Zprávy | Z archivu rubriky


Jan Mareš se podle všeho neudrží v čele Národního bezpečnostního úřadu. Premiér Jiří Paroubek v úterý řekl, že "intenzivně" uvažuje o jeho odvolání. O jmenování a odvolání šéfa NBÚ rozhoduje na návrh premiéra vláda, která se sejde ve středu večer. Paroubkovi stačilo, jakým způsobem Mareš vysvětlil své kontakty s údajným šéfem skupiny kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Jejich rozhovory z policejních odposlechů v neděli odvysílala Česká televize. Mediální kampaň kolem NBÚ ale pokračuje a je zbytečné, aby byl člověk typu Mareše nadále "vláčen takovou žumpou", soudí předseda vlády. Také někteří ministři uvedli, že situace v NBÚ je vážná a vyžaduje razantní řešení.

Ředitel bezpečnostního úřadu Mareš čelí podezření, že byl ve spojení se skupinou kolem obviněného konkurzního soudce Jiřího Berky. Česká televize s odvoláním na policejní odposlechy mimo jiné uvedla, že šéf NBÚ mluvil s hlavním aktérem Berkova gangu Vladislavem Větrovcem o tom, jak se napojit na úřad prezidenta republiky. Mareš spojení s Berkovou skupinou odmítl. Paroubek uvedl, že může v čele NBÚ zůstat, pokud věrohodně vyvrátí všechna podezření. Informace médií vyhodnotí předseda vlády do středy.

Nevládní organizace Růžový panter si myslí, že aféry na NBÚ jsou pro Českou republiku bezpečnostními riziky. Pokud se podezření potvrdí, může to znevěrohodnit zemi v očích zahraničních partnerů, řekla novinářům předsedkyně organizace Iveta Jordanová. "Situace v NBÚ je neudržitelná," uvedla. Podivuje se nad tím, že žádný z českých premiérů se nesnažil situaci na úřadu řešit.

V bruselském ústředí Severoatlantické aliance se dosud neobjevily známky, že by NATO aféra kolem NBÚ znepokojovala. "Až dosud se neobjevily žádné pochyby, že by ČR měla nějaké bezpečnostní potíže," řekl ČTK alianční činitel, který si nepřál být jmenován. Vysvětlil, že aliance na tyto záležitosti pohlíží jako na vnitřní věc členské země, ať jde o ČR, či USA, a proto se do postupů jednotlivých států nevměšuje.

Ministr zdravotnictví David Rath vyzval představitele lékařů, kteří svolali na 24. února do Prahy velkou demonstraci proti jeho politice, aby se s ním ještě před protestem sešli k jednání. Chce znát jejich výhrady k navrhovaným zákonům. Lékaři již dříve uvedli, že dosavadní jednání s ministrem k ničemu nevedla. Rath řekl, že nemají objektivní důvod k protestům a stojí za nimi ODS.

Soukromí lékaři, zubaři, lékárníci a představitelé asociace menších nemocnic svolali demonstraci na Staroměstské náměstí. Požadují přijetí nové vyhlášky o úhradách péče či alespoň její novelu a zastavení přípravy chystaných zákonů. Kritizují také to, že zásadní změny se do norem dostávají až při projednávání v parlamentu bez posouzení odborníky.

Rath v dopise píše, že mu zástupci lékařů zatím žádné své požadavky nepředložili. Ptá se jich, zda chtějí demonstrovat proti zákonu o neziskových nemocnicích či proti navrhovanému dědění praxí, smlouvám s pojišťovnami na dobu neurčitou, zastupování lékařů komorami při dohodách s pojišťovnami o hrazení péče, úpravě správních rad pojišťoven či proti snížení jejich provozních nákladů. "Vzhledem k tomu, že nic jiného není nyní schvalováno, tak potřebuji vědět, co konkrétně Vám vadí tak, že poženete lidi na náměstí," píše Rath. Dodal, že pokud je cílem lékařů "podpora ODS, šíření chaosu, nespokojenosti" a zapojení se do předvolebního boje, pak mají právo demonstrovat. Doporučil jim, aby pak zvážili přeměnu svých lékařských sdružení a komory na politické strany.

Distributoři léků chtějí, aby jim největší dlužníci z řad fakultních nemocnic uhradili dluhy do 14 dnů. Jinak jim zastaví dodávky léčiv. Novinářům to v úterý řekl ředitel Asociace velkodistributorů léčiv Pavel Suchý. Distributoři si podle něj uvědomují, že by mohli ohrozit pacienty. Postačí jim tedy, když do týdne dostanou veřejný závazek od ministra financí Bohuslava Sobotky, že údajně stamilionové dluhy budou uhrazeny.

Ministerstvo financí však požadavky distributorů léků odmítá. "Ministerstvo financí nebude jednat pod nátlakem. Fakultní nemocnice spravuje a řídí ministerstvo zdravotnictví, primárně je to tedy jejich záležitostí," řekla ČTK mluvčí úřadu Petra Krainová.

Ministerstvo zdravotnictví si podle mluvčí Jany Kocové již před časem vyžádalo od nemocnic analýzu jejich závazků po lhůtě splatnosti. Žádné problémy s dluhy za léky ale zatím neoznámily. Velké dluhy ale mají podle distributorů čtyři velké fakultní nemocnice. Nechtějí je však jmenovat.

Distributoři také přitvrdí u ostatních lékáren, i jim budou v následujících týdnech výrazně zkracovat dobu splatnosti faktur. Šéf asociace velkodistributorů upozornil na to, že nové lhůty budou striktně dodržovat. "Distributoři budou od předlužených lékáren požadovat dodatečná ručení za vysoké úvěry, například formou bankovní záruky nebo zástavy nemovitostí," uvedl Suchý. Pokud je distributoři nedostanou, budou podávat návrhy na konkurz. Obávají se totiž toho, aby ještě více neklesla obchodní přirážka na léky. Ministr zdravotnictví David Rath má již připraven další návrh na její úpravu. Zavést by chtěl takzvanou degresivní marži, která klesá s vyšší cenou přípravků. U dražších léků by tedy byla nižší, u levnějších vyšší. "Pokud tuto degresivní přirážku převedeme na současný stav, přirážka lékáren a distributorů by poklesla ze současných 29 procent na 22,5 procenta," upozornil Suchý. Výnos z takové přirážky by byl podle něj nejnižší v civilizovaném světě a takové snížení nemůže podle Suchého farmaceutický trh přežít. Její zavedení by podle šéfa asociace ohrozilo 1350 lékáren. Od Nového roku se přirážka již snížila ze 32 na 29 procent a distributoři se o ni dělí s lékárníky. Na protest proti tomuto snižování někteří lékárníci uzavřeli minulý týden na tři hodiny své lékárny.

Poslanci KDU-ČSL si na své zasedání pozvali ministra kultury Vítězslava Jandáka (za ČSSD), aby se ho zeptali na novelu církevního zákona i ratifikaci smlouvy s Vatikánem. V médiích totiž Jandák označil kontroverzní církevní novelu, vůči níž podali lidovci ústavní stížnost, za nepotřebnou. Dal rovněž najevo, že se pokusí znovu ve sněmovně prosadit smlouvu s papežským státem. Postoj sociální demokracie v obou věcech byl přitom odlišný. "Byla to právě ČSSD, za kterou je Vítězslav Jandák ministrem, která novelu církevního zákona opakovaně prosadila a přijetí smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem zabránila," uvádí se v prohlášení poslaneckého klubu KDU-ČSL. Lidovci chtějí od Jandáka slyšet, jak své výroky myslel a zda znamenají posun v přístupu celé ČSSD. Pokud ano, pak jsou připraveni vyjít Jandákovi vstříc a podpořit kroky, které ještě v tomto volebním období umožní uvést církevní zákon do souladu s ústavou i požadavky církví, řekl ČTK místopředseda strany Jan Kasal. Ještě do červnových voleb by se podle něj dal smazat i další dluh sněmovny, kterým je ratifikace smlouvy s Vatikánem. Jandák by se měl s poslanci KDU-ČSL sejít ve středu.

Novelu církevního zákona, kterou prosadili sociální demokraté s komunisty, předložil a opakovně hájil Jandákův předchůdce Pavel Dostál. Normu kritizují církve kvůli pasáži o evidenci charit, diakonií a vzdělávacích zařízení. Lidovci ze stejného důvodu iniciovali ústavní stížnost. Novela podle nich komplikuje církvím charitativní práci a je v rozporu s ústavou. "Já tu novelu odmítám, k tomu jsem se přihlásil a já se nemám čím tajit," uvedl Jandák v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Problém mezi státem a církvemi je i neratifikovaná mezistátní smlouva České republiky s Vatikánem. Jandák v televizi řekl, že se chce ještě jednou pokusit o její stvrzení v dolní komoře parlamentu. Pokud se to nepodaří, pak je odhodlán diskutovat o podobě ujednání českého státu se Svatým stolcem.