Zprávy | Z archivu rubriky


Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová podá do konce týdne správní žalobu kvůli jmenování Jaroslava Bureše soudcem Nejvyššího soudu. Brožová míní, že ministerstvo spravedlnosti potřebuje k přidělení soudce její souhlas, který ale nedostalo. "Nechávám si čas do neděle. Je to (žaloba) složitý právnický oříšek. Chtěla jsem si například ověřit, jak jsou podobné věci řešeny v zahraničí," řekla ČTK Brožová. Brožové vadí, že před Burešovým jmenováním nebyla požádána o souhlas. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun to ale odmítl s tím, že v okamžiku, kdy se o jmenování rozhodovalo, Brožová nebyla předsedkyní soudu. Souhlas prý vydal místopředseda soudu Pavel Kučera, který v té době řídil Nejvyšší soud.

Brožová se v posledních týdnech dostala do sporu s prezidentem Václavem Klausem, premiérem Jiřím Paroubkem a celou vládou. Prezident ji na začátku února odvolal z funkce. Rozhodnutí podepsal i premiér. Brožová odvolání považuje za neplatné, protože nebylo odůvodněno. "Ve hře je nezávislost soudní moci. Jde mi o principy. Chci zamezit libovůli moci výkonné," uvedla Brožová. Správní žaloba kvůli jmenování Bureše prý bude jen důsledkem protiústavnosti jejího odvolání.

Kvůli odvolání podala Brožová žalobu k pražskému městskému soudu. Dále se obrátila na Ústavní soud, který pak odložil účinnost Klausova rozhodnutí o jejím odvolání do doby, než sám rozhodne o ústavní stížnosti soudkyně. Předsedkyně NS tak zůstává na svém místě. "Po podání žalob bude vše v rukou soudů. Jejich rozhodnutí bude mít vypovídající hodnotu o stavu justice," uzavřela Brožová. Její názor vyvolal nesouhlasnou reakci ministerstva spravedlnosti. "Takové vyjádření je na hranici ovlivňování nezávislosti soudní moci, kdy účastník jedné ze stran sporu již předem predikuje dopad výsledku soudního sporu na českou justici," uvedl mluvčí ministerstva Petr Dimun. Brožová podle něj snižuje důvěryhodnost a nezávislost Nejvyššího soudu.

Evropský parlament schválil v prvním čtení návrh kontroverzní směrnice o liberalizaci služeb v Evropské unii. Pro text opřený o sérii kompromisů se vyslovilo 391 z 638 přítomných poslanců. Neprošel "princip země původu", na kterém záleželo zejména novým členským zemím. Text ukládá vládám, aby zaručily volný přístup služeb z jiných států EU na své území. Zakazuje jejich diskriminaci, nerovné a nepřiměřené zacházení. Vypočítává překážky, které úřady nesmějí cizím poskytovatelům služeb klást do cesty. Umožňuje jim ovšem, aby omezily či zakázaly přístup služeb z důvodů veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví či ochrany spotřebitelů. Neříká, podle jakého práva se poskytování služby v jiné zemi řídí.

Na základě schváleného textu vypracuje nyní Evropská komise upravený návrh směrnice, který bude předložen členským státům; budou se jím zabývat i šéfové států a vlád na březnovém summitu EU. Jakmile se vlády dohodnou, vrátí se zákon do EP ke druhému čtení. Předpokládá se, že by mohl být do konce roku schválen. Státy pak budou mít dva až tři roky na jeho převzetí do národního práva.

Pod tlakem protekcionisticky naladěných poslanců a většiny levice bylo rozhodnuto, že liberalizace se netýká takzvaných hospodářských služeb obecného zájmu (dodávky vody, plynu, odvoz odpadů) bez ohledu na to, zda je provozují veřejné nebo soukromé subjekty. Pokud směrnice vstoupí v platnost, usnadní českým firmám - stavebním, reklamním, projekčním - působení na trzích ostatních zemí EU.