Zprávy | Z archivu rubriky


Lidé v bílých trikotech v sobotu v centru Prahy podpořili kubánské politické vězně. Ukončili tak sérii protestních akcí na podporu kubánských disidentů. Třídenní happening měl připomenout třetí výročí politických represí na Kubě, kdy v březnu 2003 bylo na "ostrově svobody" zatčeno 75 představitelů tamní opozice. Akci pořádala společnost Člověk v tísni. Poprvé se protest konal ve čtvrtek před kubánským velvyslanectvím a pokračoval v pátek, kdy se řada známých osobností české politiky i kultury nechala zavřít do symbolické cely na Václavském náměstí.

V sobotu odpoledne vyšel od cely na Václavském náměstí průvod připomínající pochody "Dam v bílém" v Havaně. Hnutí Dámy v bílém tvoří manželky disidentů, které tak na Kubě protestují proti věznění svých mužů. Asi 50 lidí, mezi nimi 20 v bílých trikotech a s květinami v ruce, zamířilo do kostela svatého Havla na Havelském náměstí, kde se konala mše za vězně a jejich rodiny.

Bílé tričko si oblékli také americký velvyslanec v Česku William Cabaniss a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Mezi dalšími účastníky byly například režisérka Olga Sommerová, poslankyně Táňa Fišerová nebo novinářka Petruška Šustrová. Pořadatelé požadovali především propuštění kubánských politických vězňů, kterých je na Kubě asi 300. Před kostelem pak přečetli dopis jedné z "dam v bílém", která děkovala za podporu.

Jiří Knitl z organizace Člověk v tísni ČTK řekl, že během protestů si část trestu za kubánské disidenty symbolicky "odsedělo" asi 60 lidí. Mezi nimi například šéf ODS Mirek Topolánek nebo herečka Aňa Geislerová. Pod otevřený dopis adresovaný kubánskému vůdci Fidelu Castrovi pořadatelé získali asi 260 podpisů. Signatáři v něm žádají propuštění oponentů režimu, kteří jsou často ve špatném zdravotním stavu. Česko-kubánské vztahy jsou v posledních letech velmi napjaté a Česká republika patří k hlavním kritikům Castrova režimu. Ten ji na oplátku označuje za přisluhovače a poskoka Spojených států. Česko se v orgánech OSN několikrát pokusilo prosadit rezoluce kritizující stav lidských práv na Kubě.

Podle premiéra Jiřího Paroubka v současné chvíli České republice nehrozí, že bude muset platit miliardy za neuchráněnou investici japonské banky Nomura v IPB. Stát bude dál jednat a očekávám, že do vyřešení sporu uběhnou léta, řekl Paroubek. Česká republika prohrála londýnskou arbitráž s Nomurou, která požaduje po ČR za zmařenou investici do IPB 40 miliard korun. Částku, kterou bude muset ČR zaplatit, určí arbitři v druhém kole. Nomura žádá miliardy kvůli uvalení nucené správy na banku IPB a jejímu následnému prodeji ČSOB. Arbitři v první fázi rozhodovali jen o vině nebo nevině českého státu.

Paroubek zatím podle svých slov nezná detailně zdůvodnění rozhodnutí arbitráže. "V příštích týdnech se tomu budu bezprostředně věnovat. Osobně si myslím, že je to na léta a že bezprostředně žádná škoda České republice nehrozí," dodal. Podle něj, i kdyby stát skutečně musel vyplatit Nomuře určité odškodné za zmařenou investici, tak Česká republika naopak v jiné arbitráži požaduje odškodnění od Nomury. "Není důvod k hysterii nebo panice," uklidňoval Paroubek. Podle něj existuje ještě prostor pro jednání.

Podle Paroubka byl kolaps IPB důsledkem zhudlařené privatizace do rukou managementu, připravené Klausovými vládami. Stát nad IPB zavedl nucenou správu a odprodal ji ČSOB. "Z těch všech špatných řešení, které byly na stole, bylo toto nejméně špatné řešení," uvedl Paroubek. Podle ODS však plnou vinu za vznik, průběh i důsledky arbitrážního řízení "Nomura versus ČR" nesou vlády ČSSD. "Dnes sklízí důsledky toho, že od samého počátku chránily spíše zájmy akcionářů ČSOB, než státu a daňových poplatníků. Arbitrážní řízení mělo být absolutní vládní prioritou. Její nečinnost v této věci a kroky ve prospěch ČSOB přivodily hrozbu astronomického postihu České republiky," uvádí se v tiskovém prohlášení ODS. Podle ODS je premiér vlády za dnešní situaci spoluzodpovědný. Nevyvíjel dostatečný tlak na ministra financí Sobotku, aby prosadil smírné řešení. Osobní odpovědnost mají podle ODS vyvodit ministr financí Bohuslav Sobotka, místopředseda vlády Jiří Havel, ministr zemědělství Jan Mládek, ale i předseda vlády Jiří Paroubek, který se za krajně nevýhodné řešení situace kolem převzetí IPB ve prospěch ČSOB plně postavil.

Nomura vlastnila 46,16procentní podíl v IPB přes nizozemskou společnost Saluka. V červnu 2000 ČNB uvalila na IPB nucenou správu a stát ji předal ČSOB. Nomura pokládala za diskriminační, že stát IPB před krachem nezachraňoval žádnou subvencí, na rozdíl od jiných velkých českých bank. Později proto podala na ČR arbitrážní žalobu v Londýně. Naopak Česká republika žaluje Nomuru u arbitrážního tribunálu v Curychu a požaduje po japonské bance náhradu nákladů spojených s nucenou správou v IPB. Curyšská arbitráž začne toto pondělí ústním jednáním.