Zprávy | Z archivu rubriky


Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jan Mareš ve středu rezignoval na svou funkci. Čelil podezření z napojení na skupinu kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Rezignaci podal písemně na úřad vlády. "Tento krok Jan Mareš učinil, aby ochránil dobré jméno NBÚ," uvedla v tiskové zprávě mluvčí vlády Lucie Orgoníková.

Marešova pozice byla ohrožena po zveřejnění policejních odposlechů, v nichž hovoří s Vladislavem Větrovcem o tom, jak se napojit na úřad prezidenta republiky. Větrovec je považován za hlavního aktéra skupiny kolem Berky. Mareš spojení se skupinou podezřelou ze zločinného spolčení popřel. Kdyby ale nerezignoval, vláda by ho pravděpodobně odvolala. Řízením úřadu byla podle informací serveru Euro Online pověřena náměstkyně Zdeňka Jůzlová.

Ministři i zástupci opozice Marešův dobrovolný odchod uvítali jako krok ke zlepšení pověsti Národního bezpečnostního úřadu, kterou pošramotilo několik afér. Mnozí politici požadují nejen změnu šéfa, ale i zásadní systémové změny instituce, která má na starosti bezpečnostní prověrky a nakládání s citlivými informacemi. Nového ředitele NBÚ jmenuje vláda po předchozím projednání se členy branného výboru sněmovny. Podle informací České televize měl vazby na aktéry případu soudce Berky také bývalý náměstek vicepremiéra František Kozel, který je nyní ředitelem odboru vládní a parlamentní agendy na ministerstvu spravedlnosti. Kozel nechtěl svoji roli v kauze komentovat.

Evropská komise ve středu vyzvala staré členské země, aby přestaly omezovat zaměstnávání lidí ze států, které vstoupily do Evropské unie v květnu 2004. Snesla ekonomické argumenty, které by je měly přesvědčit, že nemá cenu dál aplikovat přechodné období na volný pohyb pracovníků z ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska.

Zpráva předložená komisařem Vladimírem Špidlou neobsahuje přímé rady vládám, vyznívá však jasně ve prospěch ukončení přechodného období, po které mohou státy zacházet s pracovníky z nových zemí hůře než s vlastními nebo s občany ze zbytku EU. Potvrzuje ovšem zároveň, že pokud si to přejí, mohou podle Smlouvy o přistoupení v restrikcích pokračovat, a to ještě tři roky, případně další dva navíc.

"Komise doporučuje, aby členské státy pečlivě zvážily, zda je pokračování restrikcí zapotřebí, a to ve světle situace na vlastních pracovních trzích a důkazů obsažených v této zprávě," píše EK v opatrně formulovaných závěrech. Text doznal v posledních dnech několika úprav, také pod tlakem velkých zemí v čele s Německem, které mají v úmyslu kvůli domácímu veřejnému mínění v omezeních pokračovat.

EK na statistických údajích dokazuje, že obavy z masové migrace za prací se nepotvrdily, příchod pracovníků z nových zemí naopak těm starým prospěl. Dokládá, že na pohyb pracovníků v EU má více než administrativní přechodné období vliv poptávka a nabídka, že lidé z nových zemí nevytlačují domácí pracovníky, ale naopak obsazují místa tam, kde se lidí nedostává. Ukazuje také, že pracovníci z nových zemí jezdí do západní Evropy pracovat, nikoli využívat sociálních výhod.

Nápor zimního počasí a tíhu sněhu v celé zemi nevydržely střechy mnoha budov. Šlo především o technické budovy - haly, sklady, dílny, tělocvičny či garáže. Při zřícení střech nebyl nikdo zraněn. Kvůli poškozeným nosníkům ale museli hasiči evakuovat na 70 lidí z obchodního domu v České Třebové na Ústeckoorlicku. Objekt byl bezprostředně poté uzavřen. Na horách má napadnout až 40 centimetrů sněhu, proto lze podobné nehody očekávat i v příštích dnech.

Pod tíhou sněhu se zřítilo několik střech na zemědělských objektech na Pelhřimovsku, stejný osud potkal i dvě skladovací haly na Českokrumlovsku a Jindřichohradecku a střechu dílny na Chrudimsku. Podobné problémy se od úterý objevovaly i na Zlínsku, Vsetínsku, Šumpersku, Klatovsku a v Libereckém kraji.

Pojišťovny již letos kvůli sněhu či námrazám zaznamenaly tisíce majetkových škod za desítky milionů Kč. Proti loňsku se počet škod zvýšil několikanásobně. Nejvíce jich klienti nahlásili na Moravě a na Vysočině. Hlavně jde právě o poškozené střechy. S postupným táním sněhu budou prý počty pojistných událostí rychle stoupat, zjistila ČTK v anketě mezi pojišťovnami.

Důvodem zřícení střech je podle stavařů jejich přetížení sněhem. Sněhová pokrývka nestačí odtát, zmrzne a pak na ni připadne další. Může se tedy stát, že střechy odolávají většímu zatížení, než na které jsou navrženy, nebo jsou na hranici normy, řekla ČTK Marcela Karmazínová z Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí brněnského Vysokého učení technického.

Vrstvu sněhu a ledu na střechách budov kontrolují hasiči. Chtějí tak předejít obdobné tragédii, jaká se nedávno stala v Polsku, kde pod troskami výstavní haly v Katovicích zahynulo 63 lidí. Během letošní zimy nevydržela nápor sněhu už řada střech, na rozdíl od zahraničí si však nehody nevyžádaly oběti na životech, ale jen zraněné, jako třeba spadlá střecha supermarketu Lidl v Ostravě.

Zaměstnanci a zaměstnavatelé v Česku se možná od příštího roku začnou řídit novým zákoníkem práce. Pracovní kodex, který prosadili sociální demokraté a komunisté, ve středu schválila sněmovna. Norma začne platit, pokud ji odhlasuje Senát a podepíše prezident. Nahradí právní úpravu z roku 1966 a řadu dalších zákonů. Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, jehož úřad kodex připravil, je nový zákoník liberálnější. Odbory normu podporují, podnikatelé ji kritizovali.

Ministr Škromach po schválení zákoníku novinářům řekl, že nová norma přináší větší smluvní volnost mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Mnohé záležitosti bude možné sjednat v kolektivních a dalších smlouvách. Norma se prý řídí zásadou: "co není zakázáno, je dovoleno". Škromach dodal, že nynější kodex naopak vyznává spíše heslo: "co není dovoleno, je zakázáno". Zákoník zavádí například takzvaná konta pracovní doby. Firmy by tak mohly využívat své pracovníky tehdy, kdy by pro ně měly práci. V době s menším počtem zakázek by lidé měli pracovní dobu kratší. Celkový odpracovaný čas by se sčítal v kontech pracovní doby, nepřesáhl by ale dosud obvyklé množství.

Spory vyvolávaly hlavně pravomoci odborů. Podle nové normy by měly kontrolovat bezpečnost práce a při jejím ohrožení by mohly rozhodnout o zastavení výroby. Podle některých podnikatelů tak odboráři chtějí ovlivňovat hospodářskou politiku firem. Škromach uvedl, že zákoník pravomoci odborů nezvyšuje. "Nikdo to nikdy neprokázal," zdůraznil. Odpůrci kodexu již dříve upozorňovali na to, že by "odborářské" paragrafy mohly být neústavní. O tom je přesvědčena i stínová ministryně práce za ODS Alena Páralová. Podle ní je neústavní nejen možnost odborů zastavit výrobu, ale i to, že by kolektivní smlouvu měla uzavírat nejsilnější odborová organizace v podniku. Páralová řekla, že nový zákoník zvýší nezaměstnanost, sníží konkurenceschopnost a vyžádá si velké transformační náklady. "Zákoník práce byl schválen socialisticko-komunistickou válcovací stolicí, navzdory nesouhlasu odborné veřejnosti, legislativní rady vlády," uvedla Páralová. ČSSD a KSČM podle ní "zválcovaly i demokratickou opozici". Pozměňovací návrhy, které poslanci ODS předložili, sněmovna nepřijala.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a senátor za ČSSD Milan Štěch považuje nový kodex za významnou změnu k lepšímu. "Zákoník práce bude moderní, funkční normou, která bude potřebně chránit zaměstnance," řekl novinářům předák. Odmítl výtky, že by zákoník zvýhodňoval odboráře před ostatními pracovníky. "Bohužel práva odborů zůstala na stejné úrovni, já bych si uměl představil, že by byla větší," konstatoval.