Zprávy | Z archivu rubriky


Svaz pacientů žádá ministra zdravotnictví Davida Ratha, aby pacientům vysvětlil, jak mají postupovat při uplatňování jeho sporných vyhlášek v praxi. Pokud ministr svazu neodpoví do středy, zvažuje organizace své připojení k demonstraci proti Rathově politice. Krizové štáby lékařských sdružení ji uspořádají 24. února na Staroměstském náměstí.

Prezident svazu Luboš Olejár oznámil, že Svaz pacientů své požadavky na Ratha formuloval v dopise ministrovi a premiéru Jiřímu Paroubkovi. Žádá je, aby pacientům vysvětlili, jak postupovat, když jim lékař nemůže předepsat lék nebo je ošetřit kvůli vyčerpaným limitům na péči.

V dopise Paroubkovi a Rathovi také pacientský svaz žádá úpravu vyhlášek, které řeší úhradu léků ze zdravotního pojištění a úhradu zdravotnické péče. Svaz požaduje, aby se nezvyšovaly doplatky pacientů za léky a aby se neprodlužovaly termíny plateb pojišťoven zdravotnickým zařízením. Třetím bodem zmíněným v dopise je podle Olejára požadavek na zařazení pacientských sdružení do komisí při jednání o reformě zdravotnictví.

O odeslání dopisu se v sobotu představitelé Svazu pacientů shodli na svém republikovém sněmu v Praze. Sněm zvolil své nové vedení, v jehož čele potvrdil dosavadního prezidenta Olejára.

Proti dvěma zmíněným vyhláškám se již 13. února ohradilo pět pacientských organizací, když vyzvaly občany k podpisu petice, která má pomoci k obhájení práv na dostupnou péči. Podle nich Rath ohrožuje "zmateným a chaotickým" rozhodováním její dostupnost. Část organizací proto žádá i Rathovo odvolání - mezi nimi je i Svaz pacientů.

Limity, které vyhlášky lékařům na výdaje stanoví, dostávají podle Olejára pacienty do sporu s lékaři. Podle vyhlášek smějí lékaři spotřebovat na péči o pacienty pouze o tři procenta peněz více než loni.

Tři významní představitelé české justice byli údajně před dvěma lety v úzkém kontaktu s členem gangu obviněného soudce Berky Vladislavem Větrovcem. Česká televize toto tvrzení dokládá policejními odposlechy telefonních hovorů, které uveřejnila v pátek večer. Podle televize jde o soudce Nejvyššího soudu Zdeňka Sováka, předsedu Městského soudu a člena externího sboru prezidentových poradců Jana Sváčka a advokáta Karla Muzikáře, který je rovněž členem sboru poradců prezidenta Václava Klause. Jeho mluvčí ale už dříve uvedl, že nemá o podezřelých aktivitách Berkova gangu žádné informace.

Soudce Nejvyššího soudu Zdeněk Sovák měl podle ČT s Větrovcem nejužší styky. Podle odposlechů mu Větrovec často dával k dispozici například automobil s řidičem. Sovák tuto informaci odmítl komentovat. Odposlechy dokládají, že Sovák zase pro sebe i Větrovce domlouval kontakty v justici. Oběma v té době hrozilo trestní stíhání za to, že vydali knihu, která obsahovala odborné texty opsané od kolegů.

Sovák podle odposlechů hovořil s Větrovcem o tom, že je schopen domluvit například schůzku s předsedou Městského soudu a členem externího sboru poradců prezidenta Janem Sváčkem. Právě u městského soudu v případě odvolání mohla kauza opisování skončit. "Zatím je to v optimální podobě, volal mi pan předseda městského soudu (Sváček), který říkal, že se velice těší na naši dnešní schůzku," uvedl v telefonickém hovoru Sovák.

Podle ČT se poté bavil i o tom, že se schůzka uskutečnila. "Bylo to velmi fajn a i ten Honzík, že se tam objevil, teda jako Sváčků," řekl Sovák. Větrovec na to odpověděl, že mu Sváček nabídl tykání. Sváček ČT řekl, že se nikdy s Větrovcem nesetkal. Přímý důkaz o schůzce podle ČT neexistuje.

Kvůli hrozícímu stíhání Sováka v kauze opisování textů kontaktoval Sovákův přítel Větrovec i Karla Muzikáře, advokáta a dalšího člena konzultativního sboru právních expertů prezidenta. Větrovec s ním mluvil o tom, zda se kauza může dostat na stůl prezidentovi. Hlava státu totiž musí v některých případech dát souhlas ke stíhání soudce. "Kdyby chtěli zahájit trestní stíhání, tak musí dát souhlas, že jo?," řekl v telefonním rozhovoru Větrovec. Muzikář na to odpověděl: "No, ale já myslím, že tam nám jde o to, aby ho vůbec nedostali z toho soudu, ne?"

Muzikář nyní ČT řekl, že Větrovec se Součkem chtěli, aby objektivně informoval prezidenta o pozadí kauzy. Na to, jestli řešili také nějaké procesní otázky si prý nevzpomíná. Uvedl, že o kauze nakonec s prezidentem nemluvil. Muzikář také řekl, že nevěděl nic o zapojení Větrovce do kauzy Berka.

Externím Klausovým poradcem je i bývalý děkan právnické fakulty v Plzni Milan Kindl. I tam údajně hledal Větrovec pro Sováka pomoc. Vzkazy pro Sováka podle ČT do telefonu vždy četla Kindlova sekretářka. Ani Kindl na otázky televize nereagoval.

Policie začala skupinu kolem soudce Jiřího Berky rozkrývat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku, který Berka vyhlásil údajně na základě padělaných dokumentů. O rok později vyšetřovatel rozdal obvinění dalším lidem, mimo jiné i Větrovcovi, který je považován za hlavního aktéra skupiny kolem Berky. K Union bance později přibylo obvinění, že skupina zmanipulovala i další konkurzy.

Důvěryhodnost odvolaného šéfa odboru personální bezpečnosti bezpečnostních složek státu Národního bezpečnostního úřadu Pavla Konečného mohla podle protikorupční nevládní organizace Růžový panter zpochybnit už loňská interní kontrola. Její výsledky v září dostal premiér Jiří Paroubek. Případ by proto mohl vypovídat o ignoranci policie a dozorujícího státního zástupce a nečinnosti vlády v tomto směru, soudí Růžový panter.

Konečného odvolala ve středu prozatímní ředitelka Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Zdeňka Jůzlová. Podle člena sněmovní komise pro kontrolu NBÚ Tomáše Kladívka (ODS) kvůli tomu, že "na základě nově zjištěných skutečností probíhá šetření jeho bezpečnostní způsobilosti".

Podle informací sdružení byla Jůzlová členkou týmu, který loni zpětně kontroloval prověrky v NBÚ, a mohl tedy odhalit pochybnosti kolem Konečného. S výsledkem revize bezpečnostních prověrek na stupeň "přísně tajné" byli pak podle informací Růžového pantera z NBÚ v září informováni premiér a předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS). Mluvčí vlády Lucie Orgoníková ČTK bez bližších podrobností potvrdila, že premiér byl s výsledkem ústně seznámen, žádný písemný materiál neobdržel.

Důvěryhodností NBÚ v posledních týdnech otřásla kauza bývalého ředitele Jana Mareše a předtím případ někdejšího sekčního šéfa Vladimíra Šiši. Mareš rezignoval kvůli podezření z napojení na skupinu kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Šiša je stíhán za braní úplatků od téže skupiny. Konečný je zatím na dovolené. Teprve po dokončení šetření se rozhodne, zda se vrátí do práce.

Podle Kladívka mohl Šiša vyvíjet nátlak na své podřízené, a přímo tak prověrky ovlivňovat. Komise zřejmě požádá vládu o zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS), která se stavem NBÚ zabývala v roce 2004. Podle komise by dokument mohl odhalit základy problémů, které se v NBÚ v poslední době objevily. Poslanci také chtějí prověřit podezření, že NBÚ vydávalo prověrky i lidem, u kterých to zpravodajské služby nedoporučily. Od Jůzlové si proto vyžádali seznam všech těchto případů.

Komise se znovu sejde 24. února. Poslanci si opět pozvali Jůzlovou, která zatím má jejich důvěru. Zároveň ale chtějí prozkoumat, zda nevěděla o údajných kontaktech bývalého ředitele Mareše na Berkovu skupinu.

Novou Českou Miss se v pátek stala devatenáctiletá Renata Langmannová z Ivanovic na Hané. Prostřednictvím SMS zpráv ji zvolili diváci přímého přenosu televize Nova. První vicemiss je dvacetiletá Miroslava Košťanová z Prahy, druhou vicemiss se stala o rok starší Barbora Kolářová, rovněž z hlavního města.

Nová Česká Miss má právo zúčastnit se letošního ročníku soutěže Miss Universe.

Zvláštním hostem večera byl bývalý prezident Václav Havel, který položil šesti superfinalistkám závěrečnou otázku. Loni se této role zhostil nynější prezident Václav Klaus.

Soutěž Česká Miss organizuje novopečená maminka, bývalá mluvčí ODS a československá miss z roku 1991 Michaela Maláčová. Pátečním večerem vyvrcholil druhý ročník jejího podniku.

Od tradiční soutěže krásy se Česká Miss liší tím, že se nezveřejňují tělesné proporce soutěžících. Součástí finálového večera je ale také promenáda v plavkách.

Téměř půl milionu korun pro svoji nadaci získala modelka Tereza Maxová v dražbě po skončení finále České Miss 2006. Peníze Maxová použije na vzdělání dětí v teenagerovském věku, které žijí v dětských domovech. Korunka nově zvolené královny krásy Renaty Langmannové byla vydražena za 350 tisíc korun a její vyšívanou šerpu získal nový majitel za 100 tisíc.

"Peníze použijeme na projekty Pod křídly a Equal. Jde o podporu vzdělání dětí, zejména o podporu jejich přípravy na budoucnost," řekla modelka a prezidentka nadace Maxová.

Děti z dětských domovů, o něž se její nadace stará, se nebudou učit vykonávat jen zadané úkoly, ale díky výtěžku je čeká také příprava na to, jak si umět sehnat práci nebo jak se orientovat při hledání vlastního bydlení. "Jde nám o to, aby se děti po odchodu z domova uměly postavit na vlastní nohy," poznamenala Maxová.

Milovníky ženské krásy letos čeká ještě konkurenční soutěž krásy, Miss ČR. Její finále proběhne 8. dubna v Brně.