Zprávy | Z archivu rubriky


Český ministr zahraničí Cyril Svoboda jednal v úterý v Londýně s britským ministrem obrany Johnem Reidem zejména o Iráku, ale rovněž o dalších oblastech na Blízkém východě. Podle Svobody globální výzvy a nebezpečí dnes spojují partnerské země a vyžadují koordinovaný přístup. "Není možné sedět doma a tvářit se, že to, co se děje takzvaně daleko za našimi hranicemi, nemá k nám žádnou vazbu," vysvětlil. Jednání s Reidem se dotklo i Palestiny. Obě země se shodují v tom, že podmínkou další podpory palestinské samosprávy poté, co do jejího čela v souladu s výsledky voleb nastoupí hnutí Hamás, je přijetí principu mírového soužití a existence dvou států, tedy Palestiny a Izraele.

V úterní přednášce v londýnském Královském institutu pro mezinárodní záležitosti Svobod označil nedávný postup Evropské unie vůči islámským zemím, kde byly kvůli karikaturám proroka Mohameda napadeny zastupitelské úřady, za slabý a přirovnal ho k předválečné britsko-francouzské politice appeasementu (ustupování). "Já říkám to, co si podle mne také většina lidí myslí, že Evropa má být silnější. A síla se projevuje také v tom, že si o něco řekneme. Když někdo poruší mezinárodní závazky, a to se týkalo právě ochrany zastupitelských úřadů v Sýrii nebo v Libanonu, tak máme právo si říci o jasnou pozici těchto vlád," zdůraznil ministr po přednášce. K úspěchu podle něj nevede ustupování a podbízení se, ale dlouhodobá, předvídatelná a pevná a zahraniční politika.

Cyril Svoboda v pondělí neuspěl v Bruselu se svým požadavkem, aby Evropská unie žádala omluvu od muslimských zemí za útoky proti velvyslanectvím členských států unie. Svoboda neuspěl ani s požadavkem zřídit fond, který by Dánsku určitým způsobem finančně kompenzoval ztráty vzniklé embargem na dánské zboží. Jak řekl Cyril Svoboda Radiu Praha, České republice jde o to, aby v Evropské unii existovala skutečná solidarita. "Jsem přesvědčen, že postoj, který představujeme, je správný postoj. My chceme silnou Evropu, Evropu, která je sjednocená, která také má nějakou vůli a prosazuje ji mimo vlastní prostor. My chceme mít přátelské vztahy se všemi arabskými státy. Nevěřím na žádný střet civilizací nebo náboženství. Nicméně přátelské vztahy neznamenají, že když se něco děje v rozporu s mezinárodním právem, a to byly právě útoky na unijní ambasády, že nepožádáme o jistý typ reakce, to znamená o omluvu, o prohlášení tamních vlád, že do budoucna se nic takového nestane. Myslím, že na to máme plné právo" uvedl Cyril Svoboda pro Radio Praha.

Premiér Jiří Paroubek nechce v České republice zavádět většinový volební systém. Slova šéfa europoslanců ODS Jana Zahradila na toto téma považuje za "fantasmagorie". Zahradil podle deníku Právo připustil, že za určitých okolností a jako krajní řešení by mohla po volbách vzniknout velká koalice, která by měla jediný významný úkol, a to právě prosazení většinového systému. Podle Práva získávají úvahy občanských demokratů pro případ, že by ve volbách získala většinu levice, konkrétnější podobu. Funkční období vlády by trvalo jen krátce do předčasných voleb, v kabinetu by nezasedly stranické špičky a koalice by měla změnit volební systém na většinový. Takové priority pro krajní řešení podle deníku vyjmenoval Zahradil. Pokud by voliči namíchali karty tak, že by jedinou "demokratickou vládou" byla velká koalice, fungoval by podle něj takový kabinet třeba jen na několik měsíců. "To jsou úplné fantasmagorie představitelů ODS," uvedl Paroubek. Nesdílí prý pocit, "že bychom tady měli zavést nějaký většinový systém". "Jsou tady i další politické strany, jako jsou lidovci, jako jsou komunisté," prohlásil. Předpokládá, že KDU-ČSL i KSČM budou i v nové sněmovně. Pak je podle něj otázka, jaká vznikne vláda. Stabilní kabinet se ale podle něj dá sestavit i se 105 poslaneckými mandáty.

ODS a ČSSD usilovaly o úpravu volebního systému již v době takzvané opoziční smlouvy, kdy v parlamentu prosadily posílení většinových prvků. Ústavní soud ale na návrh tehdejšího prezidenta Václava Havla většinu změn zrušil. Paroubek znovu uvedl, že spolupráce ČSSD a ODS je možná jen v případě, že ODS přistoupí na vládu jasně "proevropského" charakteru. Musela by podle něj také upustit od některých svých záměrů v sociální oblasti, které premiér považuje za experimenty. "Že nepovedeme stát někam do Asie, ale že ho povedeme směrem k těm nejvyspělejším zemím západní Evropy," řekl předseda vlády.