Zprávy | Z archivu rubriky


Po čtyřech měsících bádání v archivech zmapovali kriminalisté podrobněji okolnosti masakru, který se odehrál na sklonku druhé světové války ve Velkém Meziříčí na Žďársku. Podle policie to může pomoci odhalit viníky. K uzavření kauzy a předání soudu to ale nestačí - jsou nutné výslechy případných svědků žijících v Německu. Jedním z nich je podle dostupných informací Rudolf Malik, který údajně zastřelil při popravách nejméně dva lidi. "V Česku jsme udělali vše, co bylo možné. Na objasňování kauzy spolupracujeme s německou policií. Kdy a s jakým závěrem ji uzavřeme, nelze říci," řekl ČTK policista Igor Crha, který se případem zabývá.

Při masakru 7. května 1945 zemřelo 63 lidí. V době, kdy již na většině míst Evropy válka ustala, se komando mladých mužů z Hitlerjugend rozhodlo, že potrestá lidi, kteří se zapojili do vzniku nové samosprávy ve městě. "Díky archivům již známe přesný počet obětí, víme kdo byl na kterém místě a jak byl popraven, což je velmi důležité," uvedl kriminalista. Z historických dokumentů vyplývá, že členové komanda popravili 7. května 1945 celkem 59 lidí. Problémem podle Crhy je, že není známa většina členů popravčích čet.

Malikovi bylo v době masakru sedmnáct let. Jako člen Hitlerjugend byl vycvičen pro záškodnické akce. Podle svědků zastřelil nejméně dva lidi. Sám tvrdil, že pistoli sice měl, ale nevystřelila mu. Po události ve Velkém Meziřící z Česka uprchl a za účast na vraždění nebyl dosud potrestán. V kauze je zatím jediným konkrétním známým podezřelým. Jeho případem se začala česká policie před časem zabývat po reportáži televize Nova, která upozornila na to, že Malik stále žije v Německu. "Malik mě jako jediný (ze skupiny podezřelých z válečných zločinů) zaujal tím, že projevil něco jako lítost," uvedl k tomu tehdy reportér Novy Stanislav Motl.

Přípravné práce na rekonstrukci hlavní budovy Národního muzea v Praze chce ministr kultury Vítězslav Jandák zkrátit. Zatímco podle původního harmonogramu mají přípravy a vyklizení objektu trvat až pět let, Jandák navrhuje, aby byly exponáty přestěhovány do vedlejší budovy bývalého Federálního shromáždění. Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) ji má opustit koncem příštího roku. "Chceme o budovu v souvislosti s rekonstrukcí muzea požádat. Využijeme pomoci studentů Českého vysokého učení technického, kteří by třeba dělali expertní práce," řekl ministr na čtvrteční tiskové konferenci v Praze. Stěhování by podle něj měl usnadnit most přes silnici.

Peníze na zahájení rekonstrukce má muzeum získat ze zrušeného Fondu národního majetku společně s Národní knihovnou ČR. Ta chce rovněž opravit svou historickou budovu a navíc na konci Letenské pláně postavit objekt nový. Do druhého čtení ve sněmovně prošel začátkem měsíce návrh na to, aby obě instituce dostaly celkem dvě miliardy korun. Poslanci o tom budou diskutovat na následující schůzi sněmovny.

Hlavní budova Národního muzea je v havarijním stavu už léta. Podle ekonomického náměstka ředitele muzea Milana Plačka bude muset být harmonogram prací, rozepsaný na léta 2006 až 2014, opět posunut. O generální rekonstrukci objektu, který se během 110 let prakticky neopravoval, se mluví dlouho. V polovině 90. let byly náklady odhadnuty na dvě miliardy korun, nyní jsou více než dvakrát vyšší.

Ruský prezident Vladimír Putin během návštěvy Prahy uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. "Neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je," řekl Putin na společné tiskové konferenci s českým prezidentem. Na návrh Václava Klause jednání proběhlo v ruštině. Ruský prezident to označil za poctu.

Na Pražském hradě prezidenti jednali o ekonomice, kultuře, boji s terorismem i rozvoji vojensko-technické spolupráce.

Putin posléze prohlásil, že Rusko začne připravovat prodloužení smluv o dodávkách plynu a ropy do České republiky. "Nevidíme vůbec žádné překážky," uvedl Putin k plánu prodloužit vzájemné smlouvy o dodávkách těchto dvou klíčových energetických surovin. Experti podle něj nyní začnou pracovat na příslušných textech smluv. Vzájemný obchod a investice mezi oběma státy by podle Putina měly být větší. České firmy a odborníci prý mají v Rusku šanci účastnit se například strojírenských projektů.

"Máme velký zájem na stabilních a spolehlivých dodávkách ropy a plynu," uvedl Klaus a ocenil příslib ruského prezidenta. Energetické dodávky by se podle něj měly obecně co nejvíce depolitizovat tak, aby se z nich stal normální byznys založený na standardních ekonomických vztazích. Český prezident řekl, že návštěva ruského prezidenta v Praze byla potřebná.

Oba prezidenti označili jednání za pragmatická a konstruktivní. "Nemohli jsme si vzpomenout a žádný problém, protože prostě neexistuje," uvedl Putin. Rusko a Česká republika u příležitosti Putinovy návštěvy v Praze podepsaly dohodu o výměně informací a spolupráci při zakládání a fungování průmyslových zón v ČR a zvláštních ekonomických zón v Ruské federaci. Česká exportní banka zároveň podepsala s ruskou bankou Vněšekonombank rámcovou úvěrovou smlouvu o střednědobém financování českého vývozu do Ruska.

Šéf světové velmoci je v Praze na návštěvě po 13 letech. Putinův předchůdce Boris Jelcin se zde v roce 1993 setkal s tehdejším prezidentem Václavem Havlem.

Ve čtvrtek čeká hlavu Ruské federace jednání s premiérem Jiřím Paroubkem a šéfy obou parlamentních komor. Ministr zahraničí Sergej Lavrov, který doprovází Putina, se setká se svým českým protějškem Cyrilem Svobodou. Podle ruské strany by návštěva měla povzbudit mezistátní vztahy i spolupráci mezi regiony.

Exprezident Václav Havel spolu s dalšími bývalými hlavami států a významnými světovými mysliteli zveřejnili před Putinovým příjezdem do Česka výzvu, v níž kritizují počínání Ruska v Čečensku. K nastolení otázky lidských práv během česko-ruských jednání dnes vyzvala Strana zelených, mezinárodní organizace Amnesty International i další sdružení.

Moskva v minulosti podrážděně reagovala na protesty, které zněly z Česka k tažení v Čečensku. Jisté ochlazení ve vztazích provázel vstup ČR do NATO i zavedení víz pro ruské občany po vstupu do EU. Nyní tyto problémy považují obě strany za překonané.

Na Pražském hradě vládla kvůli Putinovu příjezdu přísná bezpečnostní opatření.

Výzva, v níž bývalý prezident Václav Havel spolu s dalšími někdejšími hlavami států, významnými mysliteli a osobnostmi kritizují počínání Ruska v Čečensku a odrazují zbytek světa od nevšímavosti k tomuto problému. Text ve středu otiskla Mladá fronta Dnes:

Nezavírejme nad činy Ruska oči

Čečensko je od zbytku světa odděleno těžkou oponou, kterou se nestrannému pozorovateli podaří jen stěží proniknout. Kolik mrtvých bylo mezi civilisty za deset let války? Podle nevládních organizací 100 až 300 tisíc, tedy každý desátý až každý čtvrtý. Kolik voličů se zúčastnilo voleb v listopadu 2005? Podle ruských vládních zdrojů 60-80 procent. Podle nezávislých pozorovatelů dvacet procent. Mlha, která obestírá tuto část Kavkazu, znemožňuje jakékoliv číselné vyjádření spouště, kterou nelítostný konflikt napáchal.

Nic neomlouvá mlčení

Cenzura nezakryje hrůzy. Před našima očima bylo srovnáno se zemí hlavní město (Groznyj, 400 tisíc obyvatel) - to je poprvé od roku 1944, kdy Hitler potrestal Varšavu. Takovou nelidskost nepřekryje ani nálepka boje proti terorismu. Štáb ruské armády předstírá boj proti hrstce teroristů, jejíž stavy odhaduje mezi 700 a 2000 bojovníků. Co bychom řekli, kdyby se britská vláda rozhodla bombardovat Belfast nebo španělská vláda Bilbao pod záminkou zničení IRA nebo ETA? Ticho celého světa je vodou na mlýn plenitelům Grozného a dalších čečenských měst a vesnic. Copak si čečenské ženy, děti a civilisté zaslouží méně respektu než zbytek lidstva? Jsou ještě považováni za lidské bytosti? Nic neomlouvá naše globální mlčení.

1. Jde o naši nejzákladnější mravnost. Jak se můžeme smířit se znásilňováním dívek unesených okupačními jednotkami nebo jejich milicemi? Proč trpíme zabíjení dětí, unášení chlapců, kteří jsou mučeni a živí nebo mrtví prodáni zpět svým rodinám? A co "filtrační tábory"? A co "lidské pochodně"? A co exemplárně zničené vesnice? Několik odvážných nevládních organizací a ruských i západních novinářů přináší svědectví o nesčetných zločinech. Nebudeme moci říct "my jsme to nevěděli".

2. Jde o základní princip demokracií a civilizovaných států: právo civilistů na život, povinnost ochrany nevinných, vdov a sirotků. Mezinárodní smlouvy a Charta OSN jsou závazné. Právo národů na sebeurčení neznamená právo vládců volně disponovat s osudy lidí.

3. Jde o boj proti terorismu. Kdo si ještě nevšiml, že ruská armáda hraje roli hasiče-pyromana? Deset let potlačování ve velkém měřítku zdaleka oheň terorismu neuhasilo - naopak, oheň se šíří dál, překonává hranice, zaplavuje Severní Kavkaz a z bojovníků dělá bestie.

4. Jde o politický realismus a o zdravý rozum. Jak dlouho budeme přehlížet skutečnost, že ruská vláda poukazováním na strašáka "čečenského terorismu" likviduje svobody nabyté při rozpadu sovětského impéria? Převzetí moci nad médii, zákony proti nevládním organizacím, posílení "vertikály moci": válka kamufluje a motivuje znovunastolení centrální moci bez omezení, jinými slovy: válka zastírá návrat k autokracii. Obdiv k ruské kultuře nestačí Války v Čečensku trvají už tři sta let. Za cara to byly kruté koloniální války, za Stalina hraničily s genocidou, když deportoval celou populaci, z níž třetina nepřežila transport do gulagů. Dnes můžeme s ohledem na poměr mrtvých a na krutost použitých prostředků mluvit o nejhorším konfliktu začátku 21. století. Jelikož odmítáme dobrodružství kolonialismu a vyhlazování, jelikož obdivujeme ruskou kulturu a věříme ve schopnost Ruska rozvinout se v budoucí demokracii, jelikož se domníváme, že terorismus musí být potrestán, ať už je dílem bezstátních skupin nebo státních armád, žádáme, aby čečenskou otázku již nehalilo úslužné mlčení. Musíme ruské vládě pomoci vymanit se z pasti, ve které se zmítá a ohrožuje tak Čečence, Rusy i nás. Zdá se nám nepřijatelné, aby na příštím summitu skupiny G8, který se má konat v červnu v Rusku, byla čečenská otázka vypuštěna z jednání a nebyla předmětem veřejných diskusí. Bez ohledu na různorodost našich názorů v otázce samostatnosti Čečenska jsme všichni znepokojeni děsivou válkou bez konce.

Václav Havel, André Glucksmann, Hassan bin Talál, Frederik de Klerk, Mary Robinsonová, Yohei Sasakawa, Karel Schwarzenberg, George Soros, Desmond Tutu

Premiér Jiří Paroubek ve čtvrtek odlétá na návštěvu dvou největších zemí Jižní Ameriky - Brazílie a Argentiny. V obou zemích bude od pátku do pondělí s tamními činiteli hovořit především o obchodně-ekonomické a investiční spolupráci; na cestě jej doprovází delegace podnikatelů. Šéf české vlády se setká také s českými krajany.

V Brazílii bude premiér jednat s prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. V sobotu po brazilské metropoli Brasilii navštíví také bývalé hlavní město Rio de Janeiro. Český ministerský předseda se setká také s ministry zahraničí obou regionálních mocností. Zejména Brazílie, jež je pátou největší a nejlidnatější zemí světa, neskrývá ambice získat status stálého člena Rady bezpečnosti OSN.

V Argentině Paroubek v pondělí spolu s argentinským ministrem zahraničí Jorgem Taianou podepíše bilaterální dohodu o hospodářské a průmyslové spolupráci a dohodu o vědeckotechnické spolupráci. Českému premiérovi má být rovněž propůjčen titul čestného občana argentinské metropole Buenos Aires.

V Argentině by mohla k návratu českých firem na tamní trh přispět strojírenská společnost Škodaexport, která na jihu Argentiny vybuduje dva bloky tepelné elektrárny za zhruba 80 milionů dolarů (dvě miliardy korun). S oběma státy má Česká republika dlouhá léta pasivní obchodní bilanci, stejně jako s většinou zemí Latinské Ameriky. Zhruba pětina českého vývozu do regionu připadá na Brazílii. V Sao Paulu otevřela před dvěma lety vládní agentura CzechTrade svou první pobočku v jižní Americe. Loni začala automobilka Škoda Auto dodávat motory do brazilského závodu Volkswagenu.

V Brazílii a zejména v Argentině žijí také potomci českých emigrantů, s jejichž zástupci předseda české vlády rovněž pohovoří. Nejznámějším českým emigrantem v Brazílii byl zlínský podnikatel Jan Antonín Baťa, který tu založil města Batatuba, Mariapolis, Batayporá a Bataguacú. Českým krajanům v Argentině Paroubek slavnostně předá finanční dar na obnovu Českého národního domu ve městě Oberá.

To leží jen nedaleko od jedné z nejúchvatnějších přírodních scenérií světa, vodopádů Iguazú, o které se Argentina dělí právě s Brazílií a které český premiér také navštíví. Naposledy zavítal do Brazílie a Argentiny předseda české vlády, tehdy Václav Klaus, před 12 lety.