Zprávy | Z archivu rubriky


Armáda rozhodla o zvýšení ochrany českých vojáků v Afghánistánu. Řekl to ministr obrany Karel Kühnl. Vojsko tak reaguje na výbuch násilí v muslimských zemích.

Afghánské militantní hnutí Taliban slíbilo odměnu každému, kdo zabije dánského, německého nebo norského vojáka. Čtyři desítky českých vojáků působí v aliančních jednotkách ISAF na severu země právě s Němci a Dány. Do Afghánistánu šli vojáci s tím, že to je nebezpečná země, řekl mluvčí ministerstva Vít Kolář. "Stát se tam může cokoli," dodal. Dav radikálů ve městě Fajzabád se tento týden pokusil k mezinárodním jednotkám dostat, zabránila mu v tom ale afghánská policie za tiché podpory zahraničních vojáků. Demonstranti tak alespoň spálili dánskou vlajku. Německý velitel společného německo-dánsko-českého kontingentu poté rozhodl, že dánští vojáci omezí svou činnost v terénu. Nyní panují obavy, aby se po výzvě Talibanu nepokusili radikálové proniknout přímo na základnu.

Podle informací ministerstva obrany jsou všichni Češi v Afghánistánu v pořádku. Kromě oddílu na severu, který se stará mimo jiné o ochranu civilních mezinárodních jednotek a spolupráci s místním obyvatelstvem, má Česko dalších 17 vojáků v Kábulu. Čeští vojáci slouží i v dalších oblastech s převahou muslimského obyvatelstva - v Iráku a jihosrbském Kosovu. Žádné problémy zatím nehlásí.

Armáda situaci sleduje. Vedle toho ministerstvo zahraničí průběžně vyhodnocuje bezpečnostní situaci na českých velvyslanectvích. Opatření se zvýšila v misi v Palestině. Další zastupitelské úřady na Blízkém východě mají ochranu zvýšenou trvale, připomněl Kolář.

Iva Brožová zůstává předsedkyní Nejvyššího soudu. Prezident Václav Klaus ji odvolal 2. února, ale Ústavní soud (ÚS) rozhodl, že nejprve posoudí její stížnost. Podle mluvčího ÚS Michala Spáčila zatím v žádném případě nelze předjímat, k jakému závěru soud v kauze dospěje.

Brožová krok Ústavního soudu přijala s uspokojením.

Prezident Václav Klaus rozhodnutí soudu bere na vědomí. "Věří, že pokud Ústavní soud vydal tak rychle toto prozatímní rozhodnutí, stejně rychle vydá konečné rozhodnutí o podstatě věci," řekl mluvčí Hradu Petr Hájek.

Premiéra Jiřího Paroubka ale zaskočilo a podle jeho slov se naplnil nejhorší scénář, který předpokládal. Ústavní soud nemá lhůtu, do kdy musí stížnost Brožové na odvolání z funkce projednat. Usnesení o odkladu rozhodnutí prezidenta je navíc odvolatelné - ÚS jej může za jistých okolností zrušit ještě před tím, než o kauze Brožové rozhodne.

Po čtvrtečním rozhodnutí nemůže prezident jmenovat případného nového předsedu Nejvyššího soudu. Ze zákona přestala být Brožová jeho šéfkou okamžikem, kdy převzala písemné rozhodnutí o své odvolání. Aktuální usnesení ÚS ale vše změnilo.

O odklad prezidentova rozhodnutí požádala Brožová. "Ústavní soud jej považuje v dané procesní situaci za nezbytný prostředek," uvedl Michal Spáčil s tím, že odklad může předejít mimo jiné tomu, aby bylo odvolání Brožové z funkce později zpochybňováno.

Nemocnice, které dluží firmám z Asociace velkodistributorů léčiv (AVEL) zhruba 400 milionů korun, nezůstanou podle ministra zdravotnictví Davida Ratha bez léků. Dodá jim je český distributor. Rath to řekl novinářům po dnešním jednání s řediteli, jež ministerstvo přímo řídí. Z 16 nemocnic jsou zadluženy tři - v Praze Fakultní Thomayerova nemocnice a Fakultní nemocnice Bulovka, v Brně Fakultní nemocnice U sv. Anny. "Máme to zajištěno a bude to smluvně ošetřeno tak, že distributoři, kteří vydírají tím, že nechtějí dodávat pacientům léky, tak je dodávat nemusejí, protože my jsme zajistili jiný kanál distribuce, který bude ve finále i podstatně levnější," uvedl ministr.

Podotkl, že když s řediteli nemocnic hovořil o podmínkách, za jakých jim firmy léky dodávají, překvapila ho výše marže distributorů, která kolísá od tří do devíti procent, podle typu distributora a nemocnice. Rath se prý s řediteli dohodl na tom, že do dvou týdnů budou vytvořeny podmínky k zadání veřejné obchodní soutěže na distributora na úrovni celé EU. Vítěz pak bude dodávat léky všem nemocnicím, jež ministerstvo řídí. Hrozby distributorů, že do dvou týdnů přestanou dodávat léky zadluženým nemocnicím, bere Rath jako "politický akt" ve chvíli, kdy od těchto nemocnic dostávají splátky. "Jednání distributorů považujeme za neseriózní, za vydírání českého státu, vydírání českých pacientů, a proto jsme nalezli jiné řešení, které ve finále bude lacinější, takže ušetříme," dodal ministr.

Konkrétní jméno distributora, který se ujme dodávek, Rath zveřejnit nechtěl. Potvrdil pouze, že je to česká společnost. Celkově dluží distributorům všechny lékárny, vedle fakultních tedy i v menších nemocnicích a veřejné, 2,5 miliardy korun. Distributoři si podle šéfa AVEL Pavla Suchého jsou vědomi, že zastavení dodávek léků by mohlo ohrozit pacienty. Postačí jim tedy, když do týdne dostanou veřejný závazek od ministra financí Bohuslava Sobotky, že dluhy budou uhrazeny. Sobotka to odmítl.

Pro hladký průběh českého předsednictví v EU v roce 2009 zřejmě bude muset státní správa a diplomacie přijmout dočasné úřednické posily. Ministerstvo zahraničí odhaduje, že jen českou misi při EU v Bruselu bude nezbytné posílit až o stovku lidí. Nyní tam pracuje 103 lidí, z toho 60 diplomatů, zbytek jsou lidé z administrativy a technické podpory. Členská země předsedá EU vždy půl roku. Češi budou v týmu se Švédy a Francouzi, prim budou hrát od ledna 2009.

Materiál, který shrnuje dosavadní české přípravy, ve středu schválila vláda, řekla její mluvčí Lucie Orgoníková. Podle informací ČTK měli ministři k materiálu řadu připomínek.

Dokument uvádí, že by měly v Praze fungovat dva zvláštní týmy, které by se staraly o organizaci a tematickou přípravu. Tvořit je má deset až dvacet nových lidí. Další pracovníky patrně budou potřebovat velvyslanectví v členských zemí EU a ministerstva. Třeba Lucembursko najalo pro své předsednictví 250 externistů, Nizozemsku stačili pracovníci, které již mělo.

Ministerstvo zdůrazňuje, že úspěchu šéfování EU by mohla pomoci motivace zaměstnanců úřadů v podobě odměn a osobních příplatků. V plánu jsou také školení a jazykové kurzy angličtiny a francouzštiny pro 350 úředníků. Při vládě by měl vzniknout centrální registr pro vzdělávání zaměstnanců národního programu. Jen pět úřadů podle ministerstva uvedlo, že už zahájilo systematickou přípravu na předsednictví.

Země, která EU každý půlrok předsedá, musí zvládnout organizaci summitů a neformálních schůzek. Obvykle má každá země své logo, internetovou stránku, propagační předměty. Neformální schůzky se v EU konají v hostitelské zemi, která zajišťuje dopravu, konferenční prostory, tlumočení a ochranu politiků. Zajištění bezpečnosti schůzek představuje jednu z nejnákladnějších položek předsednictví. Některé země využívají armádu, uvádí materiál. Česko se může inspirovat summity NATO v roce 2002 a schůzky Světové banky a MMF v roce 2000, dodává.

Během předsednictví, které má stát 1,75 miliardy korun, čeká českou vládu řada akcí a témat. Možná se bude konat summit mezi EU a USA a mezi EU a Ruskem. Není vyloučeno, že budou vrcholit přístupová jednání s Chorvatskem. Začít se má jednat o rozpočtu EU a reformě zemědělské politiky. Končit bude funkční období Evropského parlamentu a Evropské komise.

Digitální televize a rozhlas už dosáhne do třetiny českých domácností. Společnost Radiokomunikace spustila vysílače v Brně a Ostravě na plný výkon ve středu půl hodiny před půlnocí. Oznámil to Radek Zeman z mediálního zastoupení telekomunikační firmy. Vysílání zatím podle něj funguje bez problémů. Radiokomunikace původně počítaly se zahájením řádného provozu v obou moravských městech dnes v poledne. Digitální vysílání už od října funguje v Praze.

V Brně začal zkušební provoz 22. prosince. Diváci v dosahu brněnských vysílačů Hády a Barvičova a ostravského vysílače Slezská Ostrava mohou zatím sledovat čtyři kanály České televize a Novu. Digitální programy nabízí také Český rozhlas.

Do roku 2012 by měl v Česku podle ministerstva informatiky digitální formát zcela nahradit analogové vysílání. Stejný termín chce dodržet také Evropská komise. Ta tento týden vyzvala členské země k rychlejšímu přechodu na digitální vysílání. Digitalizaci českých televizí a rádií brání zatím Poslanecká sněmovna. Poslanci se ještě neshodli na novele příslušného zákona. O licence už se přitom zájemci ucházejí víc než rok. V Evropské unii zatím podle údajů společnosti Dataxis sleduje televizi digitálně necelá čtvrtina diváků, v Česku jsou to zhruba dvě procenta. Ze západních zemí pětadvacítky je na tom hůř jen Lucembursko. Většina Čechů přitom využívá satelitní přijímače, nikoli takzvané set-top boxy, které umožní sledovat digitální přenos na běžných televizích.