Zprávy | Z archivu rubriky


Finsko otevře svůj pracovní trh České republice a dalším sedmi zemím střední a východní Evropy, které se v roce 2004 staly členy Evropské unie. Finská vláda podle zprávy agentury AFP oznámila, že v květnu skončí omezení pracovního trhu. Komise finského ministerstva práce "jednomyslně doporučila, aby Finsko neprodlužovalo přechodné období vztahující se na občany EU", cituje agentura z pátečního prohlášení vlády.

Omezení by měla skončit v květnu, dva roky poté, co se EU rozšířila z 15 na 25 členů. Finsko se tak stane po Británii, Irsku a Švédsku další zemí, která trh práce zpřístupní i občanům ČR, Slovenska, Slovinska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Polska a Maďarska. Občané těchto států od května 2004 potřebovali pro práci ve Finsku povolení, které mohli získat pouze tehdy, pokud se o konkrétní pracovní místo neucházel finský občan. Omezení se však nevztahovala na Kypr a Maltu, které do EU vstoupily společně s uvedenými osmi státy.

Oznámení finské vlády přišlo dva dny poté, co Evropská komise vyzvala staré členské země, aby otevřely své pracovní trhy unijním nováčkům. Komisař Vladimír Špidla 8. února představil dlouho očekávanou zprávu, z níž vyplývá, že větší míra volného pohybu pracovníků není provázena žádnými negativními dopady na ekonomiky ani na míru nezaměstnanosti. Volání EK však kromě Finska, vyslyší jen Portugalsko a Španělsko, které již daly poměrně zřetelně najevo, že své pracovní trhy od začátku května otevřou. Naopak Německo a Rakousko podle očekávání potvrdily, že jejich pracovní trhy zůstanou pro pracovníky z nových členských zemí nepřístupné.

Romské ženy rozešlou příští týden vládě, parlamentu, ministerstvům, krajům i obcím společné prohlášení, v němž chtějí upozornit na problémy, s nimiž se romská menšina v Česku potýká. Navrhnou také některá řešení. Dokument chtějí prezentovat i na slyšení v Evropském parlamentu. "V prohlášení shrneme vše, co romské ženy a matky trápí a chtějí to řešit," řekla ČTK jedna z pořadatelek dvoudenního setkání romských žen v Praze Martina Horváthová. Dokument, který v sobotu schválilo osmdesát romských žen, se podle Hotváthové týká čtyř témat - zdraví, vzdělávání, životních podmínek a spoluúčasti Romů na veřejném životě.

V oblasti zdraví Romky například navrhují vytvoření zdravotního asistenta, který by byl jakousi spojkou mezi menšinou a zdravotnickými zařízeními. Už nyní podobnou funkci zajišťují dobrovolníci z neziskových organizací - doručují například pozvánky na vyšetření, seznamují Romy s prevencí a s antikoncepcí. "Chceme, aby tuto iniciativu převzal stát," uvedla Horváthová.

Při diskusi o vzdělávání se Romky podle Horváthové dotkly také nedávného verdiktu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde Česko vyhrálo spor se skupinou mladých Romů. Stěžovali si na to, že byli umístěni do zvláštních škol, aniž by byli jejich rodiče dostatečně informováni o důsledcích svého souhlasu. Podle evropského soudu ale diskriminováni nebyli. "Často se říká, že romští rodiče jsou v otázce vzdělání svých dětí pasivní, žaloba podaná k evropskému soudu ale ukázala, že to tak není. Přestože ale byli aktivní, dostali ve Štrasburku facku," řekla Horváthová.

Romské ženy ve svém prohlášení také zdůraznili nutnost vyšší informovanosti Romů o možnostech jejich zapojení do veřejného života. Chtějí například, aby se podporovala účast romské menšiny ve volbách. Řešit by se podle nich měly také otázky zaměstnanosti, bydlení a předsudků většinové společnosti vůči Romům.

Při posledním sčítání lidu se k romské národnosti přihlásilo asi 11.000 lidí. Podle odhadů však v ČR žije asi čtvrt milionu Romů. Podle informací romských sdružení je v některých oblastech i více než 90 procent příslušníků romské komunity bez práce. Rodiny se propadají do dluhů. Končívají pak často v holobytech. Na okrajích obcí a měst tak vznikají nová chudinská ghetta. Romové mívají i horší přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Podle Horváthové se také romské ženy mnohem hůř mohou uplatnit než ostatní ženy v Česku.

První velkou konferenci romských žen pořádala v Praze ženská skupina Manushe. Ta je členem české ženské lobby, která je součástí Evropské lobby žen. Skupina Manushe vznikla v roce 2000, její název představuje ženskou obdobu romského slova manuš - člověk. Skupina usiluje o emancipaci romských žen a jejich vzdělávání, učí je nezávislosti a dodává jim sebevědomí. Kromě Prahy má svá centra i v Brně a Chomutově.

Komunisté už mají hotový program, s nímž se v červnových volbách pokusí posílit své postavení na politické scéně. Dokument v sobotu jednomyslně schválilo vedení KSČM. Opoziční strana si stanovila osm priorit - zdraví, zaměstnanost, bydlení, podmínky pro mladé, důstojné stáří, vzdělání a kultura, bezpečnost a informační společnost. "Prioritou priorit jsou sociální jistoty," řekl místopředseda komunistů Jiří Dolejš. KSČM splnění svých závazků podmiňuje minimálně pětiprocentním růstem ekonomiky, potřebné zdroje se podle ní dají najít i zkrácením výdajů ministerstva obrany či úsporami ve veřejné správě.

V programu komunistická strana slibuje nárůst mezd do roku 2010 o 40 procent, hodlá zvýšit výdaje na výzkum a vývoj, odmítá privatizaci nemocnic nebo další zvyšování spoluúčasti pacientů. V rámci podpory bydlení by chtěla postavit až 50.000 bytů ročně. Půjčky se státní podporou na byt komunisté slibují zvýšit až na půl milionu. Rodiny by si z ní mohly odepsat za každé narozené dítě 100.000 korun, uvedl Dolejš.

Čeští komunisté jsou kritičtí k Evropské unii a přejí si pozastavení členství ve vojensko-bezpečnostních strukturách NATO. Nejsou ale příznivci radikálních či rychlých řešení. "Je možné vystoupit z vojenské složky aliance, protože v té politické složce nemá smysl nebýt," řekl předák komunistů Vojtěch Filip. Dolejš uvedl, že vystoupit z vojenské složky nejde okamžitě, takový proces by podle pravidel NATO trval až deset let.

Komunisté by chtěli převzít díl odpovědnosti za správu země, otevřenou vládní spolupráci s KSČM ale odmítají všechny strany zastoupené nyní ve sněmovně včetně sociální demokracie. I když program ČSSD a KSČM má mnoho společných bodů a politici ODS a KDU-ČSL varují před čím dál užší spoluprací obou levicových stran, premiér a volební lídr ČSSD Jiří Paroubek vládní koalici s komunisty opakovaně vyloučil. Také komunističtí představitelé podle svých slov nejsou tak naivní, aby si mysleli, že by s nimi ČSSD po volbách vládla.

Představenstvo České lékárnické komory svolalo na 11. března do Prahy mimořádný lékárnický sněm. Mohla by se na něm sejít zhruba tisícovka lékárníků z celé republiky. Prezident komory Lubomír Chudoba ČTK řekl, že představenstvo hodnotí situaci nejen v lékárenství, ale v celém českém zdravotnictví jako kritickou. "Nesouhlasíme s tím, aby čeští pacienti byli nadále vystaveni dopadům nepromyšlených a destruktivních kroků ministerstva zdravotnictví," řekl. Lékárníci se zúčastní demonstrace, kterou 24. února pořádají na Staroměstském náměstí soukromí lékaři. Budou na ní také zubaři, lékaři z malých nemocnic.

Lékárníci jsou ve sporu s ministrem Davidem Rathem kvůli výši lékové marže. Rath prosadil její snížení od ledna z 32 na 29 procent. Lékárníci se o marži dělí s distributory, ve výsledku dostanou 17 procent. Podle nich hrozí kvůli snížení příjmů krach čtvrtiny, zejména malých venkovských. Podle Chudoby jen v lednu kvůli nižším příjmům skončilo sedm výdejen léků. V Česku je 2300 lékáren, 250 výdejen a téměř 7000 lékárníků. Lékárníci se snaží prosadit změnu v systému marží tak, aby z levnějšího léku dostali více procent. Dosud je procento u všech léků stejné, takže vydělají nemocniční lékárny vydávající drahé preparáty, naopak existenční potíže mají malé lékárny s levnými léky, a tedy nízkými příjmy z marží.

Lékárníci podepsali petici krizového štábu, který utvořila Koalice soukromých lékařů s lékárníky a asociací malých nemocnic. V petici vyzvali premiéra Jiřího Paroubka, aby zvážil odvolání ministra Ratha. Paroubek to odmítl, na podpoře ministra trvá. Představenstvo projednalo na dvoudenním zasedání také další rozvoj celoživotního vzdělávání lékárníků, standardy pro činnost lékáren či zákon o léku. Vyzvalo lékárníky z celé republiky k účasti na demonstraci na Staroměstském náměstí.

Lékárníci chtějí letos na podzim uspořádat evropský lékárnický kongres, tématem by bylo také elektronické předávání dat mezi lékaři a lékárnami o předepsaných lécích, přineslo by to systému úspory. Pojišťovny platí ročně za léky 40 miliard.

Na demonstraci na Staroměstském náměstí, kterou pořádají krizové štáby lékařských sdružení 24. února, přijdou s nespokojenými lékaři, lékárníky a zubaři i pacienti. Předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák ČTK řekl, že tentokrát nejde o zpožďování plateb od pojišťoven a příjmy lékařů, ale o ohrožení péče o nemocné. "Ministerská vyhláška vedoucí ke zhoršení dostupnosti a kvality péče pro naše pacienty zrušena nebyla, proto není důvod demonstraci rušit," prohlásil Šmatlák. "Je rozhodnuto. Vyhláškou dochází k hrubému poškozování nemocných spoluobčanů. Dochází k omezení dostupnosti péče i léků," potvrdil ČTK prezident Svazu pacientů Luboš Olejár, že tato pacientská organizace se k demonstraci připojí.

Ministra zdravotnictví Davida Ratha nespokojení lékaři na Staroměstské náměstí nepozvali. Rath již dříve ČTK řekl, že nechodí, kam není zván, takže mezi demonstrující lékaře nepřijde. Podle něj není k demonstraci objektivní důvod. Rath soudí, že již nejde o věcný spor, ale o součást předvolebního boje ODS. "Velmi nás mrzí, že si ODS a jí postrkovaní funkcionáři některých sdružení berou občany a pacienty jako rukojmí s úmyslem použít je při prosazování svých ideologických cílů a politických ambicí," uvedl v prohlášení pro ČTK. Ministr zdůraznil, že pokud jsou požadavky lékařů v zájmu lepší zdravotní péče a v zájmu pacientů, pak je připraven je realizovat.

Předsedkyně Lékařského odborového klubu Jana Vedralová označila chystanou demonstraci za protivládní, podle ní lékaři z nemocnic na demonstraci soukromých lékařů nepůjdou. Proti tomu se ohradila Asociace českých a moravských nemocnic. "Co lze vládě a premiérovi vyčíst je, že to vše ministru Rathovi dovoluje a že jej ještě ve svých řadách trpí. Ale jen kvůli tomu se nedělají protivládní demonstrace, dělil ČTK za asociaci Stanislav Fiala. Prezident České lékařské komory Milan Kubek sice vidí chyby ve vyhlášce, není to však pro něj důvod k demonstracím. O změnách chce s ministrem jednat. Podle lékařů tím jen otevírá cestu Rathovi, aby "čestně" mohl z některých ustanovení vyhlášky slevit nikoli pod tlakem nespokojených lékařů, ale na doporučení prezidenta jejich stavovské organizace, s nímž je v přátelských vztazích. Kubek převzal vedení komory po Rathovi, společně počátkem devadesátých let zakládali Lékařský odborový klub.

Už poosmé se začátkem března uskuteční festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, jehož pořadatelem je společnost Člověk v tísni při České televizi. Kromě Prahy se přehlídka uskuteční i v dalších 13 městech. Základní osou festivalu zůstávají hlavní soutěž, soutěžní kategorie krátkých forem a speciální soutěžní kategorie Máte právo vědět. Vedle nich bude uvedena řada tematických sekcí a retrospektiv. Ve všech festivalových městech se uskuteční projekce filmů pro střední a základní školy.

Nejvýznamnějšími hosty letos budou členové hlavní poroty talentovaná španělská dokumentaristka pracující zejména ve Střední Americe Mercedes Moncada Rodriguezová, švýcarský dokumentarista Antoine Cattin, zkušený litevský režisér Arunas Matelis a jeden z předních dokumentaristů střední Evropy Péter Forgács, který osobně uvede svou retrospektivu. Festival Jeden svět bude zahájen 1. března.

Na pozvání Židovského muzea se Jeden svět stane součástí celoroční akce Rok s židovskou kulturou a uvede několik izraelských snímků. Promítnut bude i poeticky laděný film Michale Boganimové Oděsa Oděsa o osudech členů kdysi početné židovské komunity tohoto ukrajinského města. Doprovodné akce nabídnou především koncerty etnické a stylově rozmanité hudby v podání domácích muzikantů, zabývajících se kulturou jiných etnik a národů. Počítá se i s výstavou fotografií dokumentujících aspekty života obyčejných lidí v oblastech, kde působí společnost Člověk v tísni.

Správný Valach si neumí představit zimu bez kysaného zelí. Tvrdí to alespoň účastníci Ceny Valašska o nejlepší hňápané zelé, která se v sobotu konala ve Vsetíně. Vitamíny nabitou pochoutku si Valaši dělají podle rodinných receptů, jejichž přesné složení či speciální výrobní postupy však nechtějí prozradit. Každý výrobce si střeží tajemství připravené směsi, délky šlapání zelí či teploty, při které se zelí uskladňuje. Někteří se také liší v názoru, zda a do jaké míry přidávat křen či kopr.

Na základním receptu se však shodují: stačí nastrouhat 20 kilogramů zelí, pět kilogramů cibule a přidat dvě hrsti kmínu a sůl. "Pak to stačí jen promíchat, nacpat či našlapat, zatížit a nechat pracovat," řekla pořadatelka akce Irena Proislová. Zelí by správně nemělo být moc měkké ani kyselé. "Nesmí se po něm křivit tvář. Mělo by být křupkavé a trošku vonět po kmínu. To je pravé valašské zelé," poznamenala Proislová. Domácí výroba kysaného zelí je na Valašsku stále živá. "Lidi ho dělají i v paneláku. Nedovedeme si to bez něj představit. Vždyť na Valašsku to byl jediný zdroj vitamínů," dodala pořadatelka. Ve Vsetíně lidé v sobotu ochutnali a hodnotili 34 vzorků. Soutěž připravil již pátým rokem místní Spolek pro zachování valašských tradic, který organizuje i soutěž o nejlepší světovou slivovici nebo Velkou cenu Valašska v sečení kosou.