Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika prohrála arbitráž s japonskou bankou Nomura. Ta požaduje po ČR za zmařenou investici do IPB 40 miliard korun. Částku, kterou bude muset ČR zaplatit, určí arbitři v druhém kole. ČTK to sdělil mluvčí Nomury Jiří Hrabovský. Tribunál dospěl k závěru, že ČR porušila dohodu o ochraně a podpoře investic.

"Rozhodnutí je nepochybně zklamáním, protože neodpovídá úsilí, které český stát vynaložil nejen na řešení kauzy IPB, ale také při vysvětlování veškerých souvislostí celého případu," reagoval ministr financí Bohuslav Sobotka. Přesto podle něj však nelze ani nyní vyloučit, že po změně stanovisek jednotlivých stran bude se skupinou Nomura uzavřen smír, který obě arbitráže vyřeší. Sobotka upozornil na to, že rozhodčí tribunál zamítl svým výrokem argument Nomury, podle kterého Česká republika její investici vyvlastnila.

Nomura žádá v této arbitráži miliardy kvůli uvalení nucené správy na banku IPB a jejímu následnému prodeji finančnímu ústavu ČSOB. Arbitři v první fázi rozhodovali jen o vině nebo nevině českého státu. "Nomura vítá verdikt, podle něhož Česká republika svým postupem v případě IPB porušila své mezinárodní závazky. S důvěrou očekáváme další jednání, ve kterém bude stanovena výše škody, již nám bude muset ČR uhradit," uvedl Hrabovský.

Podle dřívějšího prohlášení ministra Sobotky neexistuje žádný důvod, proč by ČR měla této bance něco platit. Podle něj je pravda na straně Česka, protože IPB neměla v okamžiku uvalení nucené správy žádnou hodnotu. "Ta banka měla zápornou hodnotu a není žádný důvod, proč by měla Česká republika cokoli komukoli platit," řekl již dříve ČTK.

Tehdejší ministr financí Pavel Mertlík postup státu hájí. "Hrozila rozsáhlá finanční a makroekonomická krize v české ekonomice," řekl serveru Aktuálně. "Podle odhadů ČNB by krach IPB bez udržení této banky v chodu znamenal ztrátu dvou až čtyř procent hrubého domácího produktu," dodal Mertlík, který je dnes hlavním ekonomem v Raiffeisenbank. Uvalení nucené správy a následný rychlý odprodej novému investorovi vidí Mertlík pozitivně. "Pokud se vyskytne systémová krize v bankovním sektoru, nelze ji řešit jinak, než banky udržet v chodu," míní.

Podle prezidenta Václava Klause není rozhodnutí londýnské arbitráže překvapivé a potvrzuje některá podezření a závěry vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. "Hrozí reálné nebezpečí, že k dosavadním desítkám, ne-li stovkám miliard ztrát, které vznikly v důsledku této podivné transakce, přibudou další miliardové náklady v důsledku této prohrané arbitráže, které budou muset zaplatit čeští občané," uvedl prezident v písemném stanovisku. Rozhodnutí nezávislé zahraniční arbitráže potvrzuje, že ne všechno, o čem je veřejnost v této věci z oficiálních zdrojů přesvědčována, je pravdivé, a to je velice znepokojující zjištění, dodal Klaus.

Za prohranou arbitráž nesou podle opoziční ODS osobní odpovědnost ministr financí Bohuslav Sobotka, jeho předchůdce Pavel Mertlík, tehdejší Mertlíkův náměstek Jan Mládek i bývalý předseda Fondu národního majetku Jiří Havel. Občanští demokraté vyzvali Sobotku, ministra zemědělství Mládka a vicepremiéra pro ekonomiku Havla, aby odstoupili ze svých vládních funkcí. "Nezodpovědný postup ministrů a premiérů ČSSD bude stát občany České republiky další desítky miliard korun," řekl novinářům místopředseda nejsilnější opoziční strany Petr Nečas. ODS podle něj lituje, že se vyplnily její nejčernější obavy a daňoví poplatníci znovu doplatí na špatný postup vládních politiků.

Nomura vlastnila 46,16procentní podíl v IPB přes nizozemskou společnost Saluka. V červnu 2000 ČNB uvalila na IPB nucenou správu a stát ji předal ČSOB. Nomura pokládala za diskriminační, že stát IPB před krachem nezachraňoval žádnou subvencí, na rozdíl od jiných velkých českých bank. Později proto podala na ČR arbitrážní žalobu v Londýně. Česko naopak v curyšské arbitráži požaduje po Nomuře 263 miliard korun za škody vzniklé v dobách působení této společnosti v IPB. Další spory s Nomurou vede kvůli IPB i ČSOB.

Do symbolické vězeňské cely na Václavském náměstí se v pátek nechali zavřít politici z vládních a opozičních stran i známí herci. Podpořili tak kampaň společnosti Člověk v tísni, která připomene třetí výročí politických represí na Kubě, kdy v březnu 2003 bylo na "ostrově svobody" zatčeno 75 představitelů tamní opozice. V cele si v pátek část trestu za kubánské disidenty "odseděl" například ministr zahraničí Cyril Svoboda, předseda ODS Mirek Topolánek, bývalý diplomat Alexandr Vondra, ale také režiséři Václav Marhoul a Otakáro Schmidt.

"My máme zájem o dobré vztahy, problém je ale z druhé strany," odpověděl Svoboda na otázku ČTK, jak by zhodnotil současné česko-kubánské vztahy. Například po nedávném hurikánu Vilma, který ostrov postihl, nabídlo Česko Kubě pomoc, tamní vláda ji ale odmítla. "Jsme připraveni kdykoli pomoci, ale vždy budeme upozorňovat na stav lidských práv, to je pro nás zásadní otázka," řekl.

Postoj české diplomacie ocenil také Topolánek: "Cyril Svoboda má zásluhu na tom, že jsme se neodklonili od našeho původního, tvrdšího postoje." Podle něj musí mezinárodní společenství vyvinout větší tlak na Castrův režim. Kubánská otázka patří k prioritám zahraniční politiky ODS, uvedl. Při cestách do USA se prý pravidelně setkává s představiteli kubánské opozice.

Česko-kubánské vztahy jsou v posledních letech velmi napjaté a Česká republika patří k hlavním kritikům Castrova režimu. Ten ji na oplátku označuje za přisluhovače a poskoka Spojených států. Česko se v orgánech OSN několikrát pokusilo prosadit rezoluce kritizující stav lidských práv na Kubě. Naposledy se oba státy dostaly do sporu, když kubánská policie letos v lednu zatkla českou modelku Helenu Houdovou a psycholožku Marianu Kroftovou při fotografování chudinské čtvrti. Obě strávily noc v policejní cele, aniž směly kontaktovat české velvyslanectví. Ženy byly propuštěny po 11 hodinách, když se písemně zavázaly, že se v zemi nezapojí do "protirevolučních aktivit".

Čeští vojáci začnou v prosinci dohlížet na kábulské letiště v Afghánistánu, jejich vedoucí úloha potrvá čtyři měsíce a počet vojáků zde sloužících se zvýší ze současných 17 na 50. O české účasti v Afghánistánu a o dalších misích NATO hovořili v pátek náčelník generálního štábu Pavel Štefka a předseda Vojenského výboru NATO Raymond Henault. Podle Henaulta budou v létě jednotky NATO kontrolovat 75 procent území Afghánistánu a v této zemi by měly jednotky aliance působit dalších pět až deset let. Pokud se tam zvýší napětí, zajistí NATO ještě vyšší ochranu nasazených vojáků, dodal Henault.

Generál Štefka řekl, že česká jednotka, o jejímž nasazení se rozhodlo již dříve, bude zodpovědná za civilní i vojenskou část letiště. Nyní tam pracuje 17 expertů na odminování a meteorologii. "V současné době se lidé, kteří tam budou, připravují," řekl Štefka. V Afghánistánu je dalších 40 českých vojáků na základně ve Fajzabádu, kde působí společně s Němci a Dány. Tato i kábulská jednotka je pod vedením NATO. Na odjezd je připraveno dalších zhruba 120 příslušníků elitní jednotky, která zůstane v Afghánistánu půl roku. O vyslání špičkové protiteroristické jednotky v lednu rozhodla na žádost USA vláda, misi schválil i parlament.

Henault, který zastupuje 26 náčelníků generálních štábů zemí NATO, pochválil kapacity české armády, její zapojování do mezinárodních akcí a odhodlání k modernizaci armádního vybavení. Neměl ani námitky k současnému financování armády z českého rozpočtu. Doplnil, že se Česko zaměřuje na kvalitu místo kvantity, což je dobře. "Děláte na mne velký dojem," prohlásil. Henault se dále zmínil o tom, že je nutné zajistit flexibilnější financování aktivit NATO. Předseda výboru NATO obdrží v Praze záslužný kříž prvního stupně.

Brněnský primátor Richard Svoboda odeslal protestní dopis běloruskému velvyslanectví v Praze. Zdůraznil v něm svůj nesouhlas s potlačováním opozičních hnutí v Bělorusku. "S velkým znepokojením jsem přijal zprávu o nedemokratickém postupu prezidenta (Alexandra) Lukašenka v předvečer prezidentských voleb. Důrazně protestuji proti kriminalizaci politické opozice před těmito volbami," stojí v primátorově dopise, jehož část má ČTK k dispozici. Primátor zároveň požádal velvyslanectví, aby jeho názor tlumočilo v běloruské metropoli Minsku. Primátor Svoboda vyzval všechny čelní představitele českých měst a obcích, aby se k protestnímu dopisu připojili a podpořili běloruskou opozici.

V Bělorusku se v neděli konají prezidentské volby. Očekává se, že jejich vítězem bude vyhlášen současný prezident Alexandr Lukašenko, který je považován za posledního diktátora v Evropě. Opozice se obává toho, že vládnoucí režim výsledky hlasování zfalšuje, a chystá proto demonstrace v ulicích. Tajná policie varovala, že proti demonstrantům tvrdě zasáhne a obviní je z terorismu.

Česko-běloruské vztahy jsou dlouhodobě napjaté. Minsk nedávno obvinil české diplomaty v zemi, že před volbami rozšiřují agitační brožury, a snaží se tak rozvracet pořádek. Český ministr zahraničí Cyril Svoboda to odmítá. Údajné agitační letáky jsou podle něj ve skutečnosti zprávou komise OSN pro lidská práva o Bělorusku.