Zprávy | Z archivu rubriky


Nejdůležitější léky, které zachraňují život, by měla zajistit třem fakultním nemocnicím firma Stylmed H. Sdělil to ministr zdravotnictví David Rath. Zároveň uvedl, že nerozumí postupu ani obvinění společnosti Pharmos, která od 1. března nechce medikamenty Thomayerově nemocnici, Bulovce a brněnské "svaté Anně" dodávat. Ministr se chce se zástupci Pharmosu sejít a vyjasnit si to.

Pharmos měl původně třem ohroženým nemocnicím dodávat spolu s firmou Stylmed H. V pátek ale oznámil, že od 1. března dodávky léků do tří fakultních nemocnic opět ukončí, a to údajně kvůli podezření z korupce při uzavírání smluv o dodávkách. Rath řekl, že počínání Pharmosu nechápe a o údajné korupci nic neví. Nevyloučil, že původní slib firmy dodávat léky byl od začátku pastí, která měla sklapnout právě v pátek, kdy zdravotníci organizovali demonstraci proti politice ministerstva.

Čtyři distributoři přestali Thomayerově nemocnici, Bulovce a brněnské "svaté Anně" dodávat léky kvůli tomu, že jim dlužily 400 milionů korun. Dodávky 20. února obnovil jen Pharmos poté, co předseda vlády slíbil, že stát dluh srovná. V pátek ale premiérovi firma mimo jiné napsala, že dluh nemocnic je trojnásobný. V tuto chvíli tak ve hře zůstal opět jen Stylmed H, který je ale menší firmou než velkodistributoři. Podle Ratha tak může s dodávkami léků do uvedených nemocnic nastat problém a důležité je zajistit od 1. března aspoň léky, které zachraňují život. "To by ten Stylmed H měl umět, jak tvrdil, zajistit," dodal Rath. Stylmed H měl zatím zhruba dvě procenta trhu s léky.

Ministr zdravotnictví David Rath tvrdí, že evropští poslanci za ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký asi zneužili peníze od Evropského parlamentu (EP) k pořádání politické agitace ve prospěch své strany. Novinářům Rath řekl, že kvůli tomu napsal předsedovi EP. V dopise se ho ptá, jestli je možné peníze spojené s výkonem mandátu europoslance používat na "vnitřní předvolební akce". Rath sám to prý vidí tak, že jde o "hrubé zneužití" peněz europarlamentu.

Oba europoslanci prohlásili, že své semináře pod názvem "Čelíme společným výzvám - české zdravotnictví v evropských souvislostech" z těchto zdrojů opravdu platí, to je ale podle nich zcela běžné. "Tento typ akcí je standardní cestou, jakou poslanci Evropského parlamentu informují obyvatele svých zemí ... Informace, které zveřejnil ministr David Rath, zjevně směšují různé semináře k tématu zdravotnictví, které se konaly či se v současné době konají," uvedli Ouzký a Cabrnoch ve společném prohlášení.

Ministr v minulých týdnech opakovaně obvinil některé politiky ODS z toho, že byli napojeni na finance Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Občanští demokraté již dříve uvedli, že budou ministra žalovat. Podezírají ho, že korupčně se choval naopak on, když stál v čele České lékařské komory. Rath už čelí několika trestním oznámením. Rath také obvinil VZP z toho, že hradila aktivity, které ministr pokládá za předvolební akce stínového ministra zdravotnictví za ODS Tomáše Julínka.

Peníze na rekonstrukci dětské části Fakultní nemocnice Motol, která je v havarijním stavu, chce získat premiér Jiří Paroubek úvěrem od Evropské investiční banky (EIB). Tento návrh předloží premiér vládě, která by ho měla projednat ve druhém čtvrtletí, nejspíše hned v dubnu. Peníze by pak mohla schválit ještě tato sněmovna. Premiér to řekl při páteční návštěvě Motola. Na obnovu dětské části nemocnice je třeba zhruba pět miliard korun. "Je to unikátní pracoviště, přijíždějí sem pacienti, děti z celé republiky, proto to chceme řešit mimořádným způsobem," vysvětlil premiér. Ministr financí Bohuslav Sobotka s půjčkou od EIB souhlasí. "Poté, co o to ministerstvo zdravotnictví požádá, bude ministerstvo spolupracovat na přijetí úvěru," uvedl na dotaz ČTK.

Premiér připomněl že první část peněz, 450 milionů, šla ze státního rozpočtu, vláda je schválila v loni v listopadu. Premiér poznamenal, že rekonstrukci by bylo možné provést i bez evropského úvěru. Ministerstvo zdravotnictví má však ročně k dispozici osm miliard korun, rekonstrukce Motola by tak zamezila dalším investicím v celém českém zdravotnictví. "Splácení úvěru Evropské investiční bance je možné rozprostřít do 25 let. Pět miliard by se tak splatilo částkami 200 milionů korun ročně, a to není velké zatížení pro státní rozpočet," dodal premiér.

Podle analytika PPF Pavla Kohouta nehraje velkou roli, zda se vláda kvůli opravě Motola zadluží emisemi dluhopisů nebo bankovním úvěrem. "Předpokládám, že podmínky úvěru nebudou příliš odlišné od sazeb na finančním trhu. EIB není charitativní organizace a nerozdává peníze 'zdarma'," řekl. Ředitel nemocnice Miloslav Ludvík dodal, že z prvních peněz od vlády již začala rekonstrukce křídla C dětské budovy. "Ideální je, aby rekonstrukce plynule pokračovala a náklady zbytečně nestoupaly, což by úvěr od Evropské investiční banky umožnil," uvedl.

Již dříve kabinet vyčlenil z rozpočtu pro Motol 1,069 miliardy korun - 174 milionů na dostavbu energocentra a 895 milionů na odstranění havarijního stavu nemocnice. Třicet let stará budova v motolském areálu je ve špatném stavu již delší dobu. Na denním pořádku jsou havárie topení, prasklé stoupačky či oprava akutních závad i za provozu klinik.

Podle sněmovní komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) nelze vyloučit, že lidé z úřadu s prověrkami manipulovali. Prověrky podle poslanců mohly být ovlivňovány především v letech 1998 až 2002, kdy tehdejší ředitel Tomáš Kadlec mohl výrazně zasahovat do jejich průběhu. Mohlo se tak prý stát i to, že osvědčení získali lidé s bezpečnostním rizikem. Sdělili to v pátek členové komise.

O podezřelém chování uvnitř NBÚ podle poslanců již několik let ví policie a státní zastupitelství. Interní zprávu, která se zabývala vnitřní bezpečností úřadu, dostal i někdejší premiér Miloš Zeman. Některá závažná podezření však podle komise zůstala bez povšimnutí a nebyly z nich vyvozeny žádné závěry.

Komise jednala v pátek s prozatímní ředitelkou NBÚ Zdeňkou Jůzlovou a šéfem odboru, který má na starost prověřování uchazečů o práci v NBÚ a kontroluje zaměstnance úřadu. Jůzlová komisi opět ujistila, že situace v NBÚ je stabilizovaná a vyloučila, že by v minulosti někdo s prověrkami manipuloval. Pochybnosti poslanců však nerozptýlila.

Důvěryhodností NBÚ v posledních týdnech otřásla kauza bývalého ředitele Jana Mareše a předtím případ někdejšího sekčního šéfa Vladimíra Šiši. Mareš rezignoval kvůli podezření z napojení na skupinu kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Šiša je stíhán za braní úplatků od stejného gangu. Další aféra se v posledních dnech rozvířila kolem Kadlece. Podle zpravodajského serveru Aktuálně.cz mu přišly na účet dva miliony korun od lidí z okolí uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře.

Aféra kolem konkurzního soudce Jiřího Berky má další "oběť". Po nucené rezignaci šéfa Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jana Mareše a čtvrtečním odvolání místostarosty Lovosic (ODS) Miroslava Závady v pátek dočasně přišel o talár soudce pražského vrchního soudu Zdeněk Sovák. Všechny tři muže a jejich problémy spojuje jediné - policejní odposlechy jejich telefonních rozhovorů s údajným organizátorem zmanipulovaných konkurzů Vladislavem Větrovcem. "Rozhodl jsem o jeho (Sovákově) dočasném zproštění funkce soudce," řekl ČTK ministr spravedlnosti Pavel Němec.

Zda rozhodnutí souviselo právě s nedávno zveřejněnými odposlechy, zatím nechtěl Němec specifikovat, protože verdikt ještě nebyl Sovákovi doručen. "Souvisí to se současnou situací kolem soudce Sováka," uvedl ministr bez dalších podrobností. Němec již na čtvrteční tiskové konferenci soudcovské unie řekl, že se Sovákovo jednání neslučuje s chováním soudce.

Sovák není zbaven taláru poprvé. Svůj původní soudcovský post na Nejvyšším soudu musel z rozhodnutí Němcova předchůdce Karla Čermáka opustit poté, co byl s Větrovcem obviněn za opisování cizích odborných textů. Němec mu ale talár vrátil, protože se podle něj vyšetřování údajného plagiátorství neúměrně vleklo. Sováka ale přeřadil na Vrchní soud v Praze.

Sovák stojí také za potížemi odvolaného lovosického místostarosty Závady. Z odposlechů vyplývá, že Závada pomáhal zahladit vyšetřování jeho dopravní nehody. Sovák havaroval v opilosti v listopadu 2003. Hrozilo mu kárné řízení a ztráta řidičského průkazu až na dva roky. Po nehodě proto zavolal Sovákův přítel a místní soudce Josef Knotek (nyní také trestně stíhán a dočasně zbaven funkce) Větrovcovi a požádal ho, aby se o nehodě nikdo nedozvěděl. Pomoci jim v tom měl právě Závada, protože nehodu řešila přestupková komise lovosické radnice. Sovák nakonec dostal pouze pokutu 1500 korun, která nebyla nikde evidována.

Premiér Jiří Paroubek i civilní rozvědka popírají jakýkoli nátlak na soudce řešícího kauzu podnikatele Tomáše Pitra. Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) tvrdí, že dopis, v němž o údajném nátlaku píše soudce Bohuslav Horký ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi "neodpovídá skutečnosti". Paroubek navíc žádá Němce o vysvětlení, co zveřejněním dopisu sledoval, a "vyhrazuje si právo na přijetí dalších opatření".

Podle informací páteční Mladé fronty Dnes projevil Paroubek prostřednictvím rozvědky zájem na Pitrově zatčení. Deník otiskl text interního dopisu místopředsedy městského soudu Horkého Němcovi. Soudce v něm sděluje, že kancléř rozvědky Vladislav Novák soudcům řekl, že předseda vlády byl prostřednictvím ministra vnitra informován o Pitrově úmyslu opustit republiku, a bylo by pro něj nepřijatelné, kdyby se Pitrovi podařilo uprchnout.

Paroubek ale takové obvinění důrazně odmítá, článek je podle něj nepravdivý. Text se opírá o informaci, kterou si vyžádal ministr Němec a "jednoznačně budí dojem řízené provokace," prohlásil. "Předseda vlády bude požadovat důsledné vyšetření této události včetně vyvození trestní odpovědnosti. Dále požaduje jasné vysvětlení ministra spravedlnosti, co tímto postupem sledoval a vyhrazuje si právo na přijetí dalších opatření," uvádí se v Paroubkově prohlášení.

Novák již v lednu uvedl, že zatykač na Pitra vydal, když ho kontaktovali příslušníci rozvědky a sdělili mu, že Pitr chce zůstat v zahraničí. Jako nátlak jejich chování neoznačil, byť se mu zdálo podivné. Jednáni soudce i pracovníka rozvědky byl přítomen právě Horký. Zahraniční rozvědka návštěvy u soudce Petra Nováka nepopírá, tvrdí ale, že je uskutečnila po konzultaci s ministerstvem spravedlnosti a na soudce nijak nenaléhala. ÚZSI v pátečním prohlášení upozornil, že o schůzce neexistuje úřední záznam. Informace v článku podle ní nejenže nejsou pravdivé, ale odporují i dřívějším vyjádřením soudce Nováka i ministra Němce.