Zprávy | Z archivu rubriky


Členské státy EU se polepšily při přejímání evropských směrnic v oblasti vnitřního trhu. Skóre zlepšila i Česká republika, třebaže je na tom nadále nejhůř z nových členských zemí, uvedla Evropská komise v pravidelném půlročním hodnocení. Průměrný deficit v převádění předpisů poklesl na 1,6 procenta, tedy zhruba 26 směrnic, a přiblížil se tak metě 1,5 procenta, kterou se vlády zavázaly splnit. Nejlépe se daří Litvě (0,4 procenta), nejvíce zaostávají Lucembursko (4,4 procenta) a Řecko (3,7 procenta). Hranice 1,5 procenta dosáhlo 17 států, mezi nimi všichni noví členové EU s výjimkou Česka.

Praha nedodržela termín pro převzetí evropských předpisů ve 41 případech a je s deficitem 2,5 procenta pátá nejhorší z 25. Komise ji pochválila za "podstatný pokrok", který je "ukázkou toho, že strukturální opatření z posledního období přinášejí ovoce". Upozornila ovšem, že je zapotřebí další úsilí. Při minulém hodnocení v červenci činil český deficit 3,6 procenta, tedy 57 směrnic. Komisař Charlie McCreevy na dotaz ČTK uvedl, že nové země se obvykle snaží, aby bylo vidět, jak dobře spolupracují a jak jim záleží na fungování vnitřního trhu EU. Více než ty staré si uvědomují, jak je pro ně jednotný trh výhodný, podotkl.

Navzdory pilnějšímu převádění předpisů se zemím unie podle komise nedaří snižovat počty případů porušování evropského práva v této oblasti, což svědčí buď o tom, že směrnice nejsou dodržovány, nebo o tom, že byly špatně harmonizovány. Cíle snížit počet řízení pro porušení práva o polovinu oproti roku 2003 se nepodařilo žádné zemi. Poklesl pouze v případě Francie, Belgie, Rakouska, Irska a Nizozemska, u ostatních se zvýšil. Česká republika se se 14 případy řízení pro porušení práva ocitla na sedmém místě z deseti nováčků, před Polskem a Maltou.

Šéf české diplomacie Cyril Svoboda chce v pondělí v Bruselu své evropské partnery vyzvat, aby společně požádali o oficiální omluvu země, v nichž dav kvůli zveřejnění karikatur proroka Mohameda napadl dánská velvyslanectví. Stalo se tak v polovině února v Sýrii a Libanonu. Svoboda uznává, že se mohlo zveřejnění karikatur dotknout cítění věřících v muslimských zemích. Noviny, které obrázky otiskly, se ale omluvily, řekl na přednášce studentům pražské teologie.

Připomněl, že zodpovědnost za bezpečnost velvyslanectví nesou vlády zemí, ve kterých působí. Vlajky a státní symboly sekularizované Evropy přitom označil za symboly podobného významu, jaký dávají věřící symbolům svých náboženství. "Jestli někdo selhal, pak je to libanonská a syrská vláda," prohlásil s tím, že jde o policejní státy. Nikdo ho proto nepřesvědčí, že vlády nevěděly, kam, kdo a co půjde rabovat. Nejednotnost a pochybnosti Evropské unie v postoji k věci podle Svobodova názoru jen posílí nedemokratické elity států, které využívají radiálního vyznávání islámu k udržení moci.

Svoboda konstatoval, že nevěří "na střet náboženství". Vládám konzervativních režimů podle něj vyhovuje napětí, protože tak mohou veřejnost přesvědčovat o své nenahraditelnosti. Ze západní civilizace s pochybnou morálkou a nesoudržnou rodinou tamní elity vytvářejí vnějšího nepřítele, jakým byl kapitalismus pro Čechy za komunistického režimu, míní. Islámští radikálové pak těmto elitám pomáhají vytvářet obraz špatného světa za hranicemi a chrání je před střední vrstvou, která by chtěla země otevřít svobodné demokratické soutěži, a to včetně demokratických voleb.

Roztržka kolem karikatur je podle Svobody jen jednou epizodou ve vytváření umělého napětí. "Bude to pokračovat, nemá cenu před tím zavírat oči," vysvětil, proč by podle něj měla EU zaujmout k sporu jednoznačné stanovisko.

Ke spojení Evropské unie a Ruska proti islámskému světu vyzval v úterý bývalý předseda vlády a sociální demokracie Miloš Zeman na pražském Žofíně, kde hovořil o úskalích a perspektivách ČSSD a křtil svou novou knihu Vzestup a pád české sociální demokracie. Expremiér je přesvědčen, že největší konflikt 21. století nastane mezi euroamerickou a islámskou civilizací. "Neměli bychom proto usilovat o vstup Turecka do Evropské unie," uvedl Zeman.

Česko by mělo podle něho zavést tvrdá opatření proti nepřizpůsobivým migrantům a otevřít se slovanským zemím. Připomněl, že jako premiér nechal otevřené dveře slovenským studentům a doufal, že část z nich v Česku zůstane. Expremiér připustil, že jeho slova možná rádi uslyší příslušníci ultrapravicových stran.

Zeman hovořil ke zcela zaplněnému velkému sálu Žofína. Ze sociálních demokratů si ho přišli poslechnout bývalí členové vlády. Ze současných politiků ČSSD přišli jen někteří poslanci, například Stanislav Křeček a Karel Šplíchal, a vicepremiér Zdeněk Škromach, který s exministrem průmyslu Miroslavem Grégrem a šéfem Jazzové sekce Karlem Srpem křtil knihu. Pozvání přijal také místopředseda Poslanecké sněmovny a šéf KSČM Vojtěch Filip, zatímco místo jeho předchůdce Miroslava Grebeníčka zůstalo prázdné. Nechyběla odvolaná nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová.

Zeman se při analýze nedávné krize sociální demokracie i při líčení jejích perspektiv často odvolával na svou knihu. Rozdíl mezi levicí a pravicí zjednodušil na přístup ke dvěma zásadním hodnotám. Zatímco levice dává na první místo solidaritu, pravice osobní úspěch. V Česku by měla vždy zvítězit levice, což znamená socialisté a komunisté, protože dvě třetiny voličů vyznávají levicové hodnoty, prohlásil Zeman s odkazem na výzkumy hodnotového zázemí obyvatel. Pokud se tak nestane, bude to nevyužití příležitosti, uvedl.

Chybou podle Zemana bylo, že premiér Jiří Paroubek slíbil voličům průměrné platy 25.000. Přesto ho Zeman v Ústeckkém kraji podpoří. Pomůže také Škromachovi, který vede do volebního klání sociální demokraty na Zlínsku, a dále poslance Zdeňka Jičínského a Jaromíra Schlinga na Vysočině. K ministrovi zdravotnictví Davidu Rathovi prý má postoj neutrální, protože ho ještě dost nezná. V Praze podpoří poslance Šplíchala a Křečka a starostu Letňan Josefa Dobrého. Zeman odmítl hodnotit Paroubka jako premiéra, protože je na to podle něho ještě brzo. Jako volebního lídra ho ocenil a odkázal na rostoucí preference ČSSD.

Prezident Václav Klaus podle úterního vyjádření respektuje právo vítěze voleb vytvořit vládu, která by ve sněmovně získala potřebnou většinu. Důrazně přitom odmítl názory, že by prosazoval jakoukoliv formu koalice včetně společného vládnutí jeho mateřské ODS se sociální demokracií. Reagoval tak na zprávu v úterním deníku Právo, podle něhož by prý rád viděl ODS ve velké koalici občanských a sociálních demokratů. Jak řekl listu nejmenovaný člen vedení ODS, Klausovy názory souvisejí i s jeho opětovnou kandidaturou na Hrad.

"Prohlašuji, že jsem žádný výrok o své preferenci povolebního uspořádání neučinil, a to ani veřejně, ani v soukromí. Tedy ani onomu údajnému 'vysokému představiteli ODS, který si nepřál být jmenován'," napsal Klaus na svých osobních internetových stránkách. Zdůraznil, že úkolem prezidenta není konstruovat ty či ony vládní koalice ani k nim "navádět". "Respektuji právo vítěze voleb dostat šanci zkusit vytvořit takovou vládní koalici, která by získala parlamentní většinu. Ať bude tím vítězem kdokoli. To jsem řekl mnohokrát a na tom nemám co měnit. Ta či ona forma volby prezidenta s tím nemá nic společného," uvedl Klaus.

Očekává se, že i v roce 2008 budou volit hlavu státu poslanci a senátoři. "Vláda ODS a lidovců by na zvolení prezidenta neměla sílu, taková dohoda by měla smysl pouze u velké koalice, což prosazují lidé blízcí Hradu," citovalo Právo nejmenovaného politika ODS. Klausovi spojenci v ODS tak podle těchto informací zvažují variantu, že by smlouva o znovuzvolení současného prezidenta byla v nějaké formě součástí koaliční dohody. Právě velká koalice ODS a ČSSD by podle volebních průzkumů získala ve sněmovně ústavní většinu. Klaus je také znám svými sympatiemi k většinovým vládám, což by velká koalice ODS a ČSSD zaručovala, napsal deník.

Ministerstvo zdravotnictví začne distributorům splácet dluhy nemocnic za léky, které činí asi 400 milionů, až za několik týdnů. Za tu dobu totiž bude mít k dispozici 280 milionů korun na srovnání závazku. Dalších 100 až 200 milionů korun musí schválit rozpočtový výbor sněmovny. Prohlásil to v úterý ministr zdravotnictví David Rath. Tři nejzadluženější nemocnice dluží velkodistributorům léků asi 400 milionů korun. Kvůli tomu jim minulou středu firmy léčiva přestaly dodávat. Dodávku v pondělí obnovila jedna ze čtveřice společností, česká firma Pharmos. Ostatní tři distributoři podle svého prohlášení dál na dluh léky poskytovat nebudou.

Premiér Jiří Paroubek v neděli uvedl, že vláda je připravena zaplatit "až 400 milionů". Podle představitelů Asociace velkodistributorů léčiv tato suma stačit nebude, nejspíš k ní totiž přibude i penále. Zastavení dodávek léků do nemocnic označil premiér již dříve za gangsterské vydírání ze strany distributorů. Podle něho stát vyrovná dluhy podle jednotlivých smluv.

David Rath také sdělil, že ministerstvo zdravotnictví nebude do voleb snižovat marži na léky. Na úrovni 29 procent by obchodní přirážka měla zůstat ale minimálně až do příštího roku. O takzvané klesající marži, která se snižuje se zvyšující se cenou léků, se podle něj dál diskutuje. Obchodní přirážka na léky klesla z 32 na 29 procent letos od ledna. Podle lékárnické komory tento krok existenčně ohrozí až čtvrtinu z asi 2200 lékáren. Lékárníci kvůli snížení marže a dalším Rathovým opatřením demonstrovali v lednu před ministerstvem zdravotnictví. Jeden den také na tři hodiny zavřeli lékárny. Nyní se chtějí zapojit do pátečního protestu na Staroměstském náměstí.

Podle odhadu Zemědělského svazu loni zemědělci vydělali kolem 4,5 miliardy korun, což je v porovnání s předchozím rokem o 4,1 miliardy Kč méně. Na ziskovosti se podílely především vyšší podpory a úspory v nákladech, protože tržby za rozhodující komodity meziročně klesly o 13,5 procenta na 71,9 miliardy. Na úterním zasedání výboru svazu ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku to řekl předseda Miroslav Jirovský.

Z šetření, které svaz provedl u 543 podniků s výměrou 907.000 hektarů, se zisk na jeden hektar zemědělské půdy loni pohyboval kolem 1280 korun. O rok dříve zemědělci vydělali 2456 korun. Kladný výsledek vždy vykázaly všechny kraje. Nejúspěšnější byli farmáři na Pardubicku, kteří z hektaru získali 2660 korun, naopak v Moravskoslezském kraji zisk činil jen 125 korun. Zemědělci na Vysočině vydělali necelých 1500 korun.

Podpory a dotace se loni zvýšily o 12 procent na 25,3 miliardy korun. "V průměru již představují 26 procent příjmů zemědělců a z části pokryly pokles cen za zemědělskou produkci," konstatoval Jirovský. Před vstupem do EU byly farmy zpravidla ve ztrátě, s výjimkou let 2000 a 2001. Po vstupu měly kladný výsledek hospodaření. "Přesto pociťujeme, že finanční potíže v zemědělství přetrvávají," podotkl Jirovský.

Kvůli poklesu tržeb a posunutí výplat rozhodujících dotací asi o osm měsíců se výrazně zhoršila platební schopnost podniků, uvedl. Loňská zemědělská produkce ve stálých cenách byla nejnižší za posledních 15 let. Projevilo se zejména omezování chovu hospodářských zvířat - zatímco rostlinná výroba se za poslední desetiletí výrazněji neměnila, živočišná produkce klesla o 30 procent.