají, nebo také názor, že přišli s křížkem po funuse a neměli by překážet," uvedl. "Předvádění v gumácích voliče ovlivňuje," míní politolog Rudolf Kučera. Preference stran chování politiků při záplavách zřejmě nezmění, na oblíbenosti jednotlivců se to ale projevit může, míní.

Premiér Jiří Paroubek kvůli záplavám zkrátil návštěvu Egypta, vydává se na nejohroženější místa vrtulníkem, mimořádně už dvakrát svolal vládu, v sobotu v noci i ústřední krizový štáb. Také další ministři sledují situaci v terénu a snaží se být vidět. Opozice je podle Cabady v tomto případě v nevýhodě, protože na rozdíl od vládních politiků nemá žádnou exekutivní pravomoc a daleko menší možnost účinně pomoci. Komentátoři při té příležitosti připomněli zkušenost z Německa, které před čtyřmi lety také sužovaly záplavy. Traduje se, že tehdejší kancléř Gerhard Schröder tehdy volby vyhrál i díky tomu, že na místě katastrofy dorazil v holinkách a pršiplášti, zatímco jeho soupeři situaci podcenili. Naopak obliba amerického prezidenta George Bushe citelně klesla poté, co nepříliš přesvědčivě reagoval na ničivý hurikán Katrina.

U Novovrbenského rybníku v okolí Českých Budějovic se našla šestá uhynulá labuť, u které byla zjištěna ptačí chřipka. Místo nálezu je nedaleko od předchozích výskytů, ochranné pásmo se proto nebude výrazně měnit. ČTK to řekl mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Stejně jako v předchozích případech bude vzorek zaslán na vyšetření do referenční laboratoře EU v britském Weybridge. Ještě před zveřejněním šesté nákazy ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena v řekl, že v uplynulém týdnu bylo na jihu Čech nalezeno deset mrtvých labutí, u pěti byla potvrzena ptačí chřipka. U šesté labutě byl prokázán vysoce nakažlivý virus H5. Vydaná opatření se nemění. "Teď se monitoruje okolí a zabraňuje se, aby nedošlo k zavlečení do chovu," dodal mluvčí. Drůbež se například nesmí chovat venku, ani se nemůže přemisťovat a lidé by si měli hlídat i psy, aby se nedostali do styku s uhynulým ptactvem.

Stále se jedná o tzv. nález, tedy o situaci, kdy není nutné vybíjet chov drůbeže. K likvidaci chovů by se přistoupilo v okamžiku, kdy by se ptačí chřipka zjistila u chovaných jedinců. Podle Maleny se s rychlým nárůstem počtu nakažených labutí v jedné oblasti dá počítat, protože labutě žijí pospolitým životem. V oblasti byli nalezeni i dva jiní mrtví ptáci, poštolka a holub, Malena ale nepředpokládá, že by také byli nakaženi.

Hlavní hygienik Michael Vít upozornil, že dosud nikde na světě nebyl potvrzen přenos nákazy mezi lidmi. "Zatím se z volně letících infikovaných ptáků nikdo nenakazil, riziko je jen teoretické," prohlásil. Malena i Vít se neobávají, že by se nákaza šířila rychleji povodňovou vodou. Infikovaný opeřenec sice může vylučovat moč a trus do vody, ale výkaly budou tak zředěny, že nákaza nehrozí, shodli se. Přenos z ptáků na chovy podle Víta je rovněž velmi nepravděpodobný. Zatím se to stalo v Evropě jen v jednom chovu, krocani ve Francii se nakazili nejspíš krmivem.

Všechny labutě nakažené ptačí chřipkou byly nalezeny na jihu Čech. V prvním případě, u labutě z Hluboké nad Vltavou, testy již potvrdily vysoce nakažlivý virus H5N1, nebezpečný i člověku. Ve druhém případě, který se vyskytl zhruba čtyři kilometry od prvního, vyšetření národní referenční laboratoře prokázalo, že jde o vysoce nakažlivý virus H5. Ten byl potvrzen i u třetí labutě, která se našla opět v Hluboké. Potvrzení z Weybridge, zda jde u obou ptáků o kmen H5N1, ještě nedorazilo. Typ viru u čtvrté nakažené labutě dosud také není znám. Pátý případ ptačí chřipky byl zjištěn v sobotu v Bavorovicích rovněž u Českých Budějovic. Laboratoř u uhynulé labutě prokázala virus H5.

Akceschopnost České lékařské komory (ČLK) podle jejího prezidenta Milana Kubka nijak neohrožuje to, že sobotní mimořádný sjezd nezvolil viceprezidenta. Jeho roli bude zastávat pověřený člen představenstva. Tento orgán sjezd zvolil, má 19 členů včetně prezidenta a podle potřeby budou jednotliví jeho členové pověřováni úkoly viceprezidenta. Kubek to řekl ČTK. Ocenil, že sjezd přijal zprávu o činnosti, průběžnou zprávu o hospodaření za rok 2005 a zprávu auditora, že účetnictví je v pořádku. Tím podle Kubka padají veškeré pochyby o hospodaření komory.

Kubkovi kritici tvrdí, že delegáti na sněm jsou zvoleni tak, že současného prezidenta podporují. Vytýkají mu, že se zaplétá do politiky a hájí především nemocniční lékař. Své znechucení dávají najevo tím, že nechodí na okresní shromáždění, nejsou tudíž ani voleni mezi delegáty sjezdu. Kubek ocenil, že sjezd nezpochybnil dosavadní povinné členství, i když Martin Jan Stránský, jeden ze tří kandidátů na viceprezidenta, k tomu své kolegy vyzval. Kubek na povinném členství trvá, jen tak podle něj komora může plnit svoji funkci dohlížet na odbornost a etiku výkonu lékařského povolání.

Opozice na sjezdu neprosadila svého kandidáta Stránského a podle Kubka oslabila. "Sjezd odmítl jakékoli separatistické tendence, například platformu ambulantních lékařů v rámci ČLK," poznamenal. Obsazením většiny představenstva posílili v komoře soukromí lékaři, jen tři členové jsou z řad nemocničních lékařů. Kubkovi kritici to vítají jako možnost, jak poměry v komoře napravit. Kubek považuje za úspěch, že sjezd schválil kroky, jež za zhruba dva měsíce v čele stavovské organizace lékařů učinil. Tři stovky delegátů ho zavázaly, aby nadále prosazoval růst výdajů na zdravotnictví a zvyšování příjmů zdravotnických zařízení i všech lékařů. Sjezd rovněž podpořil přijetí zákona o neziskových nemocnicích, považuje ho za prospěšný lékařům, kteří v těchto zařízeních pracují.

Za vyvolávací cenu 7,5 milionu korun se v neděli vydražil obraz ruského malíře Ivana Ivanoviče Šiškina (1831 až 1898), a vytvořil tak nový český aukční rekord. Dosavadní nejvyšší cena, za niž bylo dílo na českém trhu s uměním prodáno, byla o 200.000 korun nižší - rekord držely šest let Zlaté rybičky Emila Filly vydražené za 7,3 milionu korun. ČTK to řekl majitel aukční síně Michal Šeba. K ceně dosažené při dražbě na sále se ještě připočítává aukční poplatek, který je u různých aukčních síní různě vysoký, činí přibližně deset až 20 procent. V případě Pictury je to 18 procent a nový majitel za Šiškinův obraz nazvaný Před zrcadlem zaplatí celkem téměř 8,9 milionu korun.

Šiškinův olej na plátně je inspirován tradicí holandské malby. Zachycuje výjev v pokoji, ve kterém stojí žena čtoucí dopis, na stěně v interiéru jsou zavěšena jeho vlastní díla. Národní galerie v Praze loni obraz prozkoumala a uznala jej jako autentický. Šiškin patří k hlavním představitelům ruské krajinářské tvorby 19. století a je klíčovou postavou hnutí peredvižniků.

V žebříčku nejdráže prodaných obrazů figuruje za Šiškinem Emil Filla se svými Zlatými rybičkami (7,3 milionu), na třetím místě je obraz Josefa Šímy s názvem Vejce či ML či Rovnováha (6,7 milionu). Po mnoha letech, kdy se na tuzemském aukčním trhu nejlépe prodávala díla klasiků české moderny, se prosazují i ruští autoři. V první desítce je kromě zmíněných jmen a dalších českých autorů (Bohumil Kubišta, Jindřich Štyrský a František Kupka) ještě na sedmém místě Konstantin A. Korovin, jehož obraz Noční Paříž se loni vydražil za 4,7 milionu korun.