Zprávy | Z archivu rubriky


Ministr zahraničí Cyril Svoboda bude prosazovat jasný postoj Evropské unie vůči násilným reakcím radikálních muslimů na otištění karikatur proroka Mohameda v evropském tisku. Se stínovým ministrem zahraničí ODS Janem Zahradilem se v nedělním diskusním pořadu televize Prima shodl v tom, že dosavadní reakce EU je rozpačitá. "Evropa se chová zmateně jako lesní včelka," prohlásil šéf české diplomacie. Osobně považuje karikatury za nevkusné a chápe, že se věřících dotkly, ale následnou reakci má za nepřijatelnou. Vlády zemí, v nichž radikálové zaútočili na velvyslanectví některých evropských států, podle ministra porušily své mezinárodní závazky, když zastupitelské úřady dostatečně nechránily a k útokům jen nečinně přihlížely. Na nejbližším jednání se svými protějšky z členských zemí EU bude Svoboda žádat odsouzení těchto násilných reakcí a jasnou solidaritu s Dánskem, v němž byly kontroverzní obrázky publikovány poprvé.

Jan Zahradil míní, že vrcholní představitelé "pětadvacítky" si neumí s bouřlivou reakcí muslimského světa na Mohamedovy karikatury poradit. EU podle něj v této věci selhala. Europoslanec ODS by chtěl debatu o dění kolem karikatur dostat na nadcházející zasedání Evropského parlamentu, obává se ale, že přednost dostane směrnice o službách. Jeho záměr podpořil i Svoboda, podle něhož Evropa se nesmí nechat zahnat do defenzívy a nečinně přihlížet útokům na své vlastní hodnoty. Připomněl, že iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád opakovaně popřel holokaust Židů za druhé světové války, což považuje za velmi nebezpečné.

Íránské velvyslanectví v Praze si v pátek oficiálně stěžovalo na zveřejnění karikatur Mohameda v Hospodářských novinách a Mladé frontě Dnes. České ministerstvo zahraničí nebude na protestní nótu Íránu nijak reagovat, řekl Svoboda. Vláda se nemá za co omlouvat a navíc v demokratické zemi neodpovídá za to, co otiskly noviny. "Vláda za to nenese odpovědnost, nemá a ani nesmí mít," prohlásil ministr zahraničí.

Jan Zahradil chápe důvody, proč některé české deníky otiskly sporné vyobrazení proroka. Bylo by totiž "postavené na hlavu" diskutovat o věci, která se nesmí zveřejnit, uvedl. Takový postup by mu připomínal kampaň komunistů proti Chartě 77, která přitom nesměla být za minulého režimu oficiálně publikována.

Odposlechy exposlance Občanské demokratické strany Vladimíra Doležala podle ministra vnitra Františka Bublana neunikly do médií od policie. "S tím jsem si téměř stoprocentně jistý," řekl v nedělním diskusním pořadu České televize. Podle Bublana médiím přepisy odposlechů pravděpodobně poskytl někdo z poslaneckého mandátového a imunitního výboru, který řešil Doležalovu imunitu. Protože však již byl v té době spis odtajněn, nebyl podle Bublana spáchán trestný čin. "Jde spíše o etiku," uvedl ministr Bublan.

Dodal, že pokud jej vedení sněmovny požádá, aby policie přesto vyšetřila, kdo médiím odposlechy poskytl, vyhoví jí. Dalo by se to prý zjistit například podle toho, na které kopírce byly přepisy pro média ofoceny. Místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS) ve stejném pořadu uvedl, že by klidně takové prošetření inicioval.

Doležal byl obviněn počátkem ledna z pomoci k přijímání úplatku. Policie se zahájením stíhání čekala na souhlas sněmovny, která Doležala na její žádost zbavila 20. prosince loňského roku imunity. Doležal s obviněním nesouhlasí. Kvůli kauze se vzdal poslaneckého mandátu, aby nevrhal negativní světlo na celou ODS. Některá média zveřejnila přepisy Doležalových odposlechů, podle nichž se Doležal pokoušel ovlivnit vyšetřování svého případu. Zajímal se například o to, jak postupuje státní zástupce, který má jeho případ na starosti. Únikem informací se poté začal zabývat odbor vnitřní kontroly policejního prezidia.

Do konce února budou mít obce k dispozici vyhlášku, podle níž budou moci postupovat při masových akcích typu technařského CzechTeku. Vyhláška by měla obcím pomoci, aby si samy dokázaly zajistit hladký průběh podobných událostí. Ministerstvo vnitra upustilo od původní představy vydat speciální zákon. "Tvořit zákon by bylo nadbytečné," řekl ministr vnitra František Bublan.

Zvládnutí masových kulturních akcí mladých lidí se začalo řešit poté, co policie musela zasáhnout při červencové technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku. Ostré spory se vedly zejména ohledně přiměřenosti zásahu, při němž byly zraněny desítky technařů i policistů. Zásahem se zabýval také ombudsman Otakar Motejl, který jej koncem ledna označil za nepřiměřený. Bublan Motejlovu zprávu přivítal a uznal, že si s ní dal ombudsman hodně práce. Připustil, že byť s jejím obsahem není úplně spokojen, obsahuje zpráva i oprávněnou kritiku. Například to, že policie s technaři málo komunikovala. "Už vytváříme týmy, které budou vycvičeny k tomu, aby dokázaly komunikovat s masou lidí," uvedl Bublan. Zkušenosti bude policie získávat i od německých kolegů. "Jsme pozváni na 1. máj do Německa, protože v Německu jsou velmi silné demonstrace levicových radikálů," řekl Bublan.

Policejní prezident podle něj dále vydal nařízení, aby podobné akce byly napříště řízeny krajským, nikoliv jen okresním policejním ředitelstvím, jako tomu bylo loni na Tachovsku. Při zásazích budou prý nově také používáni psychologové a vyjednávači. Zlepšit by se podle Bublana měla i dokumentace takových akcí. "Nabídl bych některým médiím, že by byly součástí dokumentačního týmu, aby nedocházelo k tomu, že něco jiného ukazuje policie a něco jiného média, aby šlo o objektivní obraz," popsal další novinku Bublan.

Stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil považuje kritické názory prezidenta Václava Klause na zákon o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví za mylné. Klaus označil normu umožňující svazky homosexuálů za "tragický omyl", která podle něj nemá se svobodou či diskriminací menšin nic společného. Nyní se čeká, zda sporný zákon vetuje. Zahradil v diskusním pořadu televize Prima prohlásil, že s prezidentem a čestným předsedou své strany v této věci zásadně nesouhlasí. "Já jeho argumenty nesdílím a myslím si, že jsou mylné," uvedl opoziční politik. V roce 2004 patřil Zahradil ke skupině poslanců, kteří předložili zákon o registrovaném partnerství. Tehdy neuspěli, nyní ale předlohu podpořili poslanci i senátoři a k její platnosti chybí jen Klausův podpis. Prezidentský souhlas je ale po jeho výhradách krajně nejistý.

ODS je v otázce registrovaného partnerství rozdělena, stejně jako ostatní strany s výjimkou lidovců, kteří jsou jednotně proti. Klause se o potřebnosti normy snaží přesvědčit i další vlivný politik ODS, pražský primátor a místopředseda strany Pavel Bém. Většina poslanců ODS na konci loňského roku hlasovala proti zákonu, v horní komoře s ním nesouhlasila asi čtvrtina senátorů ODS, z nichž se ale větší část hlasování zdržela.

Pavel Bém v dopise prezidenta požádal, aby zákon podpořil, totéž učinil i socialistický premiér Jiří Paroubek. Naopak odpůrci registrovaného partnerství na prezidenta spoléhají. Pokud by Klaus zákon vrátil, potřebovala by dolní komora aspoň 101 hlasů, aby odpor Hradu zvrátila. Dosáhnout takové podpory bude těžké.

Stanové městečko pro bezdomovce v Praze na Letné je stále plné. Noc z pátku na sobotu strávilo ve vojenských stanech 218 bezdomovců a bylo mezi nimi 23 žen. Ze soboty na neděli přespalo na Letné 221 lidí bez střechy nad hlavou, počet žen byl stejný. "Kapacita stanů byla opět naplněna, i když se zájem mírně snižuje," sdělil ČTK mluvčí magistrátu Jiří Wolf. Zájemce o nocleh, kteří se na Letnou nevejdou, odesílají pracovníci stanového městečka do stálých středisek humanitárních organizací. Zpočátku jich bývalo přes 20, ale v pátek jen deset a v sobotu osm.

Stanový tábor skončí provoz ve středu 15. února. Lidé bez domova v něm budou moci naposledy přespat v noci na středu. Pokud by následně silněji mrzlo, humanitární sdružení jsou připravena krátkodobě zvýšit kapacity svých azylových domů, oznámil před několika dny primátor Pavel Bém.

Vojáci postavili na pláni postupně osm stanů z rozhodnutí města kvůli silným mrazům 24. ledna. Původně se předpokládalo, že budou na pláni týden, nejvýše 14 dní. Ve vytápěných stanech mohou lidé pobývat od 19:30 do 06:30, potom musejí tábor opustit. Bezdomovci tam dostanou čaj, polévku a chléb. O provoz zařízení se starají charitativní organizace a Městské centrum sociálních služeb a pomoci. Podle odhadů v Praze přebývá asi 4600 lidí bez domova, možná ještě o několik stovek víc. V azylových domech je celkem 900 míst, a to v ubytovnách i v denních centrech.